2.5.2024 | Svátek má Zikmund


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Sinnreich 8.2.2011 23:39

Priklad z Kalifornie

Zakon "cap- and- trade" (emisni povolenky), ktery ma zacit platit v Kalifornii bude jenom poslednim hrebikem do rakve tohoto financne zcela zbankrotovaneho statu Unie.Jednou z pricin (je jich samozrejme vice) je socialni inzenyrstvi, neuveritelne plytvani s verejnymi prostredky na nesmyslne environmentalisticke projekty. Pres vsechny solarni panely a vetrniky je katastrofalni nedostatek el. energie zpusobeny zakazem investici do nuklearni vystavby, a omezovani plynovych a uhelnych elektraren. Evropa by si mela vzit priklad z toho, co ji v budoucnosti ceka.(pozn. je naprosto vyloucene aby  US Kongres v dnesnim republikanskem slozeni odsouhlasil podobny nesmysl ve federalni platnosti).

V. Skalová 8.2.2011 11:49

OMG

To si autorka skutečně myslí, že pokuty za výrobu (= povolenky na emise) mohou naši společnost nějak "zachránit" ? Země tu bude, i když my lidi tu už nebudem, ale pokud se bude dále naslouchat těmto blouznivcům nové zelené církve, skončíme mezitím v totalitních přídělových systémech a posléze buď v krvavých revolucích, nebo na stromech...

P. Fiala 8.2.2011 11:20

Poznámky k pochopení problému

Poučné jsou snímky ze satelitů (NASA či ESA) vedené tečně k Zemi, kdy vidíte malou slupku "atmosféry". Pak si uvědomíte "zranitelnost" povrchu Země, kde žijí také lidé.

Onehdy jsem viděl časovou osu X od -5000 roků a +5000 roků. Na ose Y byla spotřeba energie lidstvem. Teprve asi tak mezi roky 1900-2010 lidé využívají ve velkém stylu lesy, pralesy, energii z uhlí, ropy, plynu, orají půdu a chovají dobytek, nechávají vybuchovat atomové a vodíkové bomby, regulují vodní toky, loví v oceánech ryby, rozmnožili se na číslo přes 6 miliard (každý z nás má teplotu kolem 36 stupňů), atp. - a to vše ovlivnilo životní prostředí. Ve škole se snad stále ještě učí ve fyzice o zákonu zachování hmot-energií či ve filosofiích o příčinách a následcích.

Kdo si myslí, že byla tato epocha bez účinku na životní prostředí, nechť si svou odpověď ještě jednou dobře promyslí. Jistě, působí podzemní síly Země, i sluneční a měsíční, ale ty by působily i bez přítomnosti lidí a jejich působení. Odhaduji, že snížení vlivu našich hlavně energetických a zemědělských či lesních aktivit přispěje k oddálení klimatických změn. Tuším, že pronikání lidí do vesmíru kolem Slunce, nemá jen smysl "bezúčelného poznávání". Sluneční záření je a bude zdrojem energie ještě velmi dlouho. Někde jsem si přečetl, že "poslední" doba ledová skončila před -10000 roky. A před -5000 roky, tehdejší Egypťané stavěli pyramidy a tak máme docela poučné informace z těch pyramid, stejně tak známe usazeniny z ledovcových vrtů z obou pólů Země, též máme vyhodnoceny archeologické nálezy.

Takže se můžeme, co by lidstvo na planetě Zemi "již globálně" a svobodně rozhodovat a to docela racionálně.

R. Jonák 8.2.2011 8:35

To tedy koukám

Naštěstí je článek poměrně krátký, takže těch žvástů tam nemůže být tak moc.

P. Joch 8.2.2011 10:08

Re: To tedy koukám

Přesně tak, Čína zvětřila zdroj výdělku v solárních panelech hlavně proto, že v Evropě se jí otevřel obrovský trh, sami si to na svoje rýžoviště rozhodně necpou.

Taky Brazílie nemusí odlesňování Amazonie nijak regulovat, při stávajícím tempu a konečné rozloze vytěžitelné plochy musel zcela logicky dojít k poklesu těžby, protože těžaři se dostávají dále od civilizace a komunikací. Navíc teplo, vlhko a STOUPAJÍCÍ obsah CO2 v ovzduší zaručí opětný rychlý nárust vegetace.

Taky Čína začíná rychle zalesňovat a opět za tím není konference a alarmisti, nýbrž volný trh a obchod se dřevem.

S. Ševeček 8.2.2011 7:21

To je tedy překvapení.

Domníval jsem se, že teplisti už dají, poté co se sami provařili s "vědeckou" nestranností a genialitou těch "modelů", pokoj.

Ale jak uvádí sama autorka - peníze jsou vždy až na prvním místě. I když ta pochvala texasským rangerům je pro její Plán Jak Zachránit Planetu poněkud mimo mísu ...