M. Pivoda 13.11.2022 18:43

Možná máte pravdu, Jiří Zlatuška zřejmě vychoval své studenty k obrazu svému.

Já zde ale upozorňuji na přímé ekonomické souvislosti. Konkurenční výhoda se v konkurenčním prostředí tržní ekonomiky totiž získává někdy celá desetiletí. A o tom zde hlavně hovořím! Tzn., jak Jiří Zlatuška poškodil českou ekonomiku. Poškodil její konkurenceschopnost v klíčovém oboru pro naši budoucnost. Nekonkurenceschopná ekonomika také nejvíce trpí v době inflace. ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 13.11.2022 18:03

Kde je Ideologickému Sluníčkáři Zlatuškovi konec? No Bek, Fiala a Nerudová jdou po jeho stopách...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 13.11.2022 12:36

1. Nikdy jsem obsahově nezpochybňoval vědeckou práci českých a moravských vědců. Jako občané podléhají tito lidé ale ostatním nedostatkům současné doby falešných informací (fake news).

2. Cituji zde nejdříve autora, jehož jméno teprve musím dohledat v knize, kterou vlastním. Autor knihy (která v Československu vyšla setrvačností po roce 1968), byl inspirován poznatky asi z Indie, když napsal "Ve věcech obecných se hlasování akademického senátu kvalitativně neliší od hlasování nosičů vody. Přes akademické hlasování, to hlasování o věcech obecných vyjde pouze dráže."

Pro naše evropské prostředí můžete "nosiče vody" nahradit například uklízečkami. Výsledek ohledně kvality hlasování je pak obsahově asi stejný.

Konkrétní tuzemský případ: Na Masarykově Univerzitě v Brně oklamaní občané-vědci opakovaně zvolili Jiřího Zlatušku rektorem své univerzity. Ačkoliv, za "vědecké svinsvo", které Jiří Zlatuška udělal vůči někdejšímu konkurenceschopnému projektu umělé inteligence (AGI) doc. Václava Poláka z Brna, měl Jiří Zlatuška být okamžitě vyhozen z univerzity. V takovém světě žijete i dnes, Pepíci!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 12.11.2022 18:39

Včera jme byli s manželkou v brněnském zámečku Mitrovských na výstavě Rudolf II. Na jeho dvoře pracovali nejen Kepler a Tycho de Brahe, ale i Giordano Bruno a také i nejvěhlasnější alchymisté jako John Dee a samozřejmě magistr Kelly. alchymisté transmutovali kovy na zlato kterého se po Rudolfově smrti objevilo v velké množství takže snad úspěšně. V každé místnosti proběhlo video ve kterém sám Rudolf komentuje danou situaci. Vypadal jako z filmu Císařův pekař a není divu, protože ho představoval Jiří Werich, nemanželský syn Jana Wericha. A Když už se Jiří Grygar odvolává na staré Řeky, měl by se už konečně na stará kolena přestat posmívat i Astrologii ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Zrcek 12.11.2022 13:03

Básník Neruda se fakt o pokrok v přírodovědě, potažmo v astronomii, intensivně zajímal.

Jako svobodný jsem na hvězdičky zkoušel lákat holky, ono je při pozorování v přítmí nejlíp ležet v trávě. A ukázat, že ty tečky umím pojmenovat, je plus. Je to takový most mezi nadzemským tajemnem a chtíčem. Takže se pak lze nenásilně pokusit i o praktická cvičení v dalších přírodních vědách. Eo ipso myslím, že Nerudovi rozumím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 12.11.2022 9:10

Neruda použil zdravý selský rozum--v jeho době ani nic jiného k dispozici nebylo-že vesmír je všude stejný. neviděl bych v tom nějakou záhadu. o tom, že se vesmír rozpíná, že se rozpínání zrychluje, že vesmírů může být nekonečný počet atd atd.. si mohl i Neruda nechat jen zdát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 12.11.2022 9:06

Á, tak co jste se v Kremlu za dobu Vaší pauzy naučil nového, Bartoni ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Koutný 12.11.2022 8:28

Je to podobný omyl, jaký se úporně hlásá o Julesi Vernovi. Ani ten nic nepředpověděl, pouze využil svých mimořádných vztahů s předními techniky své doby a jejich doposud málo známé objevy beletristicky využil a tím zpopularizoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 12.11.2022 8:19

Hergot, Hatina, vy jste chytrej.!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 12.11.2022 7:33

Že jsem si jen hodil do Google vyhledat spektroskop historie,

http://edu.techmania.cz/cs/veda-v-pozadi/474

A tam se dočítám, že tyhle informace o složení Slunce byly s pomocí tehdejších spektroskopů zjištěny ještě před vydáním Písní kosmických před roken 1878. Takže, Neruda zase tolik nepředpovídal pouze přebásnil, co se v té době mohl dočíst v tehdejších novinách.

Ostatně, když si přečteme jiné verše z tohoto díla, zjistíme že asi byly určené, pro zcela jiné, publikum , že to vypadá spíše na vesmírnou proletářskou poezii

"Věřte, že také hvězdičky mnoho, ba mnoho bolí,

každá si s námi naříká slzavé na oudolí.

Mají svou drsnou lopotu, točí se, běží, svítí,

sto tisíc mil vám přeběhnou pro kousek živobytí.

Do únavy se lopotí, trýzní svá zlatá těla,

kosmický prach si stírají ze vznešeného čela.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 12.11.2022 1:12

• reagovat
• nahlásit příspěvek