23.10.2019 | Svátek má Teodor, Theodor


Diskuse k článku

ÚVAHA: Velikonoce netradičně

O Velikonocích si právem připomínáme nejdůležitější okamžik lidských dějin. Tím není nic menšího než usmíření padlého lidstva se svatým Bohem prostřednictvím smrti a vzkříšení Božího syna, Ježíše Krista.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Sova 19.4.2019 10:53

Re: Je mi záhadou

Sv. Pavel Jidáše a jeho zradu vůbec nezmiňuje, nezná ji. Přitom v evangeliích je Jidášova zrada silně akcentována.

Pavlův list je starší pramen než evangelia i Skutky apoštolů. Za Pavla pověst o Jidášovi tedy ještě neexistovala, jde o legendu, která se objevila až o několik desetiletí později.

Pavel ani nezná většinu evangelijních příběhů.

J. Anděl 19.4.2019 8:32

Hezké

Některé závěry a formulace nechápu a nikdy jsem nechápal, proti asi taky nejsem křesťan. Nicméně článek se mi líbí a úvaha nad zápornými aktéry ukřižování mě zaujala a přivedla k zamyšlení nad některými mými postoji, zda nejsou trochu pilátovské.

Jeho rozhodnutí, zdá se mi, je v principu těžko odlišitelné od Petrova zapření Ježíše. Jiná pokušení - společná pokladna, senzacechtivost, skrývání vraždění za politicky a davu atraktivní ideály - se mi nezdají tak osobně nebezpečné. Piláta jsem měl vždycky tendenci omlouvat. I proto nechci být politikem (neuveď nás v pokušení). A na toto téma je mnoho diskuzí na NP.

Každopádně na Velikonoce validní článek.

J. Sova 19.4.2019 9:24

Re: Hezké

Je potřeba se posunout na vyšší level a pochopit, že ty příběhy jsou smyšlené. Tady třeba jeden ortodoxní Žid vysvětluje, proč se nemohl odehrát soudní proces s Ježíšem tak, jak je popsaný:

http://www.olam.cz/diskuse/klamani.html

Proto Židé odmítali přijmout Ježíše za Spasitele a pokládají ho za podvodníka, v evangeliích je velké množství nesrovnalostí a Židé byli přece znalci reálií. Nesplnila se ani proroctví Starého zákona. Napovídat to šlo jen pohanům, což v té době byli Římané, ti ten přehled neměli. Ti ale odmítali být strůjci Ježíšova ukřižování, proto byl příběh upraven tak, že ukřižování si vymohl židovský dav - "Jeho krev ať padne na nás a na naše děti!"

J. Anděl 19.4.2019 12:26

Re: Hezké

Připadá mi, že to u mýtů a archetypů není podstatné.

Což vztahuji i na mýty, jimž věří Židé - znalci "reálií".

J. Sova 19.4.2019 12:56

Re: Hezké

Biblista Rudolf Bultmann, když pochopil, že evangelia jsou výplodem nábožensky exaltovaných jedinců své doby, vypracoval směr zvaný "existenciální teologie". Jinak by nemohl být dál křesťan.

"Vlastním smyslem mýtu není podávat objektivní obraz světa; v něm se naopak vyjadřuje, jak si člověk sám ve svém světě rozumí. Mýtus nechce být vykládán kosmologicky, nýbrž antropologicky – přesněji existenciálně."

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Bultmann

J. Anděl 19.4.2019 15:05

Re: Hezké

To je dost dobré a tak by se asi dal formulovat můj postoj. Přemýšlel jsem, jak vám to napsat, Rudolf to už udělal za mě :-).

Existenciální teologie, říkáte...

Díky.

J. Sova 19.4.2019 7:57

Každému odpuštěno nebude

Mt 12,32 I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.

J. Anděl 19.4.2019 8:34

Re: Každému odpuštěno nebude

Zajímalo by mě, jak slovo proti duchu svatému vlastně vypadá.

J. Anděl 19.4.2019 8:43

Re: Každému odpuštěno nebude

Na abstraktní úrovni mi to dává tento smysl: syn člověka je atributem konkrétního náboženství - křesťanství, duch je princip života, na náboženství nezávislý (byť jako pojem náboženstvím používaný, ovšem projevuje se každému, i Marťanům jakéhokoliv pozemského náboženství neznalým).

J. Sova 19.4.2019 9:05

Re: Každému odpuštěno nebude

Katechismus katolické církve § 1864 k rouhání proti Duchu uvádí: "Milosrdenství Boží nemá hranic; ale kdo úmyslně odmítá přijmout Boží milosrdenství lítostí, odmítá odpuštění svých hříchů a spásu, kterou mu nabízí Duch Svatý. Taková zatvrdlivost může vést k definitivní nekajícnosti a k věčné záhubě."

J. Anděl 19.4.2019 9:16

Děkuji, to dává smysl - když někdo odpuštění zatvrzele odmítá, nebude mu odpuštěno :-)