5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Diskuse k článku

JAZYK: Většina lidí neumí mluvit

V jednom televizním pořadu jsem viděl reportáž o chytré studentce, která vymyslela ruční výrobu papíru z divoce rostoucích rostlin zarůstajících celé rozsáhlé jezerní plochy v tropických oblastech.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Lepka 11.9.2014 0:32

Re: Kde se mají naučit mluvit,

Na CD jsem to neslyšel, zato dvakrát v divadle a asi tři až čtyřikrát v televizi a troufám si tvrdit, že to" šumlování" zde bylo součástí režijního záměru transformovat dospělou ženu do sedmileté dívenky. Asi by vypadalo nepřiměřeně, kdyby s tou aktovkou na zádech stála na forbíně a deklamovala text jako S. Sejk.

B. Volarik 10.9.2014 21:25

Re: Toastmasters International

Podle všeho nemají. Já jsem členem pobočky v Encino, CA (USA).

B. Volarik 10.9.2014 21:22

Re: Kde se mají naučit mluvit,

Přečetl jsem si knížku Hrdý Budžes. Byla pěkná. Pak jsem si chtěl poslechnout totéž na CD. Vzdal jsem to po deseti minutách. "Herečka" příšerně šumlovala (divadelní odporný termit), špatně dýchala...zkrátka sotva byla mocna slova. Jak pravil v jedné ze svých sžíravých kritik F.X. Šalda: A slova mocen býti jest první povinností herce!

Z. Kulhánková 10.9.2014 21:14

Toastmasters International

Nemají v ČR pobočku?

Z. Kulhánková 10.9.2014 21:11

Re: :)))))))) Hm

To si pak musí připadat jako veterinář.

J. Jurax 10.9.2014 20:10

Re: Většina lidí

Jenže mluvení bývá i součástí práce, tedy dělání :-)

J. Jurax 10.9.2014 20:05

Re: Kde se mají naučit mluvit,

Doma a ve škole.

L. Hrušková 10.9.2014 18:02

Kde se mají naučit mluvit,

když mluvit už neumí ani herci, o moderátorech v televizi ani nemluvě.

V. Vaclavik 10.9.2014 17:52

Re: Proc nevolate po...

To 'eeee' a podobne pazvuky, kterymi lide prokladaji rec, je zlozvyk, ktery by mel byt prave pri takovem skolnim predmetu vyhmatnuty jeste zamlada. 

Idealne bych videl skolni vzdelani jako ciste univerzalni a po vzoru klasickeho stareho Recka, kde se nevzdelava jen mysl, ale i telo (nase hodiny telocviku jsou zalostne malo, prakticky nic).

Zavedl bych zpet Latinu a to nejen na gymnazialni urovni, ale od casnych let zakladni skoly. Nema vyznam vysvetlovat proc, jedni to nemaji zapotrebi, druzi to nikdy nepochopi.

V. Ondys 10.9.2014 17:49

:)))))))) Hm

Kamarád je chirurg a stále ho šokuje množství pacientů, kteří v ordinaci nejsou schopni ani primitivně popsat svoje zdravotní problémy...

V. Vaclavik 10.9.2014 17:36

Proc nevolate po...

"samozrejme nevolám po rétorických cviceních jako samostatném školním predmetu, ale urcité recnické minimum by melo být pro stredoškoláka samozrejmostí. "

Chcete od skolaku neco, co maji tak nejak nabrat osmozou, ale tak to nefunguje, spis bych rekl, ze soucasny smutny stav je vysledek prave takoveho pristupu. Na me se bohuzel nas vzdelavaci system taky podepsal, ke cti je me jen to, ze jsem cetl jako malokdo a tim jsem mnohe dohnal. Ale napriklad vzhledny rukopis nemam, svym rodicum jsem mohl jen tise zavidet a tim to jen zacina. Drive, za dob mych rodicu, se ve skolach (i mimo skolu) vice zpivalo a prednaselo u tabule a dalsi takove veci, a to vsechno jde pospolu, jen cteni z nikoho retora neudela.

Rad bych videl ve skolach zvlastni predmet, kde by se zvlast ucila vyslovnost, projev, spisovna mluva, psany projev - neco jako nastavba na hodiny ceskeho jazyka.

Z. Kulhánková 10.9.2014 17:27

Re: "Na počátku bylo slovo..."

... a pak pohlavkové suší pleskali jim kolem uší.

Z. Kulhánková 10.9.2014 17:22

Re: Ten kdo nečte

Tehdy (a statisíce let předtím) čtení a televizi nahrazovalo každovečerní naslouchání moudrým starcům, bardům, vypravěčům, kteří měli kultivovaný slovní projev a od nichž se toho dalo naučit možná i víc než v knih.

P. Rada 10.9.2014 16:08

Re: Ten kdo nečte?

Pane Langere druh homo sapiens sapiens vznikl podle dochovaných nálezů zhruba 100 tis let zpět v malé enklávě tehdejší Afriky a genetika dokládá, že jen s několika matek a otců. O významné změně ve vývoji druhu homo pak svědčí fosilní nálezy koster, hudebních nástrojů, maleb a pod. Tehdy jsme patrně vyšli s ráje nevědomosti. Ještě dnešní malé děti tento posední vývojový pokrok dokládají když v ranném věkuuž sice hovoří ale ještě neznají stud a lež.

Kristus pak byla osobnost žijící nepoměrně později - až v období dnešních ve středomoří usídlených civilizací a to už lidé znali písmo.

Pokud by jste sám chodil do škol aktivně naladěn - třeba by jste se dopracoval i k poznání myšlenkových pochodů jiných lidí. Obvykle tomu brání nikoli míra inteligence ale míra egoismu.

Mezery ve vědění se dají relativně snadno překlenouti ale s egoismem i afektivvností kterou předvádíte - hlavně tedy s odporem přijmout od jiného nějakou Vám nepohodlnou informaci (což se projevuje třeba formou jak se zeptat...) to v porozumění asi opravdu nemáte a nebudete mít lehké. V tom také nemusíte být opravdu sám.

Je ale otázkou, zdali toto neporozumění "za každou cenu" Vám není kýženou satisfakcí.  Pokud by Vám totiž to samé zopakoval někdo koho si vážíte - třeba i stejnými slovy - možná by to konečně "docvaklo".

P. Rada 10.9.2014 15:43

Re: dodatek

Situace je ještě komplikovanější a to v tom smyslu, že mnohdy sami nerozumíme tomu co a proč právě takto říkáme - lépe řečeno co se s námi v nevědomí děje. O tom je nakonec i na NP většina afektivně laděných příspěvků. 

Vysvětlení na základě rozboru podle slovního projevu (ale i agování...)  pak může nabídnout lékařská věda - třeba psychoanalýza. Ta je příkladným systémem přístupu k našemu nevědomí skrze volné asociace - tedy právě slova.

Tento aspekt ale i Radim Uzel opoměl a to je škoda protože právě hlubší důvod emotivního jednání se podle slovní doprovodu dá takto vystopovat a podobně se dá vystopovat i leckterá příčina v deformacích slovního projevu.

P. Kersch 10.9.2014 14:39

dodatek

Ještě bych měl dodat ke svému předchozímu příspěvku, že pojem "srozumitelnost mluveného projevu"  v poslední době chápou "mluvící" tak, že tomu, co říkají, oni sami rozumí - a podle nich to prý stačí. Posluchač, který jejich mluvení nerozumí, je zkrátka blbec, k němuž se nehodlají snižovat. Těmto sebevědomým "mluvčím" je třeba říct, že pod jejich úrovní se už  takových "blbců" nachází velmi málo.

P. Rada 10.9.2014 13:59

Re: Skutečnost je opravdu horší než si myslíme.

Souhlas pane Kerschi. Jen bych doplnil, že umění mluvit není primárně odvozeno od disciplín vědních - tedy od znalostí ale od schopností resp. nutnosti umět se zaštítit výřečností oproti dravému a všehoschopnému okolí opanovanému stejným druhem.

Jako druh jsme totiž nezačali hovořit náhodou, nepotřebovali jsme to totiž ani ke sběru plodů ani k lovu.... - ale tato odlišnost nám dnes vrozená vyjímečně oproti naprosté většině ostatní přírody se u nás vyvinula jako kompenzační metoda v důsledku skokového nárůstu schopnosti vyšších stupnů intencionality.

Od té doby se na potkání "zdravíme" chodíme na "námluvy", umíme být "výřeční" - a to především proto abychom minimalizovali rizika vzájemnách střetů a zůstali po prvním kontaktus nenebezpečnějším predátorem planety ( o kterém dobře víme co dokáže) co možná "zdraví". Dnešní politici mají toto jednání rozvinuto "na plný úvazek" a tam kde se nehovoří - hovoří zbraně.

R. Langer 10.9.2014 13:52

Re: Ten kdo nečte

Oni podle vás za Kristových let neznali písmo, nečetli a nechodili do škol? Nebo jak jste to jako myslel? Přiznávám, že vaše myšlenkové pochody jsou pro mne záhadou. A zřejmě nebudu sám... :-D

P. Rada 10.9.2014 13:40

Re: Ten kdo nečte

Nejspíš ho neslyšel .. ale dost možná lecos vydedukoval ze známého faktu, že písmo vzniklo až druhotně dlouho po vzniku řeči, kterou máme cca 100tis let danou do vínku spolu se vznikem druhu homo s.s.

Smajlíky pak přišly "ke slovu" až s digitalizací.

P. Kersch 10.9.2014 13:40

skutečnost je horší než si myslíte

Pan doktor Uzel - jako skoro pokaždé ve svých publikovaných textech - uhodil hřebík na hlavičku. (9 letošních maturantů z deseti této běžné metafoře nerozumí.) "Umět mluvit" nemá s tzv. řečnickým uměním jenom něco společného. Umět mluvit znamená umět srozumitelně vyslovovat, umět mluvit v kratších větách. Umět mluvit s přirozenou, běžnou intonací, kterou lze odposlouchat. Umět se vyhnout frázím a žurnalistickým - často směšným - frázím: "nicméně", "praská ve švech", "hermeticky uzavřená oblast", "nemám informace o tom...", "mladá dívka", "ano, o těch vraždách jsme se s premiérem bavili", atd. Za své mnoholeté praxe ve výzkumu jsem se nesetkal s vědeckým pracovníkem, který by neuměl srozumitelně o své činnosti nejen přednášet (myslím na konferencích a podobných odborných sešlostech), ale i vyprávět a diskutovat ). Samozřejmě, že mladší člověk, aspiruje-li na odborníka, raději poslouchá a přemýšlí, než mluví - nutí-li ho okolnosti nebo někdo (od televize!) do povídání, mívá trému, uvědomuje si, co ještě všechno neví nebo neumí, a má respekt pře staršími a zkušenějšími. Mluvit srozumitelně potřebuje každé povolání, ve kterém přicházíte do pravidelného, profesionálního styku s lidmi jako jsou klienti, zákazníci, žadatelé, podřízení, kolegové, nadřízení, úředníci, studenti, děti (!!), pacienti(!!), chovanci a další.  Umět dobře mluvit ve shora naznačeném smyslu není povinnost, nýbrž výhoda, která je k nezaplacení.

R. Langer 10.9.2014 13:38

Re: Ten kdo nečte

Jste si tím opravdu tak jistý?

V. Vovák 10.9.2014 13:07

Re: Ten kdo nečte

vy jste ho slyšel mluvit? :-)

J. Hejna 10.9.2014 12:05

Re: "Na počátku bylo slovo..."

Kdybyste byl zůstal u prvních tří slov, bylo by to bývalo dobré.

Takhle to připomíná známé: čím víc se v něm šlape, tím víc to smrdí.

J. Tachovský 10.9.2014 11:49

Re: Ten kdo nečte

Ale jde, Jezis toho taky moc neprecetl a jakej to byl spikr.

J. Tachovský 10.9.2014 11:48

Vedci nemusi byt zdarnymi retory

staci, kdyz svoje myslenky srozumitelne publikuji. Jina situace nastane az se z cistych vedcu stanou profesori.

P. Rada 10.9.2014 11:05

Re: "Na počátku bylo slovo..."

Gramaticky jsem pochybil - podpis mé uspěchanosti i nedouka v této disciplíně - korektor textů ze mě už nikdy nebude. Moje ostuda. Pokud by ale to samé bylo jen vysloveno - zřejmě by k tomu dotyční neměli co dodat a to ledacos napovídá.

Tedy třeba to, že k témetu samému, které evidentně přesahuje pravidla gramatická, pánové P.Komoníček ani P.Hosta nic nemají. Reakce je tedy spíš vizitkou posměváčků. Žel na víc asi nemají.

Zřejmě jim uiklo to podstatné, kterým tkví v rozdílu mezi tématem - tedy hovorovou stránkou jazyka - kde se stav duše nejvíce projevuje - a mezi faktem, že na takovémto foru nelze příspěvky po sobě ani mazat natož editovat.

Proto čím kratší "štěk", jízlivější projev ... - tím se jaksi cítí lépe. To je pak pardoxně jeden s projevů počítačové demence. Právě to ale patří k těm v odkazech diskutovaným projevům naší řeči které svědší o úpadkovosti..., což oba pánové příznačně pominuli.

R. Langer 10.9.2014 11:05

Ten kdo nečte

se nikdy nenaučí dobře mluvit. Bez toho to prostě nejde.

P. Kmoníček 10.9.2014 10:39

Re: "Na počátku bylo slovo..."

Až Vám někdy poskytne život příležitost vidět Bibli alespoň z dálky,všimněte si první samohlásky po začáteční souhlásce B.

P. Hlosta 10.9.2014 8:48

Re: "Na počátku bylo slovo..."

A snad jen šotek vám tam dodal tu hrubku -byblické-. Bible je ovšem jen pro fajnšmekry, jak správně řekne čech. ;-))

P. Rada 10.9.2014 8:36

"Na počátku bylo slovo..."

V tomto smyslu autor reaguje na dění celospolečensky velmi podstatné, které ale je pro svou nenápadnost danou pomalou proměnlivostí těžko uchopitelné. Je to jak dlouhodobá proměna až nemoc, která pomalu ale postupně zachvacuje a nenápadně ale důsledně rozkládá dokonce hlubší lidské hodoty.

Hlubší význam jazyka - slov - řeči ... rozebírá s pohledu až mystického Karel Funk v tezích "Řečová čakra":    http://karelfunk.bloger.cz/Pohledy-na-svet-jinak/RECOVA-CAKRA

Soudobá věda si naopak všímá celosvětového jevu "Digitální demence" který postihuje hlavně tu nejmladší deneraci - např: http://www.novinky.cz/veda-skoly/306433-vedci-varuji-pred-digitalni-demenci.html

Obecně platí, že bez toho, že by se na novorozence nemluvilo bychom jako živočišný druh prostě vymřeli nebot empatie spolu se slovem jsou vedle hmotného zajištění základem pro to, aby malý človíček přežil a mohl se poté stále více sám dál vyvíjet. To byblické "slovo" proto nese hlubší význam v několika ale i dnes velmi aktuálních rovinách.

Málo kdo si ale všímá takto významného fenoménu, který nás však modeluje a celý život pak provází a tím spíše děkuji autorovi za příspěvek.