Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIE: Ekonomický nepravidelník XI.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Minutus 3.1.2007 16:50Konečně někdo kdo napíše o ekonomii pár zajímavých myšlenek. Už mi bylo nanic z těch zpolitizovaných keců o a lineárních interpolací - předpovědí na 30 let dopředu podle plotu - např. důchodová reforma. Ad pastelkovné - řeší se to různě - slíbí a nesplní - asi nejčastější přístup. Nicméně se pod článek mohu podepsat. |
|
|
kolo@vratek 2.1.2007 22:25To byla radost si takový hezký článek přečíst, díky. |
|
|
MUDr Jiří Killan 2.1.2007 20:56Pěkné čtení a řekl bych že podařená stať. Akorát bych se zastal Aristotela - asi je trochu špatně chápán rozdíl mezi vytyčeným cílem, tedy tím, k čemu směřovat a zatimní skutečností. Aristoteles nebyl hlupák, aby nevěděl o člověku totéž, co A. Smith, ba řekl bych podle jeho díla, že věděl mnohem více. I to, že ona A. Smithem popsaná skutečnost zatimní není stálá. Filosofie je královna stále, její princezny zaujmou více než ona pouze pragmatiky. Aristoteles šíří svého poznání rozhodně Smithe předčí. Asi tak, jak královna ony princezny. |
|
|
Modrý pták 2.1.2007 18:42Vážení pánové, dnes to byl výhradně pánský klub, Děkuji Vám všem za reakce a jsem velmi potěšen jejich počtem. Nejsem potěšen, že se kolem Školy veřejné volby nerozvinula diskuse. Opětovně vysvětlovat Marxe nebudu a nevěřil jsem, že by se v roce 2007 našel někdo, kdo se bude u ekonomického textu na něho odvolávat. Možná, že má Marx nějakou sociologickou hodnotu (tu má např. Korán také), ale ekonomicky je naprosto a zcela bezcenný. Kromě toho Marx nikdy třídu nedefinoval. No a Keynesovi a jeho učení jsem věnoval samostatný Nepravidelník. Byl jsem si jist, že po Nepravidelníku o M. Friedmanovi o multiplikátorech nenapadne nikoho psát. |
|
|
MB. 2.1.2007 19:21Re: Vážení pánové, Ja jsem pesimista. Takze me naopak prijemne prekvapilo, ze toho Marxe bylo tak malo... |
|
|
MUDr Jiří Killan 2.1.2007 21:01Re: Vážení pánové, No, já Vám nevím, jestli je to až tak. Neumím natolik ekonomii, abych mohl něco o ní tvrdit, ale v obecné rovině je Marxovo učení jedno z nejpřínosnějších vůbec. A je úplně jedno, zda bylo zneužito a tou zneužitou aplikací dalo vidět své nedostatky. Hledání vhodných řešení je namnoze vykoupeno poznáním těch pšatných. |
|
|
No 2.1.2007 18:09důsledně Je třeba zavést volební census spolu s kuriálním systémem nebo přímo zrušit parlament. Dále není třeba omezovat svobodu dětské práce a smluvní otroctví. K nadvýrobě nedojde protože platí Sayův zákon. Několik málo zákonů vznikne podle přirozeného práva samo od sebe. P.S. Confederate States of America byly přece daleko liberálnější než United States of America, stačí si přečíst jejich ústavu. |
|
|
dvd 2.1.2007 18:20Vzhledem k tomu že ústava C:S:A. kopírovala pstavu U.S.A. až na některé specifické rozdíly jako explicitní povolení otroctví a neméně explicitní zákaz snahy o jeho rušení, tak bych tedy já v tom větší liberálnost neviděl. |
|
|
No 5.1.2007 17:30Re: Vzhledem k tomu Ústavní zákaz ochranářských cel ve srovnání s prohibitivními cly USA. |
|
|
MB. 2.1.2007 19:05Re: důsledně Pokud by kuriální systém byl postaven výši odvedených daní jsem jednoznačně pro. |
|
|
No 5.1.2007 17:56Re: Re: důsledně Kurie jsou realizací nerovného a nevšeobecného hlasovacího práva. U nás byly konstituovány podle stavovského postavení (venkovská, statkářská, živnostenská, městská a později všeobecná) se vzdělanostním a majetkovým (daňovým) censem s vyloučením některých profesí (aktivní vojáci a pod.) a žen. |
|
|
Ladislav N. 2.1.2007 17:29Perfektní. Díky! |
|
|
Venkovan 2.1.2007 16:11Ona ta ekonomie cupitatala tisíciletími,rozhodně starší než filosofie.Ale to víte,to příbuzenstvo(korupce,defraudace,inflace a jiné.)Zákazy se neosvědčily už v Edenu.Jablko poznání si našla šedá ekonomika a průšvih byl na světě.První korupční aféra bratrů Kaina a Ábela se dostale do dějin.Ona ta filosofie vypadá víc chick. |
|
|
Sch.glosátor 2.1.2007 16:33Ne, že filosofie vypadá chick. Ekonom musí být exaktní a srozumitelný. Kdežto filozof může nesrozumitelně blábolit. |
|
|
Venkovan 2.1.2007 16:38Re: Ne, že filosofie vypadá chick. Ekonom musí být exaktní a srozumitelný. To by se mohl živit i politikou |
|
|
Mk 2.1.2007 18:12Re: Ne, že filosofie vypadá chick. Ekonom musí být exaktní a srozumitelný. a odkud ty chytráku si myslíš, že ekonomové mají svůj metodologický aparát, včetně logických operátorů a funkcí, ze kterých své teorie odvozují, testují a dokládají? |
|
|
kolo@vratek 2.1.2007 22:21Re: Re: Ne, že filosofie vypadá chick. Ekonom musí být exaktní a srozumitelný. z matiky |
|
|
Sch.glosátor 3.1.2007 9:34Z matiky
|
|
|
Mk 4.1.2007 10:36Re: Re: Re: Ne, že filosofie vypadá chick. Ekonom musí být exaktní a srozumitelný. tak to máte mezery ve vzdělání :), pane. už v prvním ročníku filosofie (pokud vím) se probírá logika jako jeden ze zákládů oboru . |
|
|
Minutus 3.1.2007 16:55Re: Re: Ne, že filosofie vypadá chick. Ekonom musí být exaktní a srozumitelný. Používají matematiku - ta se používá i pro předpovědi počasí. Proč se jen nedá to počasí předpovědět ani na měsíc dopředu ... Nebude to s tou ekonomikou podobné??? |
|
|
Rik 2.1.2007 15:34Dobré
|
|
|
Kolemjdoucí 2.1.2007 13:41Ad Nerovnoprávný přístup ke zdrojům Jak si ho představit a jak ho zajistit? („Po celé planetě“) V lednu 2003, když se schylovalo k válce proti Iráku, napsal zde F.Novotný, že je třeba zajistit rovný přístup k surovinám a pokud by se např. arabský svět rozhodl prodávat ropu jen vybraným klientům, bylo by to pro Západ dostatečným důvodem k válce. Plánovaný americký útok na Irák prý bude zřejmě „malou válkou“, která má zabránit eventuální pozdější „válce velké“. Napadá mne, proč útočit jen na Irák, proč ne i na jiné země, které si vybírají, komu své suroviny prodávat, třeba Rusko, Venezuela apod. A co rovný přístup k surovinovým zdrojům v USA? Nějak si tuhle rovnoprávnost vůbec nedokážu představit. |
|
|
Šedovous 2.1.2007 13:50Re: Ad Nerovnoprávný přístup ke zdrojům Já taky netvrdím , že to dobře dopadne...planetárně.... |
|
|
J.G. Pašek 2.1.2007 14:10USA ropu y Iráku nekupovalo . . . . Každý může kupovat "zdroje" . . . . odkud chce, pokud na to má peněženku. |
|
|
www racek 2.1.2007 12:36jéje, to je hezký ... moc hezký |
|
|
Šedovous 2.1.2007 11:27Schumacherovi : Elvisova kytara.... Lidstvo jako celek má trvale omezené zdroje, ekonomika jako věda je nebo má být o tom, jak tyto zdroje zmnožit. Zatím se vytrvale spíše věnuje tomu jak obhájit že někdo má přístup ke zdrojům větší jiný menší.(I kdyby se Modrý pták tady upsal...).A nerovnoprávný přístup ke zdrojům povede k občanské válce a to pěkně horké a po celé planetě. Klus je vlastně avantgardista.... |
|
|
dvd 2.1.2007 11:59Tak abyste vzal hůl a vyrazil na ty Saudy. |
|
|
Sch.glosátor 2.1.2007 16:31To jsem si oddychl. Zaplaťámbu, že nejsem lidstvo jako celek
|
|
|
Mablung 2.1.2007 10:23Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím Docela jste mě pobavil s popisem účinku kvot. Vzpomněl jsem si na situaci před zhruba 2 (k čertu, nesnáším skloňování této číslovky :-) ) roky. Dovozní kvotu si zarezervovala celou jedna jediná firma několik vteřin po půlnoci a zbytek měl smůlu. Nebudu spekulovat o tom jak se jim to podařilo, ale pro mě to byla krásná ukázka toho co popisujete ve svém článku a jak někdo může na kvotách a omezeních vydělat. K tomu nesouhlasu. Co se týče výhod které stát poskytuje různým organizacím a producentům, nemyslím si že by se dalo striktně říci že je to vždy kontraproduktivní. Na jedné straně ochranářská opatření stojí stát a jeho občany peníze, díky vyšším cenám. Ale na druhou stranu zase zvyšuje zaměstnanost a podporuje produkci. Příkladem může být Polsko, kde zemědělci neplatí zdravotní a sociální pojištění. Stát jim pomáhá jak může. Ale výsledkem je, že polské zemědělství drtí konkurenci. Nevím a těžko budu vědět jestli je pro Polsko tato podpora zisková či ztrátová, ale každopádně si myslím že tyto případy je nutno posuzovat individuálně. |
|
|
Finist 2.1.2007 12:48Re: Díky za hezký článek, ale kapku nesouhlasím "Na jedné straně ochranářská opatření stojí stát a jeho občany peníze, díky vyšším cenám. Ale na druhou stranu zase zvyšuje zaměstnanost a podporuje produkci. " Já bych řek že kdyby ty peníze zůstali těm občanům v kapsách tak za ně můžeme zvýšit tu zaměstnanost a produkci taky. Dokonce bych řekl že efektivněji neboť kdyby ty prachy utratili lidi za to co chtějí oni místo aby je posílali jako dárek ve formě levné zeleniny sousedům tak by mohli mít víc produkce, zaměstnaných i vícero zboží pro sebe. Takhle si můžeme ale my koupit levnější potraviny a za penízky co díky tomu ušetříme pak ještě zvýšit nějakej ten svuj konzum a tím trochu pomoct i té svojí nezaměstnanosti a produkci. |
