Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Náš člověk v klimatické bažině
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Rada 14.2.2017 1:36K té otázce onoho studenta závěrem... ... nabízím odpověd. Lidstvo dokonce jako celek nejspíše páchá tuto sebevraždu - tj včetně onoho studenta - ten o tom jenom zatím asi neví. Možná právě takto dojde na potvrzení jednoho s možných vysvětlení Fermiho paradoxu. Lidé totiž jednají především "stupidně" = "stereotypně" - snad aby nemuseli běžně vynakádat mnoho energie. V ustáleném stavu je to bezespru adaptivní jednání - v proměnné prostřdí naopak zhoubné. Změna globálního klimatu - to není o výkyvech nálad jedinců nevnímajících dlouhodobé děje - jako to není o výkyvech jen teplot které se v úhrnu momentálně kompenzují. To je v projevech spíše o posuvu podnebních pásem ale s rychlostí která tu ani geohistoricky nebyla a často o stovky kilometrů jinam, kde ale třeba není ani adekvátní půda ani infrastruktura a tak se ztrácejí podmínky pro úrodu a nasycení stále lidnatějšího lidstva. Klimatická změna je dnes ještě energeticky s více jak 95% o akumulaci tepla v oceánech a jen ze zbývajícího zlomku o efektech na pevninách. V ČR je tedy těch cca 5% projevů zatím hlavně o suchu kdy roční indexy vykazují už 20let deficit vláhy. Tento proces/trend zde bude nejspíše ještě století pokračovat. Jinde je to ale už nyní až o válkách - tedy o té hromadné "sebevraždě" v sousedství kterou jaksi přehlédl onen student. |
|
B. Michal 14.2.2017 8:04Re: K té otázce onoho studenta závěrem... 20 let deficitu vláhy může být ale zrovna tak dobře "v normálu" - jen nám chybí dostatečně dlouhodobý pohled na věc. Podívejte se na přehradní hráz Oroville - stojí tam asi 50 let a poprvé teče voda přes přepad, který ovšem, jako zbytečný, nikdo neudržoval (stálo by to moc peněz). Někdo jsem četl o předkolumbovských kulturách na jihozápadě USA (4 corners) - osídlení zmizelo, když nastalo asi 30 let sucha (párkrát "vynechalo" el-Niňo). Z hlediska lidského života je to nepřečkatelná katastrofa, z hlediska přírody jen drobné zaškobrtnutí. Takže ano, 20 let sucha nás má vést k rozumnému hospodaření s vodou, ale není dobré to brát za definitivu a nechat zarůst různá (suchá) koryta, když si to příroda zase s tím suchem rozmyslí. |
|
|
P. Rada 14.2.2017 9:14Re: K té otázce onoho studenta závěrem... Dávám Vám zapravdu, že to co se dnes děje nejspíše zdaleka není definitivní. Považuji to jen počátek vážnějších změn. Za definitivní lze pak brát radiačně aktivní vlastnosti skleníkových plynů, víc jak lineární růst odparu vody s teplotou a další fyzikální jevy. To komplexnější ale právě na "definitivní" podněty navazuje. I ten případ Oroville je v něčem k dnešku ilustrativní. Mění se totiž dynamika projevů počasí a tak např i řeky si začínají hledat nová koryta a také v místech, kde je jinak celoročně velmi sucho. Mění se totiž doposud ustálený chod počasí a to zvláště na přelidněné planetě pravděpodobně povede k vážným kolizím. Mimo jiné totiž už pro naprostou většinu populace není kam uhnout, kam migrovat, přesídlit - proto i ty zmíněné války. Podbně se z místa ale nehnou stoleté stromy a tak následuje celosvětová eskalace kůrovce atd. Sucho (viz SPEI index) u nás kterého vliv spochybnujete vlivem El.N. avšak s četnostní periodou 3 až 8 let navazuje přitom klimatologicky spíše na sucho středomořské a u toho bylo nedávno dokázáno, že je největší za posledních 900let (kam jen sahají dendrologická data). Globálně navíc paneta klimatologicky směřuje do situace která zde byla před 3 miliony let. http://www.giss.nasa.gov/research/news/20160301/ |
|
|
A. Alda 14.2.2017 13:23I před 3 miliony let zde kypěl život, a to velmi bujně. |
|
|
P. Rada 14.2.2017 18:07Re: I před 3 miliony let Bujně kypěl život před pleistocenem proto, že měl relativně dlouhodobě stabilní podmínky kde si řada druhů dlouhodobě vyoptimalizovala svou pozici. Doby ledové/meziledové... ale dávali všemu živému neobyčejně zabrat a druhy proto leckde vymíraly právě v důsledku náhlých změn klimatu. U nás to dokládají např sprašové vrstvy. Dokonce ale ještě před nedávnem, než se po planetě rozmohl člověk a začal kácet i deštné pralesy byla biodiverzita na slušné úrovni. Dnes v Antropocénu ale kesá tempem víc jak 1000x rychlejším než předtím. Připomínám, že i Vy jste ale jen jeho nadstavbou která se však momentálně dost povýšeně opírá o fosilní berli. |
|
K. Frauknecht 14.2.2017 9:51Re: K té otázce onoho studenta závěrem... No jo, ale ty potenciální katastrofy se mnohem líp využívaj :-))! Zajímavý čtivo o katastrofických suchách v historii: http://www.cbks.cz/sbornik04/prispevky/PBLINKA.pdf |
|
|
P. Rada 14.2.2017 10:13Re: K té otázce onoho studenta závěrem... Mnohem lépe se potenciální katastrofy využívají možná Vám. Na faktické sucha která podlamují výkonnost biosféry, kde je náš druh jen nadstavbou co se ale dnes krátkodobě opírá o surovinovou berličku, ale příznačně už mnohé civilizace doplatily a to až kolapsem. Ten odkaz je dobrý a autorům asi dalo dost práce posbírat data... - jen v něm nejde o katastrofy globální ale místní výkyvy klimatu. V celé dosavadní cca 10tis leté historii lidských civilizací totiž globální teplota nevybočila s hranic ccca +-0.5C a přesto se "katastrofy" i v tomto rámci děly. Dnes jsme ale v nástupu děje který v konci století posune planetu o čtyř až desetinásobek!!! |
|
|
K. Frauknecht 14.2.2017 10:38Re: K té otázce onoho studenta závěrem... S vojáky netančím a s demagogy nediskutuju. |
|
|
M. Marek 14.2.2017 11:07Re: K té otázce onoho studenta závěrem... V celé dosavadní cca 10tis leté historii lidských civilizací totiž globální teplota nevybočila s hranic ccca +-0.5C - tak pravil Zarathustra. |
|
|
P. Rada 14.2.2017 11:15Re: K té otázce onoho studenta závěrem... Těch lidí kteří k takovýmto datům dospěli a stále je zpřesnují, je naopak celá řada a až soubor jejich prací o tom vypovídá: http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg |
|
M. Šejna 14.2.2017 11:22opravdu, pane Marku? globální odchylka od průměru 20.století: roky 1909 a 1911 -0,44°C. Roky 1904 a 1908 -0,43°C rok 2016 +0,91°C, rok 2015 +0,86°C. Rozdíl mezi počátkem 20. století a současností je 1,4 stupně, a nebylo k tomu potřeba 10 tisíc let, ale něco málo přes 100 let. |
|
|
P. Rada 14.2.2017 12:28Re: opravdu, pane Marku? Ano a problém navíc spočívá v tom, že tento parametr je sice precizně dlouhodobě měřeným ale přesto jen specifikem zásadnějšího stavu, kdy planetární systém dnes nadbytečnou energii skleníkového efektu cca 1W/m2 velmi nerovnoměrně akumuluje převázně do oceánů kde to zatím jen relativně krátkodobě vyhodnocují sondy Argo. Distribuce této energie pak vede ke změnám klimatu - nikoli jen takto změřená teplota. S rostoucím vyrovnáváním tepla se proto dál nutně změní i cirkulační poměry v atmosféře. Oceány nutně začnou více tepla vyzařovat a nutně tam proto budou více aktivnější tlakové níže... Kdežto na kontinentech naopak. Toto zřejmě dál povede na pevninách (hlavně severní polokoule kde v létě odtaje pokrývka polu a celá plocha bude úměrně změně albeda akmulovat) k vyššímu odparu nad srážkami - tedy k projevům kontinentálního sucha. Zimní mrazy ale např u nás přesto mohou narůstat podobně jak letní horka a někomu se tak může zdát, že se vlastně jaksi "neotepluje". Né nadarmo se proto korektněji hovoří o "klimatické změně". |
|
|
M. Marek 14.2.2017 14:09Re: opravdu, pane Marku? Pan Rada mluví o měření za posledních 10 tisíc let!! |
