J. Vozábalová 30.8.2012 15:41

Re: Rok 1868 ?

Nemohl byste pane Holý napsat, kde jste viděl les sežraný kůrovcem obnovený za několik desítek let? To se nevysmivám - opravdu bych to chtěla vědět. Pokud vím, nikde se zatím  experiment se sežráním lesa kůrovcem nepodnikl, ale samozřejmě nemohu vědět všechno.

Jinak - pesticidy v lese mi vadí taky - a hodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Holý 30.8.2012 21:02

Re: Rok 1868 ?

http://www.mzp.cz/cz/gallery_080730sumava_smrciny

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vozábalová 30.8.2012 15:27

Re: Rok 1868 ?

Dobrý den pane Holý,

jistě můžete mít v něčem pravdu, ale zkuste se podívat třeba na letecké snímky okolo Plešného jezera.

Některým stromům se kůrovec opravdu vyhne - on totiž napřed napadá stromy nějak oslabené  - na tom principu fungují tzv. lapáky - poražené neodkorněné kmeny, které kůrovec napadne, pak se v larválním stádiu jeho vývoje oloupají a tím se kůrovec zlikviduje. Pokud ale nemá stromy oslabené, napadá zdravé. Některý "omylem" sice sem tam vynechá, ale v zásadě za sebou nechá sežranou a uschlou plochu. V té už další vylétnutá generace ty jednotlivé živé stromy nevyhledává, ale letí dál a napadne další souvislou zelenou plochu. No a množí se samozřejmě velice rychle a tak i napadené plochy rostou geometrickou řadou.

Nikdo nic nemá proti ponechání dřevní hmoty v lese, přirozenému zmlazení porostů a tak. Problém je ale podle mého v tom, že jednak pokud se vůbec něco zmladí, bude to zase jenom smrk - a to je ještě otázka jaký smrk, zda se skutečně obnoví genofond šumavských horských smrčin. A stále nikdo ze zastánců "samoobnovy" neříká, jak se tam přirozenou cestou dostanou ostatní dřeviny.

Podle mého jde ale o to, že buď budeme zasahovat proti kůrovci nebo se několik dalších generací bude divat na uschlé lesy tam, kde měly být nejcennější partie NP Šumava. Připouštím ovšem, že kolem začátku III. tisíciletí by tam mohl být krásný přirozený les - jisté to ovšem není. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Holý 30.8.2012 21:37

Re: Rok 1868 ?

Děkuji za konstruktivní diskusi.

Je otázkou, zda některé stromy kůrovec vynechá omylem nebo z jiných důvodů. A tím důvodem je zvýšena odolnost proti kůrovci, kterou by mohli vykazovat semenáčky z tohoto stromu.

Matematika mi jde docela dobře a když jsem si zjistil, jaký je poměr odumřelého a zdravého lesa na Šumavě, tak to geometrickou řadu nepřipomínalo. Máv vyhlídnutý vzorek lesa nad Černým jezerem, kde kůrovec napadl les na několika místech a žádné šíření geometrickou řadou se nekoná. Možná je to tím, že tento les tam vznikl přirozeně, možná ne :-)

Co se týče monokultury, tak jsem četl studii z nezasáhové zóny Bavorského lesa a nevzniká tam monokultura. Ale neznám tamní podmínky, takže nevím, zda jsou listnáče v blízkosti nebo se tam šíří trusem ptáků.

Jisté není nic, ale to není podle mě důvod něco zavrhovat předem. Osobně jsem pro kompromis - nechat čás Šumavy jako bezzásahovou zónu a o část se starat podle nejlepšího přesvědčení. A obě zóny pečlivě oddělit, aby se neovlivňovaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek