Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Praxe stahovat se

zacala v 38 a pokracovala o 30 let pozdeji. Jinak bych rekl, ze vojaci obcas umiraji, je to risiko povolani, jako treba u hasicu a oni to vedi.

Na jedné straně nadáváme na Francii a Británii a na druhé straně Klausové a Lanzové vyzývají ke zradě spojenců. Kdo je horší?

Bin Ládin nežil v Pákistánu v době,

když USA na Afghánistán zaútočily (nejdřív daly Talibancům ultimátum, že ho mají vydat, načež Taliban odmítl) - byl totiž tam, v Afghánistánu, a Taliban to ani tehdy nepopíral. Do PAK oblastí mimo kontrolu vlády se přesunul až o dost později. Takže není pravda, že nikdy Talibanci nepodporovali terorismus. Není ani pravda, že jde o lidové hnutí zdola - jinak by získali ve volbách většinu a vojáky NATO by poslali pryč - většinu ale nemají. Peníze a zbraně od "někoho" dostávají, hádejte od koho... A kromě terorismu je strategickým smyslem přítomnosti v AFG taky to, že Irán je zleva i zprava obklíčen, takže pokud mulláhové opravdu dodělají atomovku a namíří ji třeba na Izrael nebo Evropu, tak je možné reagovat docela rychle.

Z Afghánistánu odejdeme,

ale ještě to nějakou dobu potrvá. Důležité je, aby to nebyl úprk jako z Vietnamu, a pak nezačalo veliké vraždění, těch co stáli proti Talibánu. Pochopitelně, že představa poražení Talibánu v jejich vlastní zemi je naivní, tomu nemůže věřit ani největší optimista.

Může být vícero dobrých důvodu

„proč být v Afghánistánu“. Kvůli minerálům, ropovodům, příjmům z drog. Kvůli válkychtivosti pár úředníků. Pro peníze plynoucí do US vojensko-průmyslového komplexu. Kvůli strategické poloze Afghánistánu v neokozervativím snu o světové hegemonii a proto, že Afghánská vláda, dosazená US armádou, se bez okupačních vojsk neudrží.

Varováním by mohly být podobné "úspěchy" vojenských a politických zásahů USA v minulosti v jiných zemích. Ono by stačilo ponechat si základny v Kábulu a několika dalších městech, ale Talibán bere mír jen když cizí jednotky odejdou. Přitom se za teroristickou organizaci nepovažuje, ale spíš za partyzánskou, neboť bojuje proti okupantovi ve vlastní zemi.

Proč jsme tam my? USA je náš současný hegemon a my jsme jeho vazalové. Nebo proto, že USA potřebují alespoň zdání, že v té ostudě neskončí samy. Jako hlavní důvod pro náš nedočasný pobyt spřátelených vojsk v Afghánistánu se však jeví náš společný boj za svobodný svět proti barbarství.

Totální blábol

Od autora se tradičně nic jiného čekat nedá.

Re: Totální blábol

Máte obdivuhodnou argumentační úroveňp

Nutno také podotknouti,

že SSSR v Afganistánu bojoval 9 roků a dva měsíce. My jsme tam s celým NATO už 17 let.

Re: Nutno také podotknouti,

V Jižní Koreji to taky trvalo docela dlouho a teď se od nich můžeme učit prosperitě.

Pěkný den.

Tož někde se vojáci cvičit musí, že...

Afgánistán je cvičiště, kde se cvičí ostrými.

O nic jiného nejde.

Re: Tož někde se vojáci cvičit musí, že...

Americká zbrojařská loby potřebuje lokální války kvůli odbytišti zbraní a střeliva.A ta je tak mocná,že si ani prezident netroufne ji odmlouvat.Pokud by skončil Afganistán,tak by si našli jiný subjekt.

perlíte, autore

situace v Afghanistanu není jednoduchá, to jistě. Jenže tento stát destabilizovali Rusové, tedy přesněji řečeno sověti. S jejich Babrakem Karmalem a Nadžíbuláhem. Pak s ostudou odtáhli. Od té doby je tam zmatek a podhoubí terorismu.

"Taliban je lidové hnutí, které nikdy nepodporovalo terorismus" ... no tak to už si musíte dělat srandu.

A úplně jste vynechal jednu z nejdůležitějších věcí - v Afghanistanu jsme jako součást NATO. Jak se budeme chovat ke spojencům, tak se oni budou chovat k nám. Když stáhneme ocas mezi nohy a utečeme, tak hádejte, co udělají oni, až je budeme potřebovat.

Vy zkrátka chcete ten svůj klídek a teplíčko a do ničeho se neplést. Jděte s tím někam, právě tohle se nám už několikrát vymstilo.

Že tento stát destabilisovali Rusové,

o tom si dovoluji vážně pochybovat. O vpádu do Afganistánu rozhodlo politbyro pod vedení Ukrajince Brežněva, v politbyru byl tehdy snad jediný Rus, a to Černěnko. Všichni ostatní byli nerusové.

Destabilisace počala v roce 1973 v důsledku rodinných bojů ve vládnoucí rodině - krále svrhl jeho bratranec. Ten se stal diktátorem a proto proti němu místní komunisti povstali a zabili ho.

Na to ragovaly USA vyzbrojováním a masivní podporou mudžáhídů, kteří tvořili oposici proti vládě (komunisti tam totiž nezavedli diktaturu proletariátu). Teprve pak se do věci vložil Sovětský svaz, vedený tehdy především Ukrajinci, a to proto, aby mu na jižních hranicích nevyrostl žádný vojenský tábor USA, což by se v případě vítězství mudžíhídů stalo. Na výměnu Amína za Karmala reagovaly Spojené státy tak, že začaly podporovat a přímo organizovat odpor muslimů z celého světa a začali je přímo trénovat, ne jen vyzbrojovat a financovat. Po devíti letech do SSSR vzdal a z Afganistánu odešel, načež se tam začali rvát všichni se všemi, neboť k tomu byli dobře vycvičeni a vyzbrojeni. Z různých bojujících skupin nakonec vítězně vzešel Taliban, podporovaný zejména Pakistánem. Taliban zavedl tvrdou a nekompromisní muslimskou tyranidu, která byla srovnatelná s režimem Polpotovců (ne ideemi, ale formami vlády).

S autorem článku lze souhlasit v tom,

že situace v Afghánistánu nemá řešení. Islámem vymyté mozky muslimů nikdo nezmění ani po dobrém, ani po zlém.

Takže zůstává otázka, zda vojenská mise dokáže alespoň částečně zadržovat vývoz muslimského terorismu, či nikoliv. Myslím, že to druhé je pravdivější.