J. Schwarz 10.3.2017 7:14

Proč by proboha

měla snaha o identické složení potravin v identických obalech být cestou k unifikaci, popírající lokální a národní identity a

zvyšovat náklady na výrobu potravin? Vždyť dnes se balí do nákladných obalů skoro všechno, kolikrát zcela zbytečně tak proč by růszný obal pro různé výrobky měl zvyšovat náklady? Nevím jak vás, ale mne docela míchne když ve stejném obale dostane Čech drůbeží separát a němec libové vepřové, navíc levněji v prodejnách stejného německého řetězce. A "národní chutě" můžete zjistit nejlépe tak, že v jednom mrazáku budete mít "Magnum" prodávané v Německu a hned vedle to české s jedinou změnou na obale - s nápisem česká či východní verze. Nakonec t.zv. "Ruská zmrzlina" se u nás prodává jak ze smetany / podle obalu / tak i z rostlinných tuků a na odbyt jdou obě verze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Novák 10.3.2017 6:36

Autor by si měl vzpomenout

na případ s piškoty. Jejich výrobu zahraniční firma přesunula do Polska, změnila recepturu, zprasila chuť a naši zákazníci mohli protestovat, ale nezmohli nic. Novou výrobnu piškot v Opavě nebyl schopný nikdo založit a i kdyby ji nějací nadšenci založili, nebyli by schopní dostat svůj výrobek na náš trh. Podobná situace je, pokud vím, s pracími prášky, které jsou údajně stejně kvalitní jako ty od nejrenomovanějších značek na našem trhu, ale kromě několika prodejen většinou ve středočeském kraji je není možné nikde koupit, zatímco německý řetězec DM má jen v Brně víc jak 10 prodejen, ve kterých prodává pod svou značkou prášek, u kterého jsem na obalu našel jen to, že byl vyrobený v Německu. Za téhle situace se zahraniční výrobci nemusí naší domácí konkurence obávat a my se prostě musíme přizpůsobit, ať se mám to líbí nebo ne a ať si autor článku píše co chce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 10.3.2017 5:58

Znovu zavedení ČSN na potraviny ztěží prosadíme v EU.

Ale návrat k nim by byl žádoucí. Alespoň k možnosti porovnávání při kontrolách jakosti potravin. Úřady na to máme. A poctiví živnostníci se vracejí k oborovým normám, při výrobě potravin ( viz např. ta vysočina ). Větší problém je, že obchodní řetězce prodávají zboží pod tradičními československými značkami/názvy potravin a vlastně je zneužívají ve svůj prospěch. Protože převážnou většinu, jich vlastní zahraniční firmy a těm jde především o peníze, ne o kvalitu pro místní trh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Sedlák 10.3.2017 5:06

Zdaleka nejde jen o potraviny

Neobstojí ani nějaká národní chuť, či standardní, pro danou zemi typické složení. Drobným příkladem mohou být piškoty nebo salám vysočina, který se dělal kdysi v různých masných závodech a chutnal podobně. Výrobci mnohdy nemají zájem výrobky tak šidit, ovšem nehorázný tlak řetězců na ceny nebo i diktování složení vede k prodejům šmejdu.

Zajímavé je, že EU, které nečiní problémy normovat okurky a banány, má problém sjednotit obsah toho, co má klamavě stejnou etiketu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 10.3.2017 0:29

Unifikace není ideální

Souhlasím, že unifikace není ideální. A proto nechť výrobci odlišné výrobky jasně odlišují, nikoli jen drobným písmem ve složení (například kuřecí separát místo vepřového masa) zatímco celá na první pohled viditelná grafika zůstává stejná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek