Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Houmt Souk znám ještě z dob, kdy se ta Zone Touristique teprve zčala stavět

a pro turisty byly především zrestaurované funduky, což je karavanseraj s uzavřeným vniřním dvorkem a pavlačemi kolem, z kterých se jde do místností. ve dvoře se servírovala káva, s čajem jsem se tam nesetkal. V Egyptě zase pijí pouze čaj s mátou, kávu tam běžně nepijí. Pro Tunis typický je kuskus, napařené krupky, buď s kuřetem nebo s rybou. Na vepřové se tam netěšte, je to pro ně něco, jako pro nás pes nebo kočka.

S alkoholem tam problém není, v každé restauraci si k jídlu můžete objednat domácí víno, značka Edler vom Mornag, červené, velmi kvalitní suché víno s 13% alkoholu. Pivo ovšem pouze v hotelech turistické zóny, mají tam buď Stella nebo Lövenbräu, samozřejmě vařené v Tunisu. Zajímavé jsou tam teplé prameny, z hloubky asi 300 m tam pramení teplá minerálka s bublinkami, pokud stojí nějakou chvíli na slunci, začne se srážet železo a voda zhnědne jako haličský koňak. Zkazil jsem si v té vodě moji původně bílou galabíji, dnes je nažloutlá.

Pokud jde o ceny, jasně se žádá asi tak pětinásobek běžné ceny, kdo se v cenách nevyzná, zaplatí vždy moc. Za mého pobytu bylo v turistické zóně, asi 5 km východně od Houmt souku, nějakých 12 hotelů. Před hotelem Al Jazeera byl ten minerální pramen, kousek dál socha dromedára.

Tunisko - pevnina

I při své návštěvě tuniské pevniny jsem byla překvapena nečekanou tolerancí vůči lidem jiných náboženství i kultur a také pílí a snahou místních obyvatel. A vynikajícím jídlem ovšem rovněž.

Před týdnem jsem byl s rodinkou na Djerbě,

Vaše dojmy musím potvrdit. Jenom ta španělská pevnost se nazývá Ghazi Mustapha, všude to tak aspoń píšou - vstup pouhé 3 dináry. Houmet Souk mi připadal jako malý městečko, nechápu, jak se tam vejde 40000 lidí. Navštívili jsme trh tam i v Midounu, s tím smlouváním máte pravdu - občas nasadí nehoráznou cenu. Synagoga La Ghriba je nenápadná zvenčí , ale nádherná zevnitř.Teď ji hlídají vojáci. Ještě bych se zmínil o mostu na pevninu z El Kantary, který postavili už Římané - no je to spíš navršená hráz a o hezké vesničce Guellala, která je známá svou keramikou.Moře bylo rozbouřené po celý týden, zažili jsme asi 6 bouřek a kvůli vytopenýmu pokoji jsme se stěhovali. Tunisani říkali, že to nepamatujou, všude se začala zelenat tráva. Ale pobyt přesto krásnej - mimochodem , zmínil bych se o tom, že Tunisani jsou velice příjemní. Bohužel , po návratu do Čech brzo narazíte na někoho arogantního a řeknete si, proč to nejde i u nás.

Poděkování a upřesnění

Děkuji Vám i   těm  z přispěvatelů, kteří zkultivovali tuto diskusi věcnými a konstruktivními ohlasy, což je úkaz na českém internetu spíše  výjimečný než  běžně zažitý.  O to  víc  je hodný ocenění.

K  názvu oné pevnosti uvádím, že obojí pojmenování je správné. Jak  Borj el Kebir, tak Borj Ghazi Mustapha.

(LS)

Kam vy všude nevlezete . . . .

a žabí stehýnka, šneky a vlaštovčí hnízda . . .