I. Schlägel 7.1.2013 8:36

Re: Obrana neviditelné ruky trhu

Souhlas. Starého psa novým kouskům nenaučíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 7.1.2013 8:34

Re: Velký souhlas

Obávám se, že Vaše hnidopišské rýpnutí vyjadřuje zásadní podstatu problému "útěku před právníky". Tato země byla po vládě KSČ a všeho lidu v naprostém rozkladu materiálním i morálním. Nejen že komunistický režim nevychoval poctivé kapitalisty, ale logicky nevychoval ani poctivé a zkušené právníky, soudce, prokurátory, policisty, poslance, senátory a proč to neříci, ani občany. V tomto post sametovém vakuu byste nenašel právní rámec privatizace ani mikroskopem. Pokud je vadná celá společnost, je logicky vadná i každá její rozhodující dílčí část. Neexistoval způsob, jak vytipovat z, promiňte, patnácti milonového stáda dezorientovaných ovčanů několik desítek tisíc "čistých a poctivých", nominovat je na rozhodující funkce ve státní zprávě a zároveň do nich nepouštět ty nečisté a nepoctivé. Pokud někdo tvrdí, že to šlo zorganizovat, ať napíše jak. Těch několik poctivých a mnohdy naivních lidí, kteří se po revoluci shodou okolností dostali např. do parlamentu, byli velmi rychle eliminováni "pragmatickou většinou". Jestli totiž bolševik tento národ něčemu naučil, tak mimo jiné zejména pragmatismu. Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kapitán 7.1.2013 8:29

Jsem...

Jsem úředník a také souhlasím. I když ne ze samosprávy, ale ze správy. Přesto jsem vždy předtím pracoval v soukromém sektoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kužel 7.1.2013 4:54

Velký souhlas

a snad jen malá výhrada: privatizace byla z velké části hrou o čas. Bylo třeba podniky zprivatizovat dříve, než je zašantročí tehdejší socialističtí šéfové. Zákony by museli připravit odchovanci komunistických právnických škol - jiní tehdy nebyli. Privatizace byla dílem kolektivu lidí s rozdílnými názory a tudíž ne tím nejšťastnějším kompromisem. Například otec kupónové privatizace Dušan Tříska vůbec nechtěl zmíněné privatizační fondy. A když už by měly existovat, pak podle něj neměly zase být omezeny v procentu vlastnictví. Prosadilo se to kompletně proti názorům "otce". A dalo by se pokračovat.

Nicméně článek vysoce oceňuji, tohle je víceméně hnidopišské zarýpnutí a doufám, že pana Drápala neurazí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Plocek 7.1.2013 2:05

Obrana neviditelné ruky trhu

 Velmi zajímavé názory autora. Dá se ztotožnit se základním názorem, že tržní hospodářství není viníkem současného stavu, alespoň u nás.  Před tržním hospodářstvím byl u nás komunismus a kradlo se stejně. Rozdíl byl v barvě a  ve struktuře.  Lidově řečeno, dříve jsme kradli všichni ale méně.  Například nevím jaké procento chat bylo v šedesátých a sedmdesátých letech postaveno čistě, tj. bez zcizení sebementšího množství materiálu, dopravy ,  prac. síly atd. atd. Kolik lidí skutečně pracovalo celou pracovní dobu a nic si neodnesli domů z práce (i tužku je možné považovat za krádež). Zkrátka . krade se dnes jako včera, a systém za to nemůže. Dnes nemohu říci my Češi, ale dle posledních informací o bankách v Německu a USA,  musmí říci,  mi pozemšťané.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 7.1.2013 1:36

Re: Idealismus volného trhu a realita.

Trh je místo, kde dochází ke směně výrobků a je tedy nezbytnou součástí civilizace od prvobytně pospolné společnosti a vzhledem k tomu, že jistá forma sociální směny funguje i u šimpanzů, tak je zřejmé, že se jedná o mnohem obecnější princip, než si lidé uvědomují.

Trh sám o sobě nic neřeší, funguje jako zpětná vazba, která umožňuje stanovit ceny na základě nabídky a poptávky. Z tohoto pohledu je špatný monopol, nebo kartelová dohoda, která umožňuje zvýhodnění monopolistů. Pro boj s tímto jsou zřizovány Úřady pro ochranu hospodářské soutěže.

Na druhou stranu limity růstu trhu nijak nevadí, naopak samotný trh slouží k optimalizaci společenských nákladů pro uspokojení lidských potřeb. Pokud jsou některé suroviny vzácné, roste jejich cena a to motivuje účastníky trhu ke změně chování. Buďto dokáží najít nové zdroje, nebo alternativní řešení, každopádně vyšší ceny motivují spotřebitele k vyšší šetrnosti. Právě to, že trh takto funguje způsobilo, že nevyšly předpovědi Římského klubu. U řady surovin se našly nová ložiska a vyšší ceny vedly k šetrnější spotřebě.

Trh opravdu vývoj neumí předpovědět, ale umí ho ovlivnit tak, že motivuje producenty k hledání nových zdrojů a spotřebitele k minimalizaci nákladů.

Pokud ovšem funkci trhu vyřadíme pomocí zákonů a donutíme zákazníky zákonem aby kupovali zbytečně drahé produkty, docílíme jedině toho, že zvýšíme náklady všech a tím tedy i plýtvání. Navíc demotivujeme ty, kdo by byli schopni zboží dodávat levněji a způsobíme propad životní úrovně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.1.2013 1:07

Idealismus volného trhu a realita.

Autor opomíjí podstatné aspekty bránící už řadu let fungování volného trhu. Volný trh je sice líbivá idea - podobně jak celosvětoví mír.. ale v dnešním světě NEREALIZOVATELNÁ a to ze dvou hlavních důvodů:

1. GLOBALIZACE trhu .... Tedy rozhodující vliv několika velkých hráčů, kteří na pomyslné tržiště pustí jen nekonkurující. Např. dodávky ropy, plynu ... jsou už dlouho v rukou monopolně pevných,  nesmlouvavých až bojovně naladěných hráčů, kterým jde o globálně výhodnou pozici - nikoli o celosvětovou prosperitu!.

2. LIMITY RŮSTU .... Ty spočívají jak ve zdojích tak v důsledcích dopadů externalit. Obojí navozuje nutnost dlouhodobé strategie při volbě cest, protože to co platí dnes evidentně nebude platit zítra a dopředu už se ví proč. Tržní mechanismus sám totiž není schopen přepovědět vývoj. Trh dává informaci až s uzávěrkou burzyv a až poté můře dojít ke korekci a to může být zejména u nevratných procesů fatálně pozdě. Ten kdo má dostatek potřebných informací může např např. dopředu zkoupit klíčové zdroje a ostatním diktovat ceny. tento aspekt dnes běžně trhy narušuje. Budeme-li strategicky naivní - budou nám proto brzo vládnout prozíravější až diktátoři.

Pokud společnost žije v relativně ustáleném režimu s dostatkem surovinových zdrojů a prostorů pro populační růst ..... -  postačí ponechat vývoj na spontálním tržním prostředí.

Čím víc se společnost nachází ve stavu konfliktním až válečném je pro přežití efektivnější radikálněji regulovat. Idea, že konfliktní prostředí zaniklo s pádem železné opony se ukázala už za několik let falešná. Např. Rusko deklarovalo změnu stategie přisvojující si právo prvého jaderného úderu, vojenské konflikty ve světě rovněž nejsou minulostí... Za takovéto situace jsou všichni víceméně tlačeni do konfrontační polohy a pokud na svých územích už nemají surovinové a energetické zdroje,  je ponechání společnosti bez regulací neadekvátním až sebezničujícím postojem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek