4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Pokud jde o uhlí, nikdy jsme neuhli

Budoucí historikové budou pravděpodobně konstatovat, že pokud jde o uhlí, uhnout jsme měli v každém případě. A nechat ho všechno v zemi. Připouštím, že bylo nutné z hor kutných, jesenických či jihlavských vytěžit všechno stříbro, aby mohl český král Václav II. vytvořit český groš, svého času nejpevnější měnu evropskou.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 5.2.2015 18:51

No jo

napsáno hezky, emotivně.

Měli jsme nechat všechno uhlí v zemi a byl by tu ráj to na pohled. I bory by šuměly po skalinách.

Jen autor zapomněl, že uhlí je energetická surovina, u nás prakticky jediná hromadně dostupná od poloviny devatenáctého století až dodnes - s výjimkou jádra, trochy vodní energie a šíleného, drahého a nesmyslného experimentu s fofrníky a fotovoltaikou jsoucí páteří energetiky (plyn jí není a nebude - stejně žádný nemáme - a nafta, resp. benzín je doménou samohybů).

Takže měli jsme nechat všechno uhlí v zemi a byla by tu zemědělská společnost bez průmyslu, svítící loučemi a obdělávající pole ruchadly taženými volky. A uživila by se tu tak třetina obyvatel ...

V. Vaclavik 5.2.2015 18:13

Tezba nejen uhli

ma byt zalezitost ciste jen regionu, jeho mest, obci, a soukromych podnikatelskych subjektu. Stat s tim nema nic mit. Tezilo by se jen tam, kde by to obce ve sve oblasti povolily, a povolovaly by to po souhlasu obcanu nejakym hlasovanim. Tak by to vypadalo v soukrome spolecnosti, kterou ale vetsina obcanu nechce, tak at si ty problemy plynouci z kolektivistickeho usporadani vylizou a zijou a umiraji s nasledky.

V. Vaclavik 5.2.2015 18:28

Re: Tezba nejen uhli

Mel bych jeste dodat, ze soukroma spolecnost by uz davno uhli netezila, aspon ne v te mire, jako dnes, kdy jeho tezba paradoxne zaziva renesanci. A co by se tezilo by bylo vice zmechanizovano, automatizovano, aby zdravi lidi tolik netrpelo. Je to tak v kazdem odvetvi, kde je soukrome inciative dan prostor, kde nemusi 'soutezit' se statnim kolektivismem.

J. Jurax 5.2.2015 19:03

Re: Tezba nejen uhli

"Tezba nejen uhli ma byt zalezitost ciste jen regionu, jeho mest, obci a soukromych podnikatelskych subjektu."

No jo - už v tomhle je rozpor - soukromé podnikatelské subjekty versusu obce, regiony ...

A hlavně - chceme elektřinu, teplo, pracovní místa, takže těžit by se mělo. Ale ne u nás, tady by to prášilo a kazilo libou krajinu. U nás nepovolíme, ale tam za pár kopečky by mohli, ba co dím, přímo měli. Je to přece jejich povinnost, uhlí potřebujeme, aby byla pracovní místa a fungovaly mrazáky a televize!

A to plati pro obec, region, nadregion i nadnadregion neboli stát - a "povolovali by to po souhlasu obcanu nejakym hlasovanim". Obec by se zaťala, vedlejší taky, další vedlejší arciť ne, leč region by po "souhlasu obcanu nejakym hlasovanim" povolil a tak dál ... ono stát je nakonec taková větší obec (obce New York nebo Moskva se počtem obyvatel našemu státu rovnají :-))

Prostě - platí NIMBY!

D. Nowodny 5.2.2015 12:26

ANO

Německo, Rakousko potřebuje více uhlí, zrušílí "Atom" !

J. Kavalír 5.2.2015 14:09

Re: ANO

Asi vás to překvapí, ale z Německa se hnědé uhlí vozí k nám. Oni vozí uhlí z USA. V elektrárně nebo teplárně na černé uhlí hnědým topit nemůžete a naopak. Dokonce se míchají uhlí s různou výhřevností aby se získala ideální směs pro daný kotel.

A Rakušáci jedou hlavně na vodu. Mají Dunaj s velkým průtokem po celý rok a Alpy, kde lze díky spádu postavit slušnou elektrátnu na kdejakém potoku. V zimě dováželi el. energii, nikoli uhlí.

J. Jurax 5.2.2015 19:22

Re: ANO

Ale Rakušáci uhlí vozí taky - z Polska pro pro uhelku Dürnrohr , kterou postavili jako "ekologickou" náhradu jaderné elektrárny Zwentendorf - to je ta, co si ji napřed komplet postavili, pak stiženi kolektivní blbostí si referendem odhlasovali, že ji nespustí a technologii prodali do Němec, kde dodnes běží. V hlavní administrativní budově probíhá výuka četnické akademie a potřebu generovaného výkonu rakouská vláda vyřešila vybudováním dvou bloků tepelné elektrárny Dürnrohr (756 MW) - na polské uhlí. A aby se tam mohlo vozit, rekonstruavaly se ve Vídni mosty přes Dunaj ...

V létě 2009 byly fasády budov a volná prostranství v areálu byvší JE osazeny tisícem (300 fasády, 700 prostranství) solárních panelů, které celkem ročně vyrobí 180 000 kWh elektrické energie. Atomový Zwentendorf mohl dodávat zhruba 22 000krát větší množství. A podstatně levněji ...

Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Zwentendorf

Tepelné elektrárny v Rakousích vyrobí 36,5% tam vyrobené elektřiny, přičemž z 80% spalují fosilní zdroje (11,9 biogenní a zbytek odpad). A celá 3% elektrické energie se v Rakousích vyrábí v zařízeních využívající obnovitelné zdroje energie (kromě vody). Viz http://www.enviweb.cz/clanek/energie/94971/rakouska-energetika

J. Jurax 5.2.2015 19:27

Re: ANO

Pardon - redakční systém příspěvek nějak zmršil - neumí se vyrovnat s dlouhými řetězci odkazů. Text tam je, ale není vidět :-)

Pomáhá zkopírovat třeba do Textpadu nebo jakoby se pokusit odpovědět - to se vše zobrazí OK ... :-)

D. Nowodny 5.2.2015 12:19

Je třeba

začít "přesídlit" Prahu-nejdříve VLÁDU do vytěžených míst, aby měla více místa na vývoj mozgů ! Na Hrad pak pověsit heslo :  PO NÁS POTOPA !!

J. Jurax 5.2.2015 19:29

Re: Je třeba

Značná část tepláren je u nás na hnědé uhlí :-)

V. Kraus 5.2.2015 12:03

Opravdu?

"...uhlí jsme měli všechno nechat v zemi. Černé i hnědé."

A může mi autor článku sdělit, čím jsme více jak posledních 100 let měli topit, z čeho vyrábět železo a elektřinu?

J. Holič 5.2.2015 12:02

Nesmyslně napsáno...

Autor se pokusil obhájit správnou věc naprosto absurdní cestou. Osobně se domnívám, že by se limity prolamovat neměly, ale to bude asi tak vše, v čem mohu s autorem souhlasit. Tvrzení, že uhlí nikdy nic pozitivního nepřineslo, je holý nesmysl. Na pálení uhlí stojí celá průmyslová revoluce, rozvoj železnice a nepřeberného množství navazujících echnologií. Na současné prostředky bychom sotva mohli dosáhnout, kdybychom nepoužívali uhlí k rozvoji a výrobě předcházejících technologií. Další poměrně najivní pohled je záležitost okolo vývozu elektřiny do ciziny. Laik by si samozřejmě mohl myslet, že stačí vyrábět jen takový objem energie, jaký spotřebujeme. Ale tak to zatím nejde - Naše energetika nám musí zajistit za všech okolností dostatek energie, tedy i ve špičkách. Protože elektrárna není budík a její vypnutí/zapnutí není záležitost několika vteřin, může docházet i k tomu, že budem vyrábět energii i tehdy, když je jí zrovna dost. Opak, tedy že nebude dost elektřiny ve špičce, je nepřípustný. Vždy je tedy nutné mít rezervu. V tomto místě pak do procesu vstupují obnovitelné zdroje, které jsou hodně nevypočitatelné a energie v nich vyrobená/nevyrobená má na svědomí ohromné výkyvy v evropské síti. Z toho plyne, že pokud nechceme draze nakupovat cizí elektřinu (bylo by jí dost, při vysoké poptávce?), musíme mír rezervu mnohem vyšší, tedy vyrobit mnohem více, než využijeme. Samozřejmě můžeme neekologické uhelné elektrárny nahradit jádrem, ale to ekofanatici odmítají, v německu dokonce odpor k jádru drasticky zvýšil množství spáleného uhlí.

B. Hudzieczek 5.2.2015 11:22

Prolamování limitů je nesmysl

ve chvíli, kdy je svět zahlcen levným australským uhlím. Notabene, když za uhlí  stát dostane almužnu.

Těžký průmysl na Ostravsku a v pod Beskydami se začal budovat koncem 18. stol. Různí Larischové, Wilczkové, Rotschildové a Habsburkové tady vybudovali doly a hutě, které po znárodnění v roce 1945 rozvíjel stát a po roce 1948  komunisté. V době rozděleného světa měla energetická soběstačnost svůj význam. Tato průmyslová expanze přivedla na Ostravsko desetitisíce lidí, kteří se tu zabydleli, mají tu rodiny a majetek.

V roce 1990, po našem otevření se světu, bylo jasné, že na Ostravsku má význam těžit jen to uhlí, které se dá zpracovat v místních perspektivních hutích. Přesto Klausova vláda nechala doly zprivatizovat a dnešní vlády s řeší následky této nepředloženosti.  Místo toho, aby si doly ponechal stát  a z jejich zisků financoval restrukturalizační programy zaměstnanosti v regionu.   

Ve chvíli, kdy se investiční bankéři odvrátí od Ostravska, zůstane státu na krku  tisíce nezaměstnaných havířů a stím spojený sociální problém.

E. Heusinger 5.2.2015 13:57

Re: Prolamování limitů je nesmysl

Australské uhlí je levné ještě v Hamburku. Po dovozu do Čech už ne.

R. Langer 6.2.2015 7:23

Re: Prolamování limitů je nesmysl

Zcela výjimečně s vámi musím souhlasit.

I. Schlägel 5.2.2015 11:17

Už se konečně začalo těžit

pod Libkovicemi?

K. Janyška 5.2.2015 10:30

Jsem pro prolomení limitů a řádské vyplacení

náhrad těm, kterých se to týká. Však oni to přežijí. Koupit luze všechno, záleží na ceně... Dzp.

V. Dykast 5.2.2015 9:27

autore!

Při argumentaci Vietnamem opatrně - stačí se podívat na WIKI, heslo "uhlí" : Vietnam v roce 2008 - celková těžba uhlí 44 mil. tun (pro srovnání Česko 66 mil. tun). A pořád roste. Pak že nekopli.

J. Hanzal 5.2.2015 9:27

Pane autore,

ohledně toho Vietnamu:

1. uhlí je tam, to ano, a to dokonce to nejkvalitnější(antracit)

2. těžit by se samozřejmě dalo, jenže vzhledem ke klimatu by chlazení strojů a lidí bylo tak náročné, že by bylo dražší než ten výtěžek

J. Kavalír 5.2.2015 14:19

Re: Pane autore,

O kolik je podle vás ve Vietnamu tepleji než v létě u nás? Je snad u nás problém s chlazením strojů? Oni to uhlí hlavně nepotřebují pro teplárny ale jen pro průmysl, především elektrárny.

J. Kavalír 5.2.2015 9:15

Pane Andrle

Tak nevím, zda jste jen provokatér honící si ego na rádoby "antikomunistických" žvástech, nebo úplný magor.

"Podkrušnohoří by bylo nádherným krajem jako kdysi, a Ostrava by byla možná spojenou soustavou malebných vesnic." Již vámi zmíněné dolování v Kutné Hoře mělo za následek praktické odlesnění Krkonoš a Orlických Hor především kvůli výrobě dřevěného uhlí na tavbu rudy. Solikózou také netrpí horníci v uhelných dolech, ale v rudných, kde je křemen součástí žiloviny. Atd, co věta to perla. Sněte dál o krásném světě bez elektřiny, ale vystěhujte se z bytu vytápěného díky fosilním palivům někam do jeskyně.

B. Hudzieczek 5.2.2015 11:05

Re: Pane Kavalíre,

vsadím se s Vámi o bednu Tulamorky, že to o té silikóze neřeknete v karvinské nádražní hospoděpo šichtě.

Jen pro pořádek, silikózou trpí samozřejmě i horníci z černouhelných dolů. Proto byla stanovena expoziční doba, po jejímž naplnění odcházejí horníci na rentu.

J. Kavalír 5.2.2015 14:02

Re: Pane Kavalíre,

Horníci v černouhelných dolech trpí jinými typy pneumokonióz než silikózou, která je způsobována krystalickými formami SiO2. V povrchových lomech se ale pracuje "na čerstvém vzduchu" (to jsem dal do uvozovek schválně) a při tomto způsobu těžby ani jemné částice prachu nevznikají častěji než při jiné manipulaci s horninami (kopání výkopů).

O. Mayer 5.2.2015 14:22

Re: Pane Kavalíre,

.. měl jsem množnost vidět několik kameníků pracujících lomech-tedy že by jejich plíce odpovídali práci podle vás na čerstvém vzduchu tedy rozhodně nemám. Btw, i v úhelném dole přijdete do kontaktu s krystalickým SiO2 -řekl bych že to bude většina toho co na uhlí není čistý uhlík. Taky tvrdit že v povrchovém dole vzniká stejné množství polétavého prachu jako při kopání výkopů mi tedy přijde jako hodně velká kravina.

J. Kavalír 5.2.2015 16:13

Re: Pane Kavalíre,

Ti kameníci jsou na tom rozhodně hůř než horníci na uhlí. Vrtají obvykle bez výplachu a dělají záseky do hornin obvykle s vysokým obsahem křemene. Na povrchovém dole pracují většinou velkostroje a manipulují převážně s vlhkým materiálem, který dále nedrtí - částice jsou velikosti původních sedimentovaných zrn. Pokud materiál vyschne, pak samozřejmě práší, ale to vyschlé pole na venkově také. Rozhodně se to ale nedá srovnávat s prací v dole. Něco o tom vím. U nás v K. Hoře byly se silikózou dost velké problémy.

O. Mayer 5.2.2015 14:11

Re: Pane Andrle

.. když jste tedy takovej pes na detaily, ta choroba se jmenuje pneumokonioza (a patří do ní silikóza, azbestóza,talkoza, uhlokopská pneumokonioza atd-a mezi sebou klinicky tyhle formy prakticky odlišit nejdou)

E. Tocháček 5.2.2015 9:07

Pokaždé mě pobaví,

když ekolog nebo jiný samozvaný spasitel všehomíru napíše něco jako: „Ostrava by byla možná spojenou soustavou malebných vesnic.“ Zeptal jste se pane autore obyvatel těchto vesnic jestli by vám vůbec chtěli dělat stafáž ve vašem dojemném snu ? Nicméně k věci. Dovolím si předpokládat, že vaše vize je taková, že si vyjedeme na svých nových moderních bicyklech na výlet, trochu se pokochat pohledem na tu soustavou malebných vesnic. Tady nám sen pravda malinko hapruje, kolo je z oceli a plastů a na jejich výrobu je uhlí přeci jenom nejlevnější zdroj energie, když ne přímo surovina. A my co bydlíme od Ostravy poněkud dále,  máme jet celou cestu na kole nebo může použít ekologický vlak ( a kurňa, dráha by bez uhlí vlastně vůbec nebyla ). Beru zpět, můžeme použít auto? No jo, ale to ještě větší objem oceli a plastů.

Pane autore, přestaňte se prosím tady vytahovat a dřív než zase začnete vydávat svoje sebestředné odsudky, věnujte nějaký čas studiu souvislostí. Třeba si příště ušetříte čtení takových jizlivostí jaké teď zrovna píšu já.

E. Heusinger 5.2.2015 7:56

Limity je třeba prolomit

aby páni uhlobaroni mohli vyvážet uhlí do Kraftwerků v Lausitz!

F. Lesniak 5.2.2015 7:25

Pane Andrle,

vaše názory jsou na úrovni dvouletého dřevěného houpacího koně. A s tím uhlím ve Vietnamu jste tomu opravdu dal. Zkuste navštívit nejbližší sanatorium duševního zdraví.

P. Maleček 5.2.2015 5:12

Zeman chytřejší komoušského strašáka Andrleho

A to je při Zemanově blábolech co říct. Ale řekl jednu moudrost - chcete-li problém uhelných limitů komentovat, zajeďte se tam nejdřív podívat. Pak by Andrle přišel na to, že ono zrušení limitů se týká ani ne deseti tisíciny rozlohy oněch podle něj zničených severních (s malým s) Čech a samotná povrchová těžba sotva pár % rozlohy Ústeckého kraje, který je jen částí Andrleho severních Čech.

A že zdraví obyvatel samotného Mostecka ničí především obří chemička, která však nezpracovává uhlí, ale ruskou ropu. Ta by při totálním vytěžení mosteckého hnědouhelného ložiska byla přesunuta na žateckou planinu a zdraví Mostečanů by se tak prudce zlepšilo. Ano za komoušů jejich zdraví víc ničilo prasečsky těžené uhlí spalované v neodsířených elektrárnách. I další čím straší Andrle jsou komunismem smrdící bláboly.

Obecnou pravdou však je, že každý zásah do krajiny a sociálních vazeb obyvatel je těžký, nejen však jen povrchovou těžbou, ale i třeba rozšiřováním velkých měst - viz Praha. V tom případě je však demokratická společnost povinna vytvořit postiženým podmínky, které budou jejich problémy minimalizovat a ti se dobrovolně přestěhují- viz třeba Německo, kde to desítky let funguje.

Strašit dnes komoušskými manýry, jako tady Andrle, je buď ubohost nebo snaha namastit si na tomto problému kapsu. Problémem však je, že stávající politická elita ví o této problematice ještě méně než Andrle a ke všemu svá vyjádření podřizuje své snaze získat politické body a udržet svou moc. A to od tamního starosty Buřta až po ministra financí, premiéra i pussydenta. Skutečné potřeby u uhlí žijících lidí i celé společnosti (byť jich mají plnou hubu) jsou pro ně až kdoví v které řadě.

A to je žvatlo Andrle větší problém než ono zrušení uhelných limitů.