J. Jurax 27.7.2018 21:55

Okupace

V osmašedesátém mi bylo devatenáct, takže už jsem rozum jakž takž bral a taky si pamatuju.

A pravím, že nepřijet v osmašedesátém bratrská pomoc, tak by nejdýl do tří čtyř let sám pevný a přesvědčený komunista Dubček o ni sám žádal.

Protože všichni se zaklínali obrodným procesem, jenže aby mohli zůstat reformní komunisté u moci, smělo by se reformovat jenom pocancáď. Kdepak svobodné volby, politické strany mimo Národní frontu, zrušení vedoucí úlohy KSČ, definitivní a úplné zrušení cenzury, zrušení kádrování podle třídního původu, povolení malého soukromého podnikáni aspoň tak jak v NDR a radši víc, uvolnění vztahů se Západem a aspoň pootevření hranic, ekonomická reforma směřující k větší samostatnosti národních podniků, zrušení Lidových milic a StB a tak dál a podobně. Přitom všechny tyto požadavky tiše nazrávaly a mnozí očekávali, že socialismus s lidskou tváří je bude postupně naplňovat. Mnozí ovšem ne, 2000 slov někteří komunisti označili za kontrarevoluci a mluvilo se i o stanném právu (možná to byl pokus o něco, co bychom dnes bychom označili za metodu Jaruzelského).

Prostě obrodný proces a lidská tvář našich reformních komunistů se už v létě 68 víceméně vyčerpala a Dubček moc nevypadal, že by byl ochoten nějak moc reformírovat dál. Komunisti byť reformní otěže z rukou pustit nehodlali.

A do toho přijely sovětské tanky a můžeme jen spekulovat, co by se dělo, kdyby nepřijely. Koneckonců, do roka a do dne už bouře na výročí okupace potlačovala Veřejná bezpečnost a úderná pěst dělnické třídy - Lidové milice. A do kontrarevolucionářů si i zastříleli; byli mrtví i desítky raněných. Dubček sloužil straně dál, podepsal pendrekový zákon a pak byl nenápadně vykopnut do Turecka a pak úplně, takže z něj byl z nezbytí snad i disident a pak posametová ikona. Sověti se nemuseli angažovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 27.7.2018 11:16

Okupace 1968

Stručně řečeno , Brežněv v srpnu 1968 sice vyhrál něco jako hospodskou rvačku, ale prohrál válku. Povedlo se mu totiž díky agresi a následné okupaci jednou provždy zlikvidovat mezinárodní komunistické hnutí. Díky tomu, že jeho udalcý a maladcý s šápkami sa zvězdóju i ti další vrahounští poskoci z okolí, byli u nás již dávno očekáváni připraveným davem zahraničních novinářů včetně fotoreportérů a kameramanů. A ti spolu s našími reportéry, dokázali perfektně zdokumentovat , jak celá bratrská pomoc včetně pomoci ozbrojenými silami skutečně probíhala a kdo vraždil a kdo byl vražděn Jenom a hlavně díky tomu, se neopakovalo Maďarsko 1956. Tehdy měli monopol na informace, lidé jako dnešní souška Semelová a jí podobní.Díky tomu např. jugoslávská televize mohla vysílat vzápětí po vpádu, autentické záběry tankú , které se ještě za šera valí z Ruzyně na Prahu.a záběry z pražských ulic. Takže Brežněvovi vlastně patří vřelý dík za blbost. Právě tehdy se totiž začala ta postupná eroze jeho Říše zla, která skončila destrukcí CCCP a pádem komouškých režimů v přilehlých regionech. Jenom pro doplnění. Slavná a velice silná komunistická strana Francie , která v roce 1967 v parlamentních volbách ve Francii získala 21% hlasů, v roce 2007 dostala 2,28% hlasů. Pokud se nemýlím, tak podobně mohutná komunistická strana Itálie v roce 1991 dokonce přestala existovat. Jen tak dál souzi a soušky. Noví bojovníci, jak to z vonku vyzerá, mají definitivně po ptákách a již nikdy nevstanou. A je to jen dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 27.7.2018 10:49

Napadají mě i jiné věci ....

Kdyby tak stalinista Smrkovský, měkká nula Černík, ........... věděli, co nastartují ....... .

Po bitvě každý generál.

Robněž jsem zjistil, že okupace 1968 se později stala živou vodou pro polistopadový návrat do politiky pro velice ošklivé komunisty, rozuměj komunisty s lidskou tváří. Tedy demokraty největší, s patentem na všechno.

Mě dal rok 1968 Junáka. Bylo mi tehdy třináct. Takže vklad na celý život. Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 27.7.2018 9:30

Škoda okupace

Z dnešního hlediska by samozřejmě bylo lepší kdyby žádná okupace nebyla. Socialismus by se znemožnil vlastní rukou a nenechal by po sobě tisíce reformních komunistů, kteří dodnes věří, že "kdyby nepřijeli Rusáci tak by to tenkrát nějak šlo".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 27.7.2018 7:54

ano

takhle to všechno bylo. jen se obávám že všem pod 50 let je to úplně šumafuk, je to pro ně stejný pravěk jako říše Velkomoravská, doba husitská, pobělohorská atd atd. viz ankety mezi naším studentstvem, při kterých se zjišťuje, že nevědí ani to kdy byla např. 2.sv. válka. z deseti "studentů" jich to osm nevědělo, a vůbec je to netrápilo. takže článek veskrze téměř o ničem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 27.7.2018 4:20

Souhlas,

ale o okupaci Československa bylo rozhodnuto daleko dříve, když CCCP zjistil, že ČSR potřebuje z vojenského hlediska. Čekalo se na vhodnou příležitost. A když ani ta nepřišla, bylo třeba ji vytvořit. Za pomoci Svobody i Dubčeka, oba v Moskvě dobře znali. A stačilo to podpíchnout Pražským jarem, což někteří komunisté vzali jako příležitost ke střídání u lizu.

Jediný přínos byl v tom, že celý svět konečně poznal, že socializmus je nereformovatelný a co Rus uchvátí, nepustí. I kdyby comeback měl trvat dalšího půl století. Zvláště to druhé bych mladé generaci doporučoval zapsat si a pamatovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek