V. Kolman 16.8.2023 1:11

ČESKO: Tahle země není pro pracovitý.

Není to - ehm, poněkud nekorektní tvrzení

(pozn.: ironie)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Patta 15.8.2023 8:21

Odpovědi: a) sociálně zajištěným rodinám stát aktuálně zohlední na daních 21 % nákladů na výchovu dětí. Sociálně slabým nic na daních nevezme, naopak dorovná v různých soc. dávkách peníze na pokrytí 100 % nákladů. Další, větší problém je v tom, že pracující rodiče při výchově více než dvou dětí ve velkém rozsahu sponzorují důchody bezdětným. Od jejich třetího dítěte, případně dalších dětí jdou odvody SP přímo do kapes bezdětných důchodců, kterým nemá kdo, z důvodu bezdětnosti, v průběžně financovaném systému financovat jejich starobní důchod. V roce 2022 bylo takto odkloněno 59,9 miliard korun. b) Bylo to skoro tak, jak říkáte. Češi zareagovali bleskově. Do tří let porodnost klesla o 31 000 novorozenců a úhrnná plodnost pod 1,3 dítěte/ženu. c) nelze v jedné větě reagovat. Jde o přímé i druhotné problémy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 14.8.2023 23:14

Pokud se již podobně choulostivá témata jako je problém snižování porodnosti a témata s tím související rozebírají v běžně sledovaných médiích, pak se obvykle k sobě řadí s velkou převahou ty argumenty, které vyhovují hlediskům okruhu diskutujících odborníků. Tímto způsobem směrované diskuse pak ztrácejí pevné obrysy a jejich vypovídací hodnota je obvykle k vynaloženému úsilí na její realizaci neúměrně nízká. Nemám potřebné odborné vybavení k tomu, abych se účastnil rozsáhlejších debat na podobně složitá a mnohovrstvá témata, zvl. ne na NP. Jen bych rád slyšel odpověď na několik dotazů:

a) Proč je porodnost slabších rodin podstatně vyšší než u rodin soc. zajištěných?

b) Naši občané si druhého ledna 1993 řekli - a dost! Na kterého darebného politika, když ne na V. Klause si sociologové stěžují v ostatních státech EU?

c) Nezpochybnitelnými činiteli snižování natality je dlouhodobě narůstající komplex problémů cen bytů, dostupnosti ochranných prostředků, věku početí, zdravotní a psychické připravenosti mladé generace na zvládnutí nového údělu širší rodiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 14.8.2023 20:15

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 14.8.2023 19:33

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 14.8.2023 19:13

Autor má zřejmě pocit, že nejsme ještě dostatečně závislou kolonií. Přilákat investory tedy nadnárodní korporáty aby nás ještě více vysávaly a naopak dupat po malých a středních podnikatelích doma ? S tímhle receptem se běžte bodnout. Tihle zahraniční investoři a jejich lobisté si už teď určují politiku jaká jim vyhovuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Patta 14.8.2023 16:50

Bohužel je to jinak, než si představujete při pohledu z okna. Zlom od vymírání pracující populace k hromadnému vymírání nastal k 1. 1. 1993, kdy začaly platit zákony o kterých jsem se zmínil v prvním příspěvku. Vláda premiéra Klause k uvedenému datu snížila daňový odpočet nákladů na výchovu dětí z 50 % na 12,5 %, tj. o tři čtvrtiny! Cituji M. Hiršla: Změny ... ukazují trend vývoje skutečných hmotných životních podmínek ve kterých rodiny s dětmi žijí, a který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec mít děti a kolik. ... Bylo to způsobeno vyšším růstem míry zdanění pracovních příjmů rodičů v porovnání s bezdětnými ... Zdroj: Hiršl M., Příspěvky Českého státu rodinám na náklady spojené s výchovou dětí. Sociologický časopis ročník 40, číslo 1-2, duben 2004. S časovým odstupem jedné generace nám nastupuje na pracovní trh každoročně o 60 000 mladých kvalifikovaných pracovníků méně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 14.8.2023 15:48

Ano.

Učil jste někdy na základní či střední škole?

Absolvovat ji nestačí ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 14.8.2023 15:43

Ano.

Jen v dané nabídce vůbec nějakého rozumného najít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 14.8.2023 15:41

Ano.

Hlavně Agrofert.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 14.8.2023 15:40

Naštěstí tehdejší Vídeň nebyla dnešní Brusel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 14.8.2023 15:38

Jak?

Zlín by byl městečko, z něhož se dodnes jezdí na trhy do Malenovic, a jméno Baťa by nikdo neznal.

Kromě historiků, co by v zažloutlých spisech nalezli jméno ševce, jenž nevyhověl předpisům A, B, C, D, ignoroval příkazy X, Y, Z a přímo se protivil půltuctu dalších závazných směrnic - vše nařízeno z Vídně buď přímo nebo příkazem z Vídně implementováno do práva země České i Moravské. Kterýžto švec byl po zásluze potrestán propadnutím majetku a žalářem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 14.8.2023 15:31

Regionální firmy potřebují podporu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 14.8.2023 15:17

Ale u nás došlo k souběhu Babišovy politiky zvyšování důchodů, zrušení superhrubé mzdy, zvyšování platů učitelů s Covidem a válkou na Ukrajině. Babišova politika byla nesmírně proinflační. Proto máme u nás největší růst cen v celé Evropě, pokud bereme v úvahu i růst kurzu české koruny. Babišova politika nemohla skončit jinak, proto jsem už v roce 2020 všem radil nakupovat protiinflační státní dluhopisy. Fiala prodej těchto dluhopisů zastavil okamžitě po nástupu do funkce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 14.8.2023 15:12

Vy nečtete, co jsem napsal. Napsal jsem "pokud by". Ale není to jenom nějaká teorie, v Číně vláda peníze chudším lidem v době Covidu nedávala a dnes je Čína v deflaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 14.8.2023 15:09

Co to tady plácáte o "deflaci po covidu", člověče? Melete úplně s cesty!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 14.8.2023 14:43

Pokus o navázání nitě Vaší úvahy o nízké porodnosti v polistopadové historii státu:

Není výlučnou VINOU ekonomů, že se v minulosti se stoupající životní úrovní v mnoha evropských zemích natalita zvedala a po překročení neurčitelného bodu zvratu vzdor mohutným pobídkám se strany společnosti počala neúprosně klesat. Nehledejme v tomto úkazu sociologii, psychologii ani žádnou vyšší pojistnou matematiku: Na počátku poklesu porodnosti byla snaha dosáhnout slušné životní úrovně rodiny. Tento trend se dnes postupně mísí s problémy, spadajícími pod naše zdravotnictví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 14.8.2023 14:23

Dík za objasnění. Existuje i druhá cesta - odkládat si peníze na důchod a nenechat je ukusovat inflací, ale investovat - třeba do nemovitostí, akcií , fondů. Sám mohu prohlásit, že k penězům pro investice jsem se dostal až, když jsem přestal být zaměstnancem - z platu lze ušetřit jen velmi málo. Tím směrem se snažím ovlivňovat i své potomky.

Hodně zdraví do důchodu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 14.8.2023 14:20

Ke zvolení rozumné vlády je potřebné zvolit z dané nabídky uchazečů ty rozumné. Jak jednoduché, že.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 14.8.2023 12:50

Ale je přeci spousta firem s vysoce ziskovým produktem. Neštěstím je, že stát podporuje spíš ty firmy které zaměstnávají hodně lidí, než ty které mají potenciál.

Mým favoritem je Lasvit, tradiční česká výroba o jejíž produkty se ve světě odběratelé perou bez ohledu na cenu. Najde se jich spousta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 14.8.2023 12:45

Nemám do důchodu daleko. Tykání mi nevadí, pokud není snahou o dehonestaci. S tím anglickým tykáním je to složitější.

Skutečnost je, že se na důchody vydávají obrovské prostředky, které chybí jinde, třeba ve vzdělání. Náš stát po mnoho let vydává více peněz, než dokáže vygenerovat. To nemůže trvat dlouho. Pokud bych mohl volit, radši budu šetřit tam, kde to na budoucnost naší společnosti nebude mít vliv.

Na zajištění seniorů se bude muset podílet i jejich rodina a budou se muset spoléhat méně na stát. Třeba to současnou mladou generaci bude i motivovat k tomu, aby se nespokojili se špatně placeným zaměstnáním. Třeba pochopí důležitost vzdělání, třeba je to podnítí k podnikání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 14.8.2023 12:16

Je to asi nevyhnutelný celosvětový vývoj. Mladí studují stále déle, studuje jich stále více a celkový výsledek je v nejlepším případě stejný, obvykle ale horší. I možnosti vzdělávání obyvatelstva jsou omezené kapacitou inteligence lidí a hlavně reálnými potřebami společnosti. Ve francouzštině existuje termín "acharnement pédagogique", který se dá přeložit jako "učitelská zarputilost". Učitel se snaží studenta převychovat a naučit něčemu s obrovským úsilím a nepatrnými výsledky. Podobně existuje termín "acharnemet médical", kdy se lékaři snaží léčit neúspěšně pacienta s nepatrnými výsledky, ale zcela mu zkazí jeho život.

Ve vzdělávání je třeba podle mě udržet určitou rozumnou míru a vyhnout se učitelské zarputilosti a snaze zvyšovat vzdělanost nad rámec potřeb společnosti i schopnosti všech žáků se vůbec dané učivo naučit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Rakous 14.8.2023 12:15

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 14.8.2023 11:52

Podobně ekonomové nechápou fungování inflace a deflace. K inflaci dojde, pokud bohatnou chudší lidé. Když chudší lidé vydělají peníze, tak je rozfofrují na okamžitou spotřebu. K deflaci dojde, pokud bohatnou bohatší lidé. Čím jsou lidé bohatší, tím spotřebují menší část svého příjmu a snaží se investovat větší část příjmu. A třebaže o tom nemají ekonomové nejmenší tušení, pravda je taková, že je objem investičních příležitostí omezený. Jakmile objem uspořených prostředků překoná tuto pomyslnou hranici, není kam investovat a dochází k deflaci a k jiné formě plýtvání.

Do Covidu byla ekonomická politika orientována ve prospěch bohatších lidí a měli jsme tedy deflaci a prudký růst cen investic, zejména nemovitostí. Babiš změnil směr penězovodu k chudším lidem a vyvolal tím prudkou inflaci. Přidal důchodcům, učitelům a dalším zaměstnancům. Tedy skupinám lidí, kteří vše hned rozfofrují okamžitou spotřebou. Pokud by šly peníze podnikům, inflace by tu nebyla, ale zase by se hospodářství mohlo zhroutit v deflační krizi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 14.8.2023 11:39

Tyto návrhy jsou založeny na nesprávném pochopení fungování ekonomiky. Tito specialisté jsou pevně přesvědčeni, že existuje trvalý nedostatek kapitálu a tedy trvalá poptávka po kapitálu. Pro téměř všechny ekonomy je v zásadě nepředstavitelné, že by mohl být kapitálu nadbytek. A pokud je kapitálu nadbytek, ztrácejí penzijní fondy a spoření ekonomický smysl, protože uspořené peníze není kam rozumně investovat.

Ale to se dostáváme do oblastí, které jsou bohužel nad rámec schopností uvažování většiny ekonomů. Proto budou neustále navrhovat podobné reformy, budou vysvětlovat ekonomické problémy podobným způsobem, navrhovat stejná řešení a lamentovat stále hlavně nad stejnými výsledky reforem. Přitom dodají, že nikdo přece nemohl dopředu vědět, že vše dopadne tak, jak to dopadne. Ale s tím se asi nedá nic dělat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 14.8.2023 11:32

Dopouštíte se zásadní chyby v uvažování. Podstata věci není dána tím, jak někdo věc pojmenuje. Podstata věci je dána tím, jak určitá věc funguje. Důchodové zabezpečení nemá nic společného s plněním pojistných událostí. Jak vysvětlit dvojí valorizaci důchodů, valorizace podle inflace a současně podle růstu mezd ? Důchodci jsou pojištěni pro riziko růstu mezd spoluobčanů ? A co náhradní doby pojištění, kdy je každý pojištěn, ale do systému nepřispívá ? A co různé bonifikace rodičů apod. ? A co stejné příspěvky a rozdílné doby dožití mužů a žen ?

Jediné, co se přibližuje u našeho důchodového systému pojištění, je samotný název systému. A to je opravdu, ale opravdu velmi málo, jak by řekl Václav Klaus starší.

Kdyby byl Váš způsob uvažování správný, byl by reálný socialismus nejlepším společenským zřízením. Slovně bylo vše dokonalé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 14.8.2023 11:21

Podle mého názoru naopak důležitost profese učitele dnes upadá a dále bude upadat. Učitel už dávno není důležitým zdrojem vědění, nyní už i klesá jeho podíl na tom, co se děti, studenti i lidé naučí. Stále více se jeho role přeměňuje v roli družináře nebo policajta dělajícího pouze pořádek.

Pokud jsou všichni lidé zahlceni informacemi a nemusejí je velmi těžko hledat u učitelů nebo v těžce dostupných knihovnách jako před sto lety, musí význam učitele zcela logicky klesat. A dnes už učitel nemusí ani něco připravovat nebo vykládat před tabulí, stačí pustit dopředu hotový vzdělávací pořad a dohlížet jenom, aby se děti ve třídě nepraly.

Samozřejmě přeháním, ale vývoj jde tímto směrem a brzy i s dětmi bude ve větší míře přímo komunikovat umělá inteligence. I dohlížet na ně bude umělá inteligence, v Číně to již je v některých místech realita. V takové společnosti nebude místo pro nadprůměrně placené učitele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Patta 14.8.2023 11:08

Další problém je v tom, že ekonomové - bankéři nám téměř dvě desetiletí vnucují bankovní produkt, PENZIJNÍ reformu ve prospěch penzijních fondů bank, protože chtějí na reformě důchodů vydělávat. Podrobnosti v kapitole Příběh jednoho bankéře ve výše zmíněné knize. Skutečná DŮCHODOVÁ reforma ve prospěch občanů a zdravé státní pokladny nemá šanci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 14.8.2023 10:41

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 14.8.2023 10:21

Přilákat investory pro výrobu s vysokou přidanou hodnotou ? Jaká v technologicky upadající Evropě bude výroba s vysokou přidanou hodnotou ? Robotické tiskárny spisku Green Deal ?

A další věc - všude čtu o globálních korporátech velikosti celých států, které budou "investovat" a my budeme po rozběhu investic plakat nad "odlivem zisku" do zahraničí.

Co katastrofálně špatné podmínky pro malé české firmičky, ze kterých by časem mohly být velké firmy. Jak by dopadl koncern Baťa, kdyby 15 letého Baťu s baťochem kůží ze Slovenska "zaklekly" všemožné státní kontroly ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek