Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Zelené pokrytectví
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Anděl 30.8.2012 22:19Re: Kdy se stane ekoterorismus trestným činem? Až nastoupí nějaká totalitní vláda. |
|
|
J. Anděl 30.8.2012 22:19Aha Já myslel, že je tam ten suchý les kvůli kůrovci a tak. A ona za to může duha :-)). |
|
O. Holý 30.8.2012 21:37Re: Rok 1868 ? Děkuji za konstruktivní diskusi. Je otázkou, zda některé stromy kůrovec vynechá omylem nebo z jiných důvodů. A tím důvodem je zvýšena odolnost proti kůrovci, kterou by mohli vykazovat semenáčky z tohoto stromu. Matematika mi jde docela dobře a když jsem si zjistil, jaký je poměr odumřelého a zdravého lesa na Šumavě, tak to geometrickou řadu nepřipomínalo. Máv vyhlídnutý vzorek lesa nad Černým jezerem, kde kůrovec napadl les na několika místech a žádné šíření geometrickou řadou se nekoná. Možná je to tím, že tento les tam vznikl přirozeně, možná ne :-) Co se týče monokultury, tak jsem četl studii z nezasáhové zóny Bavorského lesa a nevzniká tam monokultura. Ale neznám tamní podmínky, takže nevím, zda jsou listnáče v blízkosti nebo se tam šíří trusem ptáků. Jisté není nic, ale to není podle mě důvod něco zavrhovat předem. Osobně jsem pro kompromis - nechat čás Šumavy jako bezzásahovou zónu a o část se starat podle nejlepšího přesvědčení. A obě zóny pečlivě oddělit, aby se neovlivňovaly. |
|
|
O. Holý 30.8.2012 21:28Re: Může mi, prosím, někdo sdělit .. 1. Opravdu nejsem kompetentní ohledně toho, kde se skutečně nacházejí prameny Vltavy, v tom důveřuji jiným. Dle mých informací byla za prameny Vltavy dlouho označována známá "studánka" a teprve před několika lety NP vybudoval ke skutečným pramenům Vltavy dřevěný chodník, odkud je odkázaná fotka. 2. Ne Vy, ale autor článku psal, že prameny Vltavy jsou kompletně suché a přijde mi smutné (ale možná typické), že právě senátor používá nepravdy k tomu, aby prosadil svůj zájem. 3. To se mi bohužel nepoštěstilo, nebyl jsem ještě na světě. |
|
|
O. Holý 30.8.2012 21:02Re: Rok 1868 ? http://www.mzp.cz/cz/gallery_080730sumava_smrciny |
|
|
L. David 30.8.2012 17:59Kdy se stane ekoterorismus trestným činem? |
|
|
A. Hrbek 30.8.2012 16:10Re: Může mi, prosím, někdo sdělit .. Vážený pane! 1.Již jsem Vám napsal, že to co se dnes vydává za pramen Vltavy,není bývalým pramenem. 2. Nepsal jsem že na jih od "pramene" Vltavy je komplexní suchost, tak dokonce není ani na Sahaře. Ale byla tam, když jsem tam v roce 2009 byl, obrovská spoušť popadaných suchých stromů. Pokud chcete dokumentaci tak se laskavě podívejte do map Googlu, kde můžete dokonce vidět na snímcích z roku 2012 jednotlivé suché popadané stromy, jednotlivé suché stromy a holiny. 3. Pokud se Vám takováto Šumava líbí, nic proti tomu. Ale přál bych Vám vidět, jaký les jsem tam viděl při mé návštěvě v roce 1947, kdy tam ještě byly zbytky zajateckého tábora. S pozdravem |
|
J. Vozábalová 30.8.2012 15:41Re: Rok 1868 ? Nemohl byste pane Holý napsat, kde jste viděl les sežraný kůrovcem obnovený za několik desítek let? To se nevysmivám - opravdu bych to chtěla vědět. Pokud vím, nikde se zatím experiment se sežráním lesa kůrovcem nepodnikl, ale samozřejmě nemohu vědět všechno. Jinak - pesticidy v lese mi vadí taky - a hodně.
|
|
|
O. Holý 30.8.2012 15:35Re: Může mi, prosím, někdo sdělit .. Pokud si přečtete článek, tak autor uvádí "kompletně suché prameny Vltavy". Pokud dobře chápu význam slova KOMPLETNĚ, tak to znamená něco jako zcela. A tak jsem našel první obrázek pramenů Vltavy, který snad dostatečně ukazuje, jak to s tou kompletní suchostí je. Tím ale přece netvrdím, že prameny Vltavy jsou kompletně zelené. Tak kdo tady klame veřejnost? Jinak jsem opravdu neviděl na Šumavě větší plochu, kterou bych po označil za kompletně suchou. Pokud máte fotku naprosté zkázy lesa, sem s ní. Jsem zvyklý pozměnit názor na základě argumentů. |
|
|
J. Vozábalová 30.8.2012 15:27Re: Rok 1868 ? Dobrý den pane Holý, jistě můžete mít v něčem pravdu, ale zkuste se podívat třeba na letecké snímky okolo Plešného jezera. Některým stromům se kůrovec opravdu vyhne - on totiž napřed napadá stromy nějak oslabené - na tom principu fungují tzv. lapáky - poražené neodkorněné kmeny, které kůrovec napadne, pak se v larválním stádiu jeho vývoje oloupají a tím se kůrovec zlikviduje. Pokud ale nemá stromy oslabené, napadá zdravé. Některý "omylem" sice sem tam vynechá, ale v zásadě za sebou nechá sežranou a uschlou plochu. V té už další vylétnutá generace ty jednotlivé živé stromy nevyhledává, ale letí dál a napadne další souvislou zelenou plochu. No a množí se samozřejmě velice rychle a tak i napadené plochy rostou geometrickou řadou. Nikdo nic nemá proti ponechání dřevní hmoty v lese, přirozenému zmlazení porostů a tak. Problém je ale podle mého v tom, že jednak pokud se vůbec něco zmladí, bude to zase jenom smrk - a to je ještě otázka jaký smrk, zda se skutečně obnoví genofond šumavských horských smrčin. A stále nikdo ze zastánců "samoobnovy" neříká, jak se tam přirozenou cestou dostanou ostatní dřeviny. Podle mého jde ale o to, že buď budeme zasahovat proti kůrovci nebo se několik dalších generací bude divat na uschlé lesy tam, kde měly být nejcennější partie NP Šumava. Připouštím ovšem, že kolem začátku III. tisíciletí by tam mohl být krásný přirozený les - jisté to ovšem není. |
|
|
O. Holý 30.8.2012 15:27Re: Rok 1868 ? Les sežraný kůrovcem se obnoví v řádu desítek let. Ale chápu, že pro mnozí žijí tady a teď a po mně potopa. Mně třeba není jedno, že při používaní pesticidních látek při boji proti kůrovci si úspěšně zamořujeme spodní vody a problém to bude rozhodně dříve než za 300 let. |
|
|
A. Hrbek 30.8.2012 15:25Re: Může mi, prosím, někdo sdělit .. Vážený pane, neklamte laskavě veřejnost obrázkem z těsné blízkosti "pramene". Pokud půjdete jen několik desítek metrů směrem k bavorské hranici, octnete se v oblasti naprosté zkázy lesa. S pozdravem |
|
|
R. Langer 30.8.2012 14:53Re: Rok 1868 ? No, za 300 let uvidíme, jestli tam bude les, a stejně tak uvidíme, jak to bude s tím globálním oteplováním. Sice je to o něco lepší, než co nabízí křesťané, ale přesto nemám o tuto církev a její povinné desátky zájem. :-P |
|
|
P. Urban 30.8.2012 14:46Na jednom se asi můžeme shodnout Pokud bude i nadále trvat zákopová válka mezi ochránci přírody (zvanými též "zelení fanatici") a ochránci přírody (zvanými též "dřevařská lobby") a pokud bude Šumava vzhledem k vyrovnanými silám i nadále v jejich střídavé péči, tak je to to asi to nejhorší, co může být. |
|
|
O. Holý 30.8.2012 14:36Re: Rok 1868 ? Samozřejmě máte pravu, že Šumava není žádný prales, ale to přece neznamená, že by mu chyběla schopnost samoobnovy. Mylný je dle mých znalostí a zkušeností názor, že suché plochy vzniknou tam, kde se les nechá svému osudu. Trávím na Šumavě docela dost času, ale takovou plochu neznám. Naopak přirozeně vzešlý les by měl být proti kůrovci odolnější. Četl jsem o tom rozsáhlou studii, ale zjednodušeně řečeno se semení ty nejvíce odolné stromy (všimla jste si také, že se kůrovec některým starým stromům zcela vyhnul?) a dále stromy by měly být silnější, protože půda je obohacena o rozložené padlé stromy. Zda to tak je ukáže pouze čas, pokud ho bezzásahovým zónám dopřejeme. |
|
|
J. Vozábalová 30.8.2012 14:02Re: Rok 1868 ? Ale pane Vintře, nikdo přece nevolá po hospodářké těžbě, ale po výběrovém odstranění stromů napadených kůrovcem proto, aby se nemohl ále rozšiřovat a napadat další a další stovky stromů. Také bych byla pro, nechat přírodu hospodařit po svém, pokud by se ovšem jednalo o přírodní přirozené lesy - tam by to příroda krásně dokázala a bylo by to opravdu moc dobře. Bohužel, v případě Šumavy se ve skutečnosti jedná o hospodářské lesy (byť se dnes mnozí tváří, že se jedná o pralesy) a navíc monokultury - a to je kámen úrazu. Na Šumavě jsme my lidi několik století zasahovali a teď řeknem "přírodo poraď si"? To není podle mého názoru pokora, ale hloupost. A to kontinuální nahrazování si představujete jak - ono samo? a z čeho, když teď jsou tam prakticky jen smrky a navíc tam v těch uschlých plochách živý zbývá sem tam nějaký? Ale to bych se opakovala, o tom jsem psala v první reakci. |
|
|
O. Holý 30.8.2012 13:40Re: Může mi, prosím, někdo sdělit .. Nevím koho nazýváte "zelenými ničiteli", ale jestli myslíte propagátory bezzásahových zón, tak doporučuji překročit hranice a podívat se do Bavorského lesa, kde takové zóny mají desítky let a nejenom že tam les je, ale ani to nezpůsobuje problémy s kůrovcem. |
|
|
O. Holý 30.8.2012 13:27Re: Domníval jsem se, Váš příspěvek je rozumný, ale cítim z něho pouze jediný rozměr a tím jsou šumavské smrky. Šumava je ale unikátní mnoha jinými a mnohdy vzácnými biotopy, které se lesnickou činností můžou snadno poškodit či zcela zničit. Takže i když z pohledu laika z turistické cesty vypadá nově vysázený les mnohem lépe než hnědé stromy v bezzásahové zóně, tak z pohledu ochrany Šumavy to může být mnohem větší škoda. I když tyto vzácné biotopy jsou na okraji zájmu veřejnosti, byla škoda je nezachovat pro další generace. O smrkové lesy takový strach rozhodně nemám. |
|
|
V. Kain 30.8.2012 13:21Re: Může mi, prosím, někdo sdělit .. Nechte ty stupidní zelené ničitele hospodařit v lesích 10 let a potom se na les budeme chodit koukat do botanických zahrad.Cožpak jsme tak neschopní,že necháme tuto rotu fanatiků dělat co se jim zamane? |
|
|
J. Vintr 30.8.2012 13:16Re: Rok 1868 ? Příroda tady byla hezkých pár set nebo tisíc milionů let před člověkem a dokázala si poradit. Co tak trochu pokory a nechat ji aspoň na malém kousku hospodařit po svém. Jinak z hlediska zadržování vody je asi na tom mnohem hůř paseka, rozrajtovaná koly těžkých mechanizmů po hospodářské těžbě, než uschlý les, který je kontinuálně nahrazován novým. |
|
|
O. Holý 30.8.2012 13:16Re: Může mi, prosím, někdo sdělit .. Jen pro představu těch, kteří mají informace pouze z doslechu - takhle vypadají podle autora článku "kompletně suché" prameny Vltavy: http://nd04.jxs.cz/345/806/3cff6f89b9_68435716_o2.jpg |
|
|
A. Hrbek 30.8.2012 13:13Domníval jsem se, že národní park je především parkem pro český národ. A skutečným parkem. Šumava je příliš vzácná na to, aby mohla být pokusnou oblastí pro několik lidí. Je samozřejmě možné oddělit určitou velmi malou část Šumavy (max několik set hektarů)vysokým plotem, nikoho tam nepustit, nechat ji na pospas a pozorovat to. Ať si pomůže jak chce. To věděli již dávno Schwarzenbergové a zřídili Boubín. Ale jak ukazují zkušenosti i ze Žofína, nejde udržet původní stav, který byl před více než 150 lety, protože současné okolí je příliš agresivní. Zbytek by měl být obhospodařován klasicky lesnickým způsobem bez rabování, tak odpovídá skutečnému parku. A opět by měla být jen určitá část vyhrazena turistice, protože současná turistika, zaměřená na zisk, je velmi agresivní a při nejmenším ničí půdní základ a plaší zvěř. Zbytek by měl lesem hospodářským. Nechápu,jak může někdo v I. zóně pirátsky vykácet desítky krásných stromů a jak někdo může plácat o škodě několika desítek tisíc Kč. V I. zóně a v hospodářských lesích by měly být znepřístupněny všechny přístupové cesty, tak jako tomu bylo za první republiky, kdy byl lesní cesty zahrazeny zamykatelnými závorami. A v některých lesích se dokonce cesty uhrabávaly, což ku podivu nebylo tak složité. Současná tragedie spočívá v tom, že o národním bohatství, což Šumava bezpochyby je, chtějí rozhodovat ti, kteří nic nevytvořili a o tom, co je biomasa nic nevědí. Nevím zda pochopí, že současnou Šumavu tvoří především uměle vnesený smrk ztepilý a původní šumavský smrk je na vyhynutí. Dokonce se obávám, že je od sebe nerozliší. Takže veškeré řvaní o zachování "původní krajiny" je blbé hýkání. Dodnes mi nikdo nevysvětlil, jak se na Šumavě obnoví původní bukové porosty, které se např. zachovaly v Novohradských horách. |
|
|
O. Holý 30.8.2012 12:45Může mi, prosím, někdo sdělit .. .. kde na Šumavě je 15 000 ha odumřelého a suchého les? Patrně mám chalupu na jiné Šumavě, protože všude tam, kde staré smrky odumřely kvůli kůrovci, tak vesele raší semenáčky. |
|
|
S. Ševeček 30.8.2012 10:50To není pokrytectví Je to obyčejná hloupost. |
|
|
K. Křivan 30.8.2012 10:24Re: Rok 1868 ? A není lepší stromy zužitkovat na nábytek a domy, než je nechat na pospas požáru nebo kůrovci ? |
|
|
J. Vozábalová 30.8.2012 10:01Re: Rok 1868 ? No, sám a lépe se samozřejmě les zregeneruje - když si počkáte tak 300 - 600 let - nebo možná víc, to nikdo neví. Něco jiného je totiž regenerace přírodního prostředí (plochy po požárech v přírodních parcích) a něco jiného regenerace hospodářského lesa a k tomu smrkové monokultury - což je dnes prakticky celá Šumava. Může nám "hlopým obyčejným lidem bez vizí" někdo z "ušlechtilých zelených" vysvětlit, jak se na dnešní Šumavě přirozeně ocitně buk i další dřeviny, ale především jedle bělokorá, která se už vyskytuje opravdu sporadicky kdekoli, ale dříve na Šumavě byla opravdu hojně? Samozřejmě, můžeme přijmout myšlenku, že se ze Šumavy stane bezlesá plocha ozdobená uschlými pahýly kmenů a pomalu zarůstající buření. Jenže to má své důsledky - a nejen estetické. Zadržení vody v krajině je jeden z důležitých aspektů, ale také "výroba kyslíku" a mnohé další. Na rezavou uschlou Šumavu se nakonec nemusím jezdit dívat, když se mi nelíbí, ale důsledky pocítíme všichni a ti co tam žijí je pocítí dvojnásob. |
|
|
R. Langer 30.8.2012 9:46Re: Rok 1868 ? Takže v podstatě by jako bylo nejlepší celou Šumavu podpálit? No dnes už asi ano, to je fakt... :-P |
|
|
R. Langer 30.8.2012 9:45Re: Ten NP na Šumavě Toto řešení bych též preferoval... |
|
|
P. Čížek 30.8.2012 9:42Re: Rok 1868 ? Samozřejmě, že ano. Děje se to v přírodě pravidelně pomocí obrovských lesních požárů, známých třeba z Amerických národních parků. Spálí vše nepotřebné a připraví půdu pro nový nálet. |
|
|
K. Křivan 30.8.2012 9:37A jaký les vlastně chtějí občani ČR ? Krásný les, ve kterém mohou chodit na procházky a na houby, nebo neprostupnou pustinu, s padlými kmeny, s uschlými mrtvolami stromů, kde roste jedno přes druhé, a kde neuděláte ani krok ? Podívejte se do knížecích lesů okolo Orlíka. Takové lesy se mi líbí ! |
