Vážný 13.10.2009 9:16

Re: Spojené Království Velké Británie a Severního Irska prohlásilo

Senát je na rozdíl od Sněmovny trvalý (proto se volí po 1/3 a proto je usnášeníschopný i bez jedněch voleb).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vážný 13.10.2009 9:15

Re: Kdo má právo

Má snad Štrasburský tribunál nějaké divize? Nemá. Jenže jeho váha je dána tím, že je poměrně slabý. Pokud rozhodne, rozhodne jen o majetkovém odškodnění a často směšném. A státy se tomu radši podrobí, než by si pletly z ostudy kabát.

V případě Solange a deklarace k Benešovým dekretům jde o něco jiného. ESD tvrdí, že je nadřízen i ústavnímu právu členských zemí a že je tedy koncovým soudem. Jenže většinu svých pravomocí nemá z přímých podání k ESD, ale z předběžné otázky, kterou jsou mu povinny národní soudy klást. A nejvyšší soudní instance různých zemí ho buď poměrně ignorují (u nás často tuto věc nedodržují) a nebo se vůči ESD ohradili (případ německého a vlastně i českého ÚS v onom Solange). Čili výklad absolutní nadřízenosti ESD a Evropského práva je jen na straně evropských struktur. U národních struktur je poloha názoru na prioritu evr. práva někde mezi něpříjemnou vší v kožiše a mezi prozatimním předáním moci, ale stále ještě pod kontrolou národních ústavních soudů (So lange - tak dlouho dokud...).

Prostě není to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo a ESD to svým aktivismem lokálním euronadšencům nezjednodušuje, když zastává až moc radikální stanoviska i v problematických kauzách.

Mj. zkuste argumentovat mezinárodním prvkem ve státech se silným lokálním právem, třeba USA. Na domácí scéně vám to nebude moc platné. Všechno je z hlediska mezimárodního práva možné.

A navíc EU není mezinárodní právo, ale nadnárodní, komunitární.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 13.10.2009 9:12

A proc vystupovat, eurohujeri nam prece

porad rikali, ze mame vstoupit a ovlivnovat politiku EU zevnitr. A to ted dela Klaus a eurohujerum to zase neni recht.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

i.h. 13.10.2009 9:11

Ale neprohlasilo,

to se pletete nebo umyslne sirite legendy. S tim senatem a snemovnou a zmizenim souhlasu se taky pletete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Kohout 13.10.2009 9:06

Re: Kdo má právo

tato deklarace (nevymahatelnost rozhodnutí evropského soudu) by fungovala pouze s doprovodným opatření typu rozmístěná odstřelovačů připravených na rozkaz z prahy okamžitě vystřílet celý evropský soud i evropskou komisi. Jinak si seděťáci pozvou k vymáhání svého majetku stejně jako posledně Wehrmachtt a Waffen SS (v té době už dojde k přejmenování).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Kohout 13.10.2009 9:03

Spojené Království Velké Británie a Severního Irska prohlásilo

Mnichovskou smlouvu za nulitní, tj. neexistující od samého počátku.

Pokud Lisabonská smlouva nevstoupila v platnost, je neplatná. Kdokoliv může svůj souhlas odvolat. Ostatně, i souhlas Českého senátu bude automaticky zmařen  v podzimních volbách - nebude souhlas EXISTUJÍCÍHO senátu. Stejně by zmizel (a asi se již nezískal) i souhlas poslanecké sněmovny, pokud by spiklenci nezmařili volby.

V tuto chvíli byla Lisabonská smlouva ústy Francie a Bulharska zmařena - odmítli splnit podmínku České republiky a ta na oplátku tedy nehodlá podepsat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V.K. 13.10.2009 8:57

Re: Hezká analýza

To je v současnosti ryze hypotetický a spekulativní dotaz, protože právo na práci jako základní lidské právo zakotveno v ČR není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V.K. 13.10.2009 8:54

Re: LS

Plné znění hlavních zakládacích smluv (po Lisabonu) vydala vláda ČR:

http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=33007

Jinak Lisabonská smlouva je změnový dokument (tj. nesrozumitelný): http://www.euroskop.cz/198/sekce/lisabonska-smlouva/

Technické detaily, protokoly atp., na těchto lincích nenajdete. Zkusím se během dne ještě podívat, zda existuje nějaký autoritativní zdroj...

Jinak varuji, že na pochopení evropského práva potřebujete ve škole aspoň 2 semestry a i to je málo. Navíc byste měl mít předem background z mezinárodního práva (další 2 semestry).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

IH 13.10.2009 8:13

Původcem zla je mizerná justice a toho využil VK

Tento velmi dobrý článek mne utvrdil v názoru, že justice se od dob římského práva vyvinula zcela paranoidně. Soudní rozhodnutí a to i těch supersoudů jsou zcela nepředvídatelná. Soudní moc je mocí několika strejdů , kteří rozhodují zcela náhodně. Známý vtip o počtu právních názorů, když se sejdou tři právníci.Prezident  toho právního chaosu využil a snaží se takto negativně prosadit. Důvodem je jeho malost. Je přece zřejmé, že žádné dodatky k LS nepomůžou, protože nezmění stav v justici. Podle mne nemáme právo kazit možná dobrou věc, kterou je integrace Evropy a pokud by došlo v budoucnu k prolomení Benešových degretů, můžeme vždy z EU vystoupit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lilith 13.10.2009 7:44

LS

Zdravím,

Už pár dní se bezúspěšně snažím sehnat plné znění LS, nevíte někdo o nějaké prověřené možnosti stáhnutí plného znění, jedná se totiž o to, že mnoho stránek nabízí plné znění, ale když to rozbalíte tak se jedná jen o dodatky.

Díky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mard 13.10.2009 7:28

Re: Kdo má právo

Vy v tom máte asi hokej. Komunitární právo je nadřazeno právu jednotlivých států, náš parlament může ohlasovat cokoliv a bute to platné jako mrtvému zimník. Zkrátka je to stejné jako když rozhodne soud ve Štrasburku v jiné věci - stát se musí podřídit. Nic jiného není z hlediska mezinárodního práva možné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mard 13.10.2009 7:26

Moc pěkný text.

Také děkuji!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jindra 13.10.2009 6:45

Hezká analýza

Děkuji!

Mimochodem, nikdy jsem nepochopil, jak "lidská práva" mohou mít povahu vymahatelného práva. Vezměme třeba hypotetické právo na práci, jako extrém, a podívejme se kdo je jeho účastníkem. Subjektem tohoto práva je občan, který se domáhá u státu, aby mu prosadil uzavření pracovní smlouvy u třetí osoby (nejspíš právnické osoby). Dotaz: Jak chce stát zajistit občanovi, aby s ním třetí osoba uzavřela pracovní smlouvu?

Pokud nenajde vhodného zaměstnavatele, který bude (za daných podmínek) uzavřít smlouvu s občanem dobrovolně, musel by náhodně vybrat zaměstnavatele, kterému by nařídil, aby nedobrovolně smlouvu uzavřel (samozřejmě pod hrozbou různých pokut a jiných forem státního násilí). Jedná se o porušení rovnosti před zákonem a také o zásadní nespravedlnost (nikdo nesmí být nucen uzavřít smlouvu proti své vůli).

Vybral jsem jako příklad právo na práci, protože tento paradox lze popsat v několika větách, ale podobných "lidských práv" je v různých těch "listinách" poměrně hodně. To je podle mě hlavní důvod, proč by LZ EU vůbec neměla platit, tím méně v České republice. A naší, českou LZPS bychom měli podstatně revidovat, podobných nesmyslů je v ní celé hafo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Svatopluk 13.10.2009 3:22

Chaos je báječná zbraň

Proč ne ? Ten totiž funguje tehdy, když zamezí fungování něčeho, co nechceme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vážný 13.10.2009 1:41

Re: Kdo má právo

Jo a zapoměl jsem na další krok: Můžeme deklarovat, že při ratifikaci další smlouvy (s Chorvatskem apod.) budeme trvat na doplnění ČR mezi ty dvě země s výhradou.

Obecně jde o to, co budou soudy ČR brát jako konečnou instanci ve sporech s evropským prvkem. Zda ESD, nebo NS, NSS a ÚS ČR s ESD jako hlasem poradním. V prvním případě jsme již federace, ve druhém konfederace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vážný 13.10.2009 1:33

Kdo má právo

Pokud má ČR pocit, že je zde nebezpečí prolomení Benešových dekretů, tak by bylo na místě několik jednostranných kroků: Sněmovna a Senát se prostě usnesou na doprovodném prohlášení k ratifikaci, že rozhodnutí prolamující Benešovy dekrety je v ČR nevykonatelné. Toto mohou vtělit i do zákona, nebo ústavního zákona, jak je komu libo. Tím se vytvoří další jakési "Solange" (podle dvou rozhodnutí něm. ÚS, který omezuje proavomoc ESD na území Německa, pokud nebude v EU stejný standard ochrany zákl. práv, jako v Německu), byť v české parlamentní verzi nepůjde o základní práva, ale Benešovy dekrety.

Jak toto může fungovat? Jednoduše. Mezi nejvyššími orgány platí prostě právo silnějšího. Při sporu mezi ÚS a parlamentem o volby měl pravdu ÚS: Proč? Protože ho ostatní poslechli, i když brblali. Dokud český exekutor, soudce a policajt uposlechne národní rozhodnutí, tak si může judikovat ESD jak chce a bude mít V TOMTO smůlu. Trochu to připomíná Stalinovu otázku na počet divizí Vatikánu, ale zde to tak platí.

Ostatně určitá nálož k aplikaci českého Solange teď leží na Nejvyšším správním soudu  a ESD a vůbec nejde o Benešovy dekrety, ale o typicky české formalistické věci: řádné doručení a řádný překlad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek