Bylo by mi zapotřebí měkkého prohřátého kožíšku Iris.Je příjemné nakoupit dětem a vnoučatům čokoládovou nadílku s Mikuláši a Čerty.Šok se dostaví po rozbalení pěkně vybarveného staniólového kabátku Čertíka,byť jen proto,že nepřežil bez úhony cestu z obchodu domů.Kulíte na sebe oči s  nefalšovaným Mikulášem Že by se jednalo o raritu?Stářím ztuhlé prsty pátrají po čokoládových vlysech dalších pěti Rohatých kolegů.Ty také nekorespondují s kresbami a tak všichni svlékat!Každýfešák má pořádný pytel.Mikulášský.Že dobře utajení Mikuláši v čertí kůži nejsou nijakou zvláštností je jasné po několikahodinovém putování prodejními plochami různých obchodních řetězců.Bříška prstů už dobře znají,co u figurek hledat.Nalézají vždy totéž-pytel,větší či menší.Rohy žádné.Před očima běží katastrofický scénář:děti se po mikulášské nadílce a peripetiích s Čertem chtějí odreagovat na jednom čokoládovém a sladce uzavřít celodenní napětí. K dispozici budou mít doslova Dědu Mráze,který má do Čerta v našem pojetí velmi velmi daleko.Poznají na vlastní kůži podraz a budou ho připisovat nejbližším dospělým.Zatraceně,to se mi nelíbí.Řešení:1)mikulášské adamity zabalit do barevného celofánu s pořádnou mašlí,aby mohli dělat společnost těm pravým Mikulášům2)uhánět pro Čerty domácí výroby,když o nich zahraniční konkurent nemá správnou představu.