Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ENERGIE: Kolik bude stát elektřina v roce 2027
|
M. Kanda 19.4.2024 7:56Autore, vy jste přímo posedlý výrazem "instalovaný výkon". Ale každý přece ví, že nejde o stálý výkon a že ten skutečný lze přibližně spočítat známým převodním vztahem. Případná potřeba záloh se pak vztahuje k tomu skutečnému výkonu, nikoliv k tomu instalovanému. A víte, že ve skutečnosti vlastně žádné nové zálohy ani nepotřebujeme? Každý správce sítě totiž musí mít zálohy alespoň tak velké, jak velký je jeho největší zdroj. Náš největší zdroj je Temelín a samozřejmě máme zálohy schopné pokrýt jeho výpadek. Ale Temelín běží jedenáct měsíců v roce a jeden měsíc v létě má technologickou odstávku. Takže ty zálohy jedenáct měsíců v roce stojí a není tedy problém je využít i pro zálohování OZE. Souhrnný výkon OZE je totiž cca 20% výkonu Temelína, takže to není žádný problém. |
|
|
V. Petr 19.4.2024 8:05Naprosto kecáte, chce to se dovzdělat. Problém není jeden větrník ale to, že když nefouká, je to skoro na celém území. Navíc Temelín má dva bloky, ty se podrobují údržbě postupně a ještě se to kombinuje s Dukovanami. A dělá se to v létě, kdy je menší spotřeba, než v zimě. Navíc v zimě, kdy je největší spotřeba, dodává fotovoltaika velmi málo. Mimochodem, kdyby byly Občasné zdroje tak výhodné, nebylo by je nutné protlačovat administrativními opatřeními za cenu výrazného zvýšení cen elektřiny. |
|
|
M. Kanda 19.4.2024 10:22Dovzdělat byste se měl vy. Energetická soustava není jen Česko, ale dnes je propojená celá Evropa. A věřte tomu, že vždycky někde fouká. Nikdy nenastane bezvětří nad celou Evropou. |
|
|
R. Langer 19.4.2024 11:26No, tak to máte pravdu, ovšem zapomněl jste uvést, že NAŠI energetickou soustavu to propojení "s celou Evropou" těžce destabilizuje, pročež se museli instalovat drahé regulační tranformátory, aby se to vůbec dalo nějak ukočírovat. K té pitomosti, že "vždycky někde fouká" se raději nebudu ani vyjadřovat. Jak říkám, typický technický analfabet. |
|
|
L. Novák 19.4.2024 12:24ZELENÝ BLB... |
|
|
P. Diviš 19.4.2024 16:38Posilování odolnosti sítě proti kolapsu, z důvodu diverzifikace zdrojů, mimochodem dost nákladné, vás usvědčuje ze lži. |
|
|
M. Novák 19.4.2024 8:15Záloha jako za Temelín? Není problém, prostě stačí jen dát do smlouvy že větrník MUSÍ NAHLÁSIT VÝPADEK DODÁVKY MĚSÍC PŘEDEM. Jinak bude platit za každou nedodanou kilowatthodinu penále v ceně kterou má nasmlouvanou. Výpadek Temelínu je známý předem a zálohy je možné naplánovat a spustit předem. |
|
|
J. Ganaur 19.4.2024 8:32Zelení klimajehovisti jsou škodná! |
A fyzikální zákony je dostihnou a nebude už to tak dlouho trvat.Ale té škody, co stihnou nadělat....
|
|
P. Brich 19.4.2024 13:04Fyzikální zákony je dostihly v okamžiku vyhlášení těchto pitomostí. Horší je, že my platbám za tyto pitomosti nemáme šanci uniknout |
|
|
O. Vašíček 19.4.2024 8:45Máte to trochu popletené. Jaký vztah mezi instalovaným a skutečným výkonem VTE máte na mysli? A tedy, jak z něj vypočtete nutnou zálohu? Když jsou ideální povětrnostní podmínky, tak i ta VTE dodává do sítě 100% instalovaného výkonu. Tedy ostatním regulovaným zdrojům se sníží výkon o těch 6MW. Pro uhelnou elektrárnu s výkonem kolem 600 nebo 800 MW je to nepatrný zlomek výkonu. Proto není problém, určitou část nahodilého dodávaného výkonu z OZE v systému absorbovat. I když se jedná o nepředvídatelné dodávky. Problém nastane, když poměr těchto regulovatelných zdrojů vůči občasným se změní a nahodile bude v systému pumpovat výkon v řádech vyšších 10% těchto zdrojů To už znamená silné omezení jejich produkce, ale není možné je odstavit. Řešením má být rychlé plynové elektrárny a krátkodobé bateriové úložiště pro překlenutí rychlých změn, než tyto "plynovky" naběhnou. A ty nyní nejsou a když se budou stavět, tak investor bude chtít zaplatit investici a provozní náklady, plus zisk i kdyby jeli jen 1h v roce. Pro Temelín a obdobné řiditelné zdroje nikde nečeká celý rok stejně výkonná záloha na prázdno, aby se spustil na ten měsíc v létě. V létě jsou menší odběry - proto jsou zde plánovány odstávky. A jsou zajištěny překrytím navýšení výkonu jiných řiditelných zdrojů. A ano, šlo by toto "navýšení" používat pro "zálohu" OZE, ale dostáváme se do situace, kdy by jsme pozbyly tuto schopnost "samozálohování" soustavy. A navíc, toto je možné právě díky řiditelným uhelným zdrojům, které chceme odstranit. Stabilní zdroje typu JE lze "zálohovat" vzájemně, ale musí jich být vyšší počet, právě pro překryv výkonů. Není ekonomické, aby celý rok jely 2 JE na 50%, aby v případě potřeby (1x ročně) mohly zálohovat třetí elektrárnu svým 100% výkonem. Ale 10% není problém absorbovat. (Příklad: pro zálohování 100% výkonu jednoho reaktoru potřebujeme 11 reaktorů.) |
|
|
J. Novotny 19.4.2024 8:58Instalovaný výkon je maximální možný. K němu se vztahují investiční náklady, takže jde o velmi relevantní údaj. Jde o údaj, na který máte licenci, připojení apod. Pokud znáte instalovaný výkon, typ turbíny a rychlost větru (třeba předpověď), tak umíte docela dobře předikovat výrobu.. Přirozeně, protože u nás fouká zhruba polovinu co na severu Německa, při stejných nákladech na instalovaný výkon nám vyjde jednotková cena za MWh (kterou přes dotace budeme platit), zhruba dvojnásobná. A to tam nejsou započteny náklady na diesel generátory, které budou jako záloka, když nebude foukat (nic jiného nejsme schopni v tom čase dodat). |
|
|
R. Langer 19.4.2024 9:26Zase jeden technický analfabet, co? |
|
|
Z. Lapil 19.4.2024 9:50Ten instalovaný výkon používá právě kvůli vám a taky proto, že my technici potřebujeme vědět, o čem PŘESNĚ je řeč, jinak bychom se nedomluvili. Vy si ujasněte, co je největší zdroj. V případě větrníků to není jednotlivý větrník, ale oblast kde je aktuální vítr menší než vítr vyvozující výkon instalovaný (největší možný), nebo vítr naopak větší. Ten je z hlediska řízení sítě zásadně horší, protože se příslušná vrtule (a s ní i celé pole vrtulí) vypíná. |
|
|
J. Nevrkla 19.4.2024 7:45Dočetl jsem se, že ve Švédsku už větrné farmy krachují. A to tam fouká daleko více než u nás. Musím vzpomínat, jak ekonomický a rozumně se chovali komunisti, jak při nevýkonném státním hospodaření hledali nejefektivnější řešení. Teď jsme se úplně pomátli a to bude mít smutný konec. |
|
|
L. Novák 19.4.2024 12:33Komunisti se chovali jako idioti neekonomicky. Že se občas našla parta kvalifikovaných lidí, která něco dokázala provozovat ekonomicky NAVZDORY BLBÝM KOMUNISTŮM, je věc druhá. Zelený komunismus se od toho rudého nijak neliší. |
|
|
R. Langer 19.4.2024 17:48Přesně. To bylo NAVZDORY, nikoliv DÍKY. |
|
|
J. Jurax 19.4.2024 21:22Jenže teď už žádná parta kvalifikovaných lidí, která něco dokázala prosadit NAVZDORY BLBÝM ZELENÝM MAGORŮM není, protože nesmí bejt. Protože aby planeta byla spasena. |
|
|
V. Kučer 19.4.2024 21:03Švédsko restartovalo jaderné elektrárny, větrníky nebude potřebovat. |
|
|
F. Navrátil 19.4.2024 7:31Autor si neuvědomuje, že fotovoltaiku a fofrníky nepohání slunce a vítr, ale dotace. Elektrická energie je pouze vedlejší produkt, v některých případech nežádoucí odpad. |
|
|
P. Stikarovsky 19.4.2024 2:00Ještě nikde jsem se nedočetl, jaké jsou skutečné náklady na výrobu a instalaci jednoho větrníku? Návratnost pouze udávají 20 let? |
|
P. Dvořák 19.4.2024 6:33Tak jako se nikdy nedovíte, kolik větrníků a jak dlouho musí jet, aby vyrobily energii potřebnou k výrobě jednoho větrníku a k jeho likvidaci O ekologické "stopě" po jednom větrníku raději ani neuvažujte. P.S. Už mají lepší způsob, jak likvidovat lopatky, než je naskládat do obrovských jám vyhloubených buldozerem a pak je tím buldozerem zahrnovat? |
|
|
R. Langer 19.4.2024 7:13Takové technické informace samozřejmě nespadají do ideologického rámce naší moderní bezemisní společnosti, a proto se je nikdy nedozvíte. Alespoň ne od těch, co je násilím prosazují. |
|
|
Z. Lapil 19.4.2024 7:44Necelych 40 milionů na 1MW, mj. včetně komunikaci a vyvedení výkonu. Energetická návratnost (nespecifikované, čeho přesně) 6 měsíců. Zdroj ČEZ Pro vetrniky. To mi sdělil Google na úplně první dotaz. Se mnou se nehadejte. Prodávám, jak jsem koupil. Přesněji: tu cenu udávají 150 milionů za 4MW kus. |
|
|
M. Novák 19.4.2024 8:21Jistě, instalovaného výkonu. Návratnost se uvádí jako by produkce byla 24/7 a ne 15%. To chce vzít tyhle stránky, vyvolat v parlamentu jednání o nepatřičném obohacení na úkor veřejnosti a s okamžitou platností zrušit dotace i pevné výkupní ceny. Pokud je návratnost 6 měsíců ať prodávají energii na burze jako normální zdroje... |
|
|
Z. Lapil 19.4.2024 9:42Nainstalovaného výkonu, samozřejmě. Jak se počítá návratnost, nevím. Produkce 15% imstalovaného výkonu platí pro fotovoltaiku, větrné elektrárny jsou na tom líp. Pro-OZE materiály uvádívají 30%, tady v článku je 25%. Dovedu si představit, že jsou to čísla pro mořské větrníky nebo aspoň průměrná pro všechny; pozemní jsou na tom hůř než mořské. Smutná pravda je, že to celé je natolik drahá a rozsáhlá sranda, že rozdíl mezi řekněme 20% až 30% můžeme zanedbat. Tedy v tom smyslu, že tak i tak vyjdou nezaplatitelné nesmysly. |
|
|
R. Langer 19.4.2024 9:24Ano, to jste koupil špatně. |
|
|
Z. Lapil 19.4.2024 9:51Proč si to myslíte? |
|
|
R. Langer 19.4.2024 11:49Protože ta informace je zcela nesmyslná. |
