Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Polští Židé našima očima
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kanioková 25.3.2018 16:59Dík
|
|
|
J. Kanioková 25.3.2018 16:58Ano, a také se připojuji závist je svinstvo, jedno z největších.. |
|
|
J. Kanioková 25.3.2018 16:45Díky, pane autore, tohle vidím a čtu prvně. Hodně zajímavý článek.. |
|
|
K. Janyška 25.3.2018 9:42Re: Kdo jsou ŽIdé Ty se udělují lidem, napříklkad pro mne tomu nevětšímu z největších vedců, A.F.Hayekovi, který je poločeského původu a který se o Židech ve svých pamětech nevyjadřuje s přehnaně velkými sympatiemi... Dzp. |
|
|
J. Cervenka 24.3.2018 19:41Rehulka Rehulka to napsal perfektne: atisemitismus je zpusoben : 120 Nobelovych cen, jen v Izraei 12 (8.5 mil obyvatel), umeni, literatura, atd. - neni ethnicka skupina na svete ani k prirovnani. Cesii ale dobry, Zidum vetsinou fandi a rozumi ( dobry fory a chleba a blizoucka kultura.......) |
|
|
A. Hrbek 24.3.2018 16:26Lvov Těch významných osobností bylo samozřejmě více. Tak například Martin Buber, i když se narodil ve Vídni, prožil dětství ve Lvově u svého dědečka Salamona Bubera, rabína. Šmu'el Josef Agnon narozený 1888 v Bučači dostal v roce 1966 Nobelovu cenu za literaturu. Jinak je zajímavé, které osobnosti se například v "chasidském" Lvově narodily: ministr Ludvig Czech, herečka Vlasta Fabianová, mikrobiolog Ludwik Fleck, fyzik Maurice Goldhaber, spisovatel, klavíristka Ilona Kurzová, Stanislaw Lec, spisovatel Stanislav Lem, , ekonom Ludwig von Mises, herec Paul Muni, komunista Karel Radek, pražský rabím Šlomo Rappaport, plukovník Alfred Redl, spisovatel Leopold Sacher-Masoch, filmař Kazimerz Wajda. Ale jak napsal jeden izraelský návštěvník u knihkupectví na centrálním náměstí „Trh“ dostal pocit, jako by ho zasáhli proudem, když spatřil výběr knih: „Árijskou cestou“, „Nacionalista“, a hrůza, „Mein Kampf“ Adolfa Hitlera. Opouštěl Lvov s hrozným pocitem. Dlažba tohoto města byla polita krví jeho pradědů, jeho nenarozených bratrů a sester (v doslovném významu, nikoli přeneseném), krví statisíců Židů, jež obyvatelé tohoto města vyhnali do Auschwitze. To tady ale není součástí dějin. V tomto městě kati neprojevili lítost. Dožívají svůj život v teplých postelích, obklopeni láskou a úctou. Když zemřou, stavějí jim památníky a přinášejí svíčky. Katům vyrostly vnoučata, která se pyšní svými dědy. Stejný by pocit snad vznikl u poutníka, který by se ocitl v zámku hraběte Drákuly a uviděl by, jak se mrtví upíři zvedají ze svých rakví. Zjistil, že druhá světová válka neskončila, ne všichni fašisté jsou zničeni. Vycházejí na novou přehlídku, oprašují starou uniformu, rozbalují vlajky a salutují svým kamenným idolům. |
|
|
I. Širůček 24.3.2018 16:23Re: Děkuji pane Petráčku.... Spíše závistí hlupáků vůči chytrým a schopným lidem... |
|
|
I. Širůček 24.3.2018 16:21Re: Kdo jsou ŽIdé Podle počtu Nobelových cen asi nesoudíte, že ... |
|
|
K. Janyška 24.3.2018 16:17Re: Kdo jsou ŽIdé Jen lidi. Nic víc... Dzp. |
|
|
J. Brunner 24.3.2018 15:07Re: Děkuji pane Petráčku.... Ano. |
|
S. Netzer 24.3.2018 12:11Re: Bylo by hrubým omylem Na jednoho velmi význačného spisovatele a novináře, původem z Haliče, autor zapomněl. Je to Joseph Roth, který ve svých dílech dokázal oživit atmosféru rakouské Haliče. Ke škodě své a lidstva, se ve věku pouhých 44 let upil k smrti. Při jeho pohřbu došlo k potyčkám mezi rakouskými loajalisty, židy a komunisty, kteří Rotha všichni pokládali za svého. |
|
|
J. Milota 24.3.2018 11:55Kdo jsou ŽIdé je český název knihy Paula Spiegela. Stojí za přečtení. A o životě Židů též píše Isaac Bashevis Singer. |
|
|
M. Pesat 24.3.2018 11:33podekovani za zajimavy clanek podekovani za zajimavy clanek, ve Lvove jsem stravil /s prestavkami/ 4 roky, krasne mesto, historicke centrum je nadhera, bohuzel, vzhledem k ekonomicke situaci Ukrainy znacne zanedbane. Dalsi vec ne moc ke chlubeni, Lvov je hlavnim mestem ukrainskeho nacionalismu/az nacismu a nenavist/predsudky k Zidum je tam znacna, stejne jako k Polakum a Rusum. Cest :) http://abroad.ucu.edu.ua/cultural-activities/excursions/ |
|
|
S. Netzer 24.3.2018 11:17Zajímavý náhled do zaniklého světa východních Židů, který známe už jen z Anatevky a z Chagallových obrazů. Je ale schtetl skutečně ta "autentická židovská národní kultura"? |
|
|
P. Lenc 24.3.2018 10:34Re: Děkuji pane Petráčku.... Ano. |
|
|
P. Lenc 24.3.2018 10:33Re: Děkuji pane Petráčku.... Dovolím se připojit a poděkovat.A dovolím se připojit k názoru pana Rehulky, i když mimo naprostou menšinu takovou zkušenost nemám.A jsem pyšný na to, že většina nejen občanů, ale i politiků má v naší republice podobný názor. |
|
|
K. Janyška 24.3.2018 9:20A.F. Hayek se ve svých pamětech moc s velkými sympatiemi o Židech nevyjadřuje. Ano, na ně termín komunistická komunita skoro platí. Jinak mi to samotné slovo tak pije krev, že bych se mohl zbláznit. Jsou oslové, kteří dokonce říkají lidstvu světová komunita, komouši zapráskaní. Je to jako s rozšířením slova pozitivní ve smyslu dobrý. Pozitivní je však člověk s HIV a 3 velká negativa jsou mír, svoboda a spravedlnost. Pozitivismus je jádrem socialismu a socanům se lidstvo podařilo takto zpitomět... Dzp. |
|
|
A. Hrbek 24.3.2018 9:08Bylo by hrubým omylem myslet si, že "východní Židé" (a v bývalém Československu na Podkarpatské Rusi) byli "zaostalí" chasidé ve štetlech. Židé tvořili významnou část obyvatelstva i v městech a rozhodně to nebyli jen chasidé. Tak například ve Lvově tvořili Židé trvale zhruba třetinu obyvatelstva a většina z nich byla asimilována nebo byli stoupenci haskaly, tedy židovského osvícenství. Většina z nich se zabývala obchodem a průmyslem. O jejich postavení ve společnosti svědčí některé dochované náhrobky. Židovská Halič byla významným kulturním a literárním prostorem. Židovská literatura spjatá s tímto regionem byla psána ve čtyřech jazycích, a sice v jidiš, němčině, polštině a ruštině a tvoří významnou součást světového kulturního dědictví. Rakousko-uherská monarchie, včetně císaře Františka Josefa I. byla k Židům velmi tolerantní (FJI je dokonce povyšoval do šlechtického stavu a patřili k jeho dvorním dodavatelům). A poskytoval jim ochranu před ruskými pogromy. První světová válka prošla několikráte Haličí, vedle k odchodu a deportaci obyvatel do jiných oblastí a zcela vyvrátila tehdejší společenské uspořádání. Po první světové válce zaujali Poláci k haličským Židům nepřátelské stanovisko, a to pro jejich příchylnost k monarchii a neochotu používat polský jazyk. Další ránou bylo masové vyvražďování Židů nacisty (jenom ve Lvově asi 160.000). A ani události po druhé světové válce k rozvoji židovské východní kultury nepřispěly. Židovská východní kultura je již zcela zaniklý fenomén. Zanechal sice výraznou stopu ve světové kultuře, zanechal některé nemovité památky a písemné dokumenty, ale je jen objektem historických studií. Jeho ohlasy lze však, při troše snahy, v současné Izraeli nalézt. |
|
|
P. Dvořák 24.3.2018 7:37Re: Děkuji pane Petráčku.... Myslím, že mnoho antisemitismu (a protižidovství) je zaviněno obyčejnou lidskou blbostí a také jakousi neoficiální, na první pohled neviditelnou propagandou sdělovacích prostředků. |
|
A. Zajícová 24.3.2018 7:09také poděkuji Devět bran je základ, který mnohé osvětlí. Na druhou stranu, chasidé a Halič nebyli jen otrhanci sotva gramotní, ale i mnozí rabínové, učenci, Czortkow, nyní na Ukrajině, předtím v Polsku, Ukrajině, Rusku, Polsku...dvě války prohnaly městem o tehdy 20 tisících obyvatel frontu snad pětkrát, bylo výstavné kamenné město, sídlo rabína atd. Mám tam kořeny a jsem na to pyšná. |
|
|
J. Vlček 24.3.2018 6:34Re: Děkuji pane Petráčku.... Připojuji se s poděkováním. |
|
|
S. Rehulka 24.3.2018 5:46Děkuji pane Petráčku.... ...za krásný, seznamující článek o Židech ! Nejsem Žid, ale jsem na jejich straně a jsem rád, že mají plným právem svůj stát Israel !Často se až stydím, kdy v debatách se známými (někdy i kamarády) jsem menšinou, kdo Židy hájí a argumentuje na jejich obranu. Myslím, že mnoho antisemitismu (a protižidovství) je zaviněno komplexem méněcenosti našich lidí, závist k jejich úspěchům i vzájemná nápomocnost Židů. |
