P. Rada 9.5.2016 18:29

Re: "Mám rád teplo"

Nejde o zimu nebo teplo - jak se asi domníváte.

Lidstvo chce především jíst a k optimální produkci potravin je nutné relativně ustálené klima. Toto nedoženou ani intenzivně pěstované a chytře geneticky modifikované plodiny + logistika proto, že k jejich pěstování je třeba intenzivně hnojit. Limitem pro takový proces je pak dostatek všech biogeních prvků, přičem naprosto nedostatkový zřejmě bude fosfor. Ten se sice postupně při málo intenzivním hospodářství uvolnuje rozpadem hornin ale to ani pro dnešní intenzifikaci zdaleka nestačí. Největší světová ložiska v Maroku už strategicky zkoupila Čína. Každý dospělí si ho ale v sobě musí nést cca 1kg a zanedlouho nás bude 10 miliard. Máme fosfor mimo jiné nenahraditelně v DNA.

O hnojiva (NPK) zapravená do půdy navíc u nás přicházíme smyvem skrze častější přívalové deště na vysychající krajinu.

Máte ale pravdu, že při oněco vyšší teplotě nebudete muset tolik jíst kvůli kaloriím... - a při té ještě vyšší už ani nebudete moci/muset cokoliv dělat.

Vědí to i migranti s oblastí, kteří se o Vaše dnešní pohodlí přijdou podělit. Uvítáte je rád a ubytujete taky v teple? Možná budete muset a dokonce rád. Sami totiž jako češi vymíráme a na důchod starší generaci musí někdo průběžně vydělávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Richtr 9.5.2016 9:38

Omlouvam se za hrubky a diakritiku, ale tukal jsem to rychle na tabletu pri cekani nez se zvednou zeleznicni zavory, takze se omlouvam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.5.2016 19:13

Re:

Hrubky pravopisné v diskusi mi vůbec nevadí.

Vážnější hrubka ale vznikne pouhým vyjmenováním některých kladných a negativních vlivů anavíc bez toho, že jsou kvantifikovány. Zkusím to proto doplnit:

http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg

Tak a ted si porovnejte třeba míry vlivu CO2 a sluneční iradiace které jste sám zminoval a co s toho vyvozoval.... "nepřipomíná Vám to něco"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 9.5.2016 21:54

Připomíná mi to

sluku hrabavou v teplém letním podvečeru. Je to tak dobře?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Richtr 10.5.2016 9:18

Ano, az mi slza ukapla. Romantika aneb byl pozdni maj byl lasky cas...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Richtr 10.5.2016 9:08

Slunce bez skvrn tak podle australských a amerických odborníků během přinejmenším padesáti let výrazně zbrzdí dosavadní trend globálního oteplování a sníží průměrné teploty o několik desetin stupně. Oteplování samo prý však nezmizí a po skončení předpokládané malé doby ledové začnou průměrné teploty opět růst.

"Ve chvíli, kdy se skvrny vrátí a s nimi i vyšší sluneční aktivita, teplota vyskočí zpět, blízko k hodnotě, kde byla, než skvrny vymizely," zdůrazňuje vědecký vedoucí nové studie Gerald Meehl z Národního centra pro atmosférický výzkum v Boulderu. Na základě současného vývoje cyklické sluneční aktivity Meehl s kolegy očekávají, že skvrny ze Slunce vymizí někdy kolem roku 2022. Následujících 50 let by tak mohl být ve znamení ochlazení.

Změna výkonu sluneční aktivity se odehrává především v ultrafialovém spektru. UV záření ohřívá stratosféru, protože stimuluje produkci ozonu, při které se uvolňuje teplo. Pokles teploty by ovlivnil následně změnu cirkulace i v dalších vrstvách atmosféry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Richtr 10.5.2016 9:08

Slunce bez skvrn tak podle australskĂ ̋ch a americkĂ ̋ch odbornĂ­kĹŻ během pĹTMinejmenĹĄĂ­m padesĂĄti let vĂ ̋razně zbrzdĂ­ dosavadnĂ­ trend globĂĄlnĂ­ho oteplovĂĄnĂ­ a sníŞí prĹŻměrnĂŠ teploty o několik desetin stupně. OteplovĂĄnĂ­ samo prĂ ̋ vĹĄak nezmizĂ­ a po skončenĂ­ pĹTMedpoklĂĄdanĂŠ malĂŠ doby ledovĂŠ začnou prĹŻměrnĂŠ teploty opět rĹŻst.

"Ve chvĂ­li, kdy se skvrny vrĂĄtĂ­ a s nimi i vyĹĄĹĄĂ­ slunečnĂ­ aktivita, teplota vyskočí zpět, blĂ­zko k hodnotě, kde byla, neĹž skvrny vymizely," zdĹŻrazňuje vědeckĂ ̋ vedoucĂ­ novĂŠ studie Gerald Meehl z NĂĄrodnĂ­ho centra pro atmosfĂŠrickĂ ̋ vĂ ̋zkum v Boulderu. Na zĂĄkladě současnĂŠho vĂ ̋voje cyklickĂŠ slunečnĂ­ aktivity Meehl s kolegy očekĂĄvajĂ­, Ĺže skvrny ze Slunce vymizĂ­ někdy kolem roku 2022. NĂĄsledujĂ­cĂ­ch 50 let by tak mohl bĂ ̋t ve znamenĂ­ ochlazenĂ­.

Změna vĂ ̋konu slunečnĂ­ aktivity se odehrĂĄvĂĄ pĹTMedevĹĄĂ­m v ultrafialovĂŠm spektru. UV zĂĄĹTMenĂ­ ohĹTMĂ­vĂĄ stratosfĂŠru, protoĹže stimuluje produkci ozonu, pĹTMi kterĂŠ se uvolňuje teplo. Pokles teploty by ovlivnil nĂĄsledně změnu cirkulace i v dalĹĄĂ­ch vrstvĂĄch atmosfĂŠry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 9.5.2016 22:44

Re:

Plne súhlasím, až na to, že golfský prúd je vcelku lokálna záležitos obmedzená na severný Atlantik a tým pádom prakticky bez vplyvu na globálnu teplotu. Samozrejme ak sa neberú do úvahy nejaké fantazmagórie o prenášaní tepla do hlbín oceánov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Richtr 10.5.2016 9:12

Lokalni zalezitost?Golfský proud ovlivňuje podnebí východního pobřeží Severní Ameriky od Floridy po Newfoundland a západního pobřeží Evropy. Severní větev Golfského proudu, nazývaná Severoatlantický proud, zmírňuje v západní Evropě zimy, zejména na severu. Ty jsou tak teplejší než na jiných místech Země se stejnou zeměpisnou šířku. Například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřežím Norska a severními částmi Kanady přibližně 30 °C.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 11.5.2016 22:41

Re:

Už to vidím ako sa v Austrálii strachujú, čo sa stane s Golfským prúdom.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Richtr 10.5.2016 9:12

Lokalni zalezitost?GolfskĂ ̋ proud ovlivňuje podnebĂ­ vĂ ̋chodnĂ­ho pobĹTMeŞí SevernĂ­ Ameriky od Floridy po Newfoundland a zĂĄpadnĂ­ho pobĹTMeŞí Evropy. SevernĂ­ větev GolfskĂŠho proudu, nazĂ ̋vanĂĄ SeveroatlantickĂ ̋ proud, zmĂ­rňuje v zĂĄpadnĂ­ Evropě zimy, zejmĂŠna na severu. Ty jsou tak teplejĹĄĂ­ neĹž na jinĂ ̋ch mĂ­stech Země se stejnou zeměpisnou ĹĄĂ­ĹTMku. NapĹTMĂ­klad v lednu činĂ­ rozdĂ­l prĹŻměrnĂ ̋ch teplot mezi pobĹTMeŞím Norska a severnĂ­mi částmi Kanady pĹTMibliĹžně 30 °C.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 9.5.2016 9:08

Re: V Evropě tajou ledovce hodně rychle

Ano, občas ustupuje tak rychle, že se pod ním najde nějaký ten pračlověk, který tam zmrzl v době, kdy tam žádný ledovec nebyl...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 9.5.2016 9:19

Re: V Evropě tajou ledovce hodně rychle

Vy už jste o nějakém takovém nálezu "pračlověka" slyšel? Mám pocit, že ani nevíte, co to ledovec vlastně je. Ten vyplivne maximálně tak nějakého mrtvého horolezce, který se před pár lety propadl do nějaké trhliny. Jestli máte na mysli Ötziho, tak ten ležel na hřebeni v místě, kde před 5 000 lety zemřel a byl zavátý sněhem, který neroztál ani za takzvaného středověkého optima. Dobře konzervovaný tam vydržel až do současného oteplování. Jak se to mohlo přihodit, když od té doby, podle klimaskeptiků, proběhlo několik časově delších období, kdy, podle nich, byly teploty vyšší než v současnosti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 9.5.2016 11:35

Jak se můžete po trošce hledání dočíst,

zpod ledovce v Alpách se vynořují ani ne tak pračlověci, ale celé vesnice, postavené tam v době, kdy tam žádný ledovec nebyl (či ledovce nebyly, ono jich je tam víc). A ani nám známý Hannibal při svém přechodu Alp žádné ledovce neviděl. Zvláštní, grafomanští Římané jinak popsali každou kravinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 9.5.2016 12:37

Re: Jak se můžete po trošce hledání dočíst,

To ale nijak nevysvětluje, že Ötzi byl nalezen po 5 000 letech ve velice dobrém stavu. Kdyby nebyl po celou dobu "v mrazáku", asi by se zachovala jen kostra. V Alpách jsem pár průsmyků projel a nikde nebyl ledovec, takže jsem na tom podobně jako Hanibal. Ty ledovce byly v bočních údolích i mnohem níže, než ty průsmyky. Každý začíná v karu, kde se hromadí sníh, a do údolí jde ledovcový splaz. V údolí pod Sonnblickem (Kolm Saigurn) byl například ledovec, který někdy kolem r. 1860 uzavřel přístup do zdejších zlatých dolů. Dnes je tam v dálce vidět kupka sněhu.

P.S. Kolik Římanů bylo v Hanibalově vojsku, když putoval přes Alpy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 9.5.2016 13:52

Řekl bych, že vaše argumenty

jsou poněkud primitivní a nedomyšlené. Určitě chápete proč, při své inteligenci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 9.5.2016 13:59

pane Houžnáku

i mě by zajímalo, kolik Římanů táhlo s Hanibalem přes Alpy.

Při Vaši "inteligenci" nám to jistě sdělíte. Už jen proto, že Římané útok Hanibala od Alp vůbec nečekali

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 9.5.2016 14:02

I vy jistě pochopíte, proč je vᚠtento dotázek

hloupý a nedomyšlený, a s problematikou nemá takřka nic - kromě vaší ctěné osoby - společného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 9.5.2016 16:19

hloupý Houžňáku

tvrdil jste, že Římané by existenci ledovců v Alpách během Hanibalova přechodu zapsali do kronik. Takže dotaz zněl, kolik Římanů Hanibala doprovázelo. Dotaz zcela logický, na který ovšem Vy nedokážete vůbec odpovědět a jen tvrdíte o druhých, že se blbě ptají.

Znovu tedy opakuji: Hanibal nebyl Říman, Římané o jeho přechodu přes Alpy neměli ani tušení. Kdyby Hanibala doprovázeli, nepřekvapil by je. A protože s Hanibalem nešli přes Alpy, nemohli ani zapisovat své zážitky z cesty přes Alpy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 9.5.2016 17:25

Nechci vám teda radit,

když jste tak chytrý (chtěl jsem dodat, jako tři vopice, ale nechám si to od cesty), ale i v té blbé Wikipedii stojí "Heute vorliegende Quellen über das Ereignis (přechod Hannibala přes Alpy) stammen von Polybios und Titus Livius. Sie stützen sich vermutlich auf die Berichte von Teilnehmern des Feldzugs.". Byli, nebyli, ale napsali. Asi se zeptali těch, co tam byli, to je metoda, která se používala už za neandrtálců a používá se dodneška, jenom Šejna ji nepoužívá, ten musí být všude osobně. Znáte Tita Livia a Polybia? A ještě si Šejna hloupě vymýšlí o nějakých kronikách. Vy jste skutečně číslo. Povězte nám ještě nějakou moudrost, jako že Hannibal nebyl Říman nebo něco takového, když jste taková studnice. A se poučíme. Onehdy mi jeden Němec vysvětloval, jak funguje ústřední topení, protože byl zjevně toho názoru, že my Češi jsme slezli do průmyslové společnosti rovnou ze stromů. Vy fungujete podobně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 9.5.2016 21:32

Re: Nechci vám teda radit,

Miroslav Šejna je místním agitátorem ČSSD a vyhlášeným demagogem. Mějte pro něj pochopení... :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 9.5.2016 21:52

Zapáleného, hledavého, bohužel poněkud méně

vzdělaného a bystrého diskutéra Šejnu znám odsud již léta a léta. Je to s ním sranda, jak vždycky s pomocí kulhavých argumentů hájí neobhajitelné. Takový folklór, asi si myslí, že za něco bojuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 9.5.2016 9:20

pane Kneifle

pračlověk se na ledovci vyskytnout může, protože i dnešní člověk se po ledovcích občas pohybuje. Něco jiného by bylo, kdyby v těch ledovcích byla strytá lidská sídliště.

Slavný Ötzi zmrzl na ledovci nejspíš proto, že prchal před svými pronásledovateli, nikoli proto, že tam tehdy bydlel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 9.5.2016 13:08

Re: pane Kneifle

A když zmrzl, tak se sám zahrabal tak hluboko, aby ve sněhu vydržel až do dneška, že? Je asi celkem jasné, že když zmrzl a zasypal ho sníh, tak ten samý sníh asi nemohl hned další léto roztát. Takže zmrzl na začátku ochlazování, v době, kdy bylo srovnatelné teplo jako dnes a teploty už byly na trvalém sestupu (jinak by za pár let při nějakém extrému zase rozmrzl. To znamená, že před jeho zmrznutím bylo klima ještě teplejší než dnes. To se nijak nevylučuje s faktem, že od té doby mohlo proběhnout několik období skoro tak teplých jako dnes (ovšem bez přispění člověka). Ve výšce 3210 m bude hranice trvalého sněhu dost citlivá na každou desetinu stupně.

A nikde jsem netvrdil, že tam bydlel, zase si vymýšlíte, pane Šejno...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 9.5.2016 13:56

pane Kneifle

To si ale velmi zjednodušujete fytikální zákony pro tvorbu ledu.

V oblastech, kde je ledovec, se tvoří led každý rok z čerstvě napadaného sněhu. Takže umrzlý živočich se opravdu postupně dostává níž a níž. Pokud by tomu tak nebylo, neexistovala by věda, která zjišuje stav atmosfery a klimatu podle jednotlivých vstev v ledovci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 9.5.2016 14:42

Re: pane Kneifle

Nic nezjednodušuji, Ötzi zmrznul jen kousek nad (dnešní) sněžnou čárou, tj. ve výšce, ve které přežití čerstvého zimního sněhu dost závisí na klimatu v létě. Tam se podle jednotlivých vrstev ledu nic moc zjistit nedá, neuloží se zdaleka všechny. A jak mě správně opravil pan Kavalír výše, ani to nebylo na ledovci, i když byl v době nálezu zamrzlý po pás v čistém ledu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek