A. Pakosta 12.10.2020 14:02

Mohl byste, pane Jaroši, uvést, odkud tu informaci máte? Podle mně dostupných zdrojů (a logicky z podstaty věci) vyrábějí větrníky střídavý třífázový proud, a nikde jsem nenašel údaj o tom, že by se, a proč by se měl kvůli přenosu usměrňovat. Větrná turbína pohání prostě elektrický generátor, a fyzikální zákony pro ni platí stejně jako pro každý jiný energetický zdroj. Jediné použití stejnosměrného proudu o velkých výkonech je dnes v rychlonabíječkách pro elektromobily, kde se přenáší výkony desítek až stovek kilowattů stejnosměrným proudem. to je ale jen proto, že elektrochemický zdroj - akumulátor prostě střídavým proudem nabíjet nelze. Takže pokud by existovala taková nabíjecí stanice, napájená větrníkem, pak by možná to stejnosměrné propojení dávalo smysl. Rozhodně by se ale jednalo o krátké místní vedení, ne o dálkový přenos energie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zlesa 12.10.2020 14:58

Má pravdu, p. Jaroš, zde více: oenergetice.cz/elektrina/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie

https://oenergetice.cz/clanky/hvdc/page/2

A když trochu pogooglíte tak jistě najdete i o čínském vedení (odABB).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 13.10.2020 7:24

No vida, tak jsem se zase poučil. Díky, pánové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kocourek 12.10.2020 21:04

Tradičně měl střídavý proud nižší ztráty při přenosu z toho důvodu, že se dal snadno transformátorem převést na vyšší napětí (tj. nižší proud) a na druhé straně zpět. Tenhle důvod pominul, protože se dá ze střídavého vyrábět stejnosměrný a naopak pomocí polovodičů (ono to šlo i dřív, používaly se k tomu rotační měniče, ale nyní je to jednodušší). Je to jenom o penězích. Střídavý proud musí přemáhat reaktanci (jalový odpor), což u stejnosměrného proudu odpadá. Dlouhé vedení se totiž chová jako kapacita / indukčnost. Odtud plynou nižší ztráty stejnosměrného proudu za předpokladu, že jsme schopni měnit napětí podobně jako u střídavého.

Další výhoda je, že lze propojovat sítě různých systémů (kdysi za minulého režimu už existovalo stejnosměrné vedení z ČSSR do Rakouska). Je třeba si uvědomit, že střídavá síť funguje tak, že všechny generátory a všechny spotřebiče běží synchronně. Když se zvýší odběr, začnou se generátory zpomalovat, na což regulace reaguje tím, že zvýší výkon některého /některých z nich, aby se frekvence udržela přesná. Takže kdyby se měly dvě sítě udržovat propojené, musely by být i na stejné frekvenci a fázi. Stejnosměrná propojka umožňuje každé síti řidit si svoji vlastní frekvenci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek