26.4.2024 | Svátek má Oto


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Břeťa Blaha 26.8.2007 1:08

Vzpomínka

Super.

Koplo mě to zpět do dětství. Taky mě děda brával do pálenice, sice na Vysočině, ale bylo to stejné, dědové koštovali, my škemrali, a bábiny jim pak nadávaly, že nás ožrali.

A to peří se dralo také.

Ale už je to bohužel pryč.

dasenka 25.8.2007 20:11

absint?

Absint se nikde nepije a jeho vyroba je zakazana, takze co autor clanku pil nevim, spise to vypada, ze v mladi hodne  cetl Remarque. Piti absintu doprovazi pomateni mysli, nekdy konci i smrti. Autor, jak je videt, smrt prezil, ovsem pomatenosti se nevyhnul.

sigi 25.8.2007 21:05

Re: absint?

Pomatená jste zřejmě vy; jsou dvě země na světě, kde je pití absintu pořád povoleno - Česká republika a Francie. Pozdravujte Remarqua...

badaxe 25.8.2007 23:06

Re: absint?

Pomatení mysli máte zřejmě vy, absinth dělá i v ČR několik firem. Možná byste měla krom oblíbené mentolky zkusit i něco jiného (k pomatení musíte chlastat docela dost i ten absinth) ale to vy jste zřejmě zvládla

dasenka 26.8.2007 21:44

Re: Re: absint?

To, ze Cesko vyrabi absint, nema nic spolecneho s autorem toho znacne konfabulovaneho prispevku; je ovsem mozne a jak  na spravneho Cecha patri, ze si k v Cesku vyrobene stangle konskeho salamu pridal i mikinku absintu. A z te se pak striskal na Pigalle; vy oba panove mate zrejme obdobne zkusenosti s exportovanym absintem a konskym salamem, nemusela to byt ani Pariz.

ojoj 26.8.2007 22:03

Re: Re: Re: absint?

Chudinko...

Jakub S. 25.8.2007 9:06

Herdek, ogaro, to ňa zahřálo!

A vůbec sa ně nelúbí, že ti tu gdosik iný, krutě střízlivý, vytýká cosik gdesik - a že gde je ta Paříž. Tož ta příde, že - no ále dyž sa zpomene na trnovicu a pálení s tatíčkem (daj im Pámbů věčnú slávu), tož totok má přednosť, né?

A u nás na kraju našeho králostvjá sa vždycky pravilo ogara, né ogar. Enem abych nebýl za hlupoňa. Štrng, kamarádku!

clay 25.8.2007 2:29

pro Paříž mám opravdu slabost, jezdím tam každý rok,

proto jsem byl zvědav na postřehy autora. Až na zmínky o prodejných děvách na Pigalle vlastně nic. Na Pigalle jsem byl toto léto dvakrát dva týdny a za celou dobu jsem žádnou takovou děvu, krom regulernich tanečnic či personálu peep shows spěchajících do práce nepotkal. Asi se budete divit, ale prostituce je zde zakázaná pod docela drtivou pokutou a vězením, Dokonce i ten, který službičku požaduje, velmi riskuje. Tím nehodlám tvrdit, že se tu za prachy nešoustá. Děje se to jaksi utajenějc než kdekoliv u nás. Tolik asi k jedinému, co mě na fejetonku "zaujalo".

servác 25.8.2007 12:28

Re: pro Paříž mám opravdu slabost, jezdím tam každý rok,

Po Pigalle courají hlavně turistky lačné závanu exotických radovánek. Vloni jsem tam zahlédl skupinu dam více než středního věku, nadšeně pějících polsky před kavárnou. Očka těm dámám plála touhou po krásných cizincích... Možná p.autor obtěžoval něco podobného

badaxe 25.8.2007 23:11

Re: pro Paříž mám opravdu slabost, jezdím tam každý rok,

Přiznám že ty "závany" v Paříži mi často připadaly spíš jak na veřejném záchodku (prostě to tam leckde dost smrdí po chcankách) a pokud mohu soudit za těch asi deset let co se tam semotamo podívám se to spíš horší. Osobně si představy různé érotiky a podobných věcí spojuji s jinými vůněmi a navíc je většina francouzek (myslím opravdové francouzska ne "koloniální") dost škaredá :-(

aubis 28.8.2007 7:27

Re: Re: pro Paříž mám opravdu slabost, jezdím tam každý rok,

Na té škaredosti Francouzek opravdu cosi je. Na základe čerstvé zkušenosti (cca 5 dní staré) jsem nucen konstatovat, že McDonaldí hambáčová kultura dělá svou práci. Tolik obézních zjevů jsem ještě neviděl. Nejsem zrovna vzor štíhlosti, ale dost často jsem si připadal jako prouteček. Jinak naprosto souhlasím s autorem - s láskou vypálené domácí slivovici se prostě nemá šanci vyrovnat nic. Ani onen absint, sice stále vyráběný i u nás, ale s pozměněnou technologií, takže s původním absinthe minulého století má již jen společnou barvu, jméno a částečně též i chuť.