Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: V prevenci povodní má naše země stále velké rezervy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Vážný 4.6.2013 21:44Hostivař reálně nezadrží nic víc než běžnou povodeň Q5, Q10. Proč? Protože i kdyby byla vypuštěna na úroveň zásobního prostoru (čili tak, jak se s ní standardně manipuluje), tak ten by se v kulminaci naplnil za 2,5 hodiny. Naopka její vypuštění na úrovni pod 1 SPA by trvalo několik dní (pokud vezmete v úvahu i přítok). Hráz už byla plná, ba dokonce na okrajích betonového zábradlí byly připraveny pytle s pískem. Pokud by došlo k přelivu, lze počítat, že sypanou hráz by voda těžce poškodila, pokud by ji přímo nerozebrala. |
|
|
A. Bocek 4.6.2013 14:18Nejen kukuřice na biomasu, ale také žlutý mor na MEŘO jsou dvě plodiny, které obtížněji zachycují vodu . Na druhé straně brambory s řádky ve směru vrstevnic , obilí čtvero druhu , zelené hnojení či další mohly hodně pomoci. Dále pole hnojená mrvou zachytí více, než ta hnojená chemikáliemi. Pokud jsou nám známy oseté plochy v celých čechách šlo by i vyčíslit o kolik metrů v Praze, Mělníce či Děčíně mohlo být míň. Možná by šla vyčíslit i sací schopnost jedné tuny štěpky , která byla zbytečně spálená v elektrrárně. |
|
|
P. Vaňura 4.6.2013 14:13Existuje jistá zhovadilost, které říkám "Princip stoleté vody." Ten se projevuje při plánování a budování staveb a říká "o tom, co se může stát jednou za 100 let, budeme předpokládat, že se to nestane NIKDY." A moc se neuvažuje, jak katastrofální to bude mít případně následky a kolik by stálo jiné řešení, třeba postavit to dál od vody. Krajní případ, Fukušima 1 měla hráz proti tsunami stejně vysokou, jako hráze na celém pobřeží. Tsunami se přes hráz přelila a devastace infrastruktury všude kolem znemožnila včas situaci řešit. Modernější Fukušima 2, kde se počítalo s větší vodou přestála katastrofu bez úhony. ALE starosta v jednom japonském městě byl v mládí svědkem toho, jak záchranáři vyprošťovali těla lidí, zabitých vlnou tsunami. Později se stal starostou a prosadil namísto standardní 5,6 m vysoké hráze hráz 14 m vysokou. Až do března 2011 se radní přeli, byla či nebyla stavba hráze vyhazováním peněz z městského rozpočtu. I přes tuto hráz se přelilo něco málo vody, ale k žádným škodám nedošlo. |
|
|
F. Eliáš 4.6.2013 12:17Jediná ochrana před povodní Je přestěhování majetku na místa, kde je povodeň vyloučena. Takových míst je u nás většina. |
|
|
P. Skřivan 4.6.2013 15:46Re: Jediná ochrana před povodní Otázka zní, co to je "vyloučena". Pokud 20 let nějaké místo nebylo zaplaveno, tak to pro někoho může vypadat, že tam povodeň nehrozí. Navíc třeba, kdy je "chyba" v protipovodňových plánech a je to místo skutečně mimo záplavové území. Schválně, jestli u nás za tyto "chyby" někdy někoho zavřou ... . ... asi ne. :-) |
|
|
M. Šejna 4.6.2013 11:56co to je za rouhání? jak může někdo tvrdit, že člověk může za povodně? Přece je jasné, že člověk nemůže za nic. Nemůže za klima, nemůže za povodně. :-P Ale teď vážně: autor vzpomenul Botič a kritizoval "buhví koho" za neregulovaní jeho koryta. Chtěl bych pana Husáka upozornit, že bydlím v oblasti, kde Botič pramení. Jen v sobotu u nás spadlo 100 mm vody. Pršelo ale už ve čtvrtek a v pátek a poté i v neděli a pondělí. Dohromady mohlo spadnout kolen 200 mm, což je zhruba třetina ročního průměru. Tedy třetina ročního průměru spadla za pouhých 6 dní. Na tohle se nedá regulovat žádný potok, ani stavět žádná přehrada. Na tohle je potřeba jen stavět domy mimo záplavové území. |
|
|
F. Eliáš 4.6.2013 12:24Re: co to je za rouhání? Máte pravdu. klima neovlivníme, ale povodně ano. Navíc jim můžeme zabránit přestěhováním, aby nám ubližovaly |
|
|
J. Kalina 4.6.2013 10:44autor osvědčil schopnost psár paralelně, když do článku namíchal i Čunka. Čunek byl "řadový" lidovec coby starosta Vsetína, po té zvolen v prvním kolem senátorem "za to jak řešil otázku Romů" , poté velké obavy lidovců ve vedení, že by se Čunek mohl stát předsedou, což se stalo a posléze odrovnáván přes cikány, což mu ovšem spíše pomohlo a nakonec odrovnám přes úplatek, posléze zničen a nakonec neodsouizen, ale zvolen opět senátorem. To jen pro přesnost, když už se bavíme o povodních. Mne zajímá, zda někdo vyfotí a zveřejní jak to vypadá na Šumavě tak kde nejsou stromy neb předhozeny kůrovci, zda tam nějaká vymletá koryta, splavená půda jaká je nyní retenční schopnost a hlavně kdo koho bude popohánět k odpovědnosti. A nakonec jednu radu pro nácvik stavění protipovodňových bariér v Praze. Místo "pravidelného" nácviku (a nácvik být musí a něco i stojí) v době kdy se venku práší, dát pravidlo, že při předpovědi 30ti leté vody (nebo nějaké jiné) se začne stavět a trénovat cvičně na místech, kde se to může nejvíce šiknout a když voda bude stoupat stále, zrychlit a když ne, tak se to rozebere. |
|
|
Ž. Halabudová 4.6.2013 11:09Re: autor osvědčil schopnost Včera jsem zde napsala, že bylo zanedbáno a hrubě podceněno spousta věcí. Napsala jsem, že přestože bylo proinvestováno mnoho miliard, výsledek je nula. Okamžitě se do mně pustilo mnoho chytrolínů. Napsala jsem, že byly přehrady upouštěny pozdě a v nedostatečném množství, z důvodu zisku za el. proud. Byla jsem osočena ze zjednodušování. Včera i dnes, mi situace,daly za pravdu. Musím se pochválit a poplácat po rameni. Velký dík a úcta všem, kteří i přes diletantské vedení a rozhodování, dokázali velkou obětavost a místo hloupého tlachání, tvrdě makali. |
|
|
P. Vaňura 4.6.2013 14:20S tím proudem máte pravdu, to platí pro každou energetickou přehradu, když navíc nastala "nutnost" pokrýt výpadky elektřiny z OZE. Ale na Lipně r. 2002 šlo navíc o zájmy majitelů kempů, jejichž zákazníci by se těžko dostávali k vodě u polovypuštěné přehrady. |
|
|
J. Chaloupka 4.6.2013 8:52Každá příležitost kopnout do Čunka dobrá. To měl ty buňky nechat postavit ve Vsetíně na náměstí? |
|
|
T. Pansky 4.6.2013 2:25Autor vyjmenoval vsechno. Zemedelci? Mozna. Jedno podstatne ... ... ale urcite !!! Kolik penez se prolilo zmenamy vodnich toku, jejich narovnavanich, regulovanim (zpevnovanim brehu), atd. Tohle vse na oko vypada hezky. Jenze presne jak autor zminil, tyhle zasahy narovnavaji a zrychluji tok. Drive se napor deste rozlozil do krajiny, odkud pomalu voda odtekala nerovnymi potoky a rekami. Dnes neni napor vody nijak prirozene zadrzovan dochazi k zaplavam diky nekontrolovanym naporum vody. Jsem si jisty, ze urcite mame nejake urady za nic zodpovedne rozdelujici vsemozne dotace na regulace toku. Ted budeme utracet dalsi penize na reseni sobe zpusovene krize. top0625top@live.com |
|
|
L. Krajicek 4.6.2013 1:04Na Berounku Pražákům nesahejte. To se raději nechají každých deset let vytopit, než na ní postavit nějakou tu přehradu. |
|
P. Rada 4.6.2013 3:00Re: Na zlozvyky a liknavost nesahejte. "Nějaké ty přehrady" na Berounce by předně trvale vytopily veškerou populaci ze svých údolí se vším všudy. To by vadilo tak akorát těm co tam mají chaty, zahrady... Zdaleka by se to však netýkalo jen jich. Mnozí původně pražští tam navíc dnes už žijí trvale a mnozí chataři ani nejsou pražští. V zátopových oblastech by se ale mělo zakázat stavět a vystavěné aespon nepojištovat což se sice děje ale jak vidno tak nedůsledně a vždy se skrytou nadějí - "mě se nemůže nic stát". Dost se totiž zapomíná na fakt, že extrémních jevů tohoto typu bude dál se změnami klimatu a snížením retenční schopnosti přibývat. Za praktičtější bych považoval investice do meteosystému a to tak, aby Vltavská kaskáda mohla zavčas a více vody upouštět. I toto by ale postihlo tamní rekreanty a kde vzít peníze na superpočítače... když už nyní má ČHMU krácený rozpočet. Proto ještě praktičtější by asi byla častější protipovodnová cvičení a hlavně postihy neschopných za věcné problémy odpovědných. Včera a předevčírem jsem byl konkrétně svědkem jak se v naší obci sice podařilo zavčas uzavřít protipovodnová vrata - ale ta posléze netěsnila a nikdo si s tím už dál nevěděl rady. Zároven pak přivolaným hasičům trvalo celé dlouhé hodiny, než se vůbec rozhodlo kde začít a posléze než vůbec spustili odčerpávání. Místní zabudovaná čerpadla totiž nenaskočila vůbec a některé zpětné klapky v kanalizaci pro jakousi závadu nezafungovaly. MÚ sice bleskově nechal evakuovat, odpojit el, plyn... ohradit oblast páskami, střežit policií .... ale přesto právě to nejpraktičtější (odčerpávání) zajištěno vůbec nebylo a kde kdo s kolemjdoucích nad tím, jak už celé hodiny hladina pomalu roste, jen nevěřícně kroutil hlavou. Na telefonická hlášení havarijní situace nebylo zareagováno včas ale až s odstupem desítek hodin a i tak liknavě... Velice pochybuji, že s toho kdy budou vyvozeny důsledky. Vždyt ta voda jednou opadne a kde kdo pro údajně naléhavější každodenní starosti zas zapomene. |
|
|
L. Krajicek 4.6.2013 3:14Re: První odstavec je jinými slovy podstatě totéž, co jsem vyslovil, totiž na Berounku jim nesahejte. Ještě že v minulosti nežili všude trvale Pražáci a mimopražští zase neměli všude svoje chaty. Jen to nám umožnilo nějakou tu přehradu postavit. |
|
|
P. Rada 4.6.2013 3:51Re: První odstavec Jo kus pravdy máte. Jiný kus nevysloveného tkví v tom, že i přehrady mají svá rizika. Když se stane, že taková velká hráz selže - jde o mnohonásobnou katastrofu. Říká se, že kdyby to nevydržel Orlík - voda by sahala v Praze na Václavíku až k Muzeu... Stálo by to pak za to? Stále častěji se však stává, že i přehrady přetečou - čím to?! Takové dílo je totiž do jisté míry jen limitujícím faktorem které supluje retenční schopnost krajiny i změny klimatu. Je pak otázkou co za co? Já jsem pro zvyšování retenční schopnosti - jiný pro přehrady a tolik mu nevadí drancování polí, která se obhospodařují převážně nájemným způsobem v systému po nás potopa. Jinému vadí předně pražáci. Kdo nevěří původu povodní necht se podívá na barvu i množství deštové vody tekoucí s oblasti polí či s lesů. |
|
|
P. Vaňura 4.6.2013 14:04Už roku 1890 se ukázalo, že zvýšená retenční schopnost krajiny je v případně velké povodně k NIČEMU. Roku 1890 i r. 2002 nastala nakonec STEJNÁ situace. Nastaly dešťové srážky, krajina část vody zadržela a přišly menší povodně. ALE následně přišly DALŠÍ srážky. Krajina, schopná zadržet dřívější povodeň měla tehdy retenční schopnost NULA a měla by ji, i pokud by byla retenční schopnost zpočátku o dost větší, jakmile se dospělo k povodni, byla retenční schopnost vyčerpána a její obnovení trvá dlouho. A táži se, čím byly způsobeny povodně v minulých staletích. Kdysi dávno jsem si v Mělníku na soutoku Labe a Vltavy všiml takového malého zděného domku.Byly tam hladiny, jak vysoko se dostala voda při povodních. R. 1954, voda ve výši cca. 0,5 m. Rok 1890, nějakých 180 cm. Ale rok 1814 ještě o cca 25 cm výše, než r. 1890. |
|
|
P. Rada 4.6.2013 14:31Re: Už roku 1890? Povodně byly a budou a to třeba i na Sahaře. Tam je právě ta zmíněná retenční schopnost relativně nejmenší a tak se právě tam obvykle suché vádí během pár minut může stát veletokem který po cvíli zas mizí. K ničemu bývá spíše nechtít uvažovat, poměřovat, vyčíslovat a pod. a poté s toho vyvozovat důsledky. Pokud už se ptáte na povodně v minulých staletích tak by bylo dobré alespon specifikovat zdali máte na mysli letní, zimí, přívalové... či míru jejich všeobecného výskytu/ četnost a v jaké lokalitě. |
|
|
P. Vaňura 4.6.2013 20:26Technicky lze zabezpečit Prahu i města, ležící pod ní na průtok 10000 m3/sec. Města proti proudu analogicky na desetitisíciletou vodu. Je to jen otázka vůle a peněz. Spíše se naskýtá otázka, proč se staví nízko a hned vedle vody. Proč není na každé straně řeky louka a až 50 m od ní hráze a stavby. Přítom, část pražských nábřeží by pohodlně snesly zvednutí hladiny o další dva metry, ale není to všude. Kolik by stálo vybagrovat koryto o 1 až dva metry. |
|
|
P. Vaňura 4.6.2013 14:25To si jako myslíte, že soudruh Gottwald by se ohlížel na nějaké chataře? Ale znal jsem člověka, který měl chatu, kterou musel opustit kvůli přehradě a přesto z toho vyšel celkem dobře, neb měl náhradní pozemek. Stát mu zaplatil úřední cenu CHATY s tím, že si může cokoliv odvézt. A protože šlo o dřevěnou chatu, odvezl si kde co. |
