Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PŘÍRODA: Otázky bez odpovědi a příliš mnoho nejasností
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Hák 24.6.2023 12:25Jaký hazard? Prostě to nechají být a zkusí, zda si příroda nepomůže sama. Obvykle si pomůže. Rekultivační práce jsou velký byznys, to ano. Pravicové řešení (považuje se NP ještě za pravicový server, nebo ne?) by bylo ty peníze státu ušetřit a nechat to na samovolném vývoji. Blbě by bylo, kdyby bylo lidem zakázáno vstupovat do celých oblastí. To není dobrý nápad. |
|
P. Rada 25.6.2023 13:06Vnímám to naopak. "Hazard" pro civilizaci dlouhodobě rozhodně je, měnit životní prostředí za hranu únosnosti ve falešné naději, že to budoucí technologie dokáží napravit. Celosvětově se takto v současnosti praktikuje "hazard" v řadě oblastí: https://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_meze Mostecko se na místních až globálních dopadech podepsalo hlavně uhlíkovou stopou kterou nikdo nevymaže po celá desetitisíciletí i déle. Domácímu obyvatelstvu a dominantně totalitnímu režimu svého času posloužilo jako zdroj energie a tím zejména vojenské moci po celou dobu studené války. Jen částečně to mělo za totality kdy imise vrcholily vliv i na okamžitou prosperitu obyvatelstva. Dodnes kapitál jako posametový následník moci prosperuje v těchto lokalitách podobně i když sofistikovaněji. Dopady na acidifikaci okolí kyselými dešti, rtutí, popílkem... (do cca stokilometrové vzdálenosti) i ty globální přes CO2... budou naopak dlouhodobě postihovat i další generace. Konkrétně dnešní česká lesnická a částečně i zemědělská ekonomika přišla nyní každoročně o cca 10miliard zisku s těžeb dřeva s výhledem na věky a to zatím nejvíce přes smrky jako nejvýhodnější dřevo-produkční porosty. Nadto země částečně přišla i o úrodné půdy - viz problematika acidifikace a erozí. Blahořečení Samovolnému vývoji za který nemusí nikdo zaplatit, je podobné postoji lupiče který si libuje, že nebyl potrestán. Variantou egoisticky uvažujícím doposud je, pokusit se dál v už jednou vyrabované oblasti loupit ale nyní změněnou formou tzv. rekultivační zakázky. |
|
|
F. Navrátil 24.6.2023 11:51Historicky vzato, člověk si upravoval krajinu podle svých potřeb. Zelení fanatici chtějí přírodu bez člověka. |
|
|
M. Kocián 26.6.2023 8:09Nejenom člověk. Kterýkoliv přemnožený živočich začne negativně ovlivňovat svůj biotop. Je to jeden z faktorů změny. |
|
J. Kindl 24.6.2023 10:17Bydlím na Mostecku. Plochy po těžbě, které člověk nerokultivoval, ale udělala to příroda jsou plné života. Jsou tam tůňky, které jsou plné života. Biologové potvrzují, že příroda umí rekultivovat lépe než člověk a nepotřebuje k tomu 100 let. Přiroda postupuje podle plánu. Nejdříve se objeví bříza, ta připraví půdu pro další stromy. To co rekultivoval člověk je jak podle pravítka a bez života. |
|
|
M. Kocián 24.6.2023 10:41Mohu potvrdit stejnou zkušenost z Ostravska. |
|
|
P. Rada 24.6.2023 19:15Zkušenosti lidí jen s pohledu jedince jedné generace bývají v širším horizontu nekorektní až mylné. Absolutní nezájem o krajinu považuji zrovna tak krajnost - jako rekultivaci za každou cenu. Principiální potíž tkví totiž už jen v tom, že člověk na krajinu sice už nikoli přímo těžbou ale dále např. černými skládkami, kyselými dešti, klima změnou... působí a nejspíš ještě dlouho působit bude. |
|
|
M. Kocián 26.6.2023 8:12Když ponecháte krajinu jak je, získáte step nebo les. Když ji zrekultivujete, získáte maximálně plantáž, která je méně odolná proti všemožným výkyvům. Samozřejmě to platí jen do určité míry - Sahara sama nezaroste. |
|
|
L. Šimon 24.6.2023 9:52Sám jste si již odpověděl. Vyhovuje tomu komu "zbyde" větší část peněz. Přece nezáleží na nějakých lidech kteří tam žijí. |
|
|
E. Tkadlec 24.6.2023 9:00Mnohé rekultivační projekty jsou jen vyhozené peníze, a to nemalé. Jde jen o peníze pro firmy, které si na to zvykly. Výsledkem je béžový lesík a zatravněné plochy, kde neroste nic, co by už nerostlo jinde. Příspěvek k biodiverzitě je nula. Spontánní sukcese naopak dává šanci druhům, které by jinde v krajině už nemohly přežít. Navíc nestojí nic. Principiálně je mnohem lepší než řízená rekultivace podle oka inženýra. Spíše jde jen o to, aby její provedení neskřípalo. |
|
|
I. Lyčka 24.6.2023 15:19Jj, ponechme to přírodě a za pár let tam bude neprostupné houští, plevel a hnus. A černé skládky. |
|
|
M. Kocián 26.6.2023 8:14Příroda černé skládky nedělá. A tomu plevelu se říká první lesní patro; po něm přijde druhé a třetí a za čas získáte funkční les, nikoliv stromovou plantáž, kterou zničí první vichřice nebo škůdce. |
|
|
R. Polášek 24.6.2023 8:50Myslím, že je to vcelku jasné. Šmejdi na AOKP a na Životním prostředí, kteří neumějí nic jiného než zelenými nesmysly obírat lidi o jejich peníze a škodit jim, objevili tučný penězi naplněný fond a promptně zorganizovali jeho tunelování. Zelenými projekty do kapes všelijakých zelených baronů a neziskovek. A až prachy zmizí a lidem v Severních Ćechách dojde trpělivost s plochami po původních hnědouhelných dolech, které jim nerekultivované k ničemu nejsou, nějaký budoucí politik si nasbírá voličské hlasy na tom, že na těch plochách konečně rozjede rekultivaci. Jenže to už budou peníze dávno zeleně prošustrované, takže se na to budou skládat občané ze svých daní. |
|
V. Šťastný 24.6.2023 9:05
|
