14.11.2019 | Svátek má Sáva



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


PRAHA: Pastva v Troji pošesté…



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 12, poslední: 12.7.2006 23:18, přehled diskusí

pozor,:
Autor: liddy@seznam.cz Datum: 12.7.2006 11:19

máte tam hrubku (své psy - koho, co)

Re: pozor,:
Autor: Netřeba Datum: 12.7.2006 12:09

Kdepak. Vzpomínám si na prastarou píseň skupiny Saze, kde se zpívalo "Máme úsměv na lících, zas jsme spolu v Bohnicích, hrajeme si na cvoci a na žraloci."

Re: Re: pozor,:
Autor: honzak Datum: 12.7.2006 13:09

Bať, Václava mám nejradši, tomu žádný nestačí!

Re: Re: Re: pozor,:
Autor: ptakopysk Datum: 12.7.2006 15:12

kdopak umí z člověků schovat kombajn pod deku? Jedině Václav!

čeština:
Autor: liberal shark Datum: 12.7.2006 8:37

drobnou blond PASTÝŘKOU ...;-)

Re: čeština:
Autor: dsben Datum: 12.7.2006 23:18

To je fakt slovo pastevkyně je docela síla (zaplakali Psohlavci a Psohlavkyně, my jsme na tom byli povinně se školou v kině, ale já musel na záchod zrovna v polovině....).

sympatická aktivita, ale co vlastně chráníme ?:
Autor: Vlado Datum: 12.7.2006 0:45

Stádečko ovcí a koz je mi mnohem sympatičtější než všechny hádky v parlamentu. Ale vypásáním konzervujeme nikoli původní přírodní stav daných lokalit, ale stav přírody, který se vyvinul následkem někdejší málo intenzivní zemědělské činnosti člověka. Nejsou náletové dřeviny prvním stupněm návratu ke skutečně přírodnímu stavu? Nelze ovšem nic namítat proti přání majitelů či správců pozemků vlastnit louky s převahou nízkých bylin. Když chce někdo na svých pozemcích mít například park, má ho mít - i umělé parky mají mnoho krás. Řízená pastva v chráněných územích ovšem není ochranou přírody, ale napomáhá ukázat návštěvníkům lokality, jak příroda reaguje na určitý stupeň intenzity lidských zemědělských aktivit. Není mi ani tato činnost botanické zahrady nesympatická, jen si přesně definujme, co se tu vlastně děje.

Re: sympatická aktivita, ale co vlastně chráníme ?:
Autor: R Datum: 12.7.2006 10:10

Dlohodobá pastva nebo extenzívní sekání  luk na seno umožnila v minulosti rozšíření některých vzácných a silně chráněných rostlin. Typické jsou třeba orchideje na horských lukách v Palavských vrších nebo Beskydech. Ono vlastně jakmile se něco obhospodařuje stejným způsobem desítky a stovky let,  ustálí se na tom místě typická rostlinná společenstva a v návaznosti na ně i  hmyzí a živočišná.  Jedná se vlastně o kompletní ochranu přírody, protože jen poměrně  málo živočichů je tak přizpůsobivých, že se dokáže rozmnožovat a plnohodnotně žít v umělém prostředí,  klecích, výbězích a teráriích. 

Jen dodatek,:
Autor: terra Datum: 12.7.2006 12:28

protože vysvětlení nicku R je přesné - svah zvaný Pustá vinice byl původně patrně porostlý suchomilnými a teplomilnými společenstvy (trávy, nízké křoviny). Při rozšiřování hospodářských aktivit člověka (zde zhruba na konci středověku) se stal vinicí, která, jak název napovídá, zpustla. Stalo se tak v polovině 20. století, kdy kultura vinné révy nepřežila nákazu révokazem a nebyla obnovena. Do dnešní doby se na ní vyvinulo vřesoviště, které patrně není posledním stádiem sukcese (zjednodušeně - postupné proměny ekosystému směrem k přirozené rovnováze). Konečným stavem by byla opět ta teplomilná bylinná společenstva. Pastva je v podstatě pomoc určité druhové skladbě těchto společenstev, protože okolní, ruderální nebo cizorodé druhy jsou často vzrůstnější, agresivnější a rychleji se množící než specializované druhy původní. Přírodní park Drahaň-Trója doporučuju navštívit, třeba i s nějakou "chytrou" knížkou v ruce. Kolem Prahy není takových lokalit zas až tak moc. Krásný den:-)

Re: sympatická aktivita, ale co vlastně chráníme ?:
Autor: honzak Datum: 12.7.2006 13:14

naprostý souhlas! Jako nepřítel ekologistů proti vypásání nic nemám, ale opravdu to nelze nazvat ochranou přírody. To by pak ochranou přírody byla i pastva hovězího dobytkla a koní a to by na pusté vinici dopadlo úplně jinak.

Praktické otázky: kdo ty kozy dojí, kdo zpracuje vlnu ovcí a kde skončí maso ? Ptám se prot, že by ti živočichové mohli alespoň zaplatit mzdu té pohledné pastýřky.

Pro nick honzak::
Autor: terra Datum: 12.7.2006 13:28

existuje zcela regulérní pojem "šetrná pastva", který představuje pasení koz a ovcí, v některých případech i koní, ale za zcela přesně definovaných podmínek: počet kusů na pastvině, délka (doba) vypásání, způsob přehánění mezi pastvinami a pod. Rozhodně to tedy není proměnění takové ošetřované lokality v regulérní pastvinu rozdupanou skotem a vypasenou do posledního stébla... A "kozí" produkty? Netuším, kde přesně skončí ty z Tróje, ale podle mých zkušeností ta zvířata bývají většinou pronajatá od farmářů na základě smlouvy (tohle není žádná "zelená" huráaktivita, ale regulérní způsob péče o krajinu), takže bych hádal, že mléko v sýru a na pultě některé prodejny, rovněž maso - s vlnou je trochu problém kvůli kvalitě, ale i to už jsem viděl, a docela ve velkém (CHKO Poodří). A pak tu máme ještě speciální a velice dobře prodejnou kosmetiku z kozího mléka. Dokonce i pro lidi s kožními problémy a pro pány. Ta zvířata  v součtu vydělají víc než jen na pastýřku...:-)

Re: Pro nick honzak::
Autor: R Datum: 12.7.2006 14:27

Problém bude asi v pracovních silách.  Kozy se musí pořád hlídat, potom někdy večer od nich získat ty produkt y a kvalitně a pečlivě je zpracovat a i tak se asi málokde dosáhne rozumného peněžního zhodnocení.  Možná právě v Praze, kde se ty produkty dobře prodají jako přírodní, ale zároveň z hlavního města  nebo někde v rezervaci, kde se dobře prodají, protože jsou z čistého prostředí rezervace.  Všude jinde musí být ceny přizpůsobené konkurenčním výrobkům v  Lidlu a Tescu a podobným supermarketům, jinak by je nikdo nekupoval. A to je problém. Jenže  nějaký hektar takových pastvin a podobného prostředí by se hodilo u každéhom většího města.  Lidi by tolik nejezdili desítky kilometrů autama a autobusama do národních parků a podobných chráněných oblastí a místo toho by se jen občas prošli přírodou tam, kde bydlí.