Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dovolím si připomenout jeden komplikující faktor - čím více se vrazí peněz do zdravotnictví, tím více se musí následně vrazit do důchodů, protože lepší lékařská péče prodlužuje zejména tu méně produktivní část života. A čím více starých lidí, tím větší náklady na zdravotnictví. Spirála vedoucí do velkého průšvihu. Netuším ovšem, jak z toho ven. V podstatě je to další varianta cesty do pekel dlážděné dobrými úmysly.

Stačí si lékařskou péči platit či rozdělit zdravotní pojištění do několika tříd a je po problému

Zvyšování věku odchodu do důchodu u žen je jedním z prapůvodců nízké porodnosti.

Pokud ženy v plodném věku nemají zastání ve starší generaci, tak děti omezují. Normální porodnosti se nedosáhne, pokud mají ženy první dítě po 25. roce věku. Čemuž napomůže, když jejich matky omezí nejpozději po 50. roce věku pracovní aktivitu. To je dvojnásobek, žádná složitá matematika. Pokud žijí rodiny v různých oblastech, tak to funguje taky, protože snáze seženete chůvu.

To už je snad lepší začít omezovat sociální odvody a výši důchodu, aby to státní utrpení časem skončilo a rodiny si mezigenerační solidaritu znovu řídily samy.

Děkuji panu Spálenému za příspěvek. Zohledňuje očividný fakt, že ženy rodí. (A den má 24 hodin.) Dříve ženy odcházely do důchodu v 57 letech a muži v 60 letech a žena za každé narozené dítě šla do důchodu o rok dříve. Takže při dvou dětech šla do důchodu v 55 letech. Ženy byly vnímány jako matky a pečovatelky o domácnost, říkalo se tomu druhá směna. Vdávaly se o trochu mladší než muži, a tak manželé odcházeli do důchodu téměř současně. A když žena odešla do důchodu dříve než muž, aspoň si svou domácí směnu udělala v pohodě, mohla se věnovat vnoučatům či nemocným příbuzným, a i muž měl lepší péči. Dnes? Mladší žena, než muž, ale už stárnoucí, přijde vyčerpaná ze zaměstnání domů, a aby se pustila do své druhé směny. Do jaké míry domácnost na stará kolena zastane manžel, je diskutabilní. A kde je péče o vnoučata či nemocné členy rodiny? - Takže státem nařízené udržování žen, matek a babiček v pracovním poměru co jak nejdéle má vliv na snižování porodnosti, na to, že scházejí babičky, rozpadají se mezigenerační vztahy, na to, že nemá kdo pečovat o nemocné, ale i na manželskou soudržnost ve vyšším věku, nový to fenomén. Jev dříve výjimečný, aby se rozváděli starší lidé, bude asi běžný. Přirozeně ženy rodí děti, menstruují, kojí, no a na druhé straně se dožívají vyššího věku, tak to je zařízeno přírodou či Bohem. A vyčerpávat síly matky např. u běžícího pásu, namísto aby se věnovala dětem, které o ni v jeslích pláčou, to je sice přínos peněž pro státní pokladnu, ale za jakou cenu. Děti by měly co říct - Stát chce na jedné straně matky, babičky a pečovatelky zaměstnat i ve vysokém věku, na straně druhé rozpouští dětské domovy všeho druhu a hledá pečovatelské rodiny. Hledá - rodiny -

Jednoduchá otázka. Naši současní vládní představitelé. Kde nic není ani smrt nebere.

Staci jeden pohled do Francie anebo USA..je to celosvetovy problem.Reseni, usporadat kazdorocni hony na stare lidi.Pozn. ja jsem v duchodu v USA.

Ony ty důchody genderově vyvážené jsou - ženy sice pobírají starobní důchod déle, ale mají ho nižší.

Je to jak teorie relativity, klasické počty zde neplatí.

Ten kdo zásadně nevolí chamtivého miliardáře Babiše.

"Netvrdila snad ještě minulý týden předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová- Adamová něco zcela jiného? Nehovořila v televizi svým sebevědomým neomylným hlasem, že se penzijní reforma dotkne stávajících čtyřicátníků a hlavně mladších pojištěnců? Nementorovala opozici, že lidé starší 45 let se nemusí ničeho obávat, že je jen zase straší Andrej Babiš a Tomio Okamura? Snad lidem předsedkyně dolní parlamentní komory nelhala...."

Ona ta krasavice inteligentní když koulí těmi svými kukadly, tak ještě nelže. Ale jakmile rozevře svá ústa lemovaná smyslnými rtíky, tak lže. Schválně se pozorně zadívejte. Uvidíte, jak se jí od těch rtíků práší ...

Nechci oponovat. Ale podle mne paní Pekarová nelže. Ona to jistě myslí naprosto upřímně.Jenom jí nechápeme.

3. Možnosti jak zlepšit výši důchodového účtu jsou :

1. zvýšit věk odchodu do důchodu, 2. snížit procenta valorisace důchodů, 3. snížit důchody 4. zvýšit platby do sociálního pojištění , 5. opět zavést spoření do 2. pilíře, 6. platba dětí na konto rodičů - důchodců.

Zcela jistě je nutné udělat tato nepopulární opatření nebo alespoň část z nich. Napsal jsem to opakovaně proto, neboť oposice ústy ANO říká na všechny tyto bod NE, NE, NE...

Proto se ptám oposice, která by měla být konstruktivní, která opatření , z nichž některá jsem možná vynechal navrhuje, aby se mohla s vládou dohodnout na společném trvalém řešení pensijní reformy. Zatím to nevidím a pouze slyším, jak jedna hokynářka v poslanecké sněmovně hlasitě ne křičí, ale přímo řve, že je připravená převzít vládu. Děkuji za případnou odpověď.

Konstruktivní opozice ... Není to postulát z Rudého práva

To tedy neměl autor psát o tom rozdílu průměrného dožití 6 let. Jurečka to rychle přepracuje a ženy půjdou nově v 74! Ale žádný strach, to se bude týkat až dnešních čtyřicátnic.

Něco z úlovků na netu:

Jedu z práce. Je mi 75 let. Musím vlakem, protože jsem o řidičák přišel jako zdravotně nezpůsobilý. Poté, co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s naslouchátkem a silnými dioptriemi, vystupuji. Vystupuji velice opatrně. Mám totiž jen jedno oko. To pravé mně vypíchl 70-tiletý oční chirurg při odstraňování šedého zákalu, když se mu třásly ruce, protože měl Parkinsonovu nemoc. Z lokomotivy vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku. Procházím nádražní halou, kterou hlídá hrbatý policista, který se pomočil. Opět to nestihl.

Vycházím ven a jdu na tramvaj. Řidička žádá cestující, aby jí řekli, kde má zastavit, protože trpí

ztrátou paměti. Vystupuji a mám hlad.

V restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu, jakmile se podaří dostat kuchaře z kómatu.

Objednávám si pivo, ale číšník kvůli třesu rukou půlku vylije, než dojde k mému stolu. Chci zaplatit, ale číšník nerozezná stovku od tisícovky a nemůžeme přijít na to, kolik má vlastně vrátit peněz. Jdu domů. Děti ve věku 48 a 50 let se mě ptají, jestli bych jim nepomohl najít nějakou práci. Ne, děti moje, na to jste ještě příliš mladí. Ještě pracujeme MY.

Večer jdu do Národního divadla na Labutí jezero. Beru si raději Pampers, abych to vydržel. Představení je hned v prvním dějství zrušeno, protože 68-letá baletka, představitelka hlavní role, padá a láme si krček kyčelního kloubu.

Vracím se domů. Odložím obě zubní protézy.

Pustím televizi a sleduji jak vláda hlasuje, aby zvýšila věkovou hranici odchodu do důchodu....

Tak na Labutí jezero půjdete těžko... Nevhodná národnost autora.

Trochu mimo, ale nedá mi to. V článku psáno "Ženy se v Česku dožívají o šest let více než muži! Právo na život je základním ústavním právem, a pokud se jedno pohlaví dožívá dlouhodobě o tolik méně, tak je tu něco v nepořádku! A je to vlastně i protiústavní.".

Nuže, aspoň na tuhle genderovou nerovnost existuje prosté, v EU obvyklé řešení - KVÓTY! EU se na nich usnese, podřízené gubernie budou povinny je zapracovat do právního řádu a budou se plnit!

Já myslel, že o 7 let. Bůh to tak chtěl, aby se staraly o své muže, či partnery...