Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Fakta o lidské aktivitě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
F. Houžňák 2.8.2019 10:10Ale ne, to není žádná culpa, samozřejmě je molární hmotnost definována, strictu senso, jenom pro čistou látku. Nicméně pro praktické, takříkajíc inženýrské, účely je smysluplné ji počítat i pro směsi, které tedy musí být homogenní, což je pro směsi plynů splněno, tedy v nějakém rozumném měřítku. Maně mě napadá třeba výpočet vztlakové síly balónu. Kde jsme to brali, už si nepamatuju, ostatně ten Raoult, jak jsem ho zmiňoval, s tím stejně nemá co dělat. Živím se (mimo jiné) jako chemický inženýr. Zdravím. |
|
|
P. Urban 1.8.2019 16:46Význam CO2 ve skleníkovém efektu je marginální, pokud bychom analyzovali zvýšení teploty na Zemi oproti stavu, kdy by žádné skleníkové plyny v atmosféře nebyly. My ovšem srovnáváme stav před nárůstem CO2 a po nárůstu CO2. Pokud se obsah vodní páry v atmosféře během tohoto období nezměnil, pak změna obsahu vodní páry v atmosféře nehraje žádnou roli, protože ke změně obsahu vodní páry v atmosféře nedošlo. V tom případě ovšem může být vliv změny obsahu CO2 v atmosféře zásadní. Jinak řečeno, pan Bartoň dělá z lidí voly. Opakovaně. |
|
|
F. Houžňák 1.8.2019 17:35Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt, především v závislosti na teplotě. Je závislý taktéž na místě, když vlezete do mraku (mlhy), budete u 100%, pod a nad mrakem vám to spadne, na Havaji to bude víc než v Antarktidě. Možná se dá, přes nějaký grid, změřit celkový momentální obsah (hmotnost) vody v celé atmosféře, ale to bude jenom odhad a nejspíš dosti nepřesný. Zkuste si to někde najít, včetně chyby. Pokud nějaký takový údaj ovšem existuje. Když už chcete opravovat jiné, tak aspoň pořádně. |
|
P. Rada 1.8.2019 21:31Re: Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt? To mi zní jako tvrzení že teplota se mění odjakživa. Nejde o míru přesnosti ale o princip který dlouhodobě obecně paltí a promítá se do změn podnebí. Pokud roste koncentrace CO2 - roste teplota a více jak lineárně i rospustnost vodní páry která skleníkový efekt výrazně posiluje. To dohromady vede k dalšímu zvýšení rozsahu/tlouštky troposféry a tím k dalšímu posílení skleníkového efektu. Navíc s rostoucí výškou horní hranice troposféry začne mírně klesat pravděpodobnost běžných bouřek - tím také trochu poklesne odvod energie s povrchu konvekcí. Nejmarkantnější je tento proces v severní polární oblasti a to i proto, že se tam dostává oceánskými proudy nesená energie. Oceány totiž akumulují zruba 95% tepla. Nad oceánem se také sotva kdy tvoří obláčky pěkného počasí (známé ochlazovače veder s pevniny) prostě proto, že jejich povrchová teplota přes den relativně málo roste. V severních polárních oblastech se proto otepluje nyní v průměru až o 8C (u nás jen 1.5C a globálně necelý stupen). Toto vede navíc na severu k rychlejšímu tání a přes změnu albeda k dalšímu oteplování zejména oblati kolem sev polu. Energie tamního oteplení posíluje cirkulaci v polární bunce a tím působí proti doposud převládajícímu vlivu atlanského proudění na evropské klima. Klesá ale teplotní gradient. Polární vortex se proto v létě prakticky úplně a v zimě spíše částečně rozpadá. Sucha u nás jsou navozena právě i tímto mechanismem. Navíc tlakové výše inklinují usazovat se nad pevný zemský povrch a naopak níže jako hnací motory konvekce vznikají spíše nad oceány. Jak poroste odlednění polu (v součastnosti je odchylka už cca 1milion km2) - tím spíše poroste četnost výskytu výší nad pevninami. To také posiluje pravděpodobnost výskytu sucha. Větší množství vodní páry v objemu vzduchu někde - pak po přesunutí navozuje větší rizika ničivých přívalových deštů - které ale spíše odtečou a tak i když celkové srážky tolik nepoklesnou - sucho u nás dostává s řady příčin větší a větší šanci. |
|
|
F. Houžňák 1.8.2019 21:41Ano, ano, člověk má dvě nohy a kráva čtyři. To je taky nezpochybnitelná pravda. |
|
|
J. Vintr 1.8.2019 22:31Re: Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt? To co popisujete, je kladná zpětná vazba, která by fungovala mnohem dřív než se na zemi objevil život a tudíž by to vedlo k teplotám, které by existenci života vubec nedovolily. Takže je to důkazem, že takzvaný skleníkový efekt planetu vůbec neotepluje. |
|
|
P. Rada 2.8.2019 0:15Re: Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt? Pane Vintr snad chápete, že prostor je zde omezen. Popsal jsem proto opravdu jen tu část která se dnes mění. Ta je citlivostí specifická pro metastabilní stav s polárními čepičkami a vede přes uvedené vazby k rychlejšímu oteplování a k nezvykle velkým změnám podnebí u nás. Jakmile roztají polární čepičky, odtaje permafrost.... dojde k situace jako v třetihorách a dříve kdy už sycení uhlíkem či milankovičovy cykly neměly zdaleka tak velkou odezvu (chybí vliv albeda). Při 400ppm ale oceány ležely o 25m výše. Horotvorné procesy a hlavně uzavření panamská šíje však také změnilo klima.... tak nelze úplně spolehlivě srovnávat. Obecně pochopitelně dál platí, že vyzařování tělesa odpovídá čtvrté mocnině teploty a proto se oteplování i při dnes urychlující kladné zpětné vazby zas jednou zastaví na úrovni kdy vyzářená energie bude stejná jako dopadající. Zatím se ale planeta při povrchu a hlavně v oceánech otepluje pro růst skleníkového efektu. Pod tou pokličkou kterou tvoří příklop atmosféry bude prostě ještě nejbližší století stále tepleji a tepleji než dříve. Míru o kolik ale ješte lidé mohou částečně ovlivnit a tím i míru úživnosti planety a takto své šance na civilizovaný život který vyžaduje vydatné zdroje. Pokud by toto padlo zbude jen hrstkám možnost kočovat jak po desetitisíciletích existence druhu homo s.s. Pro takovéto hloučky by ale pro mizivé ekonomické prostředky nejspíše zůstala cesta ke hvězdám navždy uzavřena. |
|
|
V. Mertan 2.8.2019 10:03Re: Obsah vodní páry v atmosféře se mění furt? Problem je v tom, že v polárnych oblastiach sa začalo velmi silne oteplovať už od roku 1920 do roku 1940. Mozeme sa to dočítať napr. v publikácii Mikuláša Končeka Klimatické pomery v histórii Zeme z roku 1957 na strane 23 až 26. http://www.nun.sk/koncek.pdf Neskôr sa v Arktíde ochladilo a to napriek stúpajúcemu CO2 v atmosfére. Ochladenie v Arktíde prebiehalo od roku 1945 do roku 1985. http://imgworld.cz/5211ICwmCu.jpg |
|
|
J. Kopis 1.8.2019 13:52Klima se stává novým náboženstvím a prostředkem k dosažení politických cílů určitých skupin. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/96598/klima-se-stava-novym-nabozenstvim-a-prostredkem-k-dosazeni-politickych-cilu-urcitych-skupin.html |
|
|
R. Vacek 1.8.2019 12:07Pokud chceme CO2 snížit, není jednodušší metody, než začít s intenzivním hnojením oceánů - hnojením, které je zadarmo a navíc nám i něco ušetří. V povrchové vrstvě oceánů je hlad po CO2 a dalších živinách, proto je koncentrace živin i CO2 u povrchu nízká: http://www.gly.uga.edu/railsback/Fundamentals/OceanSolutes18I.jpg http://www.gly.uga.edu/railsback/Fundamentals/OceanSolutes18III.jpg Bohužel živiny jsou spotřebovány už v pobřežních oblastech, dál se nedostanou a fytoplankton nemá jak se rozmnožovat a spotřebovávat více CO2. Proto je potřeba přestat budovat čističky a nechat potravu proudit do oceánů. Odměnou bude vyšší vázání CO2, více fytoplanktonu, více ryb. I NOx z motorových vozidel je splachován dešti do moří, kde je využit jako potrava. |
|
|
J. Ganaur 1.8.2019 13:04Re: Pokud chceme CO2 snížit, Nechceme, není důvod.A ten Vámi uváděný systém mně přijde jako ironie. |
|
|
R. Vacek 1.8.2019 14:37Re: Pokud chceme CO2 snížit, Většina odpadu, který produkujeme, je pro někoho jiného potravou, úkrytem. To jenom úzkoprsí ekologisté požadují, aby po člověku nezůstávaly na planetě žádné stopy. Hromady hnoje na polích a močůvkové potoky skrz vesnice jsou zakázány a hned máte málo hmyzu, z toho málo ptactva a z toho těžkou hlavu, kde jsou mouchy a ptáci.. |
|
|
L. Písařík 1.8.2019 19:04Re: Pokud chceme CO2 snížit, Adresy, na které odkazujete, NEEXISTUJÍ, ověřte si to sám zatržením a použitím vyhledavače. Zkuste tu chybu napravit, nebo jste vše vyfabuloval? |
|
|
R. Vacek 1.8.2019 20:00Re: Pokud chceme CO2 snížit, Chyba je pravděpodobně na vaší straně. Ale jinak dané obrázky si klidně vyhledejte dle jejich názvu, jedná se o známé informace. Takže v google hledejte OceanSolutes18I.jpg a OceanSolutes18III.jpg |
|
|
A. Alda 1.8.2019 10:16Ano, pane. Souhlasím.
|
|
|
P. Selinger 1.8.2019 10:06Zánik života na zemi nastane, až z atmosfery zmizí veškerý CO2 vyvázáním na vápník, čímž přestane fotosyntéza. |
|
M. Šejna 1.8.2019 10:12Re: Zánik života na zemi k čemuž ale nikdy nedojde, protože jiné chemické a fyzikální procesy zas ten CO2 do atmosfery vrátí. V současnosti CO2 vrací do atmosfery intenzivně samotné lidstvo. |
|
|
P. Rada 1.8.2019 10:23Re: Zánik života na zemi Možná ale sotva. Po 80% doby co je planeta živá byly totiž koncentrace CO2 podstatně vyšší jak dnes. CO2 totiž s atmosféry není vůbec snadné odstranit. Každé množství které do základního cyklu uhlíku dnes dodáme ze zásobníků které ležely až stamiliony let mimo, v něm velmi pravděpodobně setrvá dál a navíc bude iniciovat kladnou zpětnou vazbu až do té doby než odtají polární čepičky a zmizí permafrost. To, že pak (za tis let?) bude sice celkově daleko ustálenější klima, zásadně poklesne citlivost závislosti na skleníkových plynech, milankovičových parametrech atd (jak v třetihorách) - ale s nižší úživností planety při vyšší dynamice počasí (hurikány, tornáda ....) je pomalu nastávající problém. |
|
|
J. Vintr 1.8.2019 11:12Re: Zánik života na zemi Pane Rada, já vás lituju, že se nedožijete té apokalypsy, kterou tady neustále propagujete. Vždyť vy se na to evidentně těšíte. |
|
|
P. Rada 1.8.2019 20:08Re: Zánik života na zemi Zřejmě pane Vintr trpíte nedostatkem korektních informací, špatným zrakem až bludem. Jinak těžko vysvětlit jak jste přišel na to, že se na apokalypsu těším a že se ji nedožiji. Opak je blíže k pravdě. To prostě proto, že "apokalypsa" našich lesů už nastala a já jsem velmi zhnusen lidskou netečností jakou také předvádíte, sám smutný - ale ještě žiji. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejnovejsi-zabery-lesni-katastrofy-vysocina-temer-znicena-nejvic-zatim-odolavaji-brdy-74892 |
|
|
J. Kanioková 1.8.2019 17:04Oteplování nezpůsobuje člověk, ale zvýšené kosmické záření, tvrdí nová studie finských a japonských vědců. - I další vědci odhalují, že teorie o CO2 je podvod. Hladinu tohoto plynu totiž ovlivňuje teplota, nikoli naopak |
|
|
J. Ganaur 1.8.2019 13:09Re: Zánik života na zemi Tak to by byl průšvih.Ale můžu Vás uklidnit.Dostupný vápník (a hořčík) se uvolňuje z vápence (dolomitu), takže se uvolňuje i CO2. |
|
|
F. Houžňák 1.8.2019 17:52No, ne tak úplně, pouze zánik aerobního života. |
|
|
P. Rada 1.8.2019 9:59Bagatelizace klima-problému. Pan Barton - pokud vůbec zná pravdu - pak sice demonstruje znalost některých údajů - ale zároven dělá logické skoky přes přes zásadní děje a to navíc nelineárního charakteru. Takto si subjektivně připravuje půdu pro tendenční až zcela falešná tvrzení: Např: ..."Koncentrace vodní páry... kolem 15°C .... neboli 8000 ppm, je dvacetkrát vyšší než obsah kysličníku uhličitého" .... Toto neplatí pro celou tlouštku atmosféry která až jako celek způsobuje skleníkový efekt - ale jen někde a někdy dokonce jen v přízemní vrstvě zhruba kilometrové. Vodní pára totiž s teplotou při běžných teplotách které se v celé atmosféře vyskytují kondensuje až vymrzá a tak se prakticky stává jen významným zesilovačem základního vlivu nevymrzajících skleníkových plynů. Těch je ale s tohoto úhlu pohledu už podstatně více: NOx, freony... - ale na druhou stranu i aerosoly a vše mezi sebou interaguje. Autorův závěr který podstatnou část reality přehlíží pak pohodlně zní : ... "Proto lze konstatovat, že klimatické podmínky na Zemi člověk a jeho energetické hospodářství včetně spalování fosilních paliv ovlivňují naprosto marginálně". To co je pro vývoj na klima vázaného počasí a tedy i růst stromů zásadní (se kterým autor dál opreuje jako s řešením) je vedle průměrné teploty i stabilita životních podmínek po jejich celé reprodukční období. Budouli např jen průměrné teploty i po celé století které strom k růstu do dospělosti vyžaduje, sice v toleranci ale vyskytneli se jen jediné období nedostatku něčeho limitujícího (sucho...)... - navozuje to jejich konec. U nás se nemění až tolik teplota jako chod srážkovosti resp. resp dlouhodobosti setrvávání tlakových výší které navozují sucho. Toto je ještě zásadnější než jen změna průměrné teploty. Problém ztráty dominance stabilitu přinášejícího západního oceánského proudění na úpočasí navozený odtáváním severní polární čepičky a tedy globálně je podstatný a autorem přehlížený. Probíráním "marginálního" tak Barton hlavní problémy bagatelizuje. |
|
|
M. Šejna 1.8.2019 10:07porovnání H2O a C2O Pan Bartoň hlavně vychází ze zcela chybného předpokladu, že když je v atmosfeře dvacetkrát víc H2O, tak má dvacetkrát větší sklenikový vliv než CO2. To ale neplatí, protože je potřeba porovnávat nejen množství, ale i skleníkový ekvivalekt CO2. |
|
|
J. Vintr 1.8.2019 11:10Re: porovnání H2O a C2O Tak nám popište, jakým zázrakem molekula CO2 pohlcuje nebo odráží mnohonásobně víc tepelného záření než molekuly jiných plynů. |
|
|
M. Šejna 1.8.2019 12:43Re: porovnání H2O a C2O ten zázrak neznám, protože nejsem fyzik. Ale vycházím z měření, které fyzici prováděli. |
|
|
M. Šejna 1.8.2019 12:47naučte se číst celou diskuzi, pane Vintře o tom, že zázračně skleníkové jsou i jiné plyny, než jen CO2, píšu o kus níž. Stačí číst celou diskuzi. Pak byste zjistil, že třeba takový obyčejný ozón je 2000-krát silnější skleníkový plyn, než CO2. To je zázrak, že? |
|
|
J. Vintr 1.8.2019 22:46Re: naučte se číst celou diskuzi, pane Vintře Z toho obrovského násobku jasně vyplývá, že ten takzvaný skleníkový efekt může mít na cokoliv na jen zcela zanedbatelný účinek. Třeba ten ozón se občas vyskytuje ve větší koncentraci i v přízemních výškách a musel by tedy jinak dělat psí kusy ... |
|
|
J. Kopis 1.8.2019 10:17Re: Bagatelizace klima-problému. Stále pláčete na špatném hrobečku. To musíte agitovat zejména v Číně a Indii a tak zhruba za 40-60 let v Africe. V nízkoemisní Evropě zbytečně marníte svůj čas a přeměňujete tak zbůhdarma svoji energii na teplo! |
