10.5.2024 | Svátek má Blažena


Diskuse k článku

KLIMA: Neekologická glosa o vodě

Na jedné dánské univerzitě dávali vtipný přivítací balíček. Obsahoval i půllitrovou pet láhev s vinětou „welcome drink - tap water - refillable bottle“ (nápoj na uvítanou, kohoutková voda, znovu naplnitelná láhev) a informaci, že v celé zemi teče z kohoutků pitná voda.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Polášek 26.6.2022 6:12

Tak pumpy znamenají, že pod nimi byly studny. A studny v delší dobu zastavěných oblastech často dohnala minulost, s odstupem mnoha desítek let do nich pronikl třeba obsah kadibudkových WC nebo hnojišť nebo netěsných septiků nebo nějaké ropné látky z nějakých opraven aut nebo strojů atd. Nebo možná úplně prosté plošné znečištění z mnoha stovek let přítomnosti člověka.

V. Novak 26.6.2022 6:47

"Pumpy" v pražských ulicích byly vyústěními vodovodu, žádné skutečné pumpy. Studny měli měšťané ve svých domech, dokud se neukázalo, že do nich prosakují právě ty septiky (to ale až v době, kdy se zřídily septiky místo vylévání "nočních nádob" do ulic).

K těm "pumpám" a kašnám pak chodily služebné pro vodu, protože do domů nikdo vodu nevedl. Až zase doba pokročila, vodovod v domě se stal samozřejmostí (aspoň s tím jedním kohoutkem na pavlači) a veřejné kašny s pitnou vodou byly zbytečné.

No a po VLSR voda zdražila tak, že neplacené stojany ("pumpy") byla nejen zbytečné, ale i škodlivé - kdo by platil vodu nějakým průchozím, že...

Z. Lapil 26.6.2022 10:44

Ne nutně, do kašen a k pumpám (dovedu si představit menší podzemní vodojem; nevím) mohla a jistě často byla přiváděna pitná voda z daleka. Viz už římské aquadukty.

R. Polášek 26.6.2022 14:58

Řekl bych, že všude ve městech, kde to bylo možné, se do kašen sváděla voda z nějakého pramene . Už za středověku uměli udělat dřevěná potrubí, takže kde byli konšelé trochu uvědomělí a kde ten pramen někde v hoře nad městem existoval, tak byly ty kašny. Nebo používali olověné trubky, ty ale asi byly dost drahé. V 18 století myslím už dělali roury z litiny. Akvadukty se u nás myslím spíš používaly pro plavební kanály a podobně.

Z. Lapil 26.6.2022 15:23

Jasně. Možnosti bylo a je mnoho. Na Opatovickém kanálu (vychoceska/pernštejnská variace na Třeboňsko) je podél takové polní silničky meliorační strouha. V jednom místě se to krizi právě s Opaťákem, a to tak, že cesta vede úplně nahoře a pod ní kanál v akvaduktu nad tou strouhou.

Z. Lapil 26.6.2022 10:42

A proto byl každou chvíli epidemie :-P.

Vážně: historka z Londýna, snad 18. století. Epidemie cholery, nijak rozsáhlá, ale festovní. Nevím, jak moc byla tehdy na výši "teorie nakažlivosti" (samozřejmě: leccos se o tom vědělo už od dob epidemií morových"), ale tehdy se nějaký děsně moderní doktor pustil do něčeho, čemu bychom dnes řekli trasování, a opravdu se dotrasoval k jedné konkrétní studni, ta "se" vyčistila nebo snad přestala používat a bylo po epidemii.

M. Šejna 25.6.2022 16:27

Netuším, proč byl tenhle pitomý článek zařazen do rubriky KLIMA.

O klimatu tam není ani slovo. Jen výtky vůči těm, co prodávají pitnou vodu.

I. Lyčka 25.6.2022 17:30

Nicméně tam jde také o klima.

M. Pivoda 25.6.2022 15:10

V 60. letech minulého století v Adamovských strojírnách v Adamově (kde jsem konal povinnou praxi v prvním semestru VŠ) na záchodech voda skutečně tekla. Žádné latríny. Při vstupu do WC boxu za dělnickou šatnou jsem ale na zdi našel tento nápis napsaný dělnickou rukou: "Už se nám nevěří, sereme bez dveří!"

R. Polášek 25.6.2022 18:05

Splachovací záchody jsou ve fabrikách už nejméně 100 let.

Kadibudky na hnojišti se držely jen na venkově a tak do 70 let minulého století.

J. Lukavsky 26.6.2022 18:09

"Kadibudky na hnojišti" byly vlastně třešnička na dortu recyklace živin na statku. Naprosto nic neodešlo bez užitku, hnůj se zaorával, močůvka šla na louku, zbytky jídla a pomyje dostalo prase. Nu a pak jsme zlikvidovali kulaky a zpátky se to vrátit nedá. J.L. end

M. Krátký 26.6.2022 10:01

nebylo mi dovoleno zvěřejnit můj zcela neškodný příspěvek na téma polovičních dveří v TOSu Hostivař v letech 1960-62 - gratuluji cenzorovi - můžu použít tu žlutomodrou vlaječku k provolání slávy cenzorovi ?!!?!!?!!

J. Nevrkla 25.6.2022 13:16

R^

P. Dvořák 25.6.2022 11:54

Mohla by nám paní autorka dát nějaký ověřitelný odkaz na ten ekologický zločin v knihovně? O tomhle už psala dost dávno na iDNES.

Už tam se jí dostalo náležité reakce. :-P

A. Poláková 25.6.2022 8:39

Grétu fakt nemusím, ale mohla by mi autorka vysvětlit, proč když chci šetřit pitnou vodou na splachování a použít vodu ze studny,stane se ze mně okamžitě zločinec horší i Hlubučka? Jsem totiž absolvent ČVUT a tak o některých věcech přemýšlím, což asi budou brzy absolventi humanitních oborů zakazovat.

R. Langer 25.6.2022 8:58

A ona tam snad autorka píše něco takového? Mohla byste mi to najít? Já to tam nevidím... 8-o

A. Poláková 25.6.2022 13:54

"Postavíme si za domy a paneláky latríny, abychom nemuseli splachovat?"Paní autorku nic lepšího nenapadlo, ale ono to jaksi jde. Lze spalchovat dešťovkou, lze splachovat neupravenou vodou, musí se ovšem chtít. Osoby jako autorka předem avizují, že to nejde.Avizují tak pouze svoji duševní nemohoucnost.

P. Sura 25.6.2022 14:09

Zkoušela jste splachovat dešťovkou v paneláku?

P. Rada 26.6.2022 6:08

"Zkušenosti" se splachování deštovkou jsou i s velmi rozlehlých administrativních budov v centru Prahy za poslední více jak desetiletí. Jedna s posledních realizací je v Holešovicích:

https://www.estav.cz/cz/7658.vyuziti-destove-vody-a-akusticka-pohoda-v-moderni-kancelarske-budove

Čím více se ale bude "panelák" podobat věži a čím spíše bude postaven v oblasti s nízkými srážkami - tím menší smysl využívání deštové vody na splachování může mít.

P. Sura 26.6.2022 11:21

A navíc čím vyšší panelák, tím víc lidí, tím menší střecha, tím míň vody. Perpetuum ekomobille naruby.

Z. Lapil 26.6.2022 10:56

Nemusí to být tak nemožné, mnohým instalačním jádrem vede mj. svod dešťové vody ze střechy. Nainstalovat nějakou odbočku nemusí být extra problém, ale rozhodně se neptejte statika. Ten by vám tu zhruba půltunovou nádrž (100 spláchnutí po pěti litrech? Žádná sláva, to jsou tři spláchnutí denně za měsíc, a měsíc bez pořádného deště není úpně výjimečný). Nemluvě o tom, že byste stejně byl jeden z několika desítek (10pater krát tři) bytů.

Takže jsme vlastně zase u záloh. Nejedná-li se zrovna o baráček na pozemku podstatné velikosti, musíte přírodní zdroje získávat z okolí. Jak vodu, tak elektřinu/energii, i kdybyste topil dřívím a měl elektrogenerátor schopný sežrat přepálený olej z friťáku.

P. Sura 26.6.2022 11:22

Neříkám že to nejde, ale je to partyzánština a není to obecně použitelní řešení.

Z. Lapil 26.6.2022 11:56

Jasně.

Když jsem začínal psát, tak jsem to nevěděl, ale krásně mi z toho vyšlo, jak moc jsou podobné nápady mimo jako obecné(!!!) řešení.

Jasně, i pár procent úspory se hodí */, ale "lokální soběstačnost" obvykle znamená drsnou recyklaci, což je drahé jak ekonomicky (zase jsme přinejmenším u energie) tak ekologicky (chemie - chlorování za všechny). Nakone - vezměte si, kolik sajrajtů ládujete jen do obyčejného zahradního bazénu.

*/ Na tábor (bez elektřiny) jsme si pořídili pár solárních sprch (žádná FV - černý vak s vodou necháte přes den na slunci). Proti studené vodě z potoka je to luxus, ale stejně se člověk těší domů, zvlášť děvčata s delšími vlasy.

R. Langer 26.6.2022 5:42

To jste evidentně jenom něco špatně pochopila... ;-)

V. Novak 26.6.2022 6:48

Zkoušela jste splachovat latrínu?

P. Dvořák 25.6.2022 11:59

Články podobně "fundované" vesměs píší absolventi (pseudo)humanitních směrů nebo VŠE. Pro ně obecně platí

Karel Čapek: "Největším nebezpečím pro civilizaci je vzdělaný hlupák."

L. Zídek 25.6.2022 12:12

Proč zase mluvit o naší vládě ?

K. Křivan 25.6.2022 12:23

Od kdy je politilogie vzdělání ? Pavěda není vzdělání !

Z. Lapil 26.6.2022 10:57

"Zatracená vláda, už mi zase nehoří doutník". Rovněž Čapek.

D. Polanský 25.6.2022 8:13

Holt pokrok vzali do rukou absolventi různých pseudohumanitních oborů. Sice nikdy nic nevymysleli, tak se projevují alespoň takhle.