30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

POLITIKA: Komu chybí levice

Ohrožuje politickou stabilitu naší republiky absence levice v parlamentu? To je otázka, která zaznívá po volbách často a má samozřejmě na první pohled opodstatnění: hlasy něco přes 800 000 lidí nebyly vyslyšeny. Přesnější odpověď ale najdeme, změníme-li perspektivu pohledu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Jirkovský 1.11.2021 7:44

Není, guláš byste poznal i vy ....

R. Tesařík 1.11.2021 7:51

Tak zmatená snůška "názorů". Význačné tím, že vám se líbí. Jak jinak, že.

O. Kaucký 1.11.2021 13:48

Slabé slovo. Urážíte kuchaře s gulášem.

Z. Lapil 1.11.2021 17:50

Není guláš jako guláš: https://www.youtube.com/watch?v=5pxhfgEa4L0

(Dívčí... Válka... Přesolenej guláš...)

R. Meišner 1.11.2021 6:51

autore žádná *klimatická krize* neexistuje--to jen lidstvo už dokonale zblblo. klima a podnebí se mění neustále, tu více, tu méně (viz malá doba ledová--ale v průměru je stále stejné. vliv člověka je v řádu promile. dělat se s tím nedá vůbec nic, můžeme to pouze pozorovat. hladina moří se zvedla za sto let o pár centimetrů--a co? vy jste to poznal? ( pozn. já osobně bych přivítal to slibované oteplení o 1,5 stupně--tady na Vysočině to pomalu není k žití, letos mně ani nedozrály jablka na zahradě ;-)---tož tak.

J. Nevrkla 1.11.2021 7:43

R^

D. Krajíček 1.11.2021 8:33

R^

V. Petr 1.11.2021 9:18

R^R^R^

V. Mokrý 1.11.2021 6:49

Samozřejmě že chybí, Hvížďalo !

J. Lukavsky 1.11.2021 6:34

"těmi, kteří na modernizaci vydělávají" no skoro bych to definoval tak, že "těmi co na tzv. modernizaci parazitují" většina těch úžasných nápadů se zanedlouho ukáže být krávovinou - slušně řečeno. Kterou ovšem musí zaplatit ti ostatní. J.L. end

O. Kaucký 1.11.2021 13:43

R^

R. Langer 1.11.2021 6:10

Já jsem si tedy žádných závažných změn v politice po volbách v GB a Německu opravdu nevšiml. Právě naopak, je to čím dál tím víc stejné, což je naprosto děsivé. ;-)

M. Grundmann 1.11.2021 0:45

Nesouhlasím s názorem profesora Andrease Reckwitze z Humboldtovy univerzity tvrdícího, že stále žijeme v době klasického boje mezi těmi, kteří na změnách vydělávají a těmi, kteří na změnách prodělávají. Podle mě je současná situace důsledkem historicky jedinečné změny priorit velké části populace.

Moderní západní společnosti se podařilo dosáhnout historicky nevídaného blahobytu pro velkou většinu obyvatel a tato situace je chápána jako samozřejmost. Z tohoto důvodu existuje silný tlak na změnu hierarchie ve společnosti a snaha o sníženi společenského postavení lidí zajišťujících materiální fungování dnešní společnosti. Tito lidé jsou postupně nahrazovaní lidmi, kteří nabízejí zábavu a jiné příjemné nemateriální prožitky ostatním členům společnosti. Ačkoliv je většina lidí přesvědčena o opaku, společenské uznání lidí zajišťující lidem materiální blahobyt, bezpečnost, zdraví apod. dnes klesá a na společenském žebříčku stoupají nejrůznější baviči. A to na všech úrovních společnosti, v rodinách, ve firmách, státních strukturách i všude jinde.

M. Grundmann 1.11.2021 0:50

Příkladem změny priorit nové generace je pro starší lidi nepředstavitelná a historicky ojedinělá přecitlivělost dnešní mladé generace. Možná tomu nebudete věřit, ale dnešní mladá generace například velmi těžce snáší v běžné písemné komunikaci tečku za větou, protože je tato tečka podle nich známkou nepřátelského postoje. To není vtip.

Krajní levice je pak pro tyto lidi atraktivní.

P. Hák 1.11.2021 6:46

Mám jedinou výhradu: Ti baviči apod. se na vrchol žebříčku dostali už před lety.

Pak ještě otázku k polemice: Opravdu jsou mladí lidé, závislí na konzumu, příslušníky krajní levice? Že o své závislosti na konzumu nevědí, protože veškerý komfort považují za samozřejmost, je druhá věc.

J. Pokoutný 1.11.2021 8:43

"Levice" neexistuje. Klimatisté a s nimi spojení rozes...či patří t.č. do Řádu Progresivoformes, tj. progresivců, dle některých ovšem pracujících ntenzivně na regresi.

P. Hák 1.11.2021 18:47

Také se přikláním k názoru, že dělení na pravici a levici je dneska už méně důležité, než na progresivisty a konzervativce.

M. Grundmann 1.11.2021 9:38

Moderní levice nabízí lidem prožitek morální a intelektuální nadřazenosti. To je něco, co je pro lidi bez běžných materiálních starostí velmi atraktivní. Je to zejména přitažlivé pro učitele, vědecké pracovníky, umělce, novináře, sportovce a podobné profese. Je otázka, co by mohla přinášet pravice v bohaté společnosti. Tradiční hodnoty usilovné práce a materiálního blahobytu příliš nikoho oslovovat nebudou.

R. Langer 1.11.2021 13:30

To ale levice nabízela přece odjakživa, od Ježíška počínaje... ;-D

M. Grundmann 1.11.2021 13:40

V tom s Vámi naprosto souhlasím. Dříve však lidé museli bydlet, jíst a bránit svou zemi a tyto pocitové potřeby byly odsouvány na vedlejší kolej. Dnes je pocit intelektuální a morální nadřazenosti pro mnoho lidi zásadní věc a volí strany, které jim tento pocit nabízejí.

P. Hák 1.11.2021 18:45

A co rozumíte pojmem "běžné materiální starosti"?

J. Nevrkla 1.11.2021 7:45

Blahobyt na dluh, teď přijde opak a prozření.

M. Grundmann 1.11.2021 9:32

Jak se to vezme, blahobyt na dluh. Možná v ekologické oblasti. V ekonomické oblasti se o blahobyt na dluh ve skutečnosti nejedná, protože dluh splácen nebude. Na stát není možné poslat exekutora, stát si jednoduše ve sněmovně nějak odhlasuje zrušení dluhu a tím se problém vyřeší. Stát není normální dlužník a kdo si to myslí, dělá zásadní chybu v uvažování. Stát je dlužník, který si sám stanovuje pravidla splácení dluhů a sám si jejich plnění vynucuje. Proto mu nic nehrozí.

Jediný, komu hrozí v budoucnu prozření, jsou věřitelé.

J. Nevrkla 1.11.2021 9:55

Tak jednoduché to není. Pokud se vytisknou peníze nepodložené hodnotou, bude poptávka větší než nabídka a dojde k inflaci, která ty peníze příslušně znehodnotí. Pak klesne poptávka a nastane krize. Zahraniční věřitele mohou pěkně zatapet. Některé státy už prodávají ostrovy, přístavy, kusy pobřeží, aby dluhy zaplatily. Argentina žije v bankrotovem režimu temez dvacet let.

M. Grundmann 1.11.2021 10:27

Vaše analýza popisuje tradiční chudou společnost, kde jsou peníze používány hlavně k okamžité spotřebě. Tato pravidla skutečně platila minimálně do konce 20. století. V 21. století však došlo k obrovskému globálnímu zbohatnutí obrovského množství lidí a vznikla historicky nová poptávka po investičních nástrojích, která před tím snad po celou dobu existence lidstva neexistovala. Zdůrazňuji historicky úplně novou situaci, ve které se dnešní lidstvo nachází vzhledem k velmi rozšířenému blahobytu.

Tato obrovská poptávka po investičních nástrojích nemá na druhé straně dostatečnou nabídku a ta je částečně zajišťována státními dluhopisy. Deficitní hospodaření těchto států není dnes způsobeno nedostatkem financí, ale nutností vydávat dluhopisy k uspokojování kapitálového trhu. Vydáním dluhopisů se tyto investiční prostředky použijí k okamžité spotřebě a tím se zajistí celková ekonomická stabilita. Pokud by tak státy nečinily, bohaté státy by se velmi rychle dostaly kvůli nadměrné míře úspor do obrovské deflační krize horší než v 30. letech minulého století.

Jsou tu ovšem také státy, které nevydávají dluhopisy kvůli kapitálovému trhu, ale protože postaru potřebují peníze na svůj provoz. To je případ Argentiny. Ta udělala obrovskou chybu v tom, že si půjčila podle amerického práva peníze v americké měně u země, která má nejsilnější armádu na světě. U takového věřitele si není radno půjčovat a ještě ne za tak tvrdých podmínek. Měli si raději půjčit v Kuvajtu nebo v Arabských emirátech. Pak by se jejich dluhová krize vyřešila velmi rychle.

Některé země jako Řecko se mohly dluhů snadno zbavit výstupem z eurozóny. To by sice vyřešilo velmi rychle problémy Řecka jako celku, ale prodělali by na tom někteří bohatší Řekové. Tito lidé se proti tomuto řešení postavili z čistě osobního zájmu, který je v rozporu se zájmy většiny Řeků. Proto k výstupu Řecka z eurozóny nedošlo.

J. Nevrkla 1.11.2021 10:46

Názor, že třeba Řekové se mohli snadno zbavit dluhů výstupem z eurozóny, považuji za naivní. Eurozóna je naopak zachránila od neodvratného bankrotu, ovšem za cenu dalších nesplatitelych dluhů, které budou splácet i ostatní členové eurozóny. Žijeme v blahobytu na dluh, utracime více, než vyděláme. Existuje moderní monetární teorie, podle níž to nevadí, pokud inflace nepřesáhne určitou hodnotu, že v podstatě existuje perpetum mobile. To je samozřejmě nesmysl. Kapitálová hodnota firem může být různě nepřirozeně zvyšována, pokud ovšem firma je ve ztrátě a není naděje, že se z ní vyhrabe, nemá pro akcionáře žádnou hodnotu, peníze do ní vložené jsou prostě ztraceny. Můžeme žít v iluzi, že to lze nějak obelhat, ale to je tak všechno. Přichází doba, kdy to všichni poznáme na vlastní kůži. Perpetum mobile není z reálného světa.

M. Grundmann 1.11.2021 10:55

Výstupem z eurozóny by se měna všech řeckých státních dluhopisů změnila na novou místní měnu a ta by silně devalvovala. Tím by se hodnota dluhů výrazně zmenšila a Řecko by se tak jednoduše a rychle zbavilo dluhů. Změna měny dluhopisů při výstupu z eurozóny je zásadním prvkem operace. Jednalo se o dluhopisy podle řeckého práva a Řecko mohlo takto rozhodnout. Pokud by Řecko rozhodlo, že dluhopisy zůstávají v měně euro, výstup z eurozóny by zcela ztratil smysl a Řecko by si naopak pohoršilo. Mimochodem, hlavní podmínkou "pomoci" Řecku byla ztráta práva Řecka něco takového v budoucnu udělat, velká část řeckých dluhopisů nefunguje podle řeckého práva. Ve skutečnosti se Řecko samo pohřbilo, protože se vzdalo možnosti věřitele jednoduše připravit o půjčené peníze.

J. Nevrkla 1.11.2021 12:39

Věřitelé by museli být velmi naivní, kdyby je bylo možno tak jednoduše obelstít, jak popisujete.

V. Petr 1.11.2021 12:57

Na základě čeho soudíte, že by Řecko mohlo dluhy, které nadělalo v Eurech splácet např. v drachmách? Má toto nějaký precedent?

Dlužník by přirozeně požadoval stále platbu v Eurech.

M. Grundmann 1.11.2021 13:25

V současné době je měna euro domácí měnou Řecka, jedná se o společnou měnu Řecka a ostatních států eurozóny. V případě měnové odluky se dluhy mění na dluhy v nové národní měně. Tak tomu bylo například při rozpadu Rakousko Uherska. Při výstupu jedné země ve skutečnosti dochází k rozpadu eurozóny na tuto zemi a na zbytek eurozóny. U některých dluhopisů mohou být samozřejmě výslovně stanovena jiná pravidla pro případ měnové odluky. Nové řecké dluhopisy obvykle tato pravidla teď obsahují a Řecko je v trvalé pasti.

Kdyby euro nebylo vlastní měnou Řecka, něco takového by nebylo možné. Podobně by tak nemohly učinit státy jako je Černá Hora nebo Kosovo, které euro sice používají, ale nejsou součástí eurozóny.

Proto byl odchod z eurozóny ideálním řešením. Řecko však vyměnilo bezcenné dluhopisy s možností devalvace za závazky, kterých se nemůže zbavit. Toto rozhodnutí je možné považovat za vlastizradu z mého hlediska.