J. Mrázek 30.9.2013 12:55

http://osel.cz/index.php?obsah=36

http://osel.cz/index.php?obsah=36

a do třetice pro duševně nevybavené : http://osel.cz/index.php?obsah=36

Je to marný, je to marný, je to MARNÝ ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 30.9.2013 17:18

Re: Pokud někomu pořád vrtají hlavou ony ,,podvody"

A je to teplení kvůlivá CO2, beruško? Když proti tomutopro život na zemi nezbytnému plynu tak usilovně bojujeme?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 29.9.2013 22:47

Re: Škoda, že si tu pan Šejna nemá s kým popovídat....s politruky ani nelze

Pravda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 28.9.2013 19:40

pane Vyhnalíku

teď ještě vysvětlete fyzikům, že jsou to pitomci, když na základě fyzikálních zákonů zjistili, že CO2 je skleníkový plyn. Dále pak vysvětlete fyzikům, proč když CO2 je skleníkový plyn, tak pokud se jeho objem v atmosfeře zvýší o 40 procent, tak to nemá na klima vůbec žádný vliv. Fyzikové jistě tuhle "Vyhnalíkovu teorii skleníkového plynu bez skleníkového účinku" náležitě ocení - možná i Nobelovou cenou za fyziku. 

Já bych řekl, že Váš pokus o kvadraturu kruhu se nepovedl. Jiní na to jdou lépe. Našlo se pár klimaskeptiků, kteří sice nezpochybnili zásadní vliv CO2 na klima, ale zpochybnili, že by rostoucí objem CO2 v atmosfeře zavinila lidská činnost. Tady už jde o silný kalibr, protože tento klimaskeptický názor není v rozporu s elementární fyzikou. Vědci museli prokázat, že zdroj přírustku CO2 je ve spalování fosilních paliv. Důkaz se našel v atmosferické změně poměru izotopů 12C/13C. Ale i tento důkaz lze určitým způsobem vyvrátit. Ale to už je opravdu na úrovni odborné vědecké diskuze. Naproti tomu zpochybňování skleníkového účinku CO2 je na úrovni zpochybnění elementární fyziky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pilík 28.9.2013 20:18

Re: pane Vyhnalíku

Milý pane Šejno, zcela záměrně je všude uváděno množství CO2 v atmosféře v jednotkách PPM. Takových 400 PPM, jak to pěkně zní, tak velké číslo. Kdyby se uvedlo 0,04 procenta, snad by více lidí a snad i vy pochopili, jak malé je to množství a jak malý vliv na teplotu to zřejmě má. Jak je snadné najít náhodnou korelaci a pak nás s ní mlátit po hlavě. Při porovnání účinků látek, ze kterých se skládá atmosféra, se prostě nepoužije vážený poměr (podle množství látky v atmosféře) a záměrně se zamlčí vliv vodní páry, jejíž množství v atmosféře je vždy desítky procent. CO2 je prostě ve vzduchu stopové množství a to žádný významný vliv na teplotu mít nemůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 28.9.2013 20:39

Re: pane Vyhnalíku

:-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.9.2013 8:38

pane Pilíku

věřte tomu, že přírodě je úplně ukradené, jestli vyjadřujeme množství CO2 v ppm, nebo v procentech. Až Vás chytnou policajti za volancem a budete mít v krvi 2 promile alkoholu, zkuste je ukecat, že to je jen 0,2 procenta, takže by měli pochopit, jak je to malé množství a jak malý vliv na řízení to má. Jak říkáte - stopové množství.

Stejně tak můžete pozřít jen 400 ppm jedu z muchomůrky zelené v poměru k váze Vašeho těla. Je to přece jen 0,04 procenta Vaší Váhy a na smrtelnou otravu to nemá žádný vliv. Prostě stopové množství

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 29.9.2013 12:00

Re: pane Pilíku

Pane Šejno, mohl byste prosím ještě dovysvětlit vliv CH4 (a jak se mění jeho koncentrace) a vodních par? Jste tu zřejmě jediný dostatečně erudovaný v tomto oboru, tak bych si ráda přečetla Váš názor. Já jsem tu sice vedla kdysi polemiku o vlivu vodních par (podle mých informací je za nezměněné teploty jejich vliv na skleníkový efekt konstantní), ale jsem naprostý laik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.9.2013 13:18

paní Václavíková

Metan je silný skleníkový plyn. Zhruba 20-krát silnější, než CO2. Je ho ale ale velice málo, takže na skleníkovém efektu se podílí zatím bezvýznamně. Ovšem je pravda, že jeho koncentrace je momentálně asi 2,5 krát vyšší, než v počátcích průmyslové revoluce.

Vodná pára je jiný kalibr. Ta je nejsilnějším činitelem ve skleníkovém efektu zemské atmosfery. Její objem v atmosfeře je silně proměnlivý v závislosti na teplotě, ale dlouhodobě je objem H2O v atmosfeře téměř konstantní. Jinými slovy - sklenikový podíl vodní páry se dlouhodobě nemění, takže vodní pára není viníkem současného globálního oteplování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 29.9.2013 13:53

Re: paní Václavíková

Nepodléhá CH4 odbourávání?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 29.9.2013 15:44

Re: paní Václavíková

Metan se postupně rozkládá na CO2 a H2O působením vzdušného kyslíku. Odbourávání podléhá i CO2, který je součástí uhlíkového cyklu zajišťujícího život tak jak ho známe na zemi.

Mimochodem lidská produkce CO2 dosahuje necelých 3 % objemu CO2, který se v tomto cyklu otáčí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 29.9.2013 22:47

Re: paní Václavíková

Pane Vyhnalíku, já samozřejmě vím, jak se oxiduje metan, ale ani to neprobíhá samovolně, je třeba aktivační energie, aby Vám bouchl plyn, musí tam být jiskra. Proto se ptám, co se děje s metanem v atmosféře a jak případný cyklus probíhá.

CO2 se neodbourává, ale naopak je využíván zelenými organismy pro fotosyntézu, kdy je vytvářena látka složitější a s vyšší hodnotou entalpie, glukóza. Je pravda, že dřív býval v atmosféře na zemi vyšší obsah CO2, ten ovšem klesal díky vzniku sinic a následně dalších zelených rostlin. Vzniklé organické látky se částečně ukládaly coby fosilní paliva. Z toho je jasné, že existuje souvislost mezi obsahem CO2 v atmosféře a množstvím CO2 uloženého ve fosilech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 29.9.2013 23:19

Re: paní Václavíková

Metan je lehčí než většina atmosférických plynů a proto stoupá do stratosféry, kde ho postupně rozloží ozón, nebo volné hydroxylové radikály. Trvá to dlouho, protože za běžných podmínek je opravdu metan stabilní.

Pokud jde o uhlík, tak ten se neukládá zdaleka pouze jako fosilní paliva, ale zejména v různých vápencích, které se případně zase po čase rozloží v kontaktu s magmatem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 29.9.2013 23:29

Re: paní Václavíková

Toto ukládání do vápence ovšem zvýšit také neumíme, spíš naopak, ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 29.9.2013 23:33

Re: paní Václavíková

Proč bychom to měli dělat? Sice existují plány na další zelené tunely k ukládání uhlíku do země, ale k čemu by to mělo být dobré?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 29.9.2013 23:36

Re: paní Václavíková

Uvažuji pouze souvislost se zvyšováním CO2. Máte snad poznatky o tom, že by sopečná činnost uvolňovala více CO2, než bylo obvyklé v minulých stoletích? Nebo proč jste v této souvislosti zmiňoval vápence?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 30.9.2013 0:51

Re: paní Václavíková

Jenom pro úplnost pro pochopení toho, že se uhlík stále ve větší míře ukládal do zemské kůry a z atmosféry mizel. Jestli tedy něco bylo dlouhodobým problémem života na Zemi, tak to byl pokles CO2 v atmosféře a ne jeho růst. Během čtvrtohor, které jsou pro život tak, jak ho známe, podstatné, koncentrace CO2 výrazně kolísaly a obecně se dá říct, že v dobách s nízkou koncentrací CO2 a nízkými teplotami, docházelo ke zhoršování životních podmínek a naopak. Proto si myslím, že nějaký přehnaný strach není na místě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 30.9.2013 0:58

Re: paní Václavíková

To vychytávání CO2 nám mimochodem vytvořilo kyslíkovou atmosféru, jak ji dnes známe. Pro pořádek- kdy naposledy byla obdobná koncentrace CO2, jako je dnes? A kolik miliard lidí tehdy na Zemi žilo? Nikdo netvrdí, že je ohrožen život na Zemi. Je tu ale tak stabilní ekosystém, aby uživil těch 7 mld lidí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 30.9.2013 1:09

Re: paní Václavíková

Lidstvo je relativně mladé a proto zažíváme teprve druhou dobu meziledovou, přičemž osídlování světa probíhalo převážně během minulého interglaciálu a během ledové doby. Jestli něco ohrožuje schopnost ekosystému uživit lidstvo, tak jsou to nepromyšlené zelené iniciativy, které preferují pěstování technických plodin na úkor potravin a umělé zdražování energií, které přímo snižuje životní úroveň.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 30.9.2013 1:25

Re: paní Václavíková

Nemám ráda ideologickou zaslepenost, a to z jakékoliv strany. Té Vaší bych vytkla určitou jednostrannost. U nás se např. technické plodiny nepěstují na úkor potravin, ale na plochách, které by zůstaly ležet ladem. V tom případě se mi zdá výhodnější pěstovat řepku, než dovážet ropu. Jednak to zvýší zaměstnanost, jednak jako vedlejší produkt zůstane krmivo. Naopak kácení pralesů za účelem pěstování těchto plodin je jistě nesmysl. Co se týká OZE, jsme v tomto směru bezprecedentní, u nás se prostě ze všeho vyrobí tunel. A neurážejte mě prosím řečmi o roku 2005, když v roce 2009 se ukázalo, jak klesají ceny panelů a byla pořád ještě možnost zabránit zneužití. Jenže to by se muselo chtít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 30.9.2013 1:33

Re: paní Václavíková

Plochy by ladem ležet nezůstaly, pokud by ovšem majitelé nedostávali dotaci na snižování výroby, aby EU držela ceny potravin vysoké. Výrobu bionafty už odsoudilo i EU, pouze nedokáže zastavit programy, ve kterých se točí miliardy. Při výrobě bionafty se spotřebuje více nafty, než se vyrobí, kde vidíte nějaký kladný efekt?

V roce 2005 se uzákonilo upřednostňování výroby elektřiny za 15 Kč/kWh. To je jasné popření zdravého rozumu. Vše další je už jenom důsledkem této hrubé iracionality.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 30.9.2013 1:58

Re: paní Václavíková

Dotování zemědělství bylo dřív než OZE, nesměšujme dva problémy. Podle mých informací v našich podmínkách je ERoEI bionafty vyšší než jedna. Pokud máte odkaz na tuto hodnotu v ČR, budu ráda, když jej uvedete, já jsem na netu nic nenašla, jen ty obecné. Kdysi jsem ale něco četla u Cílka.

Co se OZE týká, šlo o podporu nových technologií, aby byl podpořen jejich vývoj, tato podpora byla spočítána na 15 let. To by nebylo ekonomicky tak zajímavé, aby šlo o masovou záležitost. Jistě, pozměňovací návrh, snížení intervalu pro změnu ceny z 10 na 5 let, byl dost nešťastný, ale horší byla účelová nečinnost poslanců v době, kdy už o problému věděli. Pro fundamentalistické pravičáky je samozřejmě jakákoliv dotace smrtelný zločin, ovšem v našem reálném světě se bez nich asi ještě dlouho neobejdeme, ostatně jiné zdroje energie byly také dotovány. A pro pořádek- těch 15 Kč se týká jen zlomku FVE zpočátku platnosti onoho zákona.

Teď se omlouvám, musím jít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 30.9.2013 15:44

Re: paní Václavíková

Tyto pojmy nesměšuji já, ale EU v rámci sví strategie 20-20-20. Na tom, že bionafta je omyl se dnes shodují téměř všichni a energetický koeficient "efektivity" její výroby se pohybuje od 1,1-1,5 l klasické nafty na 1 l ekvivalentu bionafty. Pokud k tomu připočteme sníženou životnost motorů spalujících bionaftu, jedná se o klasickou ukázku, jak ve snaze věci zlepšit, došlo k pravému opaku jenom proto, že se to kvůli dotacím začalo vyplácet podnikatelům jako je Babiš a politici se přitom mohli chlubit jak moc lidem pomáhají a jak jim leží na srdci životní prostředí.

Dotované OZE jsou opět ten samý příběh. Pokusím se uvést to, co jste napsala na pravou míru. Podstatou zákona, který M. Bursík opsal od německých kolegů je myšlenka, že OZE se musejí investorům vyplácet. Státní dotace by v zadlužené Evropě narazily a staly se předmětem politických diskusí a tak přišli s nápadem, že náklady ponesou spotřebitelé. Vyšší ceny elektřiny dokonce prohlásili za dobro, protože donutí spotřebitele šetřit (asi se nechali inspirovat profesorem Zelí, který také nechtěl slevu zadarmo). Zákon říká, že OZE uvedené do provozu v konkrétním roce mají po celých 20 let zajištěné minimální výkupní ceny, které pro daný rok stanoví ERÚ tak, aby byla zajištěna návratnost investice do pořízení OZE za 15 let. To, o čem se vedou debaty, je další ustanovení, které říkalo, že výkupní ceny pro OZE uvedené do provozu následující rok nesmí být nižší o víc než 10 % než byly ceny stanovené pro OZE spuštěné v roce předchozí. Poslanci ČSSD to změnili na 5 %.

Máme tu dvě šílenosti. Jednak výroba elektřiny za 15 Kč/kWh dostala přednost před výrobou za 1 Kč/kWh, což sebou nese obrovské dopady a rozvedu to v dalším příspěvku. Jednak tato podpora nebyla nijak zastropovaná, což se projevilo ve chvíli, kdy se šance chopili investoři a rozjeli to ve velkém, ani by nemusely klesat ceny panelů, podnikání se zaručenou návratností a garantovaným odběrem 100 % produkce je sen, zvlášť v dobách krize.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 30.9.2013 16:08

Re: paní Václavíková

Zpět k dotovaným OZE. OZE vyrábějí elektřinu jednak draze a jednak nespolehlivě (výroba se nedá plánovat). Slunce nesvítí pořád a i pokud svítí, tak lednový výkon FVE je zlomkem výkonu FVE v létě atd. Zatímco vodní elektrárny jsou vítané, protože dokáží dodávat elektřinu přesně ve chvíli, kdy je potřeba, FVE a VtE jsou opačný případ. V soustavě jsou fakticky navíc, protože tak jako tak musíme mít klasické elektrárny, které zajišťují výrobu elektřiny, když zrovna nefouká a nesvítí slunce. Těmto elektrárnám ovšem nikdo nezajišťuje návratnost investic, byť vyrábějí elektřinu za zlomek ceny z OZE, takže se nevyplácí stavět nové a ani rekonstruovat staré.

Zelení rádi argumentují, že náš příplatek na podporu OZE je pouze cca 10 % z ceny elektřiny, která se od zavedení podpory OZE zdvojnásobila. Jenže "zapomínají" dodat, že OZE dotuje zároveň i stát z daní a že v ceně za distribuci elektřiny jsou ukryty náklady na provoz klasických elektráren, které stojí v nucené odstávce během doby, kdy OZE pracují a jsou připravené kdykoliv za OZE zaskočit.

Aby byly FVE a VtE konkurenceschopné, musely by dokázat vyrábět elektřinu za ceny pod 1 Kč/kWh, tedy výrazně levněji než stávající klasické elektrárny (Dukovany 0,65 Kč/kWh, Temelín 1 Kč/kWh) tak, aby nízké ceny pokryly náklady na skladování elektřiny v přečerpávacích elektrárnách, nebo na záložní zdroje.

To, že je nějaká technologie nová, ještě neznamená, že je efektivní. Naopak podle "zákona jablečného sadu", se nejdříve sbírají lehce dosažitelná a hezká jablka (efektivní technologie) a každé další jablko je buďto ošklivější, nebo hůře dosažitelné.

Podporu OZE jsme zavedli na přání EU a podle německého vzoru, i když racionální by bylo počkat do doby, než třeba FVE začnou být efektivní v Řecku a Španělsku a teprve pak začít přemýšlet o tom, zda by nemohly být dobré i u nás. Tak jako v případě řepky se tu spojily zájmy politiků (životní prostředí) a podnikatelů (podnikání s garantovaným ziskem a odbytem) proti zdravému rozumu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek