28.6.2024 | Svátek má Lubomír


Diskuse k článku

ANIMACE: Jak kdo bohatl v nedávné historii

Následující osmiminutové video, k jehož podkreslení si autoři vybrali – k mému velkému potěšení! – Dvořákovu symfonii Z Nového světa, ukazuje, jak se vyvíjela špička žebříčku států podle celkového HDP, a to od konce 19. století až dodnes.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Hák 5.7.2022 15:45

Já bych s dovolením souhlasil s větou "Každý extrém je škodlivý". S důrazem na slovo každý.

V. Církva 5.7.2022 15:29

V Německu byl nacismus a válečná výroba určitým motorem ekonomiky. V Československu komunismus cesta do ekonomického zmaru. V USA ekonomický liberalismus vytvořil velmi dobře fungující ekonomiku, v Číně ekonomický liberalismus v totalitním státě v jiné době vlastně taky.

Přímá úměra mezi svobodou třeba slova nebo projevu a prosperující ekonomikou z krátkodobého hlediska zdánlivě není.

Když si vezmeme dnešní Čínu a EU, Evropa má ve vnitřní konkurenci ekonomiku myslím svázanější než ta čínská. Ve vztahu k světu je naopak ta čínská řízena víc (třeba kurz měny, nutnost aby zahraniční firmy měly čínského společníka). Dle je Čína nastavena ekonomicky dobře.

Evropa má přesně opačný model než Čína, je liberální především ve vztahu k světovému obchodu, uvnitř je evropská ekonomika sešňerována byrokracií, daněmi na všechno možné (emisní povolenky) a extrémními sociálními podporami včetně nepracujících migrantů. Dle mne ten nejhorší model.

Potvrzuje tak můj názor že každý extrém je škodlivý a dogmatismus a tupost to nejhorší.

Kdyby Evropa neupadala v občanských svobodách, byla by snad šance to snadněji změnit. I tak je ale ještě několik kol před Čínou a Ruskem. A pravda je že život není jen HDP.... Japonsko bylo bohaté ale lidé si toho vmoc neužili.

M. Šejna 5.7.2022 15:25

Když neumíte rozlišit svobodu projevu od svobody podnikání, jste tu za blábolícího hlupáka, i když se snážite psát intelektuálně jako absolvent humanitního směru s nulovou představou o matematice a ekonomii.

P. Diviš 5.7.2022 14:21

To se vám stává často, že co nepochopíte, považujete za nesmysl. Alespoň spolehlivě pobavíte.

M. Šejna 5.7.2022 13:10

Tradičně jsem vás nachytal při blabolení nesmyslu.

M. Šejna 5.7.2022 13:08

Parita kupní síly je mnohem lepší parametr, než nominální hodnota, i když také není úplně spasitelná.

Pokud bude například stát jedna houska půl dolarů v USA, ale 5 korun v Česku, pak kurz koruny 25/1 k dolaru znamená, že český pekař vytvořil produkt v hodnotě pouhých 0,2 dolaru, ale americký pekař vytvořil produkt za 0,5 dolarů. Housky jsou přitom úplně stejně, ale americký pekař vytvořil nominálníě 2,5x větší produkt.

P. Diviš 5.7.2022 12:51

Automaticky ne, jen poskytuje příznivější podmínky.

A nedemokraticky lze ekonomiku krátkodobě "vybičovat", ovšem dlouhodobě to nefunguje. Jak jsme i my zažili. Po válce jsme byli bohatě nad Rakouskem. V roce 1989?

J. Brožek 5.7.2022 12:42

Jenže ten přepočet sám o sobě zavádí zkreslení. Přepočítat přes co? Přes hamburger? Parita kupní síly je natolik složitý ukazatel, že nic neříká, ve spotřebním koši můžou být položky, jaké zrovan koho napadne a zavádí zkreslení - vůbec to nevypovídá o tom, co reálně lidé v té které zemi potřebují k životu.

R. Polášek 5.7.2022 12:09

Za určitých podmínek může dojít ke společenskému vzepětí, kdy velké procento schopných lidí začne pracovat pro společnost, bez ohledu na sebe a na to, že při troše smůly budou ve stáří chudáci. První generace je ta neviditelná, co "to" vytáhne ze srabu a druhá generace už může sbírat první ovoce úsilí. Nebo pracovat na dalším navyšování. My jakožto Češi jsme to zažili v podobě Národního obrození, u Poláků to zřejmě bylo vyvoláno obnovou samostatného polského státu ve dvacátých letech a porážkou Rudé Armády u Varšavy. Polští matematici světového významu ke konci třicátých let tak byli druhá generace a výsledek práce té první neviditelné generace.

P. Hák 5.7.2022 11:08

Zajímavý je pohled na grafy HDP nominálně a podle parity kupní síly:

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal)

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)

Křivka u "PPP" víc vypadá jako exponenciální rozdělení, u nominálního je v grafu výraznější "zub". Z čistě matematického hlediska vypadá křivka PPP důvěryhodněji, přirozeněji, "zub" signalizuje možnost umělých zásahů.

O. Seliger 5.7.2022 11:02

Mám možná blbý dojem, že HDP je pouhý součet potřeb za stát. A inflace a zadlužování států vládami, jsou součástí potřeb. Takže na inflaci a dluhy navazuje růst potřeb, tedy HDP. A stát může být bohatý i tím, že je v něm pro občany nulová inflace, ale hlavně práce za přiměřenou mzdu, funkční doprava, zdravotnictví, školství, funkční justice a správa a bezpečno. A nikoliv předražená byrokratická demokratůra, co namísto řešení problémů zasedá ve žvanírně a žvaní a žvaní i o prospěchu občanů ze sevřeni korupčním monstrem dluhovou únií.

J. Ptáček 5.7.2022 10:45

Antonín Dvořák dostal za Novosvětskou symfonii od německého státu, koncem 19. století, 1000 rakouských zlatých (asi 100 anglických liber), zatímco třeba Charles Gounod za skladbu Mors et Vita 20.000 rakouských zlatých.

P. Hák 5.7.2022 10:30

R^

P. Hák 5.7.2022 10:30

Propad demokratických zemí ve 30. letech ve srovnání s Německem a SSSR vyvrací tezi, že svoboda automaticky zajišťuje prosperitu.

P. Hák 5.7.2022 10:28

Zajímavá je pozice Kanady - země samozřejmě těží z polohy a obrovského území se spoustou surovin. Ale při relativně nízkém počtu obyvatel je hodně vysoko. Totéž platí o Španělsku, které navíc nemá ani ty suroviny a obrovské rozlohy úrodných stepí.

Co se týká obyvatel Evropy, prostě neměli to štěstí, co Američané, a převalily se přes ně světové války - vliv je v animaci jasně vidět (i bolševickou revoluci beru jako pokračování WW1). Mimo válek se toho moc nedělo až do 60. let a prudkého vzestupu Japonska a Německa v letech 70., které stagnující brežněvovský SSSR poslaly dolů. Zajímavý je i vzestup USA v 80. letech.

Japonský "náraz do zdi", když už jej autor vypíchl, by zasloužil aspoň krátký rozbor příčin. Těžko ho dát za vinu totalitním režimům a nemilým zemím, ale kvůli tomu ho přece nemusíme obcházet po špičkách a prostě jen konstatovat, že byl.

P. Diviš 5.7.2022 9:51

Tradičně jste nepochopil.

M. Šejna 5.7.2022 9:47

Takto to dopadne, když si Prokop Diviš Staronový Šebesta plete svobodu podnikání se svobodou projevu. Pak nikdy nepochopí, proč Čína prosperuje i přesto, že svobodu projevu omezuje. A nikdy ani nepochopí, proč státy s maximálním množstvím svobody projevu mohou mít tolik předpisů regulujicich podnikání, že to může skončit ekonomickou katastrofou.

J. Farda 5.7.2022 9:44

Připojuji se k Vám. :-)

P. Diviš 5.7.2022 9:35

Tradičně dobré. K tomu Japonsku 1905, kdyby válka trvala déle, neustálo by to ekonomicky. Bylo to těsné. I ve druhé světové si Japonci nabrali příliš velký úkol.

Dlouhodobá prosperita - ano, pokud vše jakž takž funguje, tedy hlavně zpětné vazby. A ty fungují tím lépe, čím je stát svobodnější. Západ z toho těžil dlouho, teď se oslabuje zeleným a podobným blbnutím. Nesvobodné země, byť veliké a mající přírodní bohatství, se mohou krátkodobě vyhecovat a pak zákonitý úpadek. Čína se tomu nejspíš nevyhne.

M. Šejna 5.7.2022 9:34

S HDP je to trochu složitější. Měl by se přepočítat na paritu kupní síly, neboli na cenovou hladinu každé země. Pak se totiž odfiltruje kurz měny, který občas zkresluje ekonomickou výkonnost státu.

J. Nevrkla 5.7.2022 8:08

Argentinu uvádím jako příklad země, která se ze zadlužení a krachu nedostala po celé generace. Římská říše po staletí. Že západ čeká obrovská krize, je jasné. Jak dlouho bude trvat náprava, si vůbec netroufam odhadnout. To ať odhadují příští generace.

F. Kusák 5.7.2022 7:59

S těmi polskými matematiky má Marian zcela jste pravdu. Mě svého času zaujal Hermann Minkowski, trochu Polák, trochu Žid a Němec, fascinující osobnost. Takže já mám raději než národ nebo stát výraz civilizační okruh. Těch vývojových statistik je na tomto serveru mnoho a všechny jsou zajímavé a k zamyšlení a souhlasím, že předpovídat z nich budoucnost nemá žádný smysl, může to být i těžká demagogie. A za pěkný článek panu Kechlibarovi děkuji.

V. Zavřel 5.7.2022 6:21

Animace poučná a hudební epilog super. shlédl jsem oboje. Dík