26.5.2022 | Svátek má Filip


Diskuse k článku

POLITIKA: Šumavská tragédie – skutečná historie

Článek Tomáše Jirsy „Šumavská tragédie“ (NP 12. 1. 2022) popisuje původ a důvod současného stavu Šumavy na území NPŠ, některé skutečnosti však neobsahuje.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Jiří 24.1.2022 23:03

Hoďte na něj síť, bude to bratr V. Rady zdejšího povaleče houmelesáka svačícího z odpadních kontejnerů

P. Martan 24.1.2022 19:27

Vladimír Říha to napsal dobře. Že se to zničení lesů Šumavy nemělo stát, to pochopí občané a politici zřejmě v nadcházející energetické krizi a válce proti Rusku! Energetická chudoba vyžene lidi do ulic a budou obviňovat zelené fanatiky, že nechali uschnout a zetlít milióny kubíků dřeva na Šumavě, které se mohli šetrně těžit v krizi, která se blíží.

P. Rada 24.1.2022 21:07

Jak to údajné "zničení" dnes vypadá ilustrují obrázky vývoje tam, kde člověk do procesu co možná nezasahoval nebo zasahoval více:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/blokada-na-ptacim-potoce.jak-po-10-letech-vypada-les-ktery-pred-tezbou-zachranila-obcanska-neposlusnost

A. Renjascu 24.1.2022 17:40

Ono už to, že je ČR největším evropským a pátým největším světovým vývozcem kulatiny také lecos vypovídá...

I. Polák 24.1.2022 16:56

Tak jsem se dnes procházel na běžkách Šumavou...

krása, i po kůrovci. Alespoň je teď z kopců místy vidět krajina, to v roce 1990 nebylo nikde. Samozřejmě, že si příroda poradí. Ta stejnověká smrková monokultura ze smrčků, které se zjevně sami vysemenily před/po kůrovci se má k světu, většina jich teď vypadá jako vánoční stromeček.

Ale tak mi napadlo, že přemnožení kůrovce vlastně způsobilo nedostatečné kácení přestárlých smrků, všude po republice , nikoliv jen na Šumavě. Prostě průmysl zpracování dřeva nestačil tolik dřeva zpracovat. Ale ty lesy jsou rozhodně potřeba kvůli klimatu! Nemělo by se o tom přemýšlet z tohoto konce?

J. Novák 24.1.2022 18:37

zda se z zničených lesů a holin vidí daleko, a to má být přínos kůrovce, tak k výhledům jsou rozhledny...... a na holých temenech hor i fouká, bývá zima a sníh je sfoukaný,...... asi jste měl štěstí.

Š. Hašek 24.1.2022 12:53

Skutečné tragédie vždycky přišly od lidí. Od jejich řídicích orgánů. Myslíte, že první válku zavinila cena vína na srbských vinicích???

Skoro bych se na tu ""TRAGÉDII"" Šumavy vyssrrál. Smrk, buk, jeřáb, bříza, olše, ....... , si poradí. Kůrovec taky. Místní taky.

Jde ale o ty kecálisty zdaleka a prachy zdaleka. Stejně na to nebude asi čas. Stejně jako mně kecálista zdaleka zakáže porazit nakloněný ořešák, který má v sobě tunel jako prase a větve jdou nad chalupu.

Budeme študovat formuláře kdy pustit pračku, a jestli učitel bude smět dát sardel (poňádž to ponižuje rodící se komisařky brusele). Fakt to myslím vážně.

Zkráceno. Naposled, na Šumavě, jsem na několika místech vydržel sedět hodně dlouho. Netragicky.

S nánou Pekarovou to je horší .........

H. Kotaz 24.1.2022 14:34

1***

J. Novák 24.1.2022 11:55

Diskutéři,.....smrk ztepilý SM má na stanovištích v zimě nezastupitelnou úlohu pro ohřívání ovzduší o kondenzační teplo uvolněné při kondenzaci vodních par (vlhkosti) a výrazně zmírňuje máz na pouze chladné počasí, proto v zapojeném smrkovém lese stromy nezmrznou i při -40C ,.....

lze konstatovat že jsou SM mrazuvzdorné, natahují koloběh vody z oceánů na kontinenty při změně skupenství z vodní páry 1400 dm3 = 1 dm3 kapalné vody!!! Vnímá lidstvo základní přínos jehličnanů neopadávavých na velký koloběh vody?

Tuší lidstvo, že index listové plochy LAI v zimě SM/BK = 1/0=nekonečno, v létě 10/1 =jeden smrk nahradí pro kondenzaci 10 buků??? !!!!!!

J. Novák 24.1.2022 12:03

kromě ekonomiky lesů je nejdůležitější efektem jehličnanů jejich transportní terristický efekt == vrací odtékající srážkovou vodu na kontinenty a SM působí jako klimatický činitel (bez nároku na energie) pouze jej lidé musí chránit dle zákona Lesního dle §§32

J. Novák 24.1.2022 12:15

Lesní z, 289/1995 Sb. §32 1. Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména

zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření,

preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů,

provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.2

J. Novák 24.1.2022 12:20

Národní Park Šumava selhal při dodržování Lesního z. a ponechal po orkánech přemnožit škůdce, které větrným zničili Vysočinu a další lesní útvary v ČR!!!!!!!!

Selhání politiků ČR = zničené lesy = základní složka Životního Prostředí až nenahraditelná v reálném čase 50 let!!!!!!!!

J. Novák 24.1.2022 12:25

opr- ....kteří větrným přenosem sežrali i 100ha lesů najednou = v jedné gradační vlně,.....cíl byl dosažen levná surovina pro LDP, nyní dopady známe 1 m3 řeziva = 10 000,- Kč i více, dříve surovina 500Kč/m3!!! Kdo se napakoval??? Cizáci s přispěním zelených NGO!!!!!!!!!

G. Onion 24.1.2022 11:31

Výborně p. Říha, skvělá práce.

Jen bych to doplnil o to, jakou podivnou úlohu v té historii hrála JU a samozřejmě poukázat na doslova záškodnickou činnost, kterou provádí na Šumavě nátlakový spolek hnutí duha v čele s tím grázlem Bláhou.

P. Rada 24.1.2022 12:04

Pan Říha tak akorát "výborně" rozeštvává národ desinformacemi. Pro někoho, zejména ted při hrozící invazi mocichtivců na Ukrajinu - "skvělá práce".

G. Onion 24.1.2022 14:09

Co to tady blábolíte? Tohle je diskuse o Šumavě a vy sem taháte Ukrajinu, vy máte fakt dost.

Za bezzásahovost bohužel platíme vysokou cenu – likvidace lesa včetně postupné ztráty jeho vodohospodářské, klimatické, protierozní a rekreačně zdravotní funkce a riziko jeho neobnovení . Škody způsobené ekologickými dogmatiky jsou veliké a ohrožují samu existenci Národního parku Šumava. A samozřejmě jejich činnost ohrožuje lesy spolu sousedící za což platí správa NPŠ nemalé peníze jako odškodnění. Zanedbání boje proti kůrovci má pro smrkové lesy tragické následky. Vítr kůrovce přenáší desítky kilometrů ať se to někomu líbí nebo nelíbí je to prostě fakt.

P. Rada 24.1.2022 16:26

"Co to tady blábolíte?". Kůrovec je se smrkem na planetě desítky milionů let a za tu dobu se naučil žít v jeho blízosti jak bílé krvinky v lidském organismu. Běda když se tato symbioza naruší. Člověku se tuto rovnováhu narušit už mnohokrát podařilo. Podnebně a lesnicky se to daří žel leckde vymyká dál a pokud jde o Ukrajinu tak tam vládne také nerovnováha která hrozí přerůst do tragédie kterou právě autor připomíná už nadpisem.

J. Pankovic 24.1.2022 17:41

Kůrovec spíš než bílé krvinky připomíná připomíná tasemnici a ano, zelení ekofašisté už mnohokrát prokázali, že svými debilními nepromyšlenými zásahy dokáží přírodě ublížit :-P

G. Onion 24.1.2022 17:48

Jaká symbioza? Copak lýkožrout a smrk žijí v symbiotickém vztahu? Víte co to je symbioza? To je soužití dvou a i více organismů a musí být výhodné pro všechny zúčastněné. Jak je asi výhodný vztah smrk a lýkožrout? Brouk ten strom zlikviduje a jednoznačně je škůdce.

Vy jste magor to se jen tak nevidí a plácáte páté přes deváté, vůbec tomu nerozumíte. Ach jo.8-o8-o

P. Rada 24.1.2022 19:10

Ano v přírodě (tundra) běžně žije kůrovec se smrkem v symbiotickém vstahu. Funguje to běžně zhruba tak, že kůrovec urychleně odstranuje vše neduživé a pomáhá to proměnovat na nový živný supstrát. V oblastech přirozeného rozšíření může mít k. jednu až dvě generace ročně a to tak akorát stačí na odstranění polámaného a jinak výrazně oslabeného stromu. Celek porostu zůstává robusní, vícevěký protože není zatěžován oslabenými. Zdravé se snadno ubrání protože má vyvinutou a aktivní chemicko-mechanickou ochranu pryskyčicí i mikroorganismy které hostí pro případ napadení.

Pak ale přišel člověk, přenesl smrk do nepůvodního prostředí, začal jej navíc pěstovat monokulturně a stejnověce na co možná samé pěkné dlouhé klády co se s místa hromadně a tedy snadno těží při obmýtí.

Pro kůrovce je to situace výrazně anomální. Jednak se může množit v teplejším a delším období až v pěti generacích - přičemž jeden cykl může zvýšit jeho četnost zhruba 60x. Výsledkem proto může být naprosto nebývalé přenožení.

Další problém stejnověkých smrkových dřevoprodukčních kultur - lákadlo pro kůrovce (nedostatek signalizačních terpentenů) - je dlouhý hladký kmen pod prvými větvemi což oproti přirozenému stavu zmnohanásobuje plochu na které může být smrk napaden a omezuje fotosyntetické reakce koruny smrku vzhledem k velikosti jeho kmene.

Výsledkem dřevoprodukčního úsilí člověka je na druhou stranu produktivity krajně nestabilní systém porostu, který hrozí i při malém poškození kalamitní kůrovcovou invazí, kdy už nejsou napadány jen neduživé a příslušně staré stromy ale požer se týká celého porostu ve kterém mohou přežít jen jiné druhy stromů.

V. Němec 24.1.2022 11:08

Není to jen Šumava. Mám chalupu v Nízkém Jeseníku blízko Slezské Harty. Co se za posledních 5 let povedlo (přičemž ostrůvkové napadání kůrovcem jsem začal pozorovat už tak před 15 lety - bez reakce "hospodářů"), to je k pláči. Není třeba osidlovat Mars, tady je teď prostoru ke křísení přírody dost.

A příčinou není jen změna klimatu, častější sucho, ale letité nehospodaření za účelem finálního vyrabování dřeva na prodej.

Jsou oblasti asi tak 10, 15 km vedle, kde smrkový les žije.

P. Rada 24.1.2022 12:01

Ano klima není sice jedinou příčinou ale zato neoblomě závažnou a stále naléhavější. Roste totiž jak posun tak dynamika jevů.

Naprostá většina lesů u nás byla uměle vysázena před více jak stoletím v docela jiných podnebních podmínkách a navíc zejména s požadavkem produktivity čemuž tehdy vyhovoval především u tehdy spíše severněji rostoucí smrk.

Jen na úzkých lokalitách - jako např. prvé zony NPŠ - se dá dnes najít zbytek původní vegetace kterou naši předci v dobách rozvoje sklářství... prakticky vyrabovali. I hora Říp byla svého času holá.

Pro rozmanitou orografii mají přitom porosty v kopcovité krajině až hor přeci jen větší šanci se přispůsobit jak v rovinatější krajině kde stupínek rozdílu teplot může adaptačně navodit nutnost se přesunout na stakilometrové vzdálenosti.

Za posledních 60 let se přitom průměrná teplota v ČR zvedla o 2C a do poloviny století se čeká další takový skok.

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/klima-data-fakta-o-klimatu_2002060600_jab

Rozdílu průměrných teplot +2C zhruba odpovídají ve stejné nadmořské výšce oblasti severní Itálie nebo Balkánu se zásadně rozdílným druhovým zastoupením. Dramatický vývoj se proto našim lesům nemůže vyhnout a to i kdyby byly obhospodařovány ideálně - natož pokud se navíc závažně lesnicky chybuje.

P. Han 24.1.2022 12:51

Na strámkách ČHMÚ vidím za těch 60 let zvýšení územní teploty pro ČR 0,6°C.

https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty#

P. Rada 24.1.2022 13:29

Uvedl jste odkaz na celou tabulku - nikoli na průměr. Která data za které měsíce jse si s ní vybral?

Zkuste porovnat:

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-cr-mesice

P. Rada 24.1.2022 13:41

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-cr

G. Onion 24.1.2022 14:36

Jestli vám můžu poradit, neberte vůbec v potaz co uvádí faktaoklimatu.cz. Jediný relevantní zdroj je jak správně uvádíte ČHMÚ.

P. Rada 24.1.2022 16:32

Když už něco radíte a nechcete se blamovat... tak by jste si mohl dopředu ujasnit, zdali s dat v tabulce - která je sice správně - může být přímo "vidět" rozsah teplotní změny za 60let.

P. Han 24.1.2022 16:43

Může. Stačí srovnat dvě tabulky proti sobě. Já jsem se tedy švihnul, vzal jsem 50 let, ne 60.

H. Kotaz 24.1.2022 11:00

Vojenské lesy jsou dodnes v lepším stavu, než ostatní - soukromé, státní.

O. M. 24.1.2022 9:22

Pane Řího, plně podepisuji posled í odstavec.

Paradoxně, největší zásluhu na zachování Šumavy měla existence pohraničního pásma. Jakožto liberečák, znalý "skvělé kondice jizerskohorských lesů, jsem v létě r. 1990, kdy už se do pásma smělo, ale ještě nebyl vyhlášen NPŠ, kempoval v Borových Ladech a takřka bez omezení se potuloval Šumavou. Byl jsem fascinován hustými smrkovými lesy a rozlehlými moři tlustých mechových polštářů. Ale už tehdy jsem narazil na cesty rozryté od lesních strojů a vznikající paseky. Pro těžaře to sousto bylo příliš neodolatelné, a tahle neodolatelnost se v různých podobách táhne celou historií NPŠ.