Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

26.4.2024 | Svátek má Oto

Diskuse k článku

HYDROLOGIE: Chceme mít v budoucnu dost vody v Česku?

Nezabývejme se světovou globalizací, kosmickým podnebím, emisemi, klimatickými změnami nebo koloběhem vody na zeměkouli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P. Jášek 15.3.2019 2:01

A nestačilo by, trochu zregulovat zemědělství ?

Já myslím, že ano.

Samozřejmě trochu dost.

P. Dvořák 15.3.2019 2:18

Fakt máte dojem,

že je nedostatečně zregulované?

P. Jášek 15.3.2019 3:59

Nemyslím ekonomicky

A. Bocek 15.3.2019 5:43

Re:

například začít striktně orat po vrstevnici,podpořit nejpracovitější protipovodňové dělníky -žížaly biohumusem na úkor chemie, přestat s ekonomickými nesmysly jako kukuřice na kWh,biolíhem do benzínu a řepkou Babiškou do nafty.

V. Kotas 15.3.2019 7:12

Re:

Biolíh a řepka do nafty jsou výmysly zelených pošahanců evropských i zdejších. Stejně tak jako likvidace skotu - hnoje od něho do půdy. Slámou se topí v elektrárnách, teplárnách.

R. Langer 15.3.2019 7:53

Re:

Přesně. Lidi to volí, a pak se tomu hrozně diví...

P. Rada 15.3.2019 8:00

Re:

Ano biopaliva jsou v našich podmínkách pravidelně neekonomická. Na druhou stanu se ale topení dřevem rozmáhá už prostě proto, že o ně není zpracovatelský zájem. Toto ale nejspíše bude jen několik desetiletí trvající místní trend.

Postupný rozvoj sucha totiž zřejmě omezí i tvorbu biomasy včetně té na krmení skotu. Produkce výživy je ale pro obyvatelstvo přes skot více jak 100x! náročnější proces a tak i stokrát dál nejspíš poklesne poklesne možnost velkoplošného hnojení půdy.

Znovu mi to pane Kotasi vychází, že nevíte co se děje a jaké má co důslefky. Tu a tam sice kravičku může někdo vhodně mikroklimaticky položený mít protože ta je schopná překvašováním získat živyny i ze zcela uschlé píce ale jde spíše o ojedinělost protože při pěstování suchomilných obilovin lze jejich produkty dlouhodobě skladovat. Bylo by ale obecně hrubě kontraproduktivní jejich množství zmenšovat přes další obecně nevýhodnou transformaci skotem.

P. Jášek 15.3.2019 8:32

Re:

Tak, zmenšit plochy, vysadit větrolamy, i u cest - je děsivé řídit po Hané po cestě mezi několikahektarovými lány bez jediného stromu. Dovedu si představit kolik ornice odnese trochu silnější vítr.-, zákonem vymezit plochy na remízky a udělat, třeba desetileté, plány obhospodořování polí. Ze zákona.

ZAKÁZAT NA POLÍCH PĚSTOVAT PALIVA A ZAJISTIT STOP STAV ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY K JINÝM ÚČELŮM!!!

Jsem pravičák, ale tady začíná jít o krk našich vnuků!

Pane Bocku, žížaly to opravdu nezvládnou a moderní hnojiva jsou už skoro bez vedlejších účinků.

A taky nakopat (_!_)všem úředníkům z různých povodí a Lesů české republiky. Víte jaké bylo zaměstnání Josefa Ressela, vynálezce lodního šroubu? Byl státní inspektor přes lesy! Už za monarchie si dřevo hlídali, strategická surovina.

A. Bocek 15.3.2019 8:55

Re:

Můj děda po příchodu do pohraničí měl na 13 ha orné půdy 13 dobytčích jednotek, vše zaoral a to ještě přihnojoval ledkem. Dnes má místní zemědělec 1000 ha a na jednom kopci celoročně pase krávy , takže hnůj zůstává na 20 ha kopci.Jílovitá ztuhlá povrchová vrstva zůstává bez života a dotovaná řepka vyžaduje NPK,herbicidy,pesticidy fungicidy a středně velký lijavec pak splachuje a splachuje. Bez změny ve způsobu hospodaření zaschnem.

P. Jášek 15.3.2019 9:04

Re:

Zase pozor, Váš dědeček, jako můj, měl 26q z h!

Některá hnojiva také brání rozšíření nemocí z plodin na člověka. Plísně atd.

Já jenom vím, jako zemědělec, že je to všechno potřeba zmenšit!

P. Rada 15.3.2019 1:39

Lze zajistit vodu vodu v krajině přehradami?

Autor tvrdí, že u nás to lze. Zřejmě přitom ale přehlédl co sám publikuje a nedomýšlí jaké to má další důsledky (nepoměr srážek a odtoku způsobuje odpar který by s volné hladiny ještě narostl). Neuvádí jaký je trend srážkovosti posledních pět let a hlavně výhled (pokles). Pomíjí jaký trend má odpar vody vůči teplotě (progresivní růst s postupem klimatické změny). Suma sumárum na to zřejmě nebude dost vody.

Zanedbává ale i relief naší zvlněné až kopcovité krajiny a možná i fakt, že voda má tendenci téci s kopce protože na docílení opaku by bylo nutné průběžně dodávat odpovídající energii. Neuvádí ale kolik a kde ji vzít.

Pokud přes takovéto nedomyšlenosti někdo horuje pro superprojekt, tak mi v případě realizace vychází nejen super-ostuda pro dopředu zřejmou nefunkčnost ale hlavně promrhání celospolečenských super-investic.

Kdo by na toto vše asi tak doplatil?