28.3.2024 | Svátek má Soňa


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Pozorovatel ze Šumavy 9.9.2009 13:01

Senátor dobře zná fakta

!Fakta uvedená senátorem Jirsou sedí. Takhle informovaní bývají němečtí politici, ejhle ukazuje se, že dobré informace může mít i český politik. Fr.Krejčí je především dobrý obchodník. Dnes prodává ekologii, během aktivit TVX Gold z Toronta prodával těžbu zlata. A pokud experiment Šumava nevyjde, bude prodávat něco jiného. Třeba plynové kotle se státní dotací. Když za ním přijeli novináři, jak to, že prodává Šumavu zlatokopům a předtím byl "ekologickým" náměstkem ředitele NP Šumava, tak před novináři utekl.  

Náměstek Mánek připravoval novou ekologickou zonaci za ředitele Pavlíčka, stálo to spoustu času a prachů na odborné studie. Přechod do bezzásahového režimu byl ale příliš dlouhý, což se nelíbilo fanatickým ekologům na správě parku. Došlo ke škrtnání nul, o kterém se dnes veřejně píše. To už byl Krejčí ve funkci poradce ministra pro Šumavu, ale pořád spíš vyčkával. Jeho čas přišel až pod Bursíkem. Podle mého chce takto skupina lidí, krytá fanatickými ekology v parku, mít v NPŠ velké plochy uschlých stromů, které se přirozeně zmlazují, tedy něco podle bavorského vzoru. Zároveň chtějí mít peníze ze dřeva, aby park mohl investovat  a platit. Tito lidé vědí, že peníze jsou pro fungování parku velice důležité - na rozdíl od skalních ekologů, kteří tu stále píšou o laciné obnově podle příroy apod. Je to blbost. Přírodní cesta bude fungovat, ale jedině pokud park zavře obcím ústa pomocí peněz a investic. Je s tím jeden problém: tato koncepce nebyla projednána ani schválena, ani neprošla jakýmkoli referendem. Fr.Krejčí tuhle kabinetní politiku kryje.  

O tom, že v jádrové zóně Národního parku Bavorský les (v nové části), se velkkoplošně těží, o tom se cudně mlčí. Ředitel Sinner se přitom na mezinárodní konferenci v roce 2004 před zástupci IUCN zařekl, že žádné holiny v nové části parku nebudou. Jen drobné, citlivé zásahy. Proč o tom mluvčí MŽP Kašpar nepíše?

Jiřina 8.9.2009 21:26

A co eroze?

Při známých a zažitých lijácích, bouřích a jiného řádění přírody, dojde na vykácených holinách zcela jistě k sesuvům nechráněné půdy. Totéž způsobí i mokrý ,těžký , sesouvající se sníh. Popadané stromy by byly přírozenou hrází proti erozi půdy. Nechte suché stromy stát, mezi ně je možno vysázet listnáče a nechat to na přírodě, která si nejlépe poradí sama.Přeci zde nechceme dalším generacím zanechat poušť!

para 8.9.2009 21:42

Re: A co eroze?

Eroze je tuplovaná tam, kde do svahů vjede těžká technika. Výhodou těžby je momentální zisk s dřevní hmoty a momentální přibrždění rozmachu kůrovce. Nevýhodou je trvalé zvýšení deficitu bazických prvků Na, K, Mg, Ca... a deficitu rospadající se dřevní hmoty která pomáhá vyrovnávat vlhkost. Tak jako tak se ale zřejmě zdravý smrk stane u nás pro naše děti vzácně se vyskytující dřevinou. Jde ale o to aby se podařilo dnes, když máme ještě relativně největší možnosti ekonomické, vytvořit co možná dobré podmínky pro budoucí vegetaci. Až na nás dopadne ekonomická krize naplno sotva kdo hne pro zdravé lesy prstem.

Jiřina 8.9.2009 22:02

Re: A co eroze?

Nedostatek bazických prvků, jejihž deficit ještě stoupne zcela neodvratitelnou erozí půdy, ke které dojde ve vykácených oblastech, nemůže zaručit úspěšnou výsadbu a růst nových stromů, i když se nebude jednat o monokulturu smrkovou. Na " jalové" půdě nic nevyroste, takže náklady vložené do výsadby budou zase vyhozené peníze....Kdo ponese zodpovědnost ?!

honzak 8.9.2009 19:44

po přečtení semenáčkových příspěvků

musím parafrázovat známé úsloví z Divokého Západu - "Mrtvý melounista, dobrý melounista"!

Proboha, ti lidé lžou jakmile otevřou hubu! Kecy o znečištění vrcholových partií 'Sumavy (odkud proboha???) a bláboly o pH (v jehličnatém lese VŽDY bylo kyselo) zvednou soudného člověka ze židle!

Volit takovou sebranku může buď šílenec nebo blb.

para 8.9.2009 21:28

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Honzáku lžeš ač s toho viníš jiné. Dokladem je, že jsem uvedl literaturu do které jses zřejmě ani nepodíval - že? S těch článků vyjímám např: Dnešní depozice síry je 15kg/ha/rok z dřívějších 35kg v roce 1994. U dusíku je podkorunová depozice od té doby stálá na 20kg/ha/rok zatímco kritická hladina je jen 10kg. Průměrná defoliace smrkových porostů pomalu roste a je na 33% u buku setrvává na 20%. Bazická saturace půdy byla v roce 1850 27% v roce 1970  20% a dnes je už jen 5% a vytrvale klesá.

Informace o klimatu jsou také uvedeny v odkazu - také ignorace. Jen pro dokreslení nabízím snadno dostupný článek lesníka co navštívil Kanadu. http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2043/167/  Kůrovec totiž řádí v důsledku změn klimatu celosvětově. :-(

I.Laengsfeld 8.9.2009 23:11

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Presne tvarici se cisla bez jakehokoliv pokusu obhajit, ze to nejsou hausnumera... tohle je na cloveka z exaktnich ved jak cerveny hadr ;-P Zkuste, mile para oduvodnit

(ne ale odkazem na zdroj, kde to nejspis taky nebude)

jak jste prisel k tem cislum 15kg/ha a 35kg/ha co ta cisla znamenaji (ksakru, to neni vubec samozrejme!) jak fluktuuji od Sumavy k Tatram apod. Udelate li to dostatecne presvedcive, aniz zesmesnite sebe i autora tech cisel

snim zeleny klobouk plny kase z sumavskeho kurovce

para 9.9.2009 12:13

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Pane I.L. jinými slovy opakuji už dříve uvedený zdroj kde ta čísla jsou, je popsána metodika, graf vývoje.... atd. Konkrétně jsou výnatkem z článku, který na toto téma vyšel na pokračování v časopise Živa č 2+3+4 /2009. Tam se dovíte na cca 10 hustě psaných stánkách víc a pokud i toto nestačí obratte se na autory či si vyžádejte data od projektu CZ0051.

Pokud si sám chcete alespon něco s trendů ověřit, zajděte do nejbližší akvaristiky, kupte si testovací sadu na Nitráty i pH a můžete si sám testnout jak se mění kde okyselení i množství dusičnanů v tocích. Kdo nevěří sám sobě může si nechat provést rozbory vod za úhradu v řadě k tomu precizně vybavených laboratoří. Obě tyto cesty jsem podstoupil a proto také autorům zmíněné zprávy důvěřuji.

Jiným zdrojem informací pro srovnání může být kniha Bedřicha Moldána "Podmaněná Planeta" vydalo Karolinum 2009. Tam se např. v kapitole C ohledně produkce reaktivního dusíku dočtete, že v roce 1900 ho bylo člověkem produkováno 20 teragramů ročně a dnes je to již 170 a produkce stále roste! Ta kniha má 400 stran recenzovaných dat, textů, tabulek a grafů.

Nevím zda to ale pro Vás a další pochybovače bude dostatečně přesvědčivé. Kdo se nechce poučit či se obává dovědět pravdu - marná veškerá dobře níněná snaha.

I.Laengsfeld 9.9.2009 14:38

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Neumite na otazku odpovedet jinak, nez citaci dalsich pochybnych zdroju? Zpochybnoval jsem jak muze nekdo "znat" (to mi je jedno ze to bylo v Zive, i kdyby to bylo z Nature

chtel bych, aby ten kdo to cituje to citoval s nalezitym pochopenim, jak se k tem cislum prislo) "presna" cisla o spadu na nase uzemi dnes a pred 15 lety. O tom globalni

produkce nic nevypovida, ani produkce CSSR a NDR apod. zalezi na takovych "malickostech" jako beh pocasi, smery vetru danou zimu intensita srazek a spousta dalsich veci. Nesnasim lidi co slepe vrstvi hausnumera a po vyzve at objasni, jak presne k nim prisli zacnou tahat z klobouku dalsi (hausnumera)

para 9.9.2009 19:58

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Pane I.L. odpověděl jsem Vám mimo jiné, že jsem sám některé s uváděných parametrů měřil a nebo si nechal změřit. Obsahy dusičnanů i pH měřím pravidelně osobně. Vám je i to bohužel málo a dovolujete si tvrdit ..."Nesnasim lidi co slepe vrstvi hausnumera a po vyzve at objasni, jak

presne k nim prisli zacnou tahat z klobouku dalsi (hausnumera".....   Ač jsem nabídl ydroj i několik metod jak k číslům přijít,  Vy jste zde ani jedno číslo ani jeden odkaz neuvedl ale  odsuzovat předkládané si troufáte průběžně. To je právě absurdita sama o sobě a proto je naopak na Vás aby jste své výroky uvedl do souladu s fakty.

I.Laengsfeld 9.9.2009 22:24

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Uvedte tedy prosim nejaka mereni s presnym urcenim lokality a casu. Ph vody meri CHMU, koukal jsem napriklad na zaznamy

Jizery poslednich 40 let, zadne trendy... kdyz tak pouze zaznam vetsich vod (zvlaste na jare, kdy to Ph klesa) :-)

Uvadet nejake "prumery spadu" pres CR je prece blbost (i kdyby ta cisla byla presna, coz nejsou) rozlozeni je velice nerovnomerne a "kyselost" spadla u Zatce pusobi jinak nez na Tristolicniku. I lokalne je intenzita spadu velice promenliva a jak to doopravdy pusobi, je dalsi - dodnes - velka neznama

I.Laengsfeld 9.9.2009 14:39

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Co jsem tak sledoval treba mereni Ph v raselinnych tocich

Jizerek nebyly tam zjisteny VUBEC ZADNE "trendy"

para 9.9.2009 20:32

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

1. Smrk neroste přímo v rašeliništi ale obvykle jen na pár dm silném kamenitém položí.  2. Neuvedl jste za jaké období jste měřil ani na tom rašeliništi. 3. Neuvedl jste složení vody. Tj zdali byla kyselost způsobena sloučeniny síry, dusíku či humidových kyselin.

Tam kde trvale vysoce převažují humidové kyseliny - jako jsou hluboká rašeliniště - tam sotva jednoduchou metodou zjistíte přírůstky od suchého či mokrého depozitu a další okolnosti platné pro lesní porosty. Proto se testuje na řadě míst a opakovaně dlouhou dobu. Tomu, že složení vody v rašeliništích se nyní nemění se nedivím. Ani složení půd na horách se mnohde nemění k lepšímu - spíše naopak. Problém je právě v tom, že to co vyplavily masivní kyselé deště koncem minulého století se zatím do půdy nikde na horách nevrátilo a pro pomalejší rozklad podloží jak depozici se asi jen tak nevrátí. Situace se nelepší nebot imise neustaly - jen na mnoha místech přestay přesahovat povolený limit u síry. Tam se snížily zhruna na čtvrtinu oproti maximu v letech 80tých, u dusíku pomalu rostou a těžba dřeva dál pokračuje a tím půdu navíc vyčerpává. Reálně proto hrozí zánik současného ekosystému na horách.

I.Laengsfeld 9.9.2009 22:29

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Me tyhle chemicke argumenty moc nepresvedcuji. Staci podivat se na takovy Bukovec (z cedice) uprostred Jizerek. Smrky tam osychaly skoro vic, nez vedle na zule. Pak se to zacalo vsude prudce zlepsovat i kdyz puda byla, jak argumetujete koneckoncu i ted, cim dal horsi. Proc? Ph z raselinist nemam (tipuju, ze bude furt stejne) mluvim o kyselosti vody z Jizery. Ta dosahovala rekordne nizkych hodnot jeste pred imisni kalamitou, minima jsou tusim z 60 let...

I.Laengsfeld 9.9.2009 22:37

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Z detstvi pred 50 lety pamatuji hromadne hynuti ryb vzdy pri jarni vode az hluboko v podhuri Jizerek. To se dnes jiz nekona. Dnes ziji i nahore nad Korenovem v Jizere opet pstruzi, tehda tam nebylo nic. No a kouknu li na prastare

fotografie z hrebenu Krkonos pred 140 tak tehda tam ty vlajkove smrky vypadaly stejne zubozene, jako dnes. I kdyz je fakt ze v dusledku teplejsiho podnebi maji ty stromy na horach tesne pod hranici lesa dnes mnohem priznivejsi podminky k zivotu nez driv. Krnap by mel v predstihu umele zasnezovat nejcennejsi lokality na hrenenech aby mu je casem nepohltil invazivni les ;-)

para 10.9.2009 11:38

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Množství druhů se ve vodách vzpamatovává s masivních depozic kyselých deštů minulosti  rychleji proto, že voda promývá podstatně hlubší vrstvy hornin než kam až dosáhne kořání vzláště toho smrku. Rozmanitost taxonů i ve vodě je opravdu jedním z významných kriterií. Např Černé jezero na Šumavě se svého času stalo nádherně průhledné pro svou extrémní kyselost ale tou dobou v něm nic nežilo. Dnes už je to zas o trochu lepší. Mnohde se ale ještě neudrží pstruh a tak se vysazuje odolnější jemu podobný siven americký.  Zdajíli se Vám argumenty chemických rozborů nepřesvědčivé ale

pamatujeteli si dost co kde rostlo - zkuste někde najít po lesích třeba

dříve relativně hojné brusinky. Je to druch dvakrát tak citlivý na dusíkaté látky jak smrk. Budu moc rád když

dáte vědět kde je možné je najít. Sám vím jen o pár lokalitách a i tam jich ubývá. Byl to byl znak, že je tam v ohledu depozic dusíku vše s podložím relativně v pořádku. Už taky proto, že mi dělaj dobře na zažívání bych se tam rád podíval. Zkuste je sehnat třeba i v supermaketu - nejsou ani z dovozu... není odkud - Země je pro dusíkaté látky antropogeního původu už totiž malá.:-(

I.Laengsfeld 10.9.2009 12:28

Re: po přečtení semenáčkových příspěvků..

Brusinky? Spousty jsem jich videl pred par dny na modre

sjezdovce z Lyse hory v Krkonosich, nebo treba (loni touto dobou) na svazich Snezky smerem do Lviho dolu, nebo v Jizerkach kolem tamnich toku (na mistech, kde je slunce) na tamnich zulovych skalach apod. to jmenuji jen horske lokality

kde se vlastne nesmi trhat :-)

Jisteze siven vydrzi vic nez pstruh (je jich plna ricka na raselinisti Jizerky treba, v extremne kysele vode) ale vtip je v tom, ze pstruzi opet vnikaji i do vod, ktere byly v

minulych desetiletich bud uplne bez ryb nebo hajemstvim kdyz tak pouze nasazenych sivenu

ladislav 8.9.2009 15:13

Souhlas se senátorem

Podle stejného scénáře Bursík zasekl atomový program (dostavbu Temelína) přesně na správnou dobu,aby bylo nutné  postavit pár tepelných zdrojů a JAKÁ SMŮLA , také prolomit tím pádem těžební limity.Co Bursíku, Bakalovy peníze nesmrdí, že jo ????

para 9.9.2009 12:47

Re: Souhlas se senátorem

Atomový program "zasekly" prakticky všechny demokratické státy ale je pravda, že SZ to hloupě protlačila do vládního prohlášení. Hloupě proto, že problém s energetikou se tím dá házet na jejich hlavu ač fakta ekonomické návratnosti takové výstavby hovoří vesměs proti výstavbě JE zdrojů. O tom se ale u nás právě pro ten neuvážený krok SZ bohužel nehovoří a ze  Zelených tak jejich političtí nepřátelé snadno udělali v očích veřejnosti "spátečnickou diverzní organizaci". To byla ta pravá Bursíkova chyba.

Já osobně jsem pro dostavbu JETE ale jen s prostředků ČEZu - nikoli státních.

para 8.9.2009 13:37

Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

Je několik hlavních okolností které odpověd ovlivnují:

1.Půdní složení se všude v Čechách dosud mění v neprospěch zásaditých složek už celé století a tendence se jen horší i dnes. Smrk sám přitom okyseluje půdu. 2. Na horách kde je tenčí vrstva půdy je vliv okyselení od deštů výraznější. 3. Typ místního podloží a rychlost jeho zvětrávání rozhoduje o obnovování půdy a tím limituje kritičnost spadu i těžitelnost v lokalitě. Půda hor vznikala po odlednění cca jen 10tis let. 4. Dusík ve spadu podporuje růst dřevní hmoty která je však měkčí a pro kůrovce chutnější. 5. Setrvale teplejší klima v průměru o 1 až 2 stupně vyhovuje kůrovci víc jak smrku. 6. Rychlejší růst dřevní hmoty v důsledku teplot i dusíku přináší zvýšenou lámavost porostu. 7. Vyší teploty obecně přispívají k nestabilnějšímu počasí s častějším výskytem extrémních jevů. Roste tím dál pravděpodobnost polomů vyláště u monokultur. 8. Těžba odnáší z lokalit bazické složky půdy podobným tempem jak je likviduje kyselý spad a odebírá hmotu která po strouchnivění zadržuje srážky a smrk je navíc náročný na vodu.

9. Monokulturní porosty jsou obecně zranitelnější. 10. Těžba s pomocí těžké techniky hlavně ve svahových partiích mechanicky narušuje půdní profil.

Dalo by se takto i pokračovat ve výčtu vlivů, které smrku nesvědčí a které se pro něj v souhře stávají na Šumavě souborem s fatálním dopadem.

Je smutné, že za mnohde neodvratnou skázou těchto porostů mnozí podobně jak autor nevidí vlastní odpovědnost naší konzumní společnosti a "dopadu našich odpadů"  ale ten tragický stav navíc zneužívají na vyřizování osobních antipatií či pro dosažení  politických cílů.:-(

Chris Kelvin 8.9.2009 14:40

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

Vidíte, Para, když nepíšete zrovna proti jaderným elektrárnám, tak se to dá i číst. Je vidět, že jste to studoval a dávám Vám 100% za pravdu.

Jenom dodám, že v přírodním nemonokultrurním porostu je tendence po určitých dobách střídat poměr listnatých (buk) a jehličnatých (smrk) stromů jednou ve prospěch jedné strany, pak zase druhé. Souvisí to s tím, jaký vliv mají oba typy stromů na půdu. Proto je jen logické, že po mnoha letech pěstování smrku, vyčerpání půdy, zasažení imisemi a i teplotním změnám dochází ke kolapsu monokultury. Není to však nový jev, na Šumavě postupně probíhá již pár let. Tímto kolapsem prošly Krušné i Jizerské hory. Teď je prostě na řadě Šumava.

Tož tak. 8.9.2009 18:02

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

Není to (jen) vliv na půdu. Smrk je světlomilný, buk snáší stín, takže se pod porostem lépe zmlazuje. Smrk musí čekat, až mu tam něco udělá mezeru a pustí mu slunce.

I.Laengsfeld 8.9.2009 14:44

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

Vy byste mohl ucit na vysoke skole ekologistickych studii.

Tvrdite m.j. ze smrkum na Tristolicniku je prilisne teplo (5) stromy na Sumave jsou pro kurovce chutnejsi nez driv (4) (proc ne treba v Krkonosich) a dalsi "moudra". Zkuste vysvetlit, v cem se Sumava lisi od Krusnych hor, Jizerek Krkonos ci treba bavorskych Alp (kde zadna kurovcova kalamita neni ) a cim se Sumava naopak podoba treba Vysokym Tatram. Ja myslim, ze hlavni podobnost je v tom, ze ve vedeni jak Sunapu tak i Tanapu sedi zaslepeni zeleni fanatici

honzak 8.9.2009 14:51

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

to jste si dovolil hodně! Jsem zvědav s čím se EROEI vytasí!

Marxismus - ekologismus vesele bují. Škoda, že ho neničí žádný kůrovec....

para 8.9.2009 17:27

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

Kůrovec ničí především to co mu člověk připravil. Jednak už dřív monokulturní výsadbou s cílem vysoké výtěžnosti při minimu práce a pak nevědomky imisemi i oteplením tak, že smrk byl den ode dne slabší a pohodlnější kořist. Ted se mu člověk snaží podstrkovat feromony.... aby zbylo i na něj a jeho děti...-  leč nedaří se jak si samozvaný pán planety přeje at je to kdo je to.

Podobně naivně si přeje: Aby jeho vlastní žravost neměla mantinely a dokonce aby se jeho společenským zákonům //třeba těm finančním // přispůsobyly ty přírodní //třeba toky energií v termodynamických biofizykálních systémech - kde rozhoduje ERoEI // . A  poté aby třeba "Marxismus - ekologismus" sežral kůrovec.;-)

para 8.9.2009 15:59

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

Na učení si netroufám a spíš bych se rád poučil s argumentů jiných. To mi ale I.L. asi nedopřeje a nedopřeje. Nebudu ale oplácet stejně.

K té odlišnosti Šumavy jen tolik, že je daná typem podloží, vzdáleností od dominantních zdrojů polutantů, složením depozic které je dnes výraně ve prospěch dusíkatých látek atd.

Pěkně a dostupně je problematika okyselování uvedena např v čas. ŽIVA 2+3+4/2009

Postup klimatiické změny na http://www.cozp.cuni.cz/

Situace je celkově daleko horší než jak by ji mohlo způsobit jen pár fanatiků - to je Váš zásadní omyl.

I.Laengsfeld 8.9.2009 17:07

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

Postup klimaticke zmeny - s prominutim - cist nebudu. Zkuste odpovedet bez vytacek, cim se tak lisi Sumava od Jizerek a Krkonos - kde se (drive tristni) stav lesu za poslednich 20 let pronikave zlepsil. Ktere polutanty dopadaji na Tristolicnik a Luzny vic a pusobi hur, nez na vrcholech Jizerek ci Krkonos? Geologicky je to prece v podstate stejne, klimaticky za poslednich 10 000 let vicemene taky, akorat ze ta porce imisi, ktera dopadala v poslednich

desetiletich na severu byla podstatne VETSI, nez na Sumave. Presto je tam ted stav lesu podstatne lepsi, neni to trochu divne?

para 8.9.2009 19:58

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

To tvrzení o tom kde je stav lesa lepší divné či přinejmenším zavádějící určitě je. Bylo by korektní porovnávat mezi porovnatelným tedy mezi stejně starým porostem stejného genotypu ve stejné nadmořské výšce, na stejném složení půdy ..... a to jste zřejmě neudělal. Nové porosty mnohde vypadají nadějně ale jsou smrkové? A jestli jsou dožijí se produkčního věku? Vápnilo se tam?..... Otázek k zamyšlení je hodně a korektní odpovědi se hledají pro složitost systému obtížně. Doporučil bych dlouhodoběji sledovat alespon defoliaci na stejných dřevinách a asi by se i Vám ukázalo, že zdravotní stav smrku je ve všech lokalitách Čech neuspokojivý. Do 600mnm se pro klimatickou zátěž již nevysazuje a do vrcholových partií se pro půdní poměry rovněž nehodí. Homo změnil svět a jedna z dalších dříve běžných dřevin je na počátku vyhynutí. Podobně obtížně dnes je hledat třeba dříve daleko hojnější brusinky.... Svět se nám mění pod rukama a my to sotva stačíme i jen dobře vysledovat a objasnit. Něco po sobě životaschopně opravit to se zatím nepovedlo ani při konsensu všech zemí v krocích k zacelení ozonové díry .... začínají totiž nově vadit právě oxydy dusíku.:-(

I.Laengsfeld 8.9.2009 20:09

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

Zase ty kvetnate obecne recim neodpovidajici realite. Brusinek je na hrebenech Krkonos vsude spousta a tamni smrky jsou v docela dobrem stavu, nesrovnatelne lepsim nez pred 20 lety. Pred 20 lety bylo v americkem pruvodci po stredni Evrope napsano "v Harrachove si vyjedte na Certak, tam nejlepe uvidite celou tu devastaci kolem" - ted to tam vypada velmi slusne, smrky co byly uz temer chciple obzivly, snimek je hodinu stary

http://kamery.hydronet.cz/teufel/photo/gallery/teufel_200909081512.jpg plus Lysa hora z dnesniho dopoledne

http://78.102.13.147/lysa/photo/l2/gallery/200909080800_l2.jpg par suchych vetvicek tam je, ale co chcete od polohy kde bylo pred pul rokem skoro 3 m snehu

I.Laengsfeld 8.9.2009 20:16

Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli?

No a pokud za to zlepseni stavu lesu na severu muze i vapneni - a ne jen priroda (ktera si dela, co ona chce a nerespektuje prani ekologu) nechapu, proc se na Sumave uz 15 let taky nevapni. Aha, vapenec je "neprirozeny" - at jdou k sipku s takovouhle ideologii