P. Skřivan 6.7.2011 16:31

Tohle je ovšem velká míra demagogie.

Odbory a levicová strana nemají nic společného, a to ani přesto nebo právě proto, že se někdy navzájem podporují nebo někteří odboráři své funkce využívají jako výtahu do funkcí v levicové straně. To je jedna věc.

Druhá věc je šetření. Vtip je v tom, že odbory, lépe než kdo jiný, především díky svým členům ví, jak se doopravdy šetří a už od dob komunismu platí, že čím větší šetření, tím větší příležitost k utrácení. Zní to možná nelogicky, ale je to tvrdá realita a zatím se mi nezdá, že by se na tom něco měnilo.

Takže je jasné, že pokud se na jedněch (odborářích) šetří, aby jiní (politici) měli více, že se to těm prvním nelíbí. Názorná ukázka budiž důchodová reforma, chytře vymyšlená, aby byly soukr. fondy a ještě do ní mohli vstoupit jen nejmladší, přesně podle hesla: po nás potopa. Existuje mnoho lepších modelů, což netvrdí jen NERV. Pardon: tedy pro občany. Pro Kalouska je určitě tahle super.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Klepal 6.7.2011 9:40

Šetření a "šetření"

Šetření je jistě na místě, když příjmy nedostačují, důležitější je v takové situaci se  poohlédnout po příjmem, tedy v tomto případě práci, která vytváří hodnoty, z nichž lze ony příjmy pokrýt. Roztáčet klesající spirálu výkonnosti ekonomiky, kdy na jedné straně 10 a více procent lidí nemůže vytvářet svou prací hodnoty, a na druhé straně chybí dostatečné příjmy, které navíc jsou snižovány korupcí a obcházením daňové povinnosti, mně nepřipadá jako nejvhodnější politika dokazující přednosti výroby, která by měla zajistit růst životní úrovně všem. Způsob "šetření", který předvádí naše vláda, připomíná podobné metody v období nedostatku elektrické energie za minulého režimu, kdy se "šetřilo" jejím vypínáním.

Kromě toho, každá stávka má politickou podstatu, i když se jedná "jen" o kolektivní dohadování se zaměstnavatelem, protože i toto dohadování se týká ekonomického postavení zaměstnanců a zaměstnavatele, jejichž zájmy se mohou dostat do sporu, a tento spor mezi skupinami s možnostmi nasazení rozdílných nástrojů k prosazení svých požadavků je politický. Protože také všechny skupiny mají společný zájem, kterým je prospěch celku, v současné době představovaný státem, nebo dokonce prospěch všeho lidstva v celoplanetárním rozměru, je zřejmé, že stávky tento prospěch v krátkém časovém úseku mohou snižovat a dokonce některé jedince i značně omezovat, což je argument často používaný odpůrci stávek. S tímto názorem bylo možno se potkat hlavně za socialismu, který se dal vulgarizovat tvrzením "vždyť stávkou si pracující jako vlastníci výrobních prostředků škodí sami sobě". V dlouhodobém měřítku je zřejmé, že prosazování ekonomických zájmů zaměstnanců politickými prostředky má tendenci zvyšovat cenu pracovní síly a tedy i životní úroveň jejich rodin, což opět dovoluje reprodukovat pracovní sílu na kvalitativně vyšší úrovni s vyšší produktivitou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 6.7.2011 8:19

Pěkný článek.

Při troše snahy by možná autorovy argumenty pochopili i odboráři. Tedy, někteří odboráři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek