J. Vlček 2.12.2019 11:45

Pane Šejno, představte si, že mám zatím penize pořád v bance, i když nad těmi minimálními úroky skřípu zubama. Do záporných číselných hodnot jsem se ale zatím nedostal, tak nechávám penize pořád ještě u těch bankovních pijavic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 2.12.2019 11:45

Na běžném účtu udržuji jen minimální částku, vše ostatní přesouvám tam, kde je alespoň nějaký úrok.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.12.2019 11:43

Zde souhlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.12.2019 11:42

Zde souhlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 2.12.2019 11:40

ano, pane Vaňuro,

úrokové sazby vyrazně ovlivňují chování investorů a chování těch, kteří si potřebují půjčit. Já ale píšu o úrokové marži.

Už jste si vybral peníze z běžného účtu, ze kterého platíte běžné mesíční výdaje? Běžné účty jsou totiž v podstatě se záporným úrokem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 2.12.2019 11:38

Zajisté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 2.12.2019 11:38

SOUHLAS!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 2.12.2019 11:38

Pane Vlčku,

záporné úroky u běžných účtů máte v komerčních bankách v podstatě už dnes. Když totiž započítáte k úroku i bankovní poplatky, tak Vám peníze na účtu ubývají, i když nevyberete z banky ani korunu.

U spořicích účtů jsou pak úroky zcela minimální.

Takže mě zajímá, zda jste už zrušil veškere své bankovní účty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovsky 2.12.2019 11:37

Banka zatim nemuze mit na vkladech zaporne uroceni. proto se spekuluje o zruseni hotovosti. Pak byste si uz nic nevybral.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 2.12.2019 11:36

Příklad činnosti EU.

Relativně velké množství řeckých dluhopisů vlastnily kyperské banky. V rámci "restrukturalizace" řeckých dluhů donutila EU tyto banky část peněz Řecku odpustit. Ty banky se pak pochopitelně dostaly do problému, což EU "vyřešila" tím, že je donutila UKRÁST vklady zahraničních klientů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krynický 2.12.2019 11:36

Za inflační cílování 2 % by měli všichni centrální bankéři sedět v lochu. Už Ústava jim přikazuje pečovat o "cenovou stabilitu", ne o každoroční zvýšení cen v průměru o dvě procenta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 2.12.2019 11:31

Pane Šejno, nejsem ekonom, tak ekonomii rozumím minimálně, ale jedno vím jistě, kdyby banka přešla na záporné úroky, okamžitě bych vyzvedl své úspory. Vy byste si je nechal v bance?

Z čeho by pak banka poskytovala půjčky klientům, z čeho by žila, kdyby takových, jako jsem já, byla převážná většina?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovsky 2.12.2019 11:27

Pokud padne euro, tak to na nas bude mit vliv, ale ne takovy, kdybychom ho prijali. Prece jen je rozdil pokud padne mena domaci, nebo mena sousedniho statu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 2.12.2019 11:27

Fridrich Vilém I, král pruský dokázal po svém nástupu na trůn osekat státní výdaje a zreformovat a zkvalitnit státní správu, ze které vyházel přes polovinu úředníků. Státní finance se tak dostaly do plusu. Jeho stání správa, kterou zdědil jeho syn Fridrich II je historiky považována za jednu z nejlepších v tehdejší Evropě.

Současný lobbysticko-kmotrokratický systém toto nedokáže ani náhodou!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovsky 2.12.2019 11:26

Nemate pravdu, u statniho dluhu nejsme dluzniky my, ale stat. Kdyz stat zbankrotuje, tak nam jeho veritele neseberou baraky ani penize na uctu. Stat neni spolecenstvi obcanu, ale jejich vyberci dani. Pomyslneho podilu na statnim dluhu se lehce muzete zbavit tim, ze se odstehujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kratochvíl 2.12.2019 11:26

Paní Šichtařová nemá pravdu, jestli si myslí, že padne-li Euro nebo jeho potíže by neměli na korunu vliv, to je nesmysl. Již nyní jsme bohužel, neustále ochuzovány ČNB a její politikou zeslabování kurzu Eura proti koruně. Z toho mají zisk hlavně cizí montovny, ale ne prostí občané. Nemohou spořit na důchod a jejich úspory jsou jim znehodnocovány. Tyto problémy bychom s eurem neměli nebo alespoň v menší míře. Naopak příjetím Eura by naše republika Euru pomohla a vše by se tím vrátilo v budoucnu. Popularita Eura na Slovensku je značná a to vyvrací argumenty autorky textu jednoznačně. Tzv. pravicoví ekonomové by mohli již se svými teoriemi odejít za 30 let toho zde napáchali dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovsky 2.12.2019 11:23

Banka uklada sve prebytky u CNB, ktera ji z nich pri zaporne urokove sazbe ukousne. Kdyz banka nema kam jinam volne penize dat, tak ma docela smulu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 2.12.2019 11:21

Bolševici a neobolševici.

Elementary, dear Watson.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 2.12.2019 11:18

Až na to, že při záporné úrokové sazbě začnou klienti své vklady vybírat. Už je tu ostatně v EU snaha donutit je dávat peníze do bank NÁSILÍM!

Vždyť to vidíme i u nás. Lidé se snaží investovat do nemovitostí a Piráti se snaží jim ty investice UKRÁST!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 2.12.2019 11:17

pane Hašku,

právě proto, že bankovnictví je matematika, tak úroková marže je stejná při rozdílu -2 a +5, jako při rozdílu +2 a +9.

Úrokové sazby ovlivňují chování investorů a chování těch, kteří si půjčují. Banky pak musí na chování těchto skupin reagovat. Ale úrokovou marži to nemění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.12.2019 11:12

Ano.

Paradoxně dochází tedy "k nárůstu výhod průběžného penzijního systemu".

Samozřejmě by bylo možno jej dále upravit (zejména složku " individuální výše", která je dnes zadupaná do prachu) a netýká se se samostaných investic na stáří jednotlivých občanů. Ty investice by neměly být pouze do konta v bance!!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.12.2019 11:06

Nedělá si srandu, pane Šejno.

Protože není jedno to, co jste popsal ve Vašem posledním odstavci. Pohyb úroků mezi -2 a 5 není totéž jako mezi 2 a 9. Bankovnictví je i matematika a znaménko minus má sakra význam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 2.12.2019 10:56

Určitě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 2.12.2019 10:44

Jako vždy přínosné, dík

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 2.12.2019 10:42

Jak mohou záporné úrokové sazby snižovat bankám zisky? To si z nás dělá madam Šichtařová srandu? Nebo tomu nerozumí?

Komenrční banky žijí z bankovních poplatků a z úrokové marže. Ani jedno z toho není přímo závislé na základní úrokové sazbě centrálních bank.

Pro komerční banku je zcela jedno, zda úročí vklady zápornou sazbou -2% a půjčuje za +5%, nebo když úročí vklady sazbou +2% a půjčuje za +9%. Rozdíl je stále těch samých 7 procentních bodů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Koreň 2.12.2019 10:42

Paní Šichtařová má pravdu, s nízkými úroky eura jsou problémy. Na straně věřitelů. Stejně tak by měla pravdu, kdyby napsala, že s vysokými úroky by byly problémy ještě větší. Na straně dlužníků.

Co se přijetí eura v ČR týče, záleží na pohledu. Z ideologického pohledu neomezené suverenity je jednoznačně nevýhodné, protože by omezilo suverénní (libovolné) rozhodování vládní většiny např. o devalvaci koruny nebo radikálním snížení daní bez stejně radikálního snížení státních výdajů. Nebo naopak o zvýšení vládních výdajů, doprovázeném později devalvací.

Z ekonomického pohledu záleží výhodnost eura na tom, jestli jste korunový dlužník nebo věřitel. Inflační cíl eurozóny i ČNB jsou 2% a jak euro, tak koruna ho plus mínus dosahuje. ECB i ČNB tedy tedy svůj hlavní cíl plní. Rozdíl úrokových sazeb se ale projevuje hlavně v nákladech na financování státního dluhu. Dlouhodobé dluhopisy ČNB v korunách mají o přibližně 1% vyšší úrok, což dělá při celkovém dluhu kolem 1,6 bln Kč 16 mld ročně (0,3% HDP). U státního dluhu jsme všichni včetně kojenců dlužníky, proto platíme v průměru o 1600 Kč ročně vyšší daně za to, že máme národní měnu.

V roli věřitelů jsou např. jmenované fondy soukromého penzijního spoření, ale i pojišťovny nebo banky, u nichž máme sporožiro. Ti všichni by v euru měli menší zisky pro sebe a své klienty. Mimochodem, průběžný důchodový systém, který máme v ČR, - co se vybere, to se hned zase rozdá - je na úrokových sazbách prakticky nezávislý.

V eurozóně samozřejmě existuje riziko dodatečného zadlužení v případě pomoci členům v problémech. Náklady na tohle riziko nejde odhadnout (speciálně Německo tvrdě tlačí na to, aby tyto dluhy byly v budoucnosti splaceny, ne odepsány). Kdyby ČR byla v eurozóně, mohla by se zase spolehnout na pomoc ostatních v případě problémů, a nemusela by držet tak velké rezervy pro případ útoku spekulantů (úspora?)

Nejsou tedy jen argumenty proti přijetí eura, a selský "zdravý rozum" může vést jak k jednoznačnému pro, tak proti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 2.12.2019 10:41

Má v hlavě montovny, to je pak těžké.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovsky 2.12.2019 10:13

Jo to mate pravdu, splacenih hypoteky si fakticky kazdy mesic koupi nejake to procento sveho baraku.

Stat neruci nicim, muze vyhlasit bankrot a zakonem urcit, ze jeho dluhy jsou k nejakemu datu nula.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 2.12.2019 10:12

Paní Šichtařová, velký dík za vaše informace, o kterých se z našich "nezávislých médií" nedozvíme nic. Tam se dovíme maximálně o střetu zájmů premiéra a podobné "potřebné" zajímavosti, jako třeba podrobné informace o sjezdu naší pidistrany TOP 0,9.

Teď alespoň víme, že tato strana je stranou odborníků na všechno, a proto si zvolila do svého čela odbornici na slovo vzatou, která si EURO určila za nosný program strany. Kéž to straně přinese ovoce, v podobě odchodu TOP 0,9 do zapomnění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 2.12.2019 10:11

Přesné pane Langře.Nakonec o té kolaboraci paní Šichtařová psala nejednou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek