Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VZPOMÍNKA: Stefansruhe
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Tomas S 1.1.2010 15:35Zdravim te, Stepane Co te primelo psat o starym Winterovi prave na Silvestra? Mas pravdu, ze nas ten pribeh radne vystrasil. Bodejt by taky ne, navic ta desna sekera na zdi, koho by to nedostalo? Ani si nevzpominam, jestli si tenkrat Tomas T skutecne nechal udelat analyzu tech skvrn. Myslim, ze nas to tehdy (asi diky ty hruze) nepodnitilo k debatam na tema Sudet, spis jsme to brali jen jako desivej mord, coz uplne stacilo. Ty uvahy typu meli jsme se branit/nemeli jsme se branit, byl nebo nebyl odsun v poradku budou nekonecne. A dobre nam tak - ten hlodajici cerv je cena, kterou musime platit za nasi ohebnost a tez vypocitavost. Nejsou to zrovna ctnosti, ale diky nim, jako narod, stale existujeme. Nicmene, at se nam to libi nebo ne, s Nemci jsme ze sebe vyrvali kus sebe sama (kdyz nas ovsem titiz Nemci o neco drive tak dukladne zbavili tez naseho zidovskeho dedictvi). A i kdyby to treba opravdu bylo "spatny maso", tak to boli. Dodnes. |
|
|
tom 31.12.2009 18:44je skoda, ze vsechny co kolaborovaly pred a po 68 se sovetskou okupacni moci a vsechny komunisty po 89 neodsunuly take do SSSR. To by tady bylo pustych mest a obci. |
|
|
huhu 31.12.2009 12:03podobně vyvraždil vlastní rodinu i Goebbels akorát ne na chalupě, která dodnes stojí, ale v Hitlerově bunkru...má z toho někdo nostalgii ? |
|
|
Bereniké 31.12.2009 17:10Re: podobně vyvraždil vlastní rodinu i Goebbels Nostalgii asi ne. Ale vzpomněla jsem si na jeden film, kde je to vyvraždění rodiny G. do podrobna zobrazováno (Pád třetí říše?) a ta scéna je prostě šílená. Snažila jsem se vžít do myšlení matky, která raději své děti zabije, než by jim dala šanci na život v podmínkách zajisté zcela jiných, než si kdy představovala, ale nedokážu to. |
|
|
Jenda 31.12.2009 19:10Re: podobně vyvraždil vlastní rodinu i Goebbels Manzelka na jeji urovni musela vedet jak se naciste chovaji k detem "menecenych narodu" a po tech letech si ani nedokazala predstavit, ze by se k jejim detem ti meneceni mohli chovat jinak. |
|
|
Bereniké 31.12.2009 22:09Re: podobně vyvraždil vlastní rodinu i Goebbels Je to možné, určitě měla strach z pomsty. |
|
|
Informace 31.12.2009 11:52Můj názor na poselství povídky na rozdíl od příspěvku paní Aleny je odlišný. Ano, je to pěkně lterárně zpracováno a přímo dojemně to líčí zoufalství otce, který zabije sebe a celou rodinu. Ale nemohu toho otce litovat nebo s ním mít nějaký soucit. Byl to slaboch, kterému selhaly nervy a nedokázal se postavit čelem ke své zodpovědnosti. Proč vraždil celou rodinu a nezabil jenom sebe? Syn, který utekl, umřít nechtěl. A chtěla snad umřít manželka s ostatními dětmi? Pana autora straší postavy mrtvých Němců, kteří se vracejí jako přízraky do starých míst, kde žili a násilně umřeli. Zústaly po nich časem snad nesmazatelné stopy, hroby, domy, nádobí, fotografie, dopisy. Ale v kolektivní paměti a i v té individuální mnohých z nás zůstaly nesmazatelné vzpomínky na dobu války a protektorátu. Často to nejsou ani vzpomínky, ale psychická zranění, která se tak hluboko vstřebala do podvědomí, že na ně nevzpomínáme, ale přesto jsou v nás a ovlivňují naše chování a naše cítění, aniž bychom si to uvědomovali. Já nevzpomínám na to, že jsem v době heydrichiády jen zázrakem nezůstal sirotkem, protože moje matka na veřejnosti schvalovala atentát. Tenkrát ji od zatčení a zastřelení zachránil jeden český policista, který ji neudal, ale napomenul ji, že má myslet na to, že má malé dítě. Tenkrát mě poslali narychlo k babičce, aby mne uchránili a pamatuju se, jak se babička modlila a plakala. Na štěstí byl ten pán skutečně dobrý člověk. A také nevzpomínám na německý kulomet, namířený proti nám, ženám a dětem v květnu čtyřicátého pátého s ultimatem vydat Němcům povstalce. Mohu říct, znovu na štěstí zasáhla náhoda nebo osud, protože Němci měli moc naspěch při útěku a tak odtáhli aniž by provedli svou hrozbu. Nevzpomínám, ale zůstalo to ve mně, a uvědomuju si to, když se tu na stránkách přetřásá vina Čechů při odsunu Sudetských Němců. Neříkám si, jak ty mně tak já tobě, ale říkám v duchu, nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali druzí tobě.
|
|
|
alena 31.12.2009 16:57Re: Můj názor na poselství povídky Možná jsem se vyjádřila v příliš veliké zkratce: ten člověk, který postřílel celou svou rodinu - jak strašně se musí cítit někdo, kdo se rozhodne k takovému činu. Já ho vůbec nelituji - i když - vlastně i ano. Svým rozčarováním si byl vinen sám - ale to strašlivé, beznadějně nezvratitelné prozření, že všechno, v co věřil - že patří k nadřazené rase, že jemu a všem jeho soukmenovcům dal Bůh právo vládnout světu - jo, když tak člověk spadne z výšky na prdel, tak to zatřese mozkem. Nelze tady rozebírat duševní pohnutky takových lidí - je tam těch příčin asi víc. A ukazuje to také na slabost toho člověka (předpokládám, že příběh je pravdivý) - nepokusil se vůbec o záchranu rodiny - sám se mohl zabít, to je mi jedno, ale proč ženu a děti? Musel být velmi zoufalý (zas ovšem podotýkám, že za všechno si mohl sám - německý národ si za všechno, co následovalo na konci války a po válce, mohl sám. Když jim Hitler našeptával, jak jsou skvělí a předurčení vládnout, to se jim dobře poslouchalo - mimo těch pár rozumných a odvážných, co je ovšem jejich spoluobčané případně potom pověsili - znám příběh ze života od konkrétního Němce- jeho otec byl ve 30. letech oběšen ve své vesnici, páč asi neřval nadšením..). Ještě chci doplnit vzhledem k památce mojí milé babičky Tak! A jdem pomalu vítat Nový rok, ne? On bude "Nový" jenom zítra, pak bude chvíli "nový" - a pak, za 12 měsíců, tu bude další - prostě furt dokola! Přeji hodně štěstí a zdraví všem! Zdareček! |
, jak musela chystat dědu do války - její otec se nevrátil z 1. světové - byla poloviční sirotek, téměř si na něj nepamatovala. Tím chmurnější asi byly její myšlenky v tom zmíněném 38. roce.
|
|
Informace 31.12.2009 18:17Re: Můj názor na poselství povídky V politických čelistech dní Zaplombovaných tankovými pásy Spí Svědomí světa Klade pod sebe důvody jako miny Zatímco velká schizofrenie dějin Podobná ručičce horečně pobíhající po skle aut Stírá si z čela pot namísto deště. Všechno nejlepší do Nového roku všem, co tu diskutují. Na zdraví! |
|
|
Luděk Ťopka 31.12.2009 11:05Poděkování Milý pane Šafránku, děkuji Vám za Váš článek, který na příběhu jedné horalské rodiny ukazuje historickou tragédii nacizmu, který zničil životy nejen miliónům lidí na celém světě, ale i vlastnímu národu. Příběh je napsán s velkým citem a ukazuje lidské utrpení, tolik charakteristické pro tehdejší a bohužel i současnou dobu. |
|
|
huhu 31.12.2009 11:21Re: Poděkování a co vlastní svědomí ? nesvádějte chování zlých lidí na nacismus či komunismus |
|
|
Marat 31.12.2009 12:04Re: Poděkování Zásah ! Huhu. |
|
|
NevericiTomas 31.12.2009 13:01Re: Poděkování Pocitam, ze Winterova rodina byla zapocitana mezi obeti odsunu... |
|
|
alena 31.12.2009 10:26Ať hodí kamenem ... ...kdo je bez viny. Je to velice krásně literárně zpracováno. Smutný příběh. Komu bylo nejhůř? Myslím, že tomu otci rodiny, jemuž se zhroutil celý život. Jak mu bylo, když střílel ty svoje děti? Ubohý jediný pozůstalý syn... Jak potom žil, jak si to vysvětloval, jak se ptal, zda nebylo jiné řešení? Ztratil všechny. Hrůza!!! Jistě byl opravdu nevinný - ale byl otec nevinný? Vzpomněl si na rok 1938, když hajloval a kdo ví, možná hnal Čechy ze Sudet? ? Myslel někdo na moji babičku, když vypravovala dědu ve 38 roce do války? Byla mobilizace...bylo mu 33 let, jí 29, měli 3 děti, maminka byla nejstarší, bylo jí 7 let. Nakonec válka nebyla, po mnichovské dohodě, vojáky poslali domů... ale kdyby byla? Kdyby se děda nevrátil, padl by při obraně republiky? Kdo by se ptal babičky (tehdy nebyla ještě mojí babičkou, ale mladou a určitě hodně vystrašenou ženou), jak jí je? Jak by mluvila o Němcích? Vůbec, ale vůbec nelituji oněch vyhnaných Němců, nad nimiž dnes mnozí pokrytecky pláčou - nejspíš za peníze. Věřím, že mnozí byli slušní a nevinní - ale to všechno, co se dělo ve 45 a dál, byl jen následek. Příčina všech těch v textu popisovaných událostí a mnohých jiných nastala v Německu a to mnohem dřív. |
|
|
IKE 31.12.2009 9:34DÍKY!!!!! Vřelé díky autorovi, že obnovil mé vzpomínky z dětství na onu ne příliš slavnou dobu. Sice vše bylo krásné, ale pouze díky mládí.... |
|
|
Jo.Ma. 31.12.2009 9:24Dík autore konečně nádherná povídka od někoho, kdo umí psát a má o čem. |
|
|
Mgr. Milda 31.12.2009 9:16Kdo tu historii zná, bude mít vždy problémy já třeba nesnesu na těle nic ze zlata, ve válce vylamovali gestapáci zlaté zuby a můstky zavražděným a prodávali Degusse. Pravděpodobnost je tedy veliká, že z těch několika miliónů zubních protéz je část i v současných zlatých špercích. Jedině snad staré věci, před 1939, mohou být z jiného zlata. |
|
|
J. Bakulová 31.12.2009 5:08V roce 46 vedl můj tatínek takovou školu v přírodě pro děti, podvyživené válkou. V pohraničí, pochopitelně. Naši byli nuceni odejít před válkou z Fryštátu u Karviné, který se stal polským územím. Původně chtěli najít v pohraničí nový domov, ale když jim přidělili chalupu s nábytkem, peřinami a hrníčky po Němcích, dokonce i s hračkami německých dětí. naninka to vzdala. Nikdy to nebyla schopna vysvětlit, ale nedokázala se tam zabydlet, spát v německých peřinách a pít kafe z německých hrnečků. Vrítili se zpátky s holýma rukama, všemi posmívaní. Ale já jí rozumím, asi bych se chovala stejně |
|
|
huhu 31.12.2009 9:05Re: V roce 46 nedivím se Vaší mamince. Spát v peřinách těch kteří vás předtím hnali a kteří drželi s vrahy a možná sami vrahy byli, na to nemá každý žaludek... |
|
|
68 31.12.2009 20:18Re: V roce 46 Možná vydesinfikovat, pořídit nové peřiny, hrníčky, dečky...? |
|
|
aliB 31.12.2009 1:44Vyborne, hluboke skvele napsane. |
|
|
doc 31.12.2009 1:19jo, jo, hezké a já zase vzpomínám, jak mojí babičku s její dcerou (moje budoucí matka) hnali klusem v září 38 sousedé sudeťáci klackama (a s nimi dalších par desítek starců, žen a dětí, ... neb dospělí muži byli mobilizování) k nové české hranici, která byla vzdálená přes 20 km. "Nevinna " ... a proto plně chápu tu tetu pisatele, která nepustila sudeťáka přes práh. JEDINÁ smysluplná existence sudeťáka v ČR je ta, která je označena náhrobním kamenem |
sudetská dítka a "nevinné"|
|
Jarda 31.12.2009 6:38Re: jo, jo, hezké Stejne tak, s klacky hnali Cesi Sudetaky pri brnenskem pochodu smrti. Jen tam nebyl ten nakladak, vysileni hynuli v prikopach. Byli vsichni Sudetaci takovi jako ti co hnali Vasi babicku? Byli vsichni Cesi takovi jako ti z rabovacich gard co hnali Sudetaky k rakouske hranici? Zkuste vic myslet a min nenavidet. Od 21 srpna 1968 nemam rad Rusaky, ale to neznamena, ze bych s obycejnym Serjozkou nesel na pivo. S Putinem bych nesel ani na hajzl. |
|
|
M.S. 31.12.2009 6:58Re: jo, jo, hezké Všichni Sudeťáci takoví skutečně nebyli, ale přes 90% jich skutečně volilo Henlaina. Sudeťáci vyháněli Čechy po 20letém soužití v demokratickém státě, Češi po období likvidace národa, které se Sudeťáci účastnili . Snažím se myslet hlavně objektivně. |
|
|
M.S. 31.12.2009 7:39Re: jo, jo, hezké P.S. Mně matka vyprávěla, jak v Praze hnali Češi Němce po 9. květnu Holečkovou ulicí na Strahov a cestou věšeli některé na lucerny. Přesto však mi připadá, že pro stromy nevidíme les. Neustále se zdůraznuje jak Češi ublížily Němcům a zamlčuje, co dělali Sudeťáci. Naše budoucí generace nebudou tušit co to byly Lidice. |
|
|
Fleischer 31.12.2009 7:54Re: jo, jo, hezké Ano, přes 90% našich německých spoluobčanů volilo Henleina. Ovšem Henlein v té době byl sice zastáncem německé autonomie, ale byl stále ještě pročeskoslovenským a protinacistickým politikem. Také lákadlo sousedního Německa bylo: Zatímco v ČSR (a zejména právě v pohraničí) panovala krize a velká nezaměstnanost, v Německu byla plná zaměstnanost. Nacisté zaváděli mnohá dosud nevídaná sociální opatření pro zaměstnance. Před zabráním pohraničí odešli do vnitrození ti Češi, kteří sem přišli po r. 1918 jako státní zaměstnanci (vojáci, policie, soudci, pošťáci, železničáři) případně novopečení majitelé zemědělských podniků, získaných při pozemkové reformě. Ti všichni brali místním lidem zaměstnání a obživu, proto také nebyli oblíbeni. Ve velké většně je nikdo nevyháněl, odešli sami. Státní úředníci byli spořádaně evakuováni čsl. úřady. Starousedlí Češi, kteří žili v pohraničí ještě před r. 1918 (o jedné takové rodině píše autor článku) odejít nemuseli a také většinou zůstali. Pokud se nepřihlásili k německé národnosti nemuseli ani narukovat do války. Tak jako v každé společnosti, tak se i mezi místními Němci našli radikálové, kteří se k vyhánění Čechů propůjčili. K vyhánění Čechů však ve stejné době docházelo např. na Těšínku, ale i na Slovensku. |
|
|
Mirek F. 31.12.2009 8:23Re: jo, jo, hezké V době, kdo ho volilo 90% SN, tedy v roce 1938, že byl Henlein pročeskoslovenský a protinacistický politik? Tady si někdo na Silvesttra dělá kozy, co? |
|
|
douša 31.12.2009 9:41Re: jo, jo, hezké V roce 1938 se ovšem konaly pouze obecní volby, poslední předválečné parlamentní volby proběhly v roce 1935. |
|
|
Řezník 31.12.2009 11:05Re: jo, jo, hezké Ano a v těchto posledních československých svobodných parlamentních volbách nebylo umožněno nejsilnější straně sestavení československé vlády. Tou stranou byla právě strana pana Henleina. |
|
|
Jenda 31.12.2009 14:08Re: jo, jo, hezké Nebylo umozneno? A jak se to asi melo udelat? Ta strana proste nebyla schopna sehnat koalicniho partnera a na to aby sama ziskala v parlamentu duveru nemela dost poslancu. |
