J. Kavalír 3.11.2014 14:51

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Když ledovce (Antarktida a Grónsko) roztají (což naštěstí zatím nehrozí) stoupne hladina oceánu o 60 m. Do atmosféry přejde množství vody úměrné vyšší teplotě. Při vzestupu teploty o 1 stupeň vzroste o cca 7% při stejné relativní vlhkosti. V přírodě to nefunguje systémem "ode zdi ke zdi", takže více oblačnosti nevyvolá snížení teploty, ale bude stoupat postupně s rostoucí teplotou. Jen to větší množství vody ve vzduchu bude znamenat intenzivnější (přívalové) deště. Nic nového to se už pár desítek let ví. A ty přívalové deště tu v posledních letech máme skoro při každé letní bouřce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 3.11.2014 17:47

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

To je přílišné zjednodušení. Vyšší teploty znamenají více vodní páry, to ano, ale není jasné, v jakém poměru se rozdělí mezi vzdušnou vlhkost (skleníkový plyn 30x účinnější než CO2) a oblačnost (která díky vyšší odrazivosti teploty naopak účinně snižuje). IPCC a jí vybrané modely předpokládají více vzdušné vlhkosti a tedy pozitivní zpětnou vazbu, realita ukazuje spíše na více oblačnosti a negativní zpětnou vazbu. Povšimněte si slůvka "předpokládají" - jde totiž o parametr modelů, nikoli o jejich výstup. Jeho nadhodnocením vychází z modelů citlivost klimatu výrazně vyšší než z pozorování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 3.11.2014 18:44

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Zase špatně. To není vstupní parametr modelů, ale výstup z nich...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 4.11.2014 8:23

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Máte na mysli, že chování vodní páry v atmosféře a tvorba oblačnosti jednoznačně vyplývá z fyzikálních jevů popsaných v modelech do posledního detailu? Jistě, že z modelů vychází nějaké rozložení oblačnosti, ale to, jak se vodní pára chová, přeci musí být parametrem. Nebo jsou podle vás experimenty typu CLOUD zbytečné a všechno už je jasné?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 4.11.2014 22:12

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Parametrizace se nepoužívají proto, že by něco nešlo fyzikálně popsat (snad s výjimkou turbulence - viz problém uzávěru rovnic turbulentní difuze) ale především proto, že jde o jevy subgridového měřítka. Což u oblačnosti často je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 4.11.2014 8:26

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Nakonec i ta hloupá Wikipedie říká:

Parametrizations are used to include the effects of various processes. All modern AGCMs include parameterizations for:

convectionland surface processes, albedo and hydrologycloud cover

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 3.11.2014 19:16

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Antarktický led prokazatelně přibývá, což je důkazem toho, že tání ledovců na severní polokouli nastává v důsledku změny jejího albeda (nárůst dálnic, letišt, měst, a nárůst zaprášení ledovců stále intenzivnější zemědělskou činností).

Globální oteplování se očividně zastavilo, takže jím opravdu nelze vysvětlovat údajný nárůst intenzity srážek u nás! Pokud by se někdy oceány opravdu začaly oteplovat pak by se zvýšilo množství srážek nejenom u nás a např. na Sahaře (jako např. v t.zv klimatickém optimu), ale i za polárním kruhem, kde by způsobilo nárůst plochy ledu, nárůst albeda a návrat k době ledové!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Metelka 3.11.2014 20:17

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Je třeba rozlišovat plochu (rozlohu) ledu a jeho objem. V Antarktidě plocha sice roste, ale objem klesá...

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2009GL040222/pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Papež 3.11.2014 13:17

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

A proč je na jižním pólu nejvíce ledu za posledních sledovaných 30 let? Proč je Grónsko nazývané Greenland?

V případě "ekologů" jde jen o prachy. Příroda si dokáže poradit sama, dokud se jí do toho nemontuje zelený blb.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 3.11.2014 14:21

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Trochu jste si popletl jižní pól s mořem okolo Antarktidy - tam je plovoucého ledu rekordní plocha i když se oblast mírně otepluje.

Zelenou zemi (Greenland) tak nazval Erik vyhnaný z Ledové země (Iceland) za dvojnásobnou vraždu, aby tam nalákal další osadníky. Občas tam vypěstovali dokonce i obilí, aby bylo z čeho vařit pivo - dnes tam pěstují i brambory, i když dnes veví problém kamkoli cokoli dovézt.

Máte pravdu, že si příroda (s námi) poradí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 3.11.2014 14:32

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Antarktida má letos rekordní zalednění, Pane, Antarktida.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 3.11.2014 16:46

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Kam na to chodíte? Na Antarktidě leží i několik km silný ledovec. Kolik ledu na něm přibylo za rok a kdo by to jak změřil? Rekordní je plocha plovoucího ledu okolo Antarktidy, který sledují satelity. Vysvětlení může být nižší salinita okolního moře - voda mrzne při vyšší teplotě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 3.11.2014 17:50

Re: Pana Metelku peskujete zdatně.

Možná vám uniklo, že pod ustupujícím grónským ledovcem se objevují zbytky osídlení z doby, kdy se tam dalo skutečně něco pěstovat i s primitivními středověkými zemědělskými postupy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek