12.11.2019 | Svátek má Benedikt



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


GLOSA: Bodka Milana Lasicu 19



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 21, poslední: 26.6.2008 23:48, přehled diskusí

Dekuji:
Autor: Viola Datum: 26.6.2008 23:48

Pane Lasica, naprosto sdilim Vas nazor, ze tvorba pro deti je nesmirne dulezita a casto zaznavana. Detem patri to nejlepsi, to vsichni jako rodice vime a chceme detem dat. Kdyz deti nenaucime slusnemu chovani budou z nich dospeli hulvati, kdyz ty mrnouse nebudeme vodit do divadla tak jako dospeli si tam cestu treba nikdy nenajdou. Kdyz jim nebudeme ukazovat obrazky a nebudeme s nima poslouchat pisnicky tak treba nikdy nepujdou do galerie anebo na koncert. Tvorit pro deti je dulezite a vyzaduje to stejny talent jako tvorit pro dospele a dulezita je jenom kvalita. Nikdy by nikoho nenapadlo si myslet, ze doktor ktery leci deti, tedy pediatr, ma mensi talent nebo vzdelani protoze leci jenom deti, prave naopak.

nazor:
Autor: Julo Datum: 19.6.2008 15:22

Teraz sa to zadarilo.Fakt vyborne!!!!!!!!

je super:
Autor: kmotr58 Datum: 19.6.2008 7:52

když my strejdové vzpomínáme na názvy knih, úryvky z nich.... Nezapomeňte na E. Štorcha, přeci Lovci mamutů, Hrdina Nik, Bronzový poklad, Minehava, vždyť to byly v našem předpolučním období neskutečné příběhy. A že něco bylo zakázáno, úpřímně kdo chtěl měl. Ty "saláty", které jsme si půjčovali byly často bez některých stránek, ale na dramatičnosti to neubralo, naopak. Mistře, myslím, že jste řadu z nás vrátil trochu zpět, do čel zpocených pod koženkovými čelenkami, chat v křovinách, tajných výprav či bojovných výpadů dřevěných mečů. Děkuji.

jojo,:
Autor: pavlik Datum: 18.6.2008 18:30

taky jsem cetl pod dekou. Jak jste to dokazal, ze jste si pri tom nezkazil zrak?

Re: jojo,:
Autor: jízlivec Datum: 18.6.2008 21:45

Jednoduše: zrak se používáním při špatném osvětlení nijak nekazí - akorát je blbě vidět...

a:
Autor: PS Datum: 18.6.2008 14:34

e šte Jožko Mrkvička - Spáč v ČR myslím úplne neznámy ! ;-)

Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto::
Autor: bukowsky Datum: 18.6.2008 10:08

1. K. May nebol trpený. Na Slovensku vyšlo od Maya v dobe 60-70 rokov takmer všetko, čo napísal. Sám mám prečítané skoro úplně všetko v slovenčine, zbytok v češtine. A moji kamaráti to isté. A nehanbíme sa za to, i keď si občas z toho robíme srandu, ako sme to hltali, ako to prešlo do našich detských hier. Niektorých to neopustilo dodnes. Možno vy v Bratislave a mestské decko cez prázdniny na dedine ste to pociťoval ináč. My na východe sme politické tlaky nezaznamenávali. A možno je to len dodatočné domyslenie pocitov pod vplyvom ďalšieho dospievania a skúsenosti. A možno len povinná politická mantra. A tak to bolo nielen s Vinetouom, ale i s Apanačkou, posledným mohykánom, Verneovými hrdinami, záhadami detských detektívov, Foglarom, Angelikou, Dumasovými dielami, božskou AmbrouČachtickou paní, edíciami Karavána, Hanzelkou a Zikmundom a pravdaže i Dobšinským. Čítali sme veľa a detskú dušu tieto diela ovplyvňovali. Niekedy až do tej miery, že i dnes sa dokážu naježiť chlpy, keď niekto, prípadne Lasica mierne posúva minulosť. A nacionalizmus u Maya? Áno, trochu sme ho vnímali, ale autorovi sme ho vďaka iným podstatnejším veciam odpúšťali. Nakoniec, mal písať o Slovákoch či Židoch? Možno by nás to potěšilo, ale neviem si to predstaviť.

Nakoniec: pri stretnutí spolužiakov po tridsiatich rokoch som sa rozprával s deťmi jednej spolužiačky. V ohromnom údive som zistil, že ich predstavy o nás ako o študentoch sú ako prefabrikát dnešnej propagandy. U absolventov gymnázia! Ich základná predstava vychádza z toho, že sme sa nesmeli smiať, žartovať a to ani mimo vyučovanie. Že sme žili v ponurom šedivom svete. To predsa nemajú z vlastnej hlavy, keď to nezažili. To im niekto o tom vykladá. A práve u spolužiačky s ktorou sme zažili toľko napínavých a veselých chvíľ ba i kanadských žartov od nej na moj účet. Doba bola, aká bola, v istých smeroch nechutná. Ale slnko tiež svietilo a žilo sa plnokrvne i vtedy. Nie je ctihodné však klamať a vymýšľať si aj veci, ktoré neboli.

Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto::
Autor: bukowsky Datum: 18.6.2008 10:08

Mimochodom, ako študenti gymnázia sme si často púšťali pásky s vulgárnými pesničkami a vtipmi Vás a Vašich kolegov z bratislavských divadiel. Samozrejme nie pred oficialitami. Nezniesli by predvedenie ani pred rodičmi. Niektoré texty si pamätám dodnes. Malo to punc zakázaného ovocia. Možno by dnešná mládež, ba i starež Vás za to morálne odsúdili. Naša generácia to neurobila. A vy ju za to závdavkom očerňujete viac, než je treba.

Pozn. len uvedením niekoľkých výrazov z Vašeho dielka z 1968 by bol moj príspevok vymazaný.

Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto::
Autor: Jura Jurax Datum: 18.6.2008 10:49

No, některé mayovky vyšly česky v SNDK-KOD, nemýlím-li se, koncem šedesátých let. Takže já jsem je čítal z prvorepublikových vydání, jsa ročník 49. Ono v 18 si už na mayovkách tolik nepochutnáte ... to pak musíte počkat až k šedesátce ... ;-D ... ale série Ve stínu padišaha snad po válce už česky nevyšla - nebo mi to ušlo ...

Re: Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto::
Autor: Jirka J. Datum: 18.6.2008 10:58

Všechny tři díly Ve stínu padišaha vyšly počátkem 70. let, mám je doma.

Re: Re: Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto::
Autor: Viktor Datum: 18.6.2008 13:20

Jo, to byla ta speciální socialistická pokrácená vydání. Tři díly místo osmi.

Ve stínu padišaha = Pouští; Šut; Divokým Kurdistanem; U ctitelů ďábla; V horách Šar-Daghu; V roklinách balkánských; V zemi Škipetarů; Z Bagdadu do Stambulu

Re: Re: Re: Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto::
Autor: Servác Datum: 18.6.2008 20:56

Ne, bylo jich víc, aspoň pět: Pouští, Divokým Kurdistanem, Z Bagdádu do Cařihradu, Zemí Skipetarů... nevzpomenu si. Bylo to krásné vydání s Burianovými ilustracemi, tipuji, že vyšlo v 69. Knihovnice ho, stejně jako Rychlé Šípy, měla u sebe za pultem, a nepůjčila najednou víc než jeden díl... V Praze byl May skutečně pouze trpěný, ve škole se ozývaly pichlavé narážky, které jsme nechápali a už ze zásady jim nevěřili.

Pan Lasica má bod:
Autor: Servác Datum: 18.6.2008 8:09

Podle čeho hodnotit literaturu? Podle originality, potažmu obtížnosti, nebo podle vlivu? Nebude se příští století domnívat že May je větší spisovatel než Joyce?

Re: Pan Lasica má bod:
Autor: Jura Jurax Datum: 18.6.2008 10:51

Jednoduše: líbí - nelíbí ;-) akorát s tímhle nesmíte mezi humanitní snoby :-D

Verne a nacionalismus:
Autor: Jenda Datum: 18.6.2008 2:11

Taky se uplne nevyhnul. Jiste anglani byli obvykle v kladni, americani taky, ovsem nemci ... jak byl ve Verneovce nejaky nemec tak bylo jasny kdo bude padouch.

Re: Verne a nacionalismus:
Autor: DrT Datum: 18.6.2008 4:40

Angláni a Amíci byli sice většinou klaďasové... ale ti Frantíci přece jen o něco víc...

Re: Re: Verne a nacionalismus:
Autor: Jirka J. Datum: 18.6.2008 7:32

V Cestě do středu země jsou hlavními a kladnými hrdiny Němci...

Re: Re: Re: Verne a nacionalismus:
Autor: Jura Jurax Datum: 18.6.2008 10:56

Jmenovitě Otto Liddenbrock, profesor mineralogie na jednom hamburském gymnázium, bytem v Hamburku, Královská třída č. 19, jeho synovec Alex a islandský průvodce Hans Bjelke, doporučený reykjvavíckým profesorem přírodních věd Fridkinssonem.

Re: Verne a nacionalismus:
Autor: Servác Datum: 18.6.2008 8:07

Z Angličanů si taky krutě utahoval. Kde to jen bylo, ta zkouška dítěte v misiích, kterým je vštěpováno, že Francie je britskou kolonií, a vládne jí guvernér lord Napoleon...? Vzpomenete si někdo?

Re: Verne a nacionalismus:
Autor: PPP Datum: 18.6.2008 11:25

Nejkladnější "Angličané" byli ovšem Skotové - Děti kapitána Granta

Re: Re: Verne a nacionalismus:
Autor: kopec Datum: 18.6.2008 13:25

Nelibi se mi uz srovnani J.Verna s K Mayem.Je to sice dobrodruzna literatura, ale kazda jinak. Srovnavat je s pani Rowlandovou je prilis pritazeno za vlasy. V cem je Miss Potter tak inspirujici? Srovnavat je spolu, lze jen v komercnim uspechu, jinak je to nebe a dudy.