M. Pavlíček 5.12.2014 13:05

To je materiál!

Pane Jemelíku, občas na Vaše články kouknu, a protože jsem si myslel, že se v prostředí justice přece jen trochu orientujete, uvažoval jsem o některých Vašich podnětech jako reálných. Po dnešku mám jasno. Takový PR článek jsem už dlouho nečetl. Buď je za tím velký bakšiš, nebo velká naivita.

Kde jste přišel na to, že funkce místopředsedy Vrchníhoho soudu je nedůležitá? Ta je zatraceně důležitá, z takového postu se dá už lecos. Toto tvrzení odpovídá buď naprosté neznalosti, nebo věc záměrně zlehčuje (osobně se přikláním k tomu druhému).

A "bezúhonný" pan Sváček nemá příliš dobrou pověst ani u lidí, co vědí jen něco, ti kdo vidí trochu víc pod pokličku, by mohli vyprávět. On bezúhonný dle Vašich měřítek byl (nevím jak je to nyní) svého času i pan Grygárek, vrchní žába na prameni a člověk odpovědný za to, že mnoho závažných korupčních kauz zůstalo dosud nepotrestáno, čili přesný opak toho, k čemu by měla sloužit justice.

Po tomto článku už mám jasno - Vaše články nebmá cenu číst - buď o poměrech v justici mnoho nevíte, nebo je vykládáte svojí optikou, která je bohužel od reality těžce vzdálená.

Omlouvám se za poněkud příkrý tón, ale tohle mě fakt nadzvedlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 4.12.2014 17:17

Příliš mnoho keců!

O zásadní a základní věci však pan Jemelík mlčí. Máme platný zákon č.198/1993sb., který nepřímo označuje členy KSČ, tedy i "bývalé" komunisty, opovrženíhodnými zločinci. Takovíto lidé by něeměli zastávat jakékoliv vedoucí funkce. Nebo si snad někdo, pana Jemelíka nevyjímaje,myslí, že opovrženíhodný zločinec může v normálním státě zastávat funkci místopředsedy Nejvyššího soudu? Jde tady totiž o jediné. Pokud budou bývalí členové KSČ zastávat jakékoliv významné státní funkce či pokud tito budou působit v moci zákonodárné, výkonné či soudní, potud se nikdy nepohneme kupředu. Také proto stále přešlapujeme na místě. Opovrženíhodní zločinci jsou totiž přítomni v poslanecké sněmovně, v senátu, ve funkci prezidenta, ve vládě i u soudů všech možných stupňů. Naskýtá se jediná otázka. Chceme či nechceme se vyrovnat se svou komunistickou minulostí? Vypadá to, že nechceme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krejčí 4.12.2014 12:11

Několik poznámek

Tak především bych řekl, že soudce Sváček je právě ten typ, který se umí velmi přizpůsobit režimu. Jakémukoliv. To pro soudce není úplně ideální vlastnost. Koresponduje s tím i to, s kterými lidmi se stýká.

Mimochodem, autor tady opakovaně dehonestuje bývalé vojenské prokurátory, vč. třeba nyní ústavního soudce prof. Fenyka, který jako prokurátor a státní zástupce nezákonně ani neeticky nejednal (alespoň o tom nebylo nic publikováno). Sváček a jeho komunistická minulost mu ale nevadí. Nevadí mu ani jeho chování v nedávné minulosti, vč. styků s pochybnými individui vč. pana doktora Bartáka. Zřejmě selektivní vnímání světa.

Omílaná tvrzení autora o pochybeních státních zástupců: Ty vazby, o kterých autor mluví, uvalil (na základě návrhu st. zástupce) soud. Soud taky musel tyto vazby prodlužovat. Nadřízený soud rozhodoval o stížnostech proti vazbě. Vždy se znalostí kompletního spisu. Lze za této situaci poukazovat na pochybení státního zástupce?

K dalšímu tvrzení autora: Je pravda, že v německy mluvících zemích se st. zástupci považují za tzv. Beamte (nositelé úřadu, úředníci). Platí to ale i pro soudce. Obecně se tyto profese označují za Magistrates apod. Jde o specifické úřady, to platí skoro všude. Rozhodně však nejsou součástí obecné státní správy. Mj. v Rakousku se st. zástupcem může stát jen soudce, st. zástupci jsou tam lépe placení než soudci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pšenička Ing. 4.12.2014 7:17

Podivná apologetika

Pana Jemelíka čtu rád, ale tento článek mě nepříjemně překvapil, protože je napsán zcela účelově jako apologetika morálně zdiskreditovaného soudce Sváčka. Nebudu se vyjadřovat k jeho útoku na pana Hvížďalu. Autorova argumentace je vedena metodou ad hominem, nikoliv ad rem a tudíž se, bohužel, nedozvíme z čeho Sváčka obviňují jeho "pronásledovatelé". Je obecně známo jakým způsobem se pan Sváček sám připravil o své dobré jméno a to také vysvětluje proč se autor vyhnul férovému vedení diskuse, při kterém by důvody "pronásledování" Sváčka uvedl a následně argumentačně a pomocí faktů vyvrátil. I samotné slovo pronásledování varovně upozorňuje na argumentační deficit autora a nahrazení věcné argumentace osobním útokem na Sváčkovy kritiky. Jedna argumentace však zazněla, Sváček je čistý z hlediska zákona. To je snad ale trochu málo, ne? Vysoká soudní funkce přeci vyžaduje i vysoký morální kredit, a ten Sváček nemá a to tu taky jde. Ale tohle všechno pan Jemelík jistě dobře ví. Na závěr tedy zůstává otevřená otázka co autora k sepsání článku vedlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek