16.1.2022 | Svátek má Ctirad


Diskuse k článku

LESNICTVÍ: Je co slavit?

Dvacátého pátého listopadu se má konat v Hradci Králové oslava dvacátého pátého výročí založení Státních lesů České republiky. Nenapadá mne příhodnější název pro tuto sešlost, než „pietní shromáždění“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Polanský 22.11.2017 14:39

Zase si tok neberte,

byl jste selský synek, táta byl synek naprosto chudých vesničanů. Po 48 si mohl dodělat maturitu a vystudovat VŠ. A ještě jste mohl zmínit Masarykovu reformu, možná že nějaký ten hektar lesa či půdy Vaši rodiče měli po Rakousko-Uherské šlechtě. V Brně jsou celé ulice, kde před válkou žili hlavně Němci a Židé. A jak se noví majitelé nemovitostí a bytů v těchto ulicích buší do prsou, že jejich rodiče jak těžce makali, aby tento majetek měli.

J. Lancik 22.11.2017 19:52

Re: Zase si tok neberte,

"V Brne jsou cele ulice kde zili hlavne Zide a Nemci", minite "brnensky Bronx"?

J. Střítecký 22.11.2017 13:51

Je autor v obraze ?

Bylo to 25 bouřlivých let, a jsem rád, že to nakonec lesy ustály. Ještě bych rád doporučil, aby byl státní les vnímán jako základna dlouhodobého důchodu z pozemku. Ve srovnání s rozpočtem státu je malý, - ale vytrvalý, a každý občan v něm má svoji zatím nepřiznanou dividendu. Možná by mohla být i větší, ale Vatikán taky potřebuje svoje zdroje (abych se neotíral jen o dříve zmíněné politické strany). Přeji státnímu podniku k výročí jen to nejlepší a „stabilitu“, možná i reformu dozorčí rady. Mohla by mít větší kompetence a pozvolné střídání členů podle tříletého modelu známého ze senátu, aby o nich nerozhodoval jen jeden člověk podle momentálního politického vítězství. Mají to tak i v CONIF v Kolumbii.

J. Střítecký 22.11.2017 13:50

Je v autor obraze?

Myslím, že všichni příčetní lidé museli být v šoku, když ho v televizi uviděli na lovu se svými kamarády v ušankách v Židlochovicích, když dosadil do vedení podniku zcela nekompetentní, ale loajální kamarády, když zcela zdevastoval trh se dřívím a zpochybnil právní podstatu všech výběrových řízení na obhospodařování lesa. Následující období taky nebyla žádná selanka. Všichni si pamatují, jak se v telefonu ptal pražský primátor, zda má pan Janoušek výběrové řízení na ředitele LČR pod kontrolou, nebo když v čele odborné komise na výběr dalšího ředitele měla zasednout tehdejší paní Jana Nagyová, nebo když lesy financovaly kuchařku pana Johna, nebo když platily právníkům pana Ritiga za vytvoření etického kodexu.

J. Střítecký 22.11.2017 13:49

Je v autor obraze?

Přečetl jsem si článek pana Hofhanzla, a musím konstatovat, že ani za 25 let nezmoudřel. Popisuje věci, které se nestaly, nebo jim dává význam, který neodpovídá realitě. Přece šlo o to, aby se lesy vrátily všem původním vlastníkům, a aby ve státním lese mohl uplatnit svůj um a odbornost revírník, vzdělaný člověk a hospodář, aby nebyl motivován tlakem na sortimenty k plnění prémiových ukazatelů, jak to bylo dřív, kdy se sortimenty (nejcennější dříví) hledaly poblíž cest, aby vedení podniku splněním dodávek bralo prémie. Venkovní provoz si pak práci ulehčoval, aby měl víc času na myslivost, a les podle toho tehdy vypadal. V době, kdy se utvářela koncepce nového lesnictví seděl autor článku v parlamentu, přitakával a přihlížel jak si jeho spolustraníci v ODA a ODS rozdělují "drobky" z privatizace a později ze státních podniků. Tam se měl tehdy angažovat, a zabránit pozdějším hospodářským zpronevěrám. Jejich podstata vyrůstala z úmyslného útěku před právníky a postihy, a z hlouposti a neumětelství těch, kteří tehdy hlasovali pro zákony, které beztrestné rozkrádání umožnily. Autor článku byl tehdy ale tak zahlcen antagonismem vůči kapele Patrik, že si nedokázal všimnout toho, že se rybník vypouští pod jeho nohama a ne reformou vlastnické struktury lesa po jeho totálním zestátnění. Je pravda, že někteří aktéři lesnické reformy se následně zachovali tak, jak jim to umožnily panem Hofhanzlem schválené zákony. Ale to je o něčem jiném. V článku mě nejmenoval, ale hlásím se k tomu, že jsem v kapele Patrik hrál na kontrabas. Ještě bych rád dodal, že jsem rád, že si státní lesy už prošly snad tím nejhorším. Za nejobtížnější období považuji dobu, kdy si v nich po svém hospodařil pan ministr Palas (ČSSD, - bych nekřivdil jen pravicovým stranám).

M. Pavlíček 23.11.2017 11:06

Re: Je v autor obraze?

Nevím jak autor článku, ale Vy v obraze určitě nejste. Tedy - jste, ale z Vaší perspektivy člověka, který skutečný lesnický provoz zřejmě nikdy nezažil (absolventy VŠ, kteří po škole nastoupili na lesní závody do zcela zbytečných funkcí plánovačů či technologů ap., nepovažuji za lidi seznámené s lesnickým provozem. To ho viděli jen z kanceláře). Jak asi může projevit svůj um revírník, který má revír o 2500 ha lesní půdy a musí denně najezdit mnoho desítek kilometrů? Který musí dostat dřevo z lesa a lítá po skládkách podle toho, jak mu přijedou přepravní firmy? Který musí vyznačovat toulavé seče, aby se vlk nažral (byly kubíky a tudíž prémie pro šéfy) a koza (les) zůstala alespoň zdánlivě celá? Staří fořti se musí v hrobě obracet. Pamatuju staré lesníky - praktiky, kteří tu hrůzu zvanou lesnická reforma ještě zažili, třeba už jako důchodci. A kteří pamatovali ještě i předkomunistické hospodaření, takže mohli srovnávat. Ti se zoufale chytali za hlavu. Jenže Ti alespoň viděli les. Vy a Vám podobní znali hlavně kanceláře. Ono to s českým lesy není tak špatné, ale to je spíš navzdory LČR. Je to důsledek staleté odborné péče a lesního hospodářského plánování, které ve světě nemá obdobu. To se za 25 let úplně zničit nedá. Projeví se to až časem.

Vážený pane Střítecký, každý, kdo je skutečně v obraze, ví, že tohle (lesnická reforma, rozdělení na LČR a a.s.) byl opravdu omyl. Vy jako jeden z přímých aktérů si to samozřejmě nepřiznáte.

J. Střítecký 23.11.2017 17:08

Re: Je v autor obraze?

Děkuji za názor. Vážím si ho a nerozporuji ho. Taky neobhajuji podnik, který je řízen jako polovojenská organizace a kde má podřízený jen „právo mlčet“. Užil jsem si dost Zezulů, Půlpánů, Sýkorů, Kravků a jim podobných, a jsem rád, že už jsem v důchodu. Můj příspěvek se týkal určité zlomové doby. Myslím si, že kdyby byla v organizační struktuře podniku lépe rozdělena pravomoc a zodpovědnost, byla by spokojenost mezi zaměstnanci o něco vyšší. Nedivím se, že ten, kdo je ponižován za to, co nestíhá, protože se mu už přetrhla struna, že může mít představu, že jiné rozdělení činností, odpovědnosti a práv by bylo ideální. Mějte se pěkně, a snažte se to vydržet, protože jinou alternativou je otročení u nějaké akciovky. Je taky pravda, že cena dříví moc v čase neroste, a pokud mají růst platy a zlepšovat se pracovní podmínky (od motocyklů po klimatizovaná terénní auta s náhonem na 4 kola) musí se to nějak projevit i v tom jak to ovlivní akční rádius jednotlivce. Pokud se zmiňujete o revíru 2800 ha, a průměrný roční přírůst z ha je okolo 6 m3, pak musíte ze „svého“ lesa vyexpedovat 10 000 - 17 000 m3. Pokud Váš les ještě schne, a daří se tam kůrovci, který stále předbíhá Vaše snažení, tak je to na zbláznění. To Vám věřím, ale nevím jak Vám pomoci.

M. Pavlíček 23.11.2017 19:02

Re: Je v autor obraze?

Děkuji za reakci. Přiznám se, že jsem ji ani nečekal, také přiznám, že jsem svůj původní příspěvek psal trochu v emocích. Tak jsem Vám možná v něčem křivdil - omlouvám se. Mám to štěstí, že nejsem revírníkem, dokonce jsem nikdy nebyl zaměstnancem LČR. Ale v druhé polovině 90. let jsem byl pracovně v hojném kontaktu jak s revírníky, tak i se správci (celkem 5 správ). S řadou z nich jsem měl velmi dobré vztahy, s některými jsem se znal pochopitelně ještě ze služby u st.lesů. Někteří mí spolužáci (ovšem opravdové minimum z celé třídy) u toho ještě vydrželi. Takže myslím, že jsem měl dost objektivní informace o tom, jak to tam chodilo. Na jednu stranu o službu u LČR byl a asi je ještě pořád velký zájem, jistý pevný plat, přece jen určitá prestiž oproti nešťastníkům, co skončili u akciovek (čest výjimkám).

Nedělám si iluze o bývalých lesních závodech, koneckonců jsem to zažil na vlastní kůži. Když měl ale hajný cca 500 ha, své 2 -

3 více-méně stálé těžaře a partu ženských do pěstební, a byl trochu co k čemu, tak se i při tom socialistickém šlendriánu dalo celkem slušně hospodařit a les k něčemu vypadal. Je pravda, že se těžilo víc než nyní, teď se to zase dělá "sofistikovaněji". A jak jsem zmínil, ti staří hajní, co je ještě pamatuju, ti jen vrtěli hlavou. Myslím, že ta reforma šla udělat i v podmínkách 90 let mnohem citlivěji.

A. Alda 22.11.2017 10:42

Velmi hezký článek.

Můj dědeček byl lesník. Po první světové válce, když nový stát provedl pozemkovou reformu a lesy sebral jeho šlechtickým zaměstnavatelům, z lesů odešel a prohlásil se tesařem s tím, že mu papíry o vyučení shořely na frontě.

A tak bych nesváděl všechno jen na komunisty.

A po pádu komunistů se rozloha lesů v České republice velmi rozrostla. Dnes je u nás větší rozloha lesů než v době vrcholného středověku. A navíc ještě jsou mnohé lesní porosty výrazně přestárlé.

M. Krátký 22.11.2017 8:53

Moje oplocená rekreační parcela na Sázavě

přímo sousedí s lesem ( Lesy ČR ) - znám to tam velmi dobře a velmi dlouho - od roku 1946 - byly mi tehdy 3 roky. Zde. v Kosteleckých lesech ( pravý břeh Sázavy naproti Zbořenému Kostelci ) jsem měl možnost sledovat "vývoj" těžby dřeva i starosti o les. Pokácené, kůrovcem napadené klády smrků byly na místě ručně oloupány - kůra na místě spálena včetně kůrovce a klády odtažené koňmi z lesa. Větve si odnosily "kostelecké báby" v plachtě na zádech domů k topení a současně jako část jejich výdělku za tu dřinu v lese. Pomalu se začínala objevovat benzínová technika - ruční práce moc neubylo. Ojedinělé uschlé stromy jsme si od hajného mohli koupit formou t.zv. samovýroby. Současný stav je k pláči - kácí se těžkou technikou, kdy stroje "projedou" lesem, vykácí kam dosáhnou a tuny větví zůstanou na zemi a postupně shnijí. Koupit si od hajného soušku nelze - musí se vyhlásit výběrové řízení ( třeba v Pardubicích ) a kdo dá víc si to koupí. Kostelecké báby vymřely, chataři postupně taky vymírají A tak si palivové dřevo na chatu na Sázavě vozím z Prahy z lesů Hlavního města - to jsou ty paradoxy !!!

A. Hrbek 22.11.2017 7:59

Nešlo jenom

o státní lesy, ale i o státní statky.

Československé státní lesy a statky vlastnily za první republiky pozemní reformou zestátněné šlechtické lesy a statky a úspěšně s nimi hospodařily. Byl to komplexní podnik s vzájemně provázanou strukturou a na vysoké technologické úrovni. Z toho co vykonaly žijeme dosud.

První ránu jim dali komunisté a konečnou privatizace. "Reformátoři" odřízli zemědělskou a lesní půdu od celonárodního vlastnictví a dali ji všanc kořistníkům, kteří ji pokládali jen za zdroj okamžitého zisku a totálně zdevastovali. A navíc byla a je pro ně zdrojem bezpracných státních dotací.

Všichni máme co jsme chtěli.