Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Eurobolševický agitátor a rusobijec Ženíšek si zasloužil vysoké koryto za to, že ze sebe dělal pitomce mnohdy většího než Langšálová a Pekari. O vědě není nic, ale censorem bude jistě aktivním.

Nějaký argument???

Zkrátka jeden z mnoha zbytečných postů,jak u nás,tak v EU,která je ostatně,v dnešní podobě,celá nejen zbytečná, ale škodí.

Ministr pro výzkum, vývoj a inovace ve vládě ČR je podobný, za nic odpovědný drahý pašalík, jako komisárka pro hodnoty a transparentnost v tom Evropu destruujícím spolku.

Páně Dvořákovy postuláty v závěru článku formulované jsou rozumné, leč po mém soudu jen pro tzv. tvrdé, tj. přírodní a technické vědy. Jejich výstupy lze komercializovat a získat tak aspoň částečně zpět prostředky do výzkumu vložené, ba i výrazně vydělat.

U humanitních věd to takhle může fungovat jen velmi částečně až vůbec.

Cituji z článku: "... akademická sféra zastává a prosazuje stanovisko „dejte nám peníze, a o to, co s nimi uděláme, se nestarejte!“ ..."

Komentář

Hlavní problém "nevyhození peněz" spočívá v tom, jak z úrovně Ministerstva uřídit činnosti (věda/výzkum a inovace), které mají zcela rozdílnou metodologii.

V době minulé, si toto téma prakticky nikdo vlivný ve školství neuvědomoval. Pochybuji ale, že něco podstatného se od těch dob dodnes změnilo. Ani na kreditovaných univerzitách!!!

Vězte, že za úspěšně provedenou vědu/výzkum může výzkumník dostat jen malé peníze (hlavně poplatky za patenty, práce pro mezinárodní instituci, ...). Pokud ČR ale chce vydělat velké peníze, pak se musí naučit i metodologii inovací. Tzn. jak komercializovat výsledky vlastního výzkumu. Klíčové slovo pro inovace je KOMERCIALIZACE. Nikoliv seznam vědeckých citací.

Další možné úskalí komercializace

Například výzkumník a pozdější podnikatel-inovátor, ředitel firmy XYZ, mi kdysi dávno osobně sdělil následující: "Prodali jsme již asi 200 inovovaných čistíren odpadních vod. Ale žádnou z nich jsme neprodali normálně, tj. žádnou bez úplatku. " Ha.

Můj spolužák, inženýr, který ale hned po škole konvertoval na obchodníka, mi vysvětlil, jak je možno "fikaně" předávat úplatky. Jenže to nebyla činnost pro mne osobně. Já jsem byl a zůstal klasickým inženýrem. Byl jsem z praxe zvyklý na následující formu zadání úkolu pro inženýra, asi takovou: "Použijte cokoliv (tzn. nikoliv jen vědu), hlavně ten praktický problém nějak vyřešte, v dohledné době a za rozumnou cenu." Takže velmi oceňuji současný francouzský TV seriál "Impossible Engineering".

Pane autore vaše formulace je rozumná, ovšem jen ve výzkumu a vývoji, který má, jak píšete, přínos, Ovšem jaký přínos pro společnost má např. výzkum o čemsi nespecifikovaném, za to velmi dobře zaplaceném Indonězském čemsi Nebo jiné tzv. sociologické, poliitologické cosi

Podle mého názoru by si měli "vědci" z těchto oborů hledat prašule sami u těch kdo si toto vyžádají, ale asi mám v tomto směru zcestný postoj.

Naprosto s Vámi souhlasím.

Problém je v tom, že vědec není každý, a dávat love někomu, kdo je podle tabulek sice vědec, ale na to nemá, je jaksi mrháním. Jsou např. VŠ, z nichž nic nikdy nevypadlo, tak proč jim dávat love? Aby si doplnily počítačové vybavení?

Pokud si myslíte, že většina vynálezů a vědeckých teorií vzešla z cíleného, "naordinovaného" výzkumu, jste vedle jak ta Langšádlová.

Absolvent humanitárních studií v Plzni je všestranně použitelný. Náměstkoval v oblasti zdravotnictví, spravedlnosti, kultury i zahraničí. Správně předpokládá, že když působil bez znalostí problematiky v těchto oblastech, pak fakt, že je vědou nepolíbený, není na závadu. Prostě věda se nezhroutí, když ji bude řídit další topácký Lysenko.

První co vykřikoval, že chce na vědu více peněz, místo toho, aby řekl, že dá love jenom těm, kde má jistotu, že z nich něco vypadne. Holt počítají se jenom objevy, patenty a nové technologické postupy. Vše ostatní jsou jenom čárky.