AB 1.9.2009 8:10

Re: Dneska to vypadá jako sranda,

Naprostý souhlas. Nechtěla bych, aby i moji vnuci byli občany druhé kategorie. Ještě bych zavedla ve školách povinnou četbu : Děti z Arbatu. Velmi realisticky popsaná technika komunistické moci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 1.9.2009 8:02

Re: Klika

Bohužel s těmi pracovníky HR máte pravdu, taky mě to mohlo napadnout. Akorát že dnes takhle kádruje uchazeče o práci obvykle čerstvá absolventka vysoké školy s bakalářským diplomem a inteligencí, vzhledem k snaze všem mladým dnes dát vysokoškolské diplomy takovou, že by dříve nestačila ani na maturitu. Ta bez jakéhokoliv šajnu o nabízené práci rozhoduje, které životopisy hodí bez odpovědi do koše a které životopisy se dostanou k jejímu šéfovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 1.9.2009 7:52

Puděrovské papíry.

Já jsem puděrovské papíry z 50 let jednou měl možnost vidět. Papír psaný na psacím stroji se spoustou překlepů, pravopisných chyb a nepravidelnými úhozy, jak to už začátečníci na psacím stroji píšící jedním prstem dělají. Ten člověk musel být vzděláním na tom ještě hůře než dneska absolvent zvláštní školy a napsat ty dvě věty mu tím jedním prstem musely trvat minimálně půl hodinu. Přesto takový papír opatřený razítkem místního národního výboru rozhodoval zásadně o něčím dalším životě, o přijetí nebo nepřijetí někoho na střední nebo vysokou školu. A neodvolatelně, člověk, kterého se to týkalo, obvykle neměl ani možnost ten papír vůbec dostat do ruky, natož se nějak odvolávat.  Všechno probíhalo skrytě uvnitř kádrovacích oddělení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jj 1.9.2009 7:48

Klika

Jaké maličkosti často rozhodují o osudu. Já měl při chybějícím puděru kliku dvojnásobnou. Na gympl jsem se dostal jen proto, že se maminka šla zeptat, proč mne nevzali, když hodně spolužáků s dost horšími výsledky vzali a náhodou na chodbě gymplu (tedy JSŠ) potkala svého spolužáka takto školního inspektora. Za normálních okolností by mne při posudku, který na naši rodinu napsal pologramotný soused komunista, škola nemohla přijmout. Druhou kliku jsem měl, že jsem se na vysokou dostal v roce 68, kdy se na chvíli na kádrové osudky tak nekoukalo.

To dnes mladí nechápou, na druhou stranu myslím, že někteří úředníci HR dokážou kádrováky zdárně suplovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JaS 1.9.2009 7:19

Dneska to vypadá jako sranda,

ale je dobře, když už se tomu můžeme jen zasmát. Tehdy to taková sranda nebyla - za jaké pitomce jsme museli být. Jen aby se to nevrátilo! Tak jisté to není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek