Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POVÍDKA: Vykradač bytů
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Dvořák 18.1.2013 14:43Jen mám námitku že toho tady není víc,člověk si počte hezky ! No jo ! |
Z. Kulhánková 18.1.2013 7:58Onehdá jsem zavolala Kanadskou jízdní stráž Sousedi odjeli a když jsem byla na procházce s pejskem, viděla jsem, jak z jejich basementu vychází osoba celá v černém, s černou kšiltovkou. Nevypadala jako nikdo, koho tu běžně vídám, a když jsem zavolala, jestli někoho hledá, neodpověděla a zmizela za rohem. Policajti rozjeli pátrání a ukázalo se, že to byla neteř. Připadala jsem si jako debil. Sousedi mi nicméně po návratu moc děkovali. |
V. Ondys 18.1.2013 12:19:))))))) Jak se do sklepa volá: "Je tam někdo?" a ze sklepa zazní pro uklidnění: "Tady nikdo není!" To zas potkalo mýho známýho, paní Kulhánková, už dávno před lety. |
B. Volarik 18.1.2013 19:42Re: Onehdá jsem zavolala Kanadskou jízdní stráž Nejste debil. Jste dobra sousedka. Debil je neter, mela se predstavit. |
M. Krátký 18.1.2013 5:12Díky, pane Moci čtu vás vždy jedním dechem |
V. Ondys 18.1.2013 1:31:))))))))))))) Jeden jenom vejrá že ještě existujou lupiči, který nikdo :))))) nevolí! |
S. Moc 18.1.2013 13:00Re: :))))))))))))) Jeden jenom vejrá Už dávno neexistují "poctivci" kteří svou práci mimo zákon berou jako řemeslo! Jako když za první republiky (myslím tu Masarykovskou) existovali kasaři, hrdí na to, že žádná kasa není nedobytná. Dnes je tento druh podvodníků, který byl hrdý na své umění ať už kasařské nebo kapsářské, zcela vyhynulý... Byl to cech, který měl svá pravidla a nepsané zákony, které ti lepší z nich nikdy nepřekročili. O tom ovšem moje povídka není. Ten kluk byl prostě dnešní kriminálník a kdybych ho neoklamal svými kecy, tak mě asi pěkně ublížil. Teprve v závěru, když už věděl že prohrál, ukázal trochu lidskosti... že zkrátka není jen nedobrý. |
V. Ondys 18.1.2013 13:28:))))))) Dyť vím, pane Moci na Vašem literárním snažení se mi líbí snaha ukázat jiným, že v nás ještě zbejvá trocha lidskosti po tom tak příkladně lidumilným snažení v zájmu dokonalý společnosti. Během života jsem se občas pohyboval mezi hodně nebezpečnými lumpy a vím, že furt uznávají určitá pravidla a nemusí na to mít písemný smlouvy, aby je mohli obejít s pomocí mazanejch advokátů. :)))) Taky píšu už dlouhý roky... |