Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Povodeň je v Česku doma
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Bezouška 6.6.2013 10:20Re: tragické je pane Šejno, bouřka netrvala 7 hodin (i když údaje se různí) a neopakovala se, bylo to "jen" jedno odpoledne (viz sborník, vydaný museem v Berouně). Lze druhou vaši poznámku chápat tak, že déletrvající deště jsou větším "výstřelkem" počasí než stejně nebo více vydatné krátkodobé a ještě místní srážky? Jak definujete "délku" povodně - trvání srážek plus následný odtok vody nebo jak? |
|
|
J. Salek 6.6.2013 10:19Re: jistě pane Šálku Pokud misty spadne 100mm srazek za par dnu tak se to urcite nekde musi projevit. Je ale rozdil pokud ty srazky spadnou na zastavenou plochu, do lesa nebo na pole s ruznymi plodinami. Dale je rozdil jak se voda z techto ploch odvadi. Budto se neodvadi vubec, nebo jen pomalu, nebo se pomoci melioraci, hrazi, rovnych uzkych a hlubokych koryt odvede velkou rychlosti. Vice hrazi a regulace znamena i vyssi hladinu. To je i odpoved na vasi otazku. |
|
|
P. Joch 6.6.2013 9:43proc se vykopávkám říká vykopávky? Napadlo vás někdy proč je ten starobylý můstek ve stanici metra Můstek tak hluboko pod zemí? Proč je hradiště Mikulčice celé pod zemí, proč v centru Vídně, nebo Uherského Hradiště jsou při rekonstrukcích nalézány bývalé komunikace a zdi několik metrů pod zemí? Tato města leží, nebo ležela u velkých řek a staré vrstvy zanesly náplavy. Těch povodní v minulosti bylo mraky, jen se o nich tolik nepíše. To spíše 20 století bylo vyjímkou, na kterou jsme si zvykli jako na normu, protože v tu dobu se začalo systematicky měřit a počítat. Navíc ve středověku byla krajina daleko více odlesněná než v současnosti, dříví se používalo jako jediný zdroj tepla a hlavní zdroj energie. Problém je, že většina klimatologů nemá vůli k hlubšímu studiu historie, protože by to mohlo otřást jejich dogmata. |
|
|
A. Bocek 6.6.2013 9:42Re: jistě, pane Bočku Jestliže by každý obdělávaný hektar půdy navíc pohltil jen 1/4 ze spadlého množství v každém potůčku by se to projevilo a primátoři by neměli co řešit . Jinak jsem zažil povodně v 96 a 97 na Bruntálsku a vím co to je když pole nesaje a les pouští vodu. |
|
|
R. Jonák 6.6.2013 9:24Re: paní Boublíková Jak tak na to koukám, tak si vzpomínám, že jeden takový odborník Šejna tady byl už za socialismu, nejste to vy anebo jeho příbuzný? Myslím, že máte stejně "chytré" názory. |
|
|
J. Salek 6.6.2013 9:23Re: Povodně jsou nevyhnutelné. presne tak. |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 9:22Re: jistě, pane Bočku to ale neřeší případ, kdy za 6 dní spadne třetina ročních srážek. |
|
|
J. Salek 6.6.2013 9:21Tolasz Za tu poznamku o tornadu v Oklahome by mel pan klimatolog vratit diplom. Spis by mel se mel zamyslet proc meteorologove nepodali presnejsi informace o srazkach a nebezpeci povodni. To by snad vodohospodarum umoznilo pred povodnemi vice upoustet prehrady a nemuseli by se bat ze kdyz srazky neprijdou tak zustanou bez vody. |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 9:21jistě pane Šálku poraďte mi, jak krajinotvorbou zamezíte letošní povodni. Ve středočeském kraji spadla za pouhých 6 dnů třetina ročního průměru srážek. Zajímalo by mě, jaká krajinotvorba by zabránila povodní po takto silných deštích. |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 9:18Re: tragické je ta bouřka tehdy trvala 7 hodin a nikoli 4 hodiny. A opakovala se dvakrát po sobě. Každopádně tehdy Prahu spláchla nárazová povodňová vlna trvající jeden den. Letos nebo předtím v roce 2002 se povodeň drží několik dnů. |
|
|
J. Salek 6.6.2013 9:17Re: četnost povodní tato logika ma jen malou chybicku. Arktida je v poslednich mesicich anomalne chladna. Povodne maji spis neco spolecneho s krajinotvorbou, plodinami pestovanymi na polich atd. Take cele letosni jaro bylo anomalne chladne a bohate na srazky. Tudiz je zrejme nasakla puda nepobrala tolik vlahy co normalne. Jakou spojitost s timto ma globalni oteplovani je mi zahadou. |
|
J. Štrobl 6.6.2013 9:16Pane autore, a což takhle se věnovat jinému povolání. Jsou přece i jiná povolání, ve kterých byste třeba na rozdíl od klimatologie vynikl. Například odvoz odpadků, čištění ulic, stavba protipovodňových zábran (s lopatou v ruce, ne proboha projektování), stříhání trávníků a tak podobně. S Vaší filipikou můžete tak ještě uspět u politiků, kteří mají vzdělání na právech v Plzni a podobných školách, nikoliv však u logicky uvažujících lidí. Buď bych Vám tedy poradil změnu zaměstnání nebo přerušení kontaktů s ekologicko-vyděračskou loby. |
|
|
A. Bocek 6.6.2013 9:03Re: jistě, pane Bočku Poměr nasákavosti pole hnojeného chlévskou mrvou, ku poli hnojeného synteticky je 2 : 1. |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 9:01paní Boublíková modely nejsou ani potřeba. Důvod je velmi jednoduchý: Arktida se otepluje rychleji než tropy, takže vzniká menší teplotní gradient a tím se zpomaluje rychlost tlakových útvarů. Následkem toho nad Evropu déle prší, nebo se déle drží tlaková výše (viz březen). |
|
|
M. Bezouška 6.6.2013 8:58tragické je když odborník, v tomto případě klimatolog, staví na odiv téměř absurdní neznalost svého vlastního oboru. Nebo ty věci zná, ale účelově, případně z jiného důvodu, lže. Nevím, co je horší, asi to druhé. Těm, kteří případně pochybují o oprávněnosti tohoto hodnocení doporučuji, když ne k četbě tak alespoň k prolistování, knihu, která vyšla v roce 2003, "Velká kniha o klimatu zemí koruny české" autorů Cílek, Svoboda, Vašků. Případně pak další související publikace těchto i jiných autorů. Oni shromáždili ohromné množství historických údajů, patřičně je zpracovali a předložili veřejnosti výsledky. Které se dost liší od oficiálních blábolů klimatologů druhu pana autora. Čistě pro zpestření - víte, že v roce 1872 dosáhla Vltava v Praze průtoku přibližně stejného jako letos a že příčinou nebyly dlouhotrvající deště, nýbrž jedna (poněkud větší), asi čtyři hodiny trvající bouřka, která se snesla na v podstatě maličkém území Brd, ohraničeném zhruba místy Beroun, Příbram, Rokycany Rakovník? To by byla, v dnešním podání, anomálie jako hrom! |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 8:57pane Fajte myslíte od roku 1713? Tak to Vám klidně sdělím. Kolem roku 1713 končila malá doba ledová (Maunderovo minimum) od té doby se s občasnými přestávkami stále otepluje. |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 8:55Re: Před 40 lety byly u nás povodně každý rok. Povodně nejsou to, že se jednou ročně rozvodní jedna malá říčka. U nás na chalupě se potok divoce rozvodní několikrát za rok. Povodně z toho ale nejsou. |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 8:53četnost povodní četnost povodní v posledních letech je opravdu výrazně vyšší. A nepochybuji o tom, že to má cosi společné s globálním oteplováním. Jen vidím příčinu jinde. Tou příčinou je skutečnost, že Arktida se otepluje rychleji, než Evropa a Evropa se zas otepluje rychleji než tropy. Vzniká tak menší teplotní rozdíl mezi tropy a Arktidou. Když se zmenší teplotní gradient, zmenší se i rychlost proudění. Všechny tlakové útvary se tak zpomalují. No a když pak přes Evropu přechází tlaková níže, jako v minulých dnech, tak prostě nepospíchá. Místo aby pršelo 3 dny, tak prší 6 dnů. |
|
|
I. Lyčka 6.6.2013 8:49Před 40 lety byly u nás povodně každý rok. Ostravice se vylila z břehů každoročně, jednou vzala i most, za 20 let u nás ubrala asi 15 metrů břehu. Kdysi byly po obou stranách gabionové hrázky (neznám přesný název), které vodu odrážely do středu řečiště. Přišlo Povodí Odry, řeku narovnalo, položilo na břehy velké kameny a postavilo přehradu v Šancích. Povodní ubylo, nicméně i tak se opakovaly, akorát méně často. Tak nevím, kde autor bere názor, že povodně ustaly. Mimochodem, když Ostravice strhla starý most, vojáci postavili provizorní, který vydržel 20 let, a když pak postavili nový a chtěli to "provizorium" strhnout, tak s tím měli hóódně práce, jak byl pevný :o) |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 8:46jistě, pane Bočku obnovme chov prasat a hned přestane pršet. U nás jižně od Prahy napršelo od čtvrtka do pondělí zhruba 200 mm vody. To je víc jak třetina ročního průměru. A spadlo to za pouhých 6 dnů. Na takový nápor neexistuje žádná ochrana. A chov prasat už vůbec ne. |
|
O. Istvanfy 6.6.2013 8:43Re: Klima se bude měnit neustále Dávať do súvislosti zmenu klímy s povodňami je nezmysel. Jediné čo sa dá zrovnávať je klíma a množstvo zrážok. Pri rovnakom množstve zrážok totiž môže byž povodeň obrovská alebo nepatrná v závislosti od stavu protipovdňových opatrení. V Ľubietovej boli po dva roky za sebou veľké povodne. Potom opravili dlho neudržiavané brehy potoka a je pokoj. |
|
|
M. Šejna 6.6.2013 8:29pane Vavruško tak si klidně tvrďte, že se otepluje jen dočasně, zatímco stagnace a globální ochlazování budou podle Vás tím jediným zajímavým jevem. Jen byste si měl uvědomit, že ta "zajímavá" období stagnace a ochlazovaní jsou mnohem slabší, než ta "nezajímavá" dočasná období oteplování. |
|
|
R. Langer 6.6.2013 8:24Už se těším, až zase bude příštích 5 let sucho, že za to také bude moct globální oteplování (vlastně změny klimatu). Alespoň tak se to tvrdilo v těch letech, co bylo sucho. Já si ale stejně furt myslím, že za to může špatný počasí... :-P |
|
|
I. Schlägel 6.6.2013 8:06Re: Dotaz (na autora článku) Počítačových modelů je spousta. Některé z nich jsou navíc velmi dobře honorované z veřejných peněz, některé téměř vůbec. Schválně, které asi "oficiálně" platí? |
|
|
I. Schlägel 6.6.2013 8:03Re: Klima se bude měnit neustále Přesně tak. A v rámci přizpůsobování se bychom měli investovat právě ty peníze, které nesmyslně utrácíme bojem s CO2. |
|
|
A. Bocek 6.6.2013 7:59Co velí Zdravý Selský Rozum : 1. Obnovit chov skotu a prasat na podestýlce a hnojit pole výhradně chlévskou mrvou. Stébla obilovin a hnůj jsou živnou půdou pro žížaly a ty nejvíce pomáhají zachytit vodu v krajině. 2. Přestat pěstovat kukuřici na svažitých terénech ( povrchový kořenový systém , žádné spodní patro), obdobně to platí pro řepku olejku. 3.Přestat pálit klest v elektrárnách, dřevo v lese roste na dřevě. |
|
|
M. Dvořák 6.6.2013 7:40Pár otázek Mimochodem pane Radime Tolazsi, jaké vy vydíte řešení? Uhlíková daň? Řepka? Snižování CO2? Zastáváte názor že až do sedumdesátých let se dá oteplování vysvětlit přirozenýmy cykly a pak už za to může člověk? |
|
|
M. Dvořák 6.6.2013 7:35Klima se bude měnit neustále Je strašně zajímavé porovnávat dva pohledy klimatologů. Když klimatolog řekne, že se celosvětově otepluje klima a obyčejný člověk mu odpoví, že byla strašně dlouhá zima a že je chladné jaro, tak klimatolog vyřkne: "Nespojujte klima s počasím, to jsou dvě diametrálně odlišné věci".... Ale jakmile se to klimatologovi hodí do krámu, tak najednou počasí ať už extrémní či nikoli s klimatem souvisí...... V minulosti, když byly povodně, člověk neměl tolik majetku a nebyla všude TV NOVA, CNN a klimatologové se svými teploměry, tak se tolik neřešilo jako dnes. Dneska je to vše bulvár a čím víc kdo natočí vody do záběru tím lépe. Pokud bude díky uhlíkové dani stoupat cena uhlí a plynu, nedivme se obyčejným lidem, že jezdí víc a víc kácet dřevo našich lesů. Lesy vždy byly tou houbou, která v sobě dlouhodobě vázala vodu. A především mít dům aspoň 200 metrů od vody... Pokud žiji hned u vody, tak s tím prostě musím počítat... Klima se bude měnit neustále, a na nás je se přizpůsobit. |
|
J. Vavruška 6.6.2013 6:36Komická předpojatost "Oteplování" je v článku ten jediný zajímavý jev, zatímco "pokles" (proč ne "ochlazování"?) nebo "stagnace" jsou podle autora pouze "dočasné přerušení". Proč tedy není "oteplování" taky pouze dočasné, když je vždycky období "oteplování" střídáno obdobím "poklesu", a to asi tak posledních 5 miliard let. Pan Tolasz se sice snaží vypadat vědecky, ale mluví jako politik. Když si pustíte Zaorálka, uslyšíte velmi podobný přístup, jenom v jiném oboru. |
|
|
Z. Fajt 6.6.2013 6:19100? Proč to sledujete pouze za posledních 100 let? Jak by to vypadalo za posledních 300 let? |
