Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZEMĚDĚLSTVÍ: Přemíra žluté barvy na polích?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Joch 16.5.2016 13:03řepka a alergie Já alergik jsem a řepka rozhodně není velký problém pro alergiky. Řepkový pyl je těžký a daleko od pole nedoletí. Daleko horší je pyl břízy a potom různé trávy. To je peklo. Další pověrou je, že chmíří z topolů způsobuje sennou rýmu, to nemá alergií nic společného, jen lítá vzduchem ve stejnou dobu jako pyl. Jenže to už těm topolům nepomůže, ve většině měst už je vykáceli, samozřejmě bez jakéhokoli zlepšení alergií. |
|
J. Václavíková 16.5.2016 10:15Nejsouc alergik, můžu si dovolit přepych, že se mi ta žlutá pole líbí. Pravda, remízky v těch polích by byly ještě hezčí. |
|
|
L. Písařík 16.5.2016 8:15Holt - někdo holky, někdo vdolky Řepka kvete asi 14 dní. Kdo bydlí na venkově, tak to ví a ti z města si to přečtou v novinách a podle letóry jezdí nebo nejezdí na venkov, když řepka kvete, taky podle alergie. Těžko kohokoliv nutit, aby si vydělal méně za více práce, jen proto, že se mi to nelíbí. Já taky raději dělám práci, za kterou dostanu víc zaplaceno. Když už jsme u toho venkova: Račte si povšimnout, jak se vesnice za posledních 20 let změnily, když jsme tehdy viděli upravené rakouské vesnice, říkali jsme si: kdypak budou naše vesnice vypadat jako tady? A hle, teď některé vesnice u nás jsou skoro hezčí. Brambory v předzahrádce nenajdete, ba ani drůbež na návsi. Králík se stal pochoutkou a domácí zabíjačku abyste hledal se svíčkou v ruce - myslím skutečně domácí. Pěkné upravené domy i návsi. Myslím, že si lidé dnes mohou dvolit nejen ty brambory za 26. To je můj příspěvek k právě proběhlému sjezdu Stalinových sirotků. |
|
|
S. Tomáš 15.5.2016 19:26Peníze až na prvním místě Před rokem 1989 se řepka olejka pěstovala je vyšších oblastech, v nížinách se pěstovala řepa cukrová, vojtěška a zeelnina. Dnes se řepka pěstuje hlavně v oblastech nižších a dráždí oči veřejnosti, protože dříve se to tam nežloutlo. |
|
|
J. Vintr 15.5.2016 8:14Především není správné že se podstatná část naší krajiny změnila jen na produkční prostředek "zemědělské výroby". Pak je logické, že je snaha "vyrábět" co nejefektivněji, bez ohledu na další funkce krajiny. A krajina má ve skutečnosti samozřejmě víc funkci, než jen produkci zemědělských plodin. Tvoří prostředí, ve kterém žijeme (i když se většina z nás přesunula do městských aglomerací). Průmyslovým využíváním některé tyto funkce krajina ztrácí a z dlouhodobějšího hlediska krajina ztrácí i tu produkční funkci. Ornice, která se tvořila miliony let, je živý organismus a nápor chemie a nevhodné obhospodařování tento organismus často nevratně poškozuje. Kromě toho lidé stále ukrajují z krajiny hlavně komerční zástavbou, která se z "ekonomických" důvodů realizuje právě na nejhodnotnějších pozemcích. Na tomhle se těžko něco změní, pokud se lidé budou honit jen za vyšší spotřebou a levnější produkcí. |
|
|
F. Žůrek 14.5.2016 18:20Rozorání mezí narušilo přirozené zemědělství i VENKOV Již se o tom zde psalo, že byl zlikvidován rolnický lid - povolání sedláka, rolníka, zemědělce. Scelování pozemků prováděli "uvědomělí" soudruzi a to se již dobře vrátit zpět nedá. Skutečně, ty velké lány nejsou v pořádku. Z vesnic dnes máme města a ŽIJEME SI MĚSTSKÝM ZPŮSOBEM. |
|
|
A. Hrbek 14.5.2016 17:39Pane Holube, mluvte prosím pravdu. jak ukazuje porovnání let 1980 a 2015 nejsou příčinou velké širé rodné lány, ale zásadní změny ve struktuře zemědělství v ČR. Velké širé rodné lány ze zmenšily z 3,317 mil.ha na 2,457, rozdrobily a pronajaly, takže vlastník je neobhospodařuje. Struktura je zdeformovaná nejrůznějšími dotacemi, což vedlo k tragickým změnám struktury obdělávaných ploch (1980/2015). Brambory (0,130/0,023)takže naše špičkové brambory nepěstujeme ale dovážíme sajrajt. Žito (0,138/0,022) a pak má být dobrý žitno-pšeničný chléb, který vydrží týden. Cukrovka (0,157/0,061) což vedlo k likvidaci cukrovarů. Ječmen (0,680/0,367)a pivo se již vaří z čehokoliv. Zato řepka enormně vzrostla (0,064/0,366), takže naše lány skutečně svítí. Přitom jde v podstatě náhražkovou potravinu, vhodnou dříve do hřbitovních svítilen, i když se nás reklama neustále neúspěšně snaží přesvědčit o opaku. Pěstuje se převážně pro technické účely. Takže není divu, že ČR, která byla v základních potravinách zcela soběstačná nyní polovinu potravin dováží a rozprodává co se ještě dá. Včetně zemědělské půdy. |
|
|
L. Novák 15.5.2016 7:47Re: Demagogie o "soběstačnosti" ve výrobě potravin je jedním z typických "argumentů" levice v ČR, komunistické obzvlášť. "Soběstačnost" je chimérou komunistických pohrobků, kdy bylo těžké až nemožné dovézt k nám, za železnou oponu, do totalitního centrálně řízeného Absurdistánu, zahraniční spotřební zboží. Pěstování cukrovky a výroba cukru byly vždy dotované z kapes daňových poplatníků a dnes, víc než čtvrtstoletí po zhroucení se komunistického socialismu stojí ve velkých obchodech cukr krupice pravidelně (po výkyvech v předchozích letech) i pod 10,-Kč/kg, za komunistického režimu byla SMC (státní maloobchodní cena ve všech obchodech) 7,-Kčs/kg. Což v porovnání s inflací a cenami ostatního zboží znamená výrazný pokles ceny cukru na trhu. Podpora pěstování cukrovky a výroby cukru tedy nutně vyžaduje masívní dotace. K čemu je nám tedy "soběstačnost"? No a samozřejmě že zavedením totalitní komunistické "soběstačnosti" by v mimosklizňovém období zcela vymizela čerstvá zelenina a ovoce z obchodů. Tak, jak vypadala nabídka komunistického nedostatkového hospodářství v maloobchodě, si nepřejí snad ani senilitou postižení komunisté. :-P |
|
|
A. Hrbek 15.5.2016 8:34Re: Demagogie o "soběstačnosti" ve výrobě potravin Patrně jste v životě nechodil nakupovat. Před rokem 1989 jsem např. kupoval brambory za 1,60 Kč. v červnu 2013 za 26 Kč. Nějak nevím o tom, že by pěstování cukrovky a výroba cukru byly vždy dotované. Kolik to bylo za první republiky a kolik v šedesátých letech? A do zemědělství nejdou dnes dotace?? |
|
|
R. Tesařík 15.5.2016 8:43Re: Demagogie o "soběstačnosti" ve výrobě potravin Brambory říkáte...Nedaly se posledních dvacet let za bolševizmu vůbec žrát... Zapomněl?? Situaci u řezníka či v zelenině zapomněl? V samoobsluze dlouhé regály lančmídů a jinak nic....atd.....tak jaká soběstačnost... |
|
|
P. Zinga 15.5.2016 10:19Re: Demagogie o "soběstačnosti" ve výrobě potravin NO, já nevím jak u Vás, ale my měli maso vždy, kdy jsme na něj měli chuť. Pravda, rajské o Vánocích nebyly, ani jahody, ale jablka se dala jíst i bez ocelového chrupu. A rajčata (z Bulharska, Rumunska . Maďarska či Slovenska) měla chuť rajčat.A co česnek?! Tím nechci říct, že bylo lépe, ale nemuseli jsme tak hloupě naběhnout na vidle západním korporacím. Už se stalo a já chodím nakupovat do Němec. Tak dobrý chleba zde nedostanu... |
|
|
L. Novák 15.5.2016 10:40Re: Demagogie o "soběstačnosti" ve výrobě potravin "Maso bude, soudruzi!" (Antonín Novotný? kdysi dávno... :-) Jestli jste opravdu za komunistického režimu měli maso vždy, když jste na ně měli chuť, tak vám buď kvičela prasata ve chlívku za domem a běhal jste kolem záhumenku někde na vesnici, a nebo jste měli v rodině řezníka, který měl k dodávkám masa privilegovaný přístup. To jste ale byl výjimkou, z níž nelze v žádném případě odvozovat, že k masu měla neomezený přístup i široká veřejnost... Mimochodem, nejste vegetarián? :-P |
|
|
L. Novák 15.5.2016 10:14Re: Demagogie o "soběstačnosti" ve výrobě potravin "Kvalitu" brambor ze socialistické produkce nelze srovnávat s kvalitou brambor za 26,- Kč z polistopadové éry. Ale třeba cukr je pořád "stejný", rafinovaný krystalický či mletý, snad v lepším obalu. Mám v paměti, pane Hrbku, jak se za totality brambory rozvážely (po objednání předem ve státních obchodech ovoce-zelenina) ve městech po domech - shodili pytle cca 25 kg (nebo 50? už nevím) z náklaďáku na zem před vchodem - ty stály i pod 1 Kčs/kg, ale ve sklepě bytového domu, kde jsme je v teple museli uskladnit na horší časy, jich často i polovina shnila. A když zrovna neměli v obchodě, byli jsme bez brambor... No, a taky jste nenapsal, jaké to byly brambory za těch 26,- Kč. (Jste znám svou demagogií, proto na to upozorňuji). Já ještě brambory za takovou cenu nikdy nekoupil, nejspíš to byly brambory ze zahraničí v zimě a nějaký speciální druh, ne ty "obyčejné" pozdní konzumní... Nějak vám uniká, že třeba nádherné čilské třešně se dají koupit i o vánočních svátcích, byť za cenu v řádu 300,- Kč/kg. Porovnávat to s komunistickými za 8,- Kč/kg v červnu je samozřejmě hloupost, ty z čile jsou mnohem hezčí a kvalitnější. :-) A tak je to s vámi, pane Hrbku, pořád dokola... ;-) |
|
|
A. Hrbek 15.5.2016 17:59Re: Demagogie o "soběstačnosti" ve výrobě potravin Vážený pane Nováku, jako obvykle nevíte o tom, o čem mluvíte nic. Ceny potravin se velmi pečlivě sledují. Ceny brambor, které jsem uvedl jsou z ČSÚ. Ale to jsou přece i v roce 2013 komunisté. A neumíte číst a raději plácáte - u ceny bylo uvedeno ve kterém měsíci. Pokud byste se trochu vyznal obchodu a v potravinách, tak byste také věděl, že v zimě nejsou brambory nejdražší, ty jsou nejdražší v létě.Kvalita českých brambor byla velmi dobrá a byl i docela dobrý výběr. Ale Vy teď raději než české žlutomasé salátové rohlíčky jíte polské a německé průmyslové brambory. Plete všechno dohromady - třešně nejsou základní potravinou a o Vánocích si je kupovat nemusím. Brambory jsou dosud základní potravinou a musí se kupovat celý rok (pokud je nemáte v dobrém sklepě. Psal jsem o soběstačnosti v potravinách a ne o samostatnosti ve spotřebním zbožím, o kterým píšete Vy. O problematice významu makro- a mikrosamostatnosti v základních potravinách byste si měl něco přečíst. Třeba i o tom, jak k této problematice přistupuje, po svých zkušenostech Německo. Jinak žitno-pšeničný chléb stál 2,60 Kč, nyní 24 Kč.Taky Vám ho shazovali v pytlích před vchodem? Částečnou pravdu máte s cukrem, i když za 10 Kč jsou maximálně výprodejní akce. Jinak je cena 15 až 16 Kč. Na konci léta zpravidla stoupá. Jinak tvrdě mlčíte o tom, jaké byly dotace do zemědělství dříve a jaké jsou nyní. |
|
|
L. Novák 15.5.2016 19:49Re: Demagogie o "soběstačnosti" ve výrobě potravin Aha, takže vy jste ty drahé brambory nekupoval, ale vyčetl jste to z ČSÚ. :-P Mě zajímají ceny, za které nakupuji v obchodě sám, a ty se od ČSÚ mohou dost podstatně lišit. Prostě 26 Kč za brambory v obchodě nedám, stejně jako za třešně o Vánocích 300,- za kilo. Podstatou mého příspěvku ale byla reakce na vaše blábolení o "soběstačnosti" v potravinách za komunistické totality a z toho se nevykroutíte. Kolik byly a jsou dotace na výrobu cukru za bolševika a nyní, samozřejmě vyčíslit nedokážu, ale zemědělství (JZD a státní statky) byly za bolševika silně dotované všechny, protože zásobování základními potravinami za železnou oponou "ať to stojí, co to stojí", bylo prioritou s ohledem na výbušnost problematiky dostatku potravin v nedostatku všeho. A protože maloobchodní ceny prakticky všeho vytvářela a stanovovala centrálně "strana a vláda" plošně pro celou ČSSR a masívně při tom používala "křížových dotací" (levné produkty za drahé peníze a naopak), skutečné výrobní a prodejní (tržní) ceny se nikdo už nedopátrá. Ani to nemá smysl. Odvolávání se na "soběstačnost" jako na výhodu komunistického "válečného" hospodářství považuji za naprosté zmatení hlasatele takového postoje. Za bolševika stálo např. (nedostatkové) kiwi v obchodě 8,- Kčs a kvůli "soběstačnosti" se ho pokoušeli pěstovat ve fóliovnících na jižním Slovensku. S pádem totalitního režimu bylo jednodušší kiwi v nejlepší kvalitě dovézt z oblastí, kde se ve velkém pěstuje pod širým nebem, a jeho maloobchodní cena je zlomková v porovnání se SMC v době vlády komunistů, na niž vzpomínáte s neskrývanou nostalgií... :-P |
|
|
K. Janyška 14.5.2016 11:06Už si vás Babiš také koupil ? Dzp. |
|
|
P. Selinger 14.5.2016 10:58Chyba není v přemíře žluté barvy ale v zeleno-euro-blbnutí jak Brusele, tak i Prahy. Je to možné změnit, ale jen rozumným přístupem k volbám. Nevolit rudé, zelené, oranžové a Agroferty....... |
|
A. Richtr 14.5.2016 10:54Repka sama neni zla, ale zakon o tom ze biosr...y musi byt v pohonnych hmotach... jenze ty samozrejme nici moderni motory... |
|
|
P. Smatlak 14.5.2016 9:53Bláboly To co nám tu soudruh analitik napsal hlavně s těmi lány je pravda ale to ostatní to jsou jen populistické a vlezprdelko-é názory a rád bych věděl co a od koho za ty kecy něco dostal.A to s tím olejem :kDYŽ BYLI PLOCHY MENŠÍ, MYSLÍM ŘEPKY TAK NÁM TO STAČILO ale nyní se to týká asi vývozu jinak to nechápu.A dávat řepkový olej do benzínu to je přímo barbarství a to se držím při zemi.To není analitik ale podplacený žvanil který je odborník tak leda na papíře. |
|
|
P. Zinga 14.5.2016 9:14Barvou "ekoaktivistů" není zelená, ale barva kojeneckého průjmu, která je nejbližší barvě řepky. A ten průjem mají v hlavě. Uvědomil jsem si to, když jsem po čase křižoval Hanou...Chudáci užiteční idioti, želbohu velmi nebezpeční. |
|
|
J. Chaloupka 14.5.2016 8:40Jedna zemědělka zdůvodnila to, že pěstují řepku takto: Prostě s ní není tolik práce jako se zeleninou. Zasejete, postříkáte, sklidíte a prodáte. To je snadné. Zatímco se zeleninou je spousta zejména lidské práce a pole musíte hlídat, aby vám to někdo neukradl. To u řepky odpadá. Takže dokud se toto nezmění, tak bude krajina žlutá. Ostatně soudím, že rozorání mezí mělo větší dopad na vysušení krajiny, než pěstování řepky. |
|
|
L. Novák 15.5.2016 7:55Re: Jedna zemědělka zdůvodnila to, že pěstují řepku takto: Na řepce a kukuřici se zase množí divoká zvěř... "Kdo miluje zvířátka, podporuje řepku!" :-D |
|
|
F. Houžňák 14.5.2016 7:33Nejdriv zacnou vsude pestovat repku, jednu z nejallergennejsich plodin, ktera vylucuje do okoli spousty alergenu, a pak si stezujou, ze rostou alergie. To je Evropska Unie. |
|
|
Z. Vostrejš 14.5.2016 2:49Ta barva by ani tolik nevadila, ale ten močovinovej smrad je příšernej. |
