Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Četl jsem - Dějiny zlata. Doporučuji. Já Stále nechápu rating. Když na Rusko hodili CCC a USA mají AAA. také zřejmě rovnice pro hlupáky.

Tedy, pro vás.

Rating je placená soukromá služba. Kdo by do toho tahal politiku, má smůlu a další mu zaplatí méně nebo taky nic.

Řekl bych to krátce. Z bank se stali spekulanti, kteří riziko přenesli na jiné. Jak je možné, že v baště a vzoru všech světových bank banka ve Švýcarsku účtovala dvacet let klientovi za úschovu zlata, které měla před dvaceti lety klientovi nakoupit a byla to jen a jen operace mezi bankami, aniž kdy, kdo, někdy fyzické zlato v obou bankách viděl... Není to krásný, vsevypovídajicí příklad? ..banku nikdo neodsoudil z podvodu, pouze ke vrácení peněz za kvaziuschovu

Když si k někomu dám do úschovy peníze a za úschovu mu budu platit, nepřepokládám, že ty peníze bude utrácet nebo investovat ve svůj prospěch. Naopak, když mu ty peníze půjčím, tak souhlasím s tím, aby je použil k zamýšlenému účelu a podělil se se mnou o případný zisk či ztrátu. Bez ohledu na ekonomické teorie ve skutečnosti banky dnes tady fungují tak, že předstírají, že jsem si k nim dal peníze do úschovy a nechají si za to platit, ale současně s nimi nakládají jako s půjčkou a investují je do svých spekulací. V případě velkých zisků mě odmění halířovým úrokem, v případě velké ztráty řeknou jen "sorry, kde nic není ani smrt nebere", zkuste to u pojišťovny. U Sberbanky se ještě uplatnily naše sankce. Ekonomie se totiž opět vrací do formy politické ekonomie, jak jsme ji znali před rokem 1989, jenže v obráceném gardu.

Mýlíte se. Neinvestují vaše peníze, ale peníze nově vytvořené. Ty vaše slouží jen k povinným rezervám v malém procentu z poskytnutých půjček.

Rozvolnění "vlastnictví peněz" když peníze vložíte do banky je dokumentováno i dalšími instrumenty, které nejsou "odjakživa", ale odnedávna a možná ještě ne ve všech zemích. Např. když (v Kanadě) dáte do banky peníze a určitou dobu, třeba 10 let tam na vkladu nemáte vlastní pohyb, tak vám ten účet odlifrují k centrální bance, tam ještě máte šanci je dostat zpět, pokud si na to vzpomenete do určité doby. Když ne, tak zcela propadnou. Podobně jako nějaká odúmrť. To je docela ďábelské. A to ani nemusíte umřít...

Modrý ptáku, ale nelže pak teorie, když na 100 kabátů se zcela regulérně vydává multiplikovaný počet potvrzení? K čemu je dobré tvrdit, že se v té chvíli můj "fyzický majetek" nezměnil v pohledávku, kterou bezpečnė získám zpět jen s jistou pravděpodobností?

To je nyní běžná věc. Např. letenek se také prodá víc než je sedadel.

Díky autorovi za názorné vysvětlení. Z podané teorie vyplývá, že banky by měly jednoznačně rozlišit ve vztahu ke klientům, co je půjčka a co úschova. Za půjčku (termínovaný vklad) by měly platit slušný úrok, za depozitní účet by mohly vybírat poplatky za úschovu, klidně maskované jako záporný úrok. Dneska je to zamlžené státní intervencí - vklady v bankách jsou ze zákona pojištěny do jisté výše - to je tedy depozitum, které občan dostane (snad) zpět, pokud se banka položí (a nepoloží se zároveň pojišťovna, potažmo stát samotný). Poskytovat úroky z této sumy je vlastně jistou benevolencí banky. Z vkladů nad rámec zákonně pojištěné částky by naopak banka měla platit významný úrok, odškodňující klienta za podstupované riziko.

OK, "odjakživa" měním na "od jisté doby". To "odjakživa" bylo v zápalu diskuse a znělo to hezky, rázně, stroze. "Od jisté doby" je správnější. V dnešních časech je jen malý rozdíl mezi "odjakživa" anebo "od jisté, poměrně dávné doby". Zakládají-li státy svoji existenci na trvání 7000 let, 1000 let nebo 100 let, nemá to z hlediska práva mezinárodního žádný rozdíl, pro příklad. V beletrii to ovšem význam má.