J. Prikner 26.5.2024 16:41

Kecy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prikner 26.5.2024 15:22

Aspoň se to u nás více zelená, i když zelený musíme brát u huby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Ludvík 23.4.2024 14:09

Emise na hlavu jako nějaký průměr jsou opravdu pitomost - nahlíženo z regionálního pohledu. Pokuste se ale tyto "hlavy" chápat jako příčinu vzniku emisí, jako konečné spotřebitele zboží a služeb, kteří bezemisní být z principu nemohou. Nevím, jakou uhlíkovou stopu (danou existenční spotřebou) má například nějaký Evenk či Aborginec, dokáži ji možná možná definovat ve svém okolí; to, co ale vím bezpečně, že lidé musí jíst, oblékat se, mít přístup k pitné vodě, ke školství, zdravotnictví atd. Je rozdíl, kryji-li v roce 1800 potřebu jedné miliardy a v roce 2030 osmi miliard obyvatel. Absolutní růst spotřeby, spojený s růstem populace, není regionálně rovnoměrný (růstová ohniska populační leží zpravidla v zemích s nízkým životním standardem), ale klade přímé nároky na růst produkce ve vyspělejších částech planety. Tedy i na možný růst emisní zátěže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 21.3.2024 11:07

Slyšel jste něco o nadbytku obilí, vepřového masa, to vše je dotováno, aby lidé, tím se živící, mohli přižít - tady v Evropě, hovězí v Argentině a jinde. JO, hlad je tam, kde si lidé odvykli pracovat a zjistili, že stačí pořvávat, aby je někdo živil - co třeba Gaza, bez dovozu by vymřeli - patrno nyní -v novinách strašlivé články - skutečnost - jídlo nemají a přesto žijí - není to zázrak?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.3.2024 12:54

"Optimum v jednom parametru nejspíš určit nelze" proč by nešlo? Postupně určuji a vylaďuji optima pro vodu, P, N, vodu a CO2.... řada z nich může být dodávána v nadbytku a jeden faktor je limitující. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 14.3.2024 10:40

Optimum v jednom parametru nejspíš určit nelze. Záleží na intenzitě zářivého toku (světla), teplotě, dostatku vody a živin. Viz "limitující faktor" fotosyntézy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 14.3.2024 8:14

Jsou takové země. Třeba Lucembursko. Ale to jsou extrémy. Podstatou mého argumentu bylo, že země mají různou skladbu ekonomik (a různých dalších relevantních jako je třeba geografie). ECP vlastně říká, že tato různost mezi zeměmi by měla být homogenizována. Což je absurdní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.3.2024 7:44

"Neumíme předpovědět počasí ze dne na den, ale víme jaké počasí bude za 100 let." Ale umíme.... a klidně se s vámi vsadím, že v srpnu budu chodit v tričku a šortkách a v prosinci v manžestrákách a bundě a zmijovce. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.3.2024 7:42

"země s ekonomikou založenou třeba na službách" nějak si neumím představit zemi kde budou jenom služby a nic se nebude vyrábět ani těžit. Těch služeb musí být "přiměřeně" jako chilli koření. Přesunem výroby do Číny se věc nevyřeší, nemluvě o nebezpečí, že naše země nebude schopna vyrobit boty či pušky pro armádu. Přiměřeně, drahý Watsone, přiměřeně. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.3.2024 7:30

"ozelenování Sahary" Sahara byla kdysi savanou, s jezery, rybami, hrochy.... jak dokládají kresby v jeskyních. Pak se ale otočily větry a přestaly přinášet deště z moře. Takže limitující na Sahaře je voda (H2O). A celkově se Země spíš ozeleňuje, jak dokládají snímky z družic. V Česku plocha lesů se podstatně zvětšila, kupř. ve srovníní s leteckými snímky z doby První republiky či mapami z doby Marie Terezie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.3.2024 7:22

"optimálnost koncentrací všech základních biogenních prvků" co se C týče, tak optimální koncentrace CO2 je myslím 1-2%, jak bylo a je ověřováno pokusy ve sklenících. Co s tím? Jsme pořád ještě hodně daleko, 400 ppm = 0,04% = 0,0004 dílu. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 13.3.2024 21:02

Pokud jde o záplavy a ceny rýže, stačilo by v tom vašem odkazu kliknout nahoře na odkaz Rýže a zjistil byste, že se to strašení nenaplnilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 13.3.2024 20:59

Vy jste neuvěřitelný. Vyvrátím vám A a vám to nestojí ani za zmínku a hned sypete další nesmysly.

Energetické plodiny a ceny energií jsou dost odlišné věci. Navíc - co myslíte, že má dominantní vliv na ceny energií? A co má nadměrný rybolov společného s klimatem?

Odkaz, který jsem vám dal, dokládá, že globální produkce rýže nejen roste, ale také roste rychleji než produkce většiny ostatních plodin. Zase nesmysl. Globální zalesnění pokleslo za 40 let asi o 4 procenta, z čehož za polovinu může Brazílie a asi se shodneme, že tam klima na vině není. Navíc plocha porostlá vegetací globálně roste.

Nic z toho, co píšete, hlavní tezi článku nevyvrací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.3.2024 20:12

Souhlasím, že na potravinovou produkci má doposud dominantní vliv cena energií. Žijeme takto na fosilní dluh a proklamujeme si to pokrytecky jako přednost dneška.

Do budoucna to tak ale v řadě oblastí být nemusí a už dnes tomu tak leckde není.

Konkrétně rybolov už "přelovil" mnohá naleziště s volného oceánu a tak produkce roste jen s pobřežních sádek které jsou ale vykrmované tím co se rozemele s vydrancovaného jinde.

O rýži a dalších plodinách postižených stále častěje rostoucí dynamikou podnebí jsem psal a dodávám že to platí za stavu kdy 95% skleníkově narostlého tepla doposud akumulují hlubiny oceánů.

Lesnictví je na tom podle rostoucí defoliace boreálních lesů a kácení tropických celosvětově ještě hůř a to paradoxně právě v rozporu s Vaším postojem:

..."vyšší koncentrace CO2, která růst rostlin také významně podporuje"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 13.3.2024 18:49

Je to ještě horší: Kelvin tvrdí to samé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 13.3.2024 18:47

Nenahlásím závadný příspěvek, protože naprosto nepochybuju o vašem právu ho napsat.

V totalitě bych se bál, že když vás nenahlásím, někdo by nahlásil mě, že jsem vás nenahlásil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 13.3.2024 18:44

Sahara byla ještě před 5000 až 7000 lety "poměrně úrodná" (viz Wipipedie). Že by za její desertifikaci mohl CO2?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 13.3.2024 18:37

Drobná oprava: doba ledová hrozila dřív, než ozonová vrstva.

A oprava podstatnější: problém ozónové vrstvy nezmizel "od přírody", ale byl zažehnán (dramaticky omezen?) technickým opatřením, konkrétně výměnou chladiva v kdečem od domácích ledniček a po průmyslové mrazírny. Ale je pravda, že nepřišel befél "Všechno zahodit a pořídit nové", ale výměna byla postupná s tím, že domácí ledničky se od té doby likvidují tak, aby chladivo (freony) neunikaly do ovzduší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 13.3.2024 18:23

Zdravím.

Tak jsem si ten článek přečetl, a dověděl se mj. toto: "Pokud jde o oceány, jsou teploty už měsíce „zcela mimo normu“, aniž by to vědci dokázali plně vysvětlit, zdůrazňuje Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK)."

Pokud je to pravda, a proč by nebyla, tak je třeba dále zkoumat a nevyhazovat peníze za omezování CO2. Už proto, aby bylo z čeho platit opatření, která budou užitečná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 13.3.2024 18:18

Měl byste dohledávat původní zdroje, novináři ničemu nerozumí. Pak se může z modelovaného (sic!) poklesu "celkového faktoru *produktivity*" (ať už je to cokoli) snadno stát pokles zemědělské *produkce*:

https://www.nature.com/articles/s41558-021-01000-1

Zatímco produkce samotná trvale roste téměř ve všech metrikách:

https://www.fao.org/3/cc3751en/cc3751en.pdf

Ostatně na ceny potravin má daleko větší vliv pěstování energetických plodin kvůli válce s klimatem než mírný nárůst teplot (a z toho plynoucí prodloužení vegetačního období v mnoha oblastech) a vyšší koncentrace CO2, která růst rostlin také významně podporuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 13.3.2024 18:00

JSI PROLHANÝ KOMUNISTICKÝ IDIOT!

Lži, o kterých píše autor, jsou TVOJE LŽI...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.3.2024 17:52

Nejspíše si poněkud pletete sdělování nepříjemných pravd s vydíráním. Když se ale zběžně podívám na vývoj cen potravin v našich obchodech, tak mi to někdy taky jako "vydírání" přijde a to přesto, že za potraviny zdaleka nevydávám většinu příjmů takže si fakticky doposud mohu dost vybírat.

Tvrzení které jsem udělal o poklesu produkce 21% má svůj zdroj zde:

https://theconversation.com/a-year-of-hunger-how-the-russia-ukraine-war-is-worsening-climate-linked-food-shortages-181160

Pokud jde o záplavy... a ceny rýže:

https://www.kurzy.cz/zpravy/736530-ceny-ryze-mohou-dale-rust-kvuli-zaplavam-v-cine/

Rozdíl v uvedených pohledech na masovost produkce může tkvět i v tom, že růst produkce se doposud realizuje i skrze růst ploch zejména po vypalování pralesů, drancování moří a pod.

Na stávajících s zejména starších pozemcích se pravidelně projevuje prakticky nevratný pokles bonity půd. V trop. oblastech tuplovaně rychleji a to vše graduje s růstem eroze pro rostoucí dynamiku klimatu. Tato okolnost se sice zatím pravidelně kompenuzuje agrochemicky ale takto prakticky neudržitelně.

Konkrétně v ČR toto vede k vleklému znečištění donedávna pitných spodních vod rezidui pesticidů které jsou už nadlimitní na více jak polovině našeho území. O tom jak to zhruba vypadá s degradací půd v ČR i ve světě:

https://eagri.cz/public/portal/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/vodni-eroze-pudy

https://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=3976&typ=html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 13.3.2024 17:09

Možná. Ale základní příčina ozonových děr rozhodně nejsou freony.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 13.3.2024 16:56

Šiřitelé poplašných zpráv, které mohou způsobit škody nebo paniku, jsou trestáni i podle novodobých zákonů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novotny 13.3.2024 16:42

To je pěkné, ale neříká to nic o řešení problému, pokud by člověk věřil, že je reálně potřeba snížit světové emise CO2. Ty historické nezměníme a přesunem průmyslové výroby do Číny také ne.

Relevantní jsou abatement costs, tedy, kde a jak je nejlevnější ty emise snížit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 13.3.2024 16:30

Jsi obyčejný PROLHANÝ IDIOT!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 13.3.2024 16:20

Zákaz freonů nejspíš pomohl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 13.3.2024 16:19

Snůška nesmyslů za účelem vydírání. Produkce potravin roste a ubývá hladovějících.

https://eagri.cz/public/portal/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/mezinarodni-organizace/informace-fao-celosvetova-produkce-bude

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.3.2024 16:06

Děkuji Vám za připomenutá rizika světového hladomoru. "Škodlivé" totiž příznačně je, že lidé jako Vy nerespektují fakta jako optimálnost koncentrací všech základních biogenních prvků a parametrů prostředí pro růst rostlin.

Už s dnešním glob. oteplením +1.2C totiž celosvětově poklesla produkce potravin o 21%. Jen za posledních 15let v důsledku růstu dynamiky podnebí (nebývalá sucha, povodně...) např. vzrostla cena rýže 3x!

V konci tohoto století pak klimaticky hrozí ztráta obyvatelnosti území pro 3 až 6 MILIARD lidí:

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-zivot-na-zemi-je-ohrozen-varuji-klimaticti-vedci-40448564

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.3.2024 15:54

Když už L.N. nadhazuje "ideologickou kravinu" tak jejím příkladem může být náhled hned úvodní věta pana Kindla:

..."CO2 je nespravedlivě démonizován, protože ve své atmosférické podobě je vlastně potravou pro rostliny a je důsledkem výroby energie založené na uhlíku, což nepochybně zlepšuje život na celém světě. "...

"Dementním" lidem jako L.N. či panu Kindlovi zřejmě nepřijde záhodné, zamyslet se nad skutečností, že dnešní o cca 40% vyšší koncentrace CO2 v atmosféře nevedou k ozelenování Sahary a dalších pouští světa. "NEPOCHYBNĚ" naopak k jejich rozšiřování!

• reagovat
• nahlásit příspěvek