6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

ENERGETIKA: Švindl s vodíkem

Inženýři vám jen zřídka řeknou, že něco není možné, i když váš návrh je velmi špatný nápad. Počítačoví vědci ze Stanfordu a MIT pro to v 70. letech našli úžasný výraz: úkol, který je technicky proveditelný, ale vysoce nežádoucí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
T. Hraj 25.4.2022 13:06

R^

P. Rada 25.4.2022 14:52

Proč R^ tohle gesto lepíte na text s křivou frází o údajně "nenáviděném" uhlí? Kdo konkrétní samotné uhlí nenávidí? V praxi přeci ohledně fosilů jde především o prostředek lidské přebujelé chtivosti skrze který lze rabovat jiné neobnovitelné zdroje na úkor širšího okolí a dalších generací. Nenávisti mezilidské to je naopak o přetrvávající úrovni neobvykle vysoké sociální agresivity u hominidů.

Zdviženým palečkem vlastně tiše tolerujete nejen neudržitelný ale dokonce dlouhodobě extrémě ničivý "švindl" uhelný ze kterého dopadů nemusí být pro civilizaci úniku.

Kolik desetiletí si lidé žijící na extrémě vysoké životní úrovni pokrytecky slibují, že co nevidět najdou lepší energetickou technologii než fosilní a to dokonce takovou, že se všechna negativa posléze podaří vykompenzovat?

Osobně mám sice také za to, že vodík stěžejním řešením nebude - ale na druhu stranu jen toto nepovažuji za argumet pro setrvání u fosilů. Leda tak pro ty, co počítají s tím, že za jejich života "mrtvá verlyba nebude odstraněna s pláže"... (podobně jak CO2 ze vzduchu). A po nás potopa?

T. Hraj 26.4.2022 9:14

Žasnu co všechno lze vyčíst z "R^"

1) Uhlí nenáviděné je. Ostatně to myslím potvrzujete i vy hned v prvním odstavci (jakkoli je na hranici srozumitelnosti) "V praxi přeci ohledně fosilů jde především o prostředek lidské přebujelé chtivosti skrze který lze rabovat jiné neobnovitelné zdroje na úkor širšího okolí a dalších generací".

2) Váš dlouhodobý argument o "drancování zdrojů" je: máme dříví už jen na příštích 5 zim. Pojďme přestat topit už tuto zimu a zmrzněme. Zabráníme tím vyčerpání zdrojů a zmrznutí za 5 let.

3) Ano, možná se fosilní paliva nepodaří včas nahradit a civilizace na to tvrdě doplatí. Nebylo by to poprvé. Alternativou je ale globální regulace využívání zdrojů. Ta se logicky nemůže obejít bez nějaké formy globální vlády. Ta, jak asi uznáte, nebude asi demokratická ani osvíceně moudrá. Totalita zaručena.

M. Boháček 25.4.2022 11:58

Viac vodíka=menej CO2! Holandská banka bude svým klientům měřit emise CO2 – další zkouška systému sociálních kreditů.

V systéme sociálneho (čínskeho) kreditu, ktorý sa testuje, budú "alternatívne-zelené" zdroje energie nutnosťou pre udržanie dostatočného sociálneho kreditu. V konečnom dôsledku ide samozrejme o kontrolu ľudí, kto si "otvorí hubu", zníží sa mu kredit a bude bez prístupu napr. do obuvi. Alebo nemocnice. Segregácia je akceptovaná spoločnosťou, ako nám potvrdila plandémia. "Nič nebudete vlastniť a budete šťastní", ako povedal Schwab. A ak nie, zníži sa vám sociálny kredit...

Systém sociálních kreditů už koncem léta začne testovat italská Boloňa a zhruba ve stejnou dobu začne používat systém sociálních „ekokreditů“ také Bavorsko.

Rabobank pomocí aplikace v mobilu ukáže zákazníkům, kteří tak chtějí učinit, emise CO2 z jejich nákupů. Banka doufá, že to povede k tomu, že zákazníci přizpůsobí své nákupní chování a budou nakupovat tak, aby produkovali méně CO2. Aby byly odhady přesnější, zákazníci jsou předtím, než se ke službě přidají, dotázáni, zda jedí hodně masa a zda je jejich domov dobře izolovaný.

Samozřejmě zcela dobrovolně, dokud nebudeme my žáby dostatečně uvařené a nebude možné udělat další krok,“ říká producentka a moderátorka Ancilla van de Leest.

Novinářka Annelies Strikkers na to reaguje: „Vaše emise CO2 spojené s vašimi platebními transakcemi. Nebyli jste šílení konspirační teoretici, když jste to předpověděli před rokem?“

Systém sociálních kreditů má být plošně zaveden až současně s digitální měnou, takže do doby, než bude zavedena, což by mělo být do roku 2030, budou probíhat testy různých aplikací, aby se pak mohly zvolit ty nejvhodnější a zavést již plošně, již jako sociální kredity pevně vázané na digitální měnu.

Vítejte ve světě konspirací, kdy stále méně času již stačí na to, aby se staly realitou....

https://necenzurovanapravda.cz/2022/04/holandska-banka-bude-svym-klientum-merit-emise-co2-dalsi-zkouska-systemu-socialnich-kreditu/

T. Hraj 25.4.2022 13:18

Zapomněl jste, pane Boháčku, to nejdůležitější, tj. že to bude zavedeno pro dobro nás všech. Člověk by si jinak mohl snadno myslet, že se jedná o nějakou obludnou utopistickou totalitu.

M. Sedláček 25.4.2022 14:14

Kdyby jen holandská banka! Vězte, že udržitelnost a podobné blbosti mají v plánu všechny banky včetně tuzemských. Doufám, že všechny zkrachují, což se samozřejmě nestane.

M. Hoblík 25.4.2022 11:57

Příliš povyku! Eurokomisaři si jenom popletli vodík s vodou!

F. Zrcek 25.4.2022 11:44

Autor uhodil hřebíček na hlavičku. Prolobbovaná řešení neexistující klimatické krize jsou takzvaně pumprdentlich - občas i fungují, ale jsou buď drahá, nebo nepraktická, nebo mají nežádoucí vedlejší účinky. A zkorumpovaní politici, kteří to nemusí a ani nehodlají řešit, nás ujišťují, že to pokrok vyřeší za nás. Proto odsouvají platnost politických opatření na dobu hned poté, jak jim skončí volební období. Ale ani o rok déle, aby byli progrestivističtější než opatrnější opozice.

Je to prostě budování komunismu 2,0. Všem je jasné, že to nebude fungovat, ale pro sebe doufají, že se jim povede včas zdrhnout.

J. Jurax 25.4.2022 11:53

... ale pro sebe doufají, že se jim povede včas nejen zdrhnout, ale taky se na tom patřičně napakovat.

V. Novak 25.4.2022 12:59

"...drahá, nebo nepraktická, nebo mají nežádoucí vedlejší účinky..." - a nebo to všechno dohromady!

P. Selinger 25.4.2022 11:20

Teoreticky je možné vyrábět vodík na mořském pobřeží elektrolyzou vody pomocí elektřiny vyrobené větrnými nebo přílivovými elektrárnami. Teoreticky je také možné pokrýt Saharu fotovoltaickými panely a vyrobený proud předávat do Evropy kabelem na dně Gibraltarské úžiny. Teoreticky je možné téměř vše. Ale co praxe ?

F. Kusák 25.4.2022 11:05

Nemám nic proti zelenému vodíku, je to proveditelná cesta, nicméně vždy se musím ptát za kolik to pořídím, a jaké budou provozní náklady. A samozřejmě bez dotace. Neznám nikde na světě město, kde by se vodík běžně používal a lidé a firmy by takový systém s nadšením provozovali. Až to někde bude, pak uvěřím. A k tepelným čerpadlům. Různí amatérští nadšenci postavili svá tepelná čerpadla, velmi dobré kvality, za polovinu ceny, než za kterou své předražené výtvory nabízejí firmy. A pak, živíte celou smečku parazitů, od projektantů až po servis. Různě lobbují za změnu zákonů a předpisů, třeba ve vztahu k ekologickému chladivu, a pak se nestačíte divit. No a je třeba si uvědomit, že ten nejběžnější systém TČ, totiž vzduch voda, je také nejméně účinný. Kdo má za barákem rybník, je v úplně jiné situaci. A TČ není perpetuum mobile, i ono potřebuje dost drahou elektřinu. Třeba při tepelné ztrátě domu a průměrném topném faktoru tři, to zas až tak zanedbatelná položka není. Takže zázraky se nedějí a úspora energie je celý komplex opatření.

Z. Lapil 25.4.2022 13:31

Nadšenec budující tepelné čerpadlo nebo cokoliv "za polovic" obvykle nepočítá vlastní čas.

A i když si taky myslím, že vodík je dost výrazný krok stranou, tak musím připomenout, že jsou v provozu "vodíkové" vlaky (určitě Německo a V. Británie, tuším i Francie). Zkušební provoz se chystá i v našich krajích: https://zdopravy.cz/kde-budou-jezdit-v-cesku-vodikove-vlaky-test-zacne-mezi-ustim-nad-labem-a-libercem-102873/.

Spolu s mnohými jsem nakloněn verzi "všechno je jen o sosání dotací" aneb Jára Cimrman byl mistrem v hledání slepých uliček.

V. Kučer 25.4.2022 18:39

V Praze také jezdili městské autobusy na vodík ale asi se to moc neosvědčilo.

Z. Lapil 25.4.2022 23:28

Vida, o těch ani nevím. Vím o tom pultrolejbusu z Palmovky do Letňan. Tomu zrušili silnici s drátama, a dál to neznám. Přitom TO mi přijde jako nosný nápad: řekněme od metra jede víc linek společně po drátech a tam, kde se rozdělují, to zvládnou na vlastní triko.

O. M. 26.4.2022 1:32

Plynové ano, vodíkový zatím ne, ten se má testovat od 2. 1/2 tohoto roku. Doufám, že z testu dostatečně výrazně vyplyne, že je to příliš drahá sranda, nechce se mi to platit.

Ale pod vedením Scheishera, nevím nevím...

V. Petr 25.4.2022 10:44

Marně hádám, je li největší padouch Putin nebo zelení....

J. Jurax 25.4.2022 11:37

Zelení. Jejich škodlivý potenciál je Putin schopen překonat jen použitím jaderných zbraní :-)

L. Písařík 25.4.2022 14:30

Určitě Putin, přes veškeré výzvy zelených kulihrášků odmítá používat zelenou munici.

J. Hejna 25.4.2022 10:37

Dobře.

Jenom to století by chtělo o jedno zvýšit.

M. Vlasák 25.4.2022 10:16

R^ Naprostý souhlas. Jenže když ta fysika a chemie jsou pro sluníčkáře tááák nudné...

P. Rada 25.4.2022 10:25

Nevím jak pro "sluníčkáře" ale právě s fyziky a chemie toho v článku na který reagujete mnoho nezaznělo. Vy jste tam něco podnětného našel ?

P. Dvořák 25.4.2022 10:38

Rado, naučte se číst víc než trollí propagandu.

" fyzikální vlastnosti vodíku představují řadu problémů. Je to malý atom, který snadno unikne z uzavřeného prostoru. Je nákladný na skladování a ještě dražší na bezpečný transport, protože v tekuté formě musí být velmi chladný."

"Zkapalněný vodík může být lehký jako benzín nebo petrolej, ale jeho udržování při -257 °C vyžaduje mnohem těžší zařízení. Při přestavbě dvoumotorového turbovrtulového letadla z petroleje na vodík se hmotnost motoru zvýší ze dvou tun na 13 tun... "

atd. atd.

J. Jurax 25.4.2022 11:57

No, hmotnost motoru ani ne, spíš hmotnost nádrží na palivo. Respektive hmotnost celé pohonné soustavy.

V. Kolman 25.4.2022 12:50

Autor předběhl dobu. Měl na mysli zřejmě motory se zdrojem tepla z jaderné reakce. Tam by olověné stínění reaktoru "nějaké to kilo" hmotnosti motoru přidalo.;-D

V. Petr 25.4.2022 19:18

Ametičané chtěli atomové letadlo zkoušet. Ale ani nejtěžší letadlo té doby, 160 tun těžký B-36 potřebné stínění neuneslo....

Z. Lapil 25.4.2022 13:40

Co stačím sledovat, tak vlastním hybatelem je obyčejný elektromotor, vodík je zdroj elektřiny.

K vánocům jsem dostal takovou prapodivnou knížku seriózních odpovědí na neseriózní otázky. Mj. je tam otázka, jak dobře by létala nějaká cessna (údajně nejrozmnoženější soukromé letadlo) na různých planetách. V odpovědi se praví, že "spalovací motory fungují jen v blízkosti zeleně". Autor proto nahrazuje původní pohon elektřinou a píše tam něco o čtyřech minutách provozu.

Na přání tu knížku specifikuju, mám ji na stole, ale ne na tomto :-).

V. Kolman 25.4.2022 15:00

Knižní zmínka o tom, že spalovací motory fungují jen v blízkosti zeleně je jenom jinými slovy sdělený fakt, že ke své činnosti bezpodmínečně potřebují kyslík za vzduchu, který právě ta "zeleň" ve dne produkuje.

Jakási kvadroptéra(?) už v atmosféře Marsu úspěšně létá - byť na elektřinu a ve speciální "marsovské" versi pro tamní velmi řídkou (tlak jako ve výšce cca 30km nad Zemí) atmosféru.

Na Zemi už experimentální solární aeroplán (byť s nemalými problémy) obletěl na solární energii zeměkouli.

Z. Lapil 25.4.2022 16:01

Jasně, vím o tom. Formulace s blízkostí zeleně mi přijde zábavná, tak jsem ji zmínil.

On tam zmiňuje povícero těles, včetně toho Marsu a třeba včetně Jupiteru, který má tu výhodu, že tam nelze nabourat do pevného povrchu. Na Venuši se má létat docela dobře (stačí rychlost zdatnějšího chodce), pokud prý člověku nevadí, že celou dobu hoří.

Jo jo, kde jsou ty časy, kdy se benzínové letadlo vydalo přes kanál La Manche a psalo se o tom jako o velkém činu vynálezcově.

J. Jurax 25.4.2022 19:28

No, já se díval na originál článku, tam je fakt psáno engine, doslova Converting a two engine turboprop from kerosene to hydrogen, I noted here recently, increases the weight of the engine from two tonnes to 13 tonnes.

Těžko říct, co měl autor na mysli - zda spalování vodíku v upraveném klasickém turbovrtulovém motoru, nebo přeměnu vodíku na elektřinu v palivovém článku a pohon vrtulí elektromotory. Obé je možné, to druhé by bylo patrně složitější a těžší. Nicméně skok z 2 tun na 13 se mi nějak nezdá.

Kerosen má hustotu energie cca 9,7 kWh/l, kapalný vodík má jen 2,84 kWh/l; ergo nádrže by musely být řekněme téměř 4x větší a musely by udržet teplotu cca 20 K = –253 °C; což obé je významný zásah do konstrukce letadla. U palivového článku navíc neuvažuju účinnost převodu energie skryté ve vodíku na energii kinetickou; u spalování by byla nejspíš stejná jako u kerosenu.