Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Co říkají satelity o 18leté pauze v oteplování
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Dvořák 17.3.2016 8:12CO2 Pokud někdo pochybuje o mém tvrzení, že u 280 ppm už CO2 nemá prakticky žádnou sílu oteplovat, tak si najděte prosím publikaci Lindzen a Choi, 2009. Můžete se podívat i na hodnoty mnohem vyšší něž jsou 280 ppm. Pořád je tam prakticky stejná nulová síla pohlcení IF. K tomu podotýkám, že CO2 pohlcuje samostatně IF jenom v jednom malém spektru z těch čtyř, které má společně s vodní párou - vlhkostí vzduchu. Kam by jsme tím pádem došli s tvrzením, že člověk může z 95% za nynější oteplení (navrácení teplot do relativně normálu středověku či starověkého Říma...) |
|
|
J. Kavalír 17.3.2016 9:11Re: CO2 V tom případě nám jistě vysvětlíte, proč se náhle během kvartéru natolik ochladilo, že se začaly objevovat rozláhlá zalednění (střídání ledových a meziledových dob). Milankovičovy cykly tu byly již předtím, jen se nějak nedokázaly prosadit. I teplota byla během tercieru (zvláště PETM) vyšší. Co se změnilo? Výkon Slunce roste o 10% za miliardu let, tedy během tercieru o 0,6% (cca 8W/m2). Koncentrace CO2 v atmosféře v čase (geologickém, nikoli v měřítcích trvání naší civilizace) nepatrně klesá s tím, jak se ukládá do sedimentů. Možná vám napoví i to, že jsou indicie opakujících se zalednění během karbonu, kdy byl výkon Slunce o 3% nižší než nyní, ale koncentrace CO2 řádově vyšší. Občas se ho ale větší množství uložilo do ložisek uhlí. |
|
|
M. Dvořák 17.3.2016 11:43Re: CO2 Proč se začalo objevovat rozsáhlé zalednění v Kvartéru?? 1. Podívejte se do geologické historie. Po zhruba 150 miliónech let přichází období trvající 2-3 miliony let, kdy se střídají doby ledové a mezildedové. Už to bylo třikrát - před 150, před 400 a před 650 miliony let. 2. K příchodu 4. "studeného období" přispěla i poslední změna kontinentů a přesměrování Atlantického proudění - přesněji řečeno přestal fungovat velmi silný "dopravník" tepla přes Panamskou šíji protože mezi Severní a Jižní Amerikou "vyrostla" střední Amerika... 3. Do dnes máme popsáno přes 40 druhů Milankovičových cyklů... Proto ve střídání dob ledových a meziledových je taková pravidelnost.... Ze začátku - 3 až 1,5 mil let zpět trvaly doby ledové 40. tisíc let. Pak následovalo období 1,5 mil let až do dnes, kdy jsou doby ledové dlouhé 100 tisíc let. ... |
|
|
J. Kavalír 17.3.2016 12:56Re: CO2 1. Nějak vám unikl ten karbon (cca 300 milionů let), možná jste ale jen blbě sčítal těch 150 milionů let, pak by ale zase nesedělo 400 a 650 milionů let. 2.Panamská šíje by spíš nasměrovala proudění v Atlantiku na sever - Golfský proud. Pasáty vanou v Pacifiku k západu (Humboldtův proud). 3. Prodlužování chladných period spíš ukazuje na postupné ochlazování vlivem klesajícího skleníkového efektu. Stále menší změna v oslunění stačí na vyvolání glaciálu a stále déle trvá, než tato změna odezní. |
|
|
M. Dvořák 17.3.2016 13:10Re: CO2 1. ano 150 - 300 - 450 to sem spletl... S tím že teď už to máme po 4-té ... 2. To bylo již popsáno.... 3. Jak chcete dokázat pravidelné příchody dob ledových poklesem CO2? .... To zní jako kdyby to měl někdo v minulosti domluvené a vždy přesně na čas přestal vypouštět.... Já se kloním spíš k pravidelnosti těch 40 popsaných Milankovičových cyklů.... |
|
|
J. Kavalír 17.3.2016 13:45Re: CO2 Vymírání ordovik-silur (cca 450 mil. let) by měl mít a svědomí buď gama záblesk nebo zvýšená sopečná činnost, která by jistě měla za následek ochlazení vlivem sopečného prachu v atmosféře. Karbon (cca 300 milionů let) - došlo k "rychlému" poklesu koncentrace CO2 v atmosféře uložením do sedimentů (nejen ložiska č. uhlí) Na přelomu jura - křída (150 mil. let) došlo opět k výrazné vulkanické činnosti (USA, Kanada, Karroo), tedy opět spousta sopečného prachu v atmosféře. Zajímavé je, že po odeznění sopečné činnosti, ktzerá jistě vyprodukovala spoustu CO2 došlo k oteplení - a to i v případě Dekanu v Indii na počátku tercieru (PETM) |
|
|
M. Dvořák 17.3.2016 11:47Re: CO2 CO2 z dlouhodobého hlediska reaguje s velkým zpožděním na změny teplot. V dlouhodobém horizontu to je zhruba 800 let. Viz údaje například z ledovců... V krátkodobých horizontech z posledních měření přírůstků dle O. Humluma reaguje CO2 zruba s ročním zpožděním. |
|
|
J. Kavalír 17.3.2016 14:30Re: CO2 Z dlouhodobého hlediska je těch 800 let zhruba doba, než se dostane voda v termohaliním oběhu z Arktidy k Antarktidě, kde se opět vynoří na povrch. Na konci glaciálu (170ppm CO2 v atmosféře) se postupně zvyšuje množství rozpouštěného CO2 s růstem jeho parciálního tlaku až na 280 ppm. U Antarktidy se ovšem ještě po staletí dostává na povrch stále voda, která má obsah CO2 odpovídající 170 ppm, je tedy schopna při vyšším parciálním tlaku další CO2 rozpustit a tak snížit jeho obsah v atmosféře. Krátkodobě se dostává CO2 ze spalování do atmosféry celoročně a zároveň probíhá přirozený koloběh CO2, který způsobuje kolísání CO2 o cca 5 ppm (fotosyntéza, tlení, pohlcování a uvolňování CO2 při změnách teploty na povrchu oceánu. V kratších obdobích než rok je tedy nesmysl uvažovat o změnách koncentrace CO2 ze spalování - porovnáváte vždy počáteční a koncový stav k určitému datu. Čím teplejší rok, tím větší přírůstek CO2 v atmosféře a tím menší procento rozpuštěné v oceánu. |
|
P. Rada 17.3.2016 10:18Re: CO2 Pane Dvořáku pokud si zjednodušíte situaci na laboratorní kde v plynu bude jen CO2 případně jen ještě dusík a kyslík - a radiačně aktivně se tak uplatní jen CO2 na příslušných vlnových délkách - pak máte pravdu a typuji, že toho se nejspíš týká pramen který uvádíte ale který je pro mě nyní nedostupný. Jiná situace nastává v reálné atmosféře kde dochází k interakcím v celé šíři spektra + prachu + kapének a krystalů vody. |
|
|
M. Dvořák 17.3.2016 11:53Re: CO2 CO2 pohlcuje IF ve čtyřech spektrech. Jen v jednom pohlcuje IF samostatně.... cca 5 % spektra IF zbytek pohlcuje především vodní pára - lépe řečeno i například vzdušná vlhkost. Nemusíte mít mraky, aby jste měl vlhkost. I na poušti je například 15-20% vlhkost vzduchu.... Pokud tedy CO2 pohlcuje 5 % IF a pokud člověk produkuje xy množství CO2 (i kdyby to bylo 10 % z celkového...) Tak jak může mít člověk 95% podíl na globálním oteplování....????? |
|
L. Metelka 17.3.2016 11:59Re: CO2 Protože vliv CO2 je zesilován vodní parou... |
|
|
M. Dvořák 17.3.2016 12:55Re: CO2 tím pádem by člověk neměl vůbec žádný vliv kdyby mizivé procento bylo podporováno něčím jiným - a to především od přírody.... |
|
|
L. Metelka 17.3.2016 13:33Re: CO2 Naopak. malý přímý vliv přes CO2 je zesílen vodní parou. A to na obě strany, při růstu i při poklesu koncentrací. Můžete si rozmyslet vazbu: vyšší koncentrace CO2 - vyšší teplota - vyšší výpar - vyšší absolutní vlhkost vzduchu - vyšší skleníkový efekt vodní páry - vyšší teplota - ... |
|
|
S. Kneifl 17.3.2016 13:55Re: CO2 Takhle jednoduché to asi nebude, kdyby fungovala takováhle triviální zpětná vazba, pak jakmile by se jednou rozjela, vypadala by Země za pár set let jako Venuše. A také platí, že více vodní páry - více mraků - více odraženého záření - menší zahřívání povrchu - nižší teploty - méně vodní páry. |
|
|
J. Kavalír 17.3.2016 14:41Re: CO2 Samozřejmě, že se nastaví "rovnovážný" stav mezi energií Zemí přijímanou a vyzařovanou. Během oteplování se tento stav nastavuje pro vyšší teplotu. Skleníkový efekt omezuje přímé vyzařování, zvýší se tedy (při vyšší teplotě) výpar, který vynáší energii ve formě vodní páry do výšky a obchází tak sílící skleníkový efekt. Venuše to, bohužel, trochu přehnala. |
